Tomáš Macura

Tomáš Macura mluví o způsobu financování investic do vodohospodářské infrastruktury. Poukazuje na to, že město tyto investice fakticky nic nestojí, protože je pokrývá z peněz, které získává od akciové společnosti Ostravské vodárny a kanalizace (OVAK). Společnost OVAK zajišťuje dodávku pitné vody a provoz vodohospodářské infrastruktury v Ostravě a město jí tuto infrastrukturu pronajímá (.pdf, str. 28). Město Ostrava navíc ve společnosti OVAK vlastní 40,6% podíl, a tak každoročně získává i dividendy ze zisku OVAKu.

V posledních třech letech šly do vodohospodářské infrastruktury investice ve výši stovek milionů ročně. V následujících odstavcích se zaměříme na to, z jakých zdrojů tyto finance pocházely. Část peněz každoročně dává přímo OVAK – v posledních třech letech se tato částka pohybovala kolem 100 milionů Kč. Větší část pak do infrastruktury dává město Ostrava: v letech 2019 a 2020 přibližně 330 milionů Kč, v loňském roce přes 658 milionů Kč. 

V letech 2019 a 2020 platilo, že z příspěvku města „téměř 300 milionů korun pochází z nájemného, vyplaceného společností OVAK vlastníku infrastruktury, statutárnímu městu Ostrava, které jej vkládá zpět do obnovy veřejných vodovodů a kanalizací“ a zbytek z dividend vyplácených městu jakožto akcionáři. Město Ostrava tedy investice do vodohospodářské infrastruktury skutečně dokázalo zajistit z těchto dvou zdrojů, jak uvádí Tomáš Macura.

Zdroje k tabulce: investice z rozpočtu OVAKu: 2019 (.pdf, str. 17), 2020 (.pdf, str. 8), 2021 (.pdf, str. 6); nájem: 2019, 2020, 2021 (.pdf, str. 28); dividendy (.pdf, str. 25); podíl města v OVAKu; platba z rozpočtu města v roce 2021.

Pro rok 2021 nicméně město oznámilo navýšení investic do vodohospodářské infrastruktury na cca 777 milionů korun (.pdf, str. 16), podobné částky Ostrava plánuje investovat i v dalších letech. Web města Ostravy k tomu v červnu 2021 uvedl, že „přes 300 milionů korun pochází z nájemného, které platí OVAK městu Ostrava za pronájem infrastruktury. Nejméně stejně tak velkou finanční částku město Ostrava vynakládá na rozvoj infrastruktury i z vlastního rozpočtu“. V roce 2020 popisovala náměstkyně primátora Zuzana Bajgarová plán městského financování investic takto: „Budeme využívat částečně fond (s prostředky z nájmu od OVAKu, pozn. Demagog.cz), částečně budeme dokrývat finance z přebytku hospodaření, pravděpodobně využijeme i nějaké úvěrové zdroje.“

V roce 2021 tedy již neplatilo, že by Ostrava do infrastrukturních investic ve vodohospodářství nedávala žádné další vlastní prostředky. Jelikož Tomáš Macura mluví o současnosti a v posledním roce, za který jsou dostupná data, Ostrava kromě peněz z dividend a nájemného používala na investice do vodohospodářské infrastruktury také další vlastní prostředky, hodnotíme výrok jako nepravdivý. Připomeňme, že město Ostrava plánovalo na tyto investice přispívat z vlastních zdrojů i po roce 2021.

V Krajské nemocnici T. Bati pracuje 2311 zaměstnanců, z toho 350 lékařek a lékařů. Co se týče lůžek, má jich Krajská nemocnice T. Bati k dispozici celkem 941 (dle výroční zprávy za rok 2016, .pdf, str. 33). Oproti tomu má Městská nemocnice Ostrava (rok 2017) okolo 1900 zaměstnanců, z toho 250 lékařek a lékařů. Dále ostravská nemocnice disponovala v roce 2013 celkem 910 lůžky, v současné době jich má 898.

I když je Městská nemocnice Ostrava v médiích občas zmíněna jako "největší nefakultní nemocnice" například zde a zde nebo také tady, výrok hodnotíme jako nepravda, vzhledem ke srovnání kapacity lůžek a počtu zaměstnanců nemocnice, které má Krajská nemocnice T. Bati vyšší. Výrok jsme také konfrontovali se stanoviskem tiskové mluvčí Městské nemocnice Ostrava, která nám zprávou sdělila, že Městská nemocnice Ostrava je "největší nefakultní nemocnice vlastněná městem."

Údaje z výročních zpráv Městské policie Ostrava o počtech strážníků s platným osvědčením se v průběhu let nijak výrazně neměnily.

Počty v průběhu let:

• prosinec 2007 - 653 strážníků (.pdf, str. 9)

• prosinec 2012 - 646 strážníků (.pdf, str. 22)

• prosinec 2014 - 648 strážníků (.pdf, str. 22)

• prosinec 2015 - 661 strážníků (.pdf, str. 21)

• prosinec 2016 - 694 strážníků (.pdf, str. 22)

• prosinec 2017 - 680 strážníků (.pdf, str. 25)

Poslední dostupné údaje jsou z července 2018, kdy bylo u policie 643 strážníků.

Z části mají na tyto počty vliv také odchody strážníků, například k jiným bezpečnostním složkám nebo i mimo obor. Za rok 2016 opustilo své místo 59 strážníků (.pdf., str. 22), podobně jako v roce 2017, kdy jich bylo 60 (.pdf, str. 26). Pro srovnání s jiným volebním obdobím pak v roce 2007 opustilo Městskou policii Ostrava 39 strážníků a v letech 2011 a 2012 jich bylo 40 (.pdf, str. 22).

Při současném počtu 288 923 (.xls) obyvatel (přihlášených k pobytu v Ostravě) připadá na 424 občanů jeden strážník městské policie. Jedná se opravdu o jedno z nejnižších čísel, ne-li to nejnižší. V roce 2016 média uváděla, že jde opravdu o největší obsazenost městské policie v zemi. Z veřejně dostupných zdrojů však nejde s určitostí toto tvrzení potvrdit nebo vyvrátit.

Ministerstvo vnitra ve svých statistikách konkrétní poměr strážníků na obyvatele neuvádí, je dostupný pouze seznam (.pdf) obcí, které měly k srpnu 2017 zřízenou obecní policii. Aktuální počty obyvatel nalezneme ve statistice (.xls) Ministerstva vnitra.

V kontextu diskuze primátor Macura hodnotí úspěchy uplynulého volebního období. Začněme tedy v jeho prvním roce, v roce 2014. Zpráva o činnosti Městské policie Ostrava uvádí (.pdf, str. 17), že v roce 2014 dohlíželo na bezpečnost města 208 kamer. Dle zprávy (.pdf, str. 14) Městské policie Ostrava z roku 2015 patří do městského kamerového systému už 241 kamer. Tento počet také uvádí týdeník Policie ve svém článku o modernizaci kamerového systému v Ostravě z ledna 2016.

Na aktuálních stránkách Městské policie Ostrava se uvádí množství přes 300 kamer. To potvrzuje i nejnovější zpráva (.pdf, str. 24) z roku 2017, kde je uvedeno, že kamerový systém je tvořen 367 kamerami. Jejich počet tudíž zdaleka nenarostl o 100 %, ale přibližně o 75 %.

Od roku 2016 jsou do vozidel ostravské veřejné dopravy instalovány kamerové systémy. V roce 2017 byl takovýto systém nainstalován v 68 tramvajích a 6 trolejbusech.

Vycházíme z dat Monitoru státní pokladny. Jelikož Macura hovoří o bezpečnosti obecně, bereme v úvahu výdajovou položku Bezpečnost státu a právní ochrana, která ovšem zahrnuje i například položky požární ochrany apod., které nesouvisí přímo s bojem proti kriminalitě.

Statutární město Ostrava – výdaje na Bezpečnost státu a právní ochranu

• 2013 – 514 110 tis. Kč
• 2014 – 483 808 tis. Kč
• 2015 – 445 064 tis. Kč
• 2016 – 515 460 tis. Kč
• 2017 – 534 972 tis. Kč
• 2018 – pouze schválený návrh, nikoli skutečnost - 623 493 tis. Kč

Ještě koncem roku 2017 se nechal primátor Macura slyšet s tím, že: "Za dobu svého fungování navýšilo podíl výdajů na bezpečnost z rozpočtu města z 5,5 % na více než 7 %."

Vzhledem k tomu, že současný primátor nespecifikoval, mezi kterými konkrétními obdobími považuje rozpočet za dvojnásobný, můžeme pro určité srovnání vzít rok 2014 (poslední rok minulého zastupitelstva) a rok 2017 (jelikož rok 2018 je zatím pouze na papíře). Rozdíl mezi těmito dvěma obdobími je 51 164 tis. Kč, což tedy neodpovídá dvojnásobku. Pokud vezmeme v úvahu plánovaný rozpočet pro rok 2018, je tento rozdíl roven 139 685 tis. Kč, což rovněž neodpovídá dvojnásobku. Nutno zdůraznit, že položka s doslovným názvem "boj s kriminalitou" se v tomto rozpočtu nenachází a pracujeme s položkou Bezpečnost státu a právní ochrana.