Tomáš Macura
ANO

Tomáš Macura

Bez tématu20 výroků
Komunální volby 20228 výroků
Ekonomika4 výroky
Koronavirus1 výrok
Zrušit filtry

Tomáš Macura

Bývaly časy, kdy toto město mělo dluh 6 miliard, dneska máme sotva polovinu.
Předvolební debata České televize, 12. září 2022
Ekonomika
Komunální volby 2022
Pravda
V současné době činí zadluženost Ostravy cca 2,7 mld. Kč. Oproti tomu v prosinci 2012 činil dluh města přibližně 5,8 mld. Kč, o rok později dokonce 6,7 mld. Kč.

Tomáš Macura ve svém vyjádření zřejmě odkazuje na období let 2012–2013, kdy se zadluženost Ostravy vyšplhala z 5,8 mld. Kč v prosinci 2012 až na 6,7 mld. Kč o rok později. V současné době se podle údajů Ministerstva financí z prosince 2021 zadluženost města pohybuje kolem 2,7 mld. Kč, což je skutečně méně než polovina dluhu z let 2012–2013.

Tomáš Macura

Když jsme přejímali město v roce 2014, tak mělo dluh 3,9 miliardy korun a na účtě měla asi 2 miliardy korun. Dneska máme dluh 3,2 miliardy korun, ale na účtech máme 5,5 miliardy.
Předvolební debata České televize, 12. září 2022
Ekonomika
Komunální volby 2022
Pravda
Ačkoli máme k dispozici pouze data platná ke konci roku 2014 a 2021, i v těchto údajích je vidět Macurou popisovaný trend. Dluh města klesl až o 1 miliardu, zatímco stav na účtech stoupl o 2,4 miliardy.

Na konci roku 2014, kdy se Tomáš Macura (ANO 2011) stal poprvé primátorem Ostravy, činil dluh města 3,8 miliardy korun. Ten k 31. prosinci loňského roku dle dat Monitoru státní pokladny, který provozuje Ministerstvo financí, klesl přibližně o miliardu na 2,8 mld. Kč.

Stav financí na běžných účtech města v tomto období naopak rostl, z 2,8 mld. Kč na konci roku 2014 až na 5,2 mld. Kč v roce 2021. Jak dluh, tak stav na účtech zobrazuje následující graf.

Pokud bychom do hospodaření města zahrnuli také městské příspěvkové organizace, vypadal by vývoj sledovaných ukazatelů následovně:

Z porovnání obou grafů vyplývá, že příspěvkové organizace Ostravy mají konstantně nízké zadlužení a ani výše jejich prostředků na běžných účtech se v posledních několika letech příliš neměnila.

Tomáš Macura tedy správně popisuje trend, ke kterému v Ostravě došlo. Od roku 2014 se daří snižovat dluh a zvyšovat objem financí na běžných účtech. Téměř přesně uvádí i některé částky: v roce 2014 činil dluh Ostravy 3,8 mld. Kč, tedy téměř ve výroku zmiňovaných 3,9 mld. Kč. Dle nejnovějších dostupných dat z konce minulého roku měla Ostrava na účtech 5,2 mld. Kč, a i v tomto případě je tak odchylka od Tomášem Macurou uváděných 5,5 mld. Kč minimální.

Od skutečného stavu na účtech v roce 2014 se ale Tomáš Macura odchýlil více. Na konci roku 2014 totiž měla Ostrava 2,8 mld. Kč, nikoliv 2 mld. Zadlužení na konci roku 2021 pak nedosahovalo 3,2 mld. Kč, ale jen 2,8 mld. Kč. Vzhledem k tomu, že vždy pracujeme s údaji platnými ke konci roku a nikoli s přesnými údaji pro danou část roku a Tomáš Macura zároveň správně popisuje trend, viditelný i v meziročním vývoji, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Tomáš Macura

V časech dobrých jsme si odkládali peníze do různých fondů a do různých dalších rezerv.
Předvolební debata České televize, 12. září 2022
Ekonomika
Komunální volby 2022
Pravda
Ostrava od roku 2016 každoročně navyšuje celkový stav prostředků v městských fondech.

Tomáš Macura se stal primátorem Ostravy na konci roku 2014, pozici primátora obhájil i v roce 2018. Hodnocení výroku jsme tedy posuzovali na datech z let 2014–2021. Pro úplnost dodejme, že Macura se stal primátorem až v listopadu roku 2014 a na přispívání do fondů v tomto roce měli vliv převážně jeho předchůdci. 

Tomáš Macura mluví o odkládání v „časech dobrých“. To je poměrně neurčité označení, pokud se ale podíváme na ekonomický výkon Česka optikou růstu HDP, tak za „dobré“ roky lze označit celé období od roku 2014 s výjimkou roku 2020.

Abychom zjistili, kolik si město Ostrava odkládá do „fondů a do různých dalších rezerv“, musíme se podívat do výkazů účetní závěrky města za jednotlivé roky, respektive do jejich příloh. Tam můžeme pod písmenem F a označením „Doplňující informace k fondům účetní jednotky“ nalézt přehled toho, jaký byl stav městských fondů na začátku a na konci roku, a kolik město z fondu vyčerpalo a kolik do něj vložilo. Stejná data pak nabízí také Monitor státní pokladny, aplikace Ministerstva financí.

Následující graf zachycuje nárůsty či poklesy stavu na městských fondech v jednotlivých letech. Můžeme vidět, že kromě roků 2014 a 2015 docházelo každoročně k nárůstu uložených prostředků. Nejvíce se fondy zvětšily v letech 2017 a 2021.

Naopak výrazný pokles proběhl v roce 2014, to bylo způsobené vyplacením peněz z tzv. umořovacího fondu v celkové výši 2,5 mld. Kč, kterými město splatilo dluhopisy vydané v roce 2004. Pokles pokračoval i v roce 2015, tentokrát ale již jen o 27 milionů oproti roku 2014. To bylo způsobeno ukončením příspěvků do umořovacího fondu. V roce 2017, kdy došlo k nejvyššímu nárůstu, pak došlo mj. k navýšení Fondu pro rozvoj Městské nemocnice Ostrava o 420 mil. Kč. Město si také v posledních letech ukládá peníze do Fondu pro výstavbu nového koncertního sálu.

Město Ostrava si tedy v letech, kdy byl primátorem Tomáš Macura, skutečně ukládalo peníze do různých fondů a zároveň se mu dařilo celkový objem prostředků ve fondech navyšovat, a to včetně ekonomicky „nedobrého“ roku 2020. Doplňme, že městu se ve stejném období také dařilo snižovat celkový dluh – navyšování fondů tedy nebylo na úkor zadlužování Ostravy.

Tomáš Macura

Jsme podpořili částkou 130 mil. Kč podnikatele malé střední ve městě ve dvou covidových vlnách. Podpořili jsme podnikatele během zrušených vánočních trhů, do týdne měli peníze na účtě.
Předvolební debata České televize, 12. září 2022
Koronavirus
Komunální volby 2022
Pravda
Město Ostrava skutečně ze svého rozpočtu uvolnilo souhrnnou částku přes 130 milionů korun pro podporu ostravských podnikatelů. Podnikatelé získali od města finanční dar i během zrušených vánočních trhů, rada města rozhodla o zaslání peněžité pomoci do týdne.

Gabriela Pokorná, tisková mluvčí Magistrátu města Ostravy, sdělila v červnu 2022 serveru Podnikatel.cz, že statutární město Ostrava podpořilo v uplynulých dvou letech malé a střední podnikatele postižené důsledky proticovidových opatření souhrnnou částkou přes 130 milionů korun. Město Ostrava ze svého rozpočtu částku uvolnilo v několika vlnách, a to různými formami, včetně slev a odpuštění nájmů, odpuštění místních poplatků nebo finančními dary.

Ostrava zároveň loni skutečně zajistila finanční pomoc stánkařům z vánočních trhů. Rada města Ostravy v loňském roce schválila poskytnutí finančního daru ve výši 20 000 korun třiceti stánkařům, kteří měli uzavřenou smlouvu s organizátorem Ostravských Vánoc. Primátor Tomáš Macura tehdy dar komentoval jako „poskytnutí co nejrychlejší pomoci postiženým prodejcům“, prý ale nešlo o kompenzaci ztráty jejich předpokládaných výdělků.

O poskytnutí peněžité pomoci rada rozhodla 7. prosince 2021 (.pdf, str. 45) a vedoucímu odboru financí a rozpočtu uložila (str. 46), aby stánkařům částku zaslal do 14. prosince, tedy do týdne.

Doplňme, že vláda vyhlásila 25. listopadu 2021 nouzový stav, v rámci jehož protiepidemických opatření byl zaveden i zákaz konání vánočních trhů s platností od 18:00 následujícího dne – tedy v den, kdy měly vánoční trhy oficiálně začínat.

Město Ostrava podle tiskové mluvčí Pokorné podpořilo malé a střední podnikatele částkou přesahující 130 milionů korun. Podnikatelé skutečně získali od města finanční dar i během zrušených vánočních trhů. Tomáš Macura svým výrokem poukazuje na rychlost výplaty této pomoci, přičemž rada skutečně rozhodla o zaslání peněžité pomoci do týdne od schválení částky. Výrok Tomáše Macury proto hodnotíme jako pravdivý.

Tomáš Macura

Jestli je průměrný nájem dneska v Ostravě 200 Kč na metr čtvereční, tak v městských bytech je průměrný nájem 75 Kč na metr čtvereční.
Předvolební debata České televize, 12. září 2022
Komunální volby 2022
Pravda
Průměrná částka za pronájem v Ostravě skutečně činí přibližně 200 Kč za metr čtvereční. V případě městských bytů jsme nedohledali průměr za Ostravu jako celek. Údaje za jednotlivé městské části však ukazují, že jsou městské byty skutečně násobně levnější.

V současné době činí průměrný nájem v Ostravě 205 Kč za metr čtvereční. V případě městských bytů se částky liší podle lokalit. Například v části Ostrava-Jih činilo průměrné nájemné za obecní byty 65 Kč/m², po letošním zvýšení pak kolem 70 Kč/m². Městská část Ostrava-Poruba pak k pronájmu nabízí byty v rozmezí 80–90 Kč/m².

V případě nájmů za městské byty se nám bohužel nepodařilo dohledat souhrnný průměr. Tomáš Macura nicméně téměř přesně vyčíslil průměrný nájem v Ostravě a zároveň poukazuje na výrazně nižší nájmy u městských bytů.

Tomáš Macura

My (Ostrava, pozn. Demagog.cz) máme dneska nejlevnější vodu společně s Brnem ze všech krajských měst v republice. Je to dáno tím, že provozovatel vody, vodárenské infrastruktury (...), se mu daří snižovat ztráty vody, které původně byly (...) 40 % (...), dneska jsou 7.
Předvolební debata České televize, 12. září 2022
Komunální volby 2022
Pravda
Ostrava se spolu s Brnem a Českými Budějovicemi řadí mezi tři krajská města s nejnižší cenou vody. Na cenu vody má vliv také malá ztrátovost vody. Oproti roku 1996, kdy se ztratilo 36 procent pitné vody, se loni podařilo dosáhnout ztrátovosti 7,4 procenta.

Nadační fond Pravda o vodě na základě výročních zpráv a webů jednotlivých vodáren vypracoval přehled o cenách vody v letošním roce ve více než 300 městech. Do konečné ceny vody se započítává cena vodného a stočného.

Z krajských měst je voda nejlevnější v Českých Budějovicích (87,02 Kč/m³). Druhá nejlevnější cena vody je v Brně (87,11 Kč/m³) a třetí v Ostravě (88,46 Kč/m³).

Společnost Ostravské vodárny a kanalizace (OVAK), která v Ostravě zajišťuje provoz vodohospodářské infrastruktury, má ohledně ztráty vody data k dispozici od roku 1996. V tiskové zprávě firmy stojí, že v roce 1996 úroveň ztráty vody dosáhla výše 36 %, což odpovídalo 16 milionům m³. Podle Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK ČR) ztráty vody v Ostravě loni dosáhla 1,246 milionu m³, tedy 7,4 procent, což činí historické minimum. 

Nízká cena vody v Ostravě také částečně souvisí právě s nízkou ztrátovostí vody. Jak totiž uvádí například Deník veřejné správy, mezi faktory ovlivňující cenu vodného a stočného patří i ztráty vody v potrubní síti.

Nejlevnější vodu z krajských měst mají České Budějovice, následované Brnem. Ostrava se nachází na třetím místě. Na ceně vody v Ostravě se projevila také nízká ztrátovost vody, která je výrazně pod českým průměrem. Tomáš Macura z výčtu měst s nejlevnější vodou opomenul České Budějovice, ostatní údaje ovšem uvádí správně. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Tomáš Macura

Já mám největší radost z toho, co jsme zvládli asi před dvěma týdny - vyhlásit mezinárodní architektonickou soutěž na novou koncertní halu pro Ostravu.
Předvolební debata České televize, 14. září 2018
Pravda
Mezinárodní architektonická soutěž na novou koncertní halu byla vyhlášena ke konci srpna.

Rada města již v dubnu 2018 schválila záměr (.pdf, str. 41) na vyhlášení soutěže o návrh koncertní haly města Ostravy. Samotnou soutěž o návrh na řešení koncertní haly město vyhlásilo (.pdf) 22. srpna 2018. Výstavba koncertní haly s kapacitou až 1300 diváků by pak mohla vyjít zhruba na 1,5 miliardy korun.

Tomáš Macura

Já bych doplnil, co jsme na to aplikovali (na situaci s kriminalitou, pozn. Demagog.cz) - přijetí loterijní vyhlášky, o kterou se marně pokoušelo předchozí vedení města. Nám se to podařilo napoprvé a v podstatě hned na začátku volebního období.
Předvolební debata České televize, 14. září 2018
Pravda
Nutno říci, že předchozí vedení přijalo loterijní vyhlášku. Rok před koncem volebního období vznikla iniciativa upravit ji v tom smyslu, jak se to nakonec podařilo až novému vedení. Stalo se tak rok po volbách.

Nové městské zastupitelstvo, které vzešlo z komunálních voleb roku 2014, na svém 10. zasedání dne 14. října 2015 přijalo novou loterijní vyhlášku (jako obecně závaznou vyhlášku č. 8/2015). I přes poměrně dlouhou debatu (.pdf, str. 8-17), se při hlasování (.pdf, str. 17) příliš neprojevila opozice. Z členů zastupitelstva bylo 43 pro návrh, 0 proti a 10 členů se zdrželo hlasování.

Nová vyhláška byla přijata tedy skoro rok po volbách. Jejím přijetím skončila platnost předchozí vyhlášky č. 11/2011, kterou se regulovalo provozování výherních hracích přístrojů, interaktivních videoloterijních terminálů a lokálních loterijních systémů na území statutárního města Ostravy. I tato vyhláška byla přijata hladce a jednomyslně (53 hlasy pro). Z dostupných záznamů nelze dohledat šíři debaty a případné neshody k vyhlášce (.pdf, str. 23).

Když Macura hovoří o "marných pokusech" předchozího vedení, míní nejspíš nenaplněnou snahu o revizi této vyhlášky, která rezonovala hlavně v roce 2013. Na jednání zastupitelstva města z 10. zaří 2014 nebyl přijat ani jeden ze tří revizních návrhů, navrhovaný plošný zákaz byl odmítnut jak neekonomický. Dle zápisu se snahy lidí o širší zákaz táhnou už druhým rokem. Těsně před volbami však byla revize odsunuta na neurčito (.pdf, str.11-16).

Nová vyhláška přitom kopíruje zadání té původní. Přesto jsou tu některé zásadní rozdíly. Nová vyhláška v úvodu operuje s obecnějším pojmem "sázkové hry". Měla by proto postihovat širší pole subjektů, vzhledem ke skutečnosti, že neřeší na jakém přístroji či jakým způsobem se "sázková hra" provozuje.

Odlišněji přistupuje i k omezení místa (článek 1 obou vyhlášek). Ve staré vyhlášce bylo zakázáno provozování výherních a dalších sázkových automatů jen na určitém úzce vymezeném území, a tedy všude jinde bylo jejich provozování povoleno. Nová vyhláška k problému přistupuje opačně. Zakazuje přistroje a obecně "sázkové hry" plošně, přičemž následně taxativně vymezuje místa, kde je jejich provozování povoleno. Nová verze tak v zásadě koresponduje s návrhy diskutovanými "starým" vedením v roce 2014. Tehdy však nebyly skrz politickou vůli průchodné.


Tomáš Macura

Dostali jsme městské strážníky prostřednictvím kontaktních míst i do těch problémových oblastí, do sociálně vyloučených lokalit.
Předvolební debata České televize, 14. září 2018
Pravda
I přesto, že projekt "stacionárních míst prevence" neboli kontaktních míst městské policie běží již od roku 2008, je nutné současnému vedení přiznat snahu o jeho větší zaměření na sociálně vyloučené lokality.

Dle výročních zpráv městské policie Ostrava je projekt "stacionárních míst prevence" neboli kontaktních míst v běhu již od roku 2008. Běžel tedy kontinuálně a zmínky o nových kontaktních místech lze nalézt ve zprávách z let 2014 (s. 19), 2015 (s. 19), 2016 (s. 17). Nejedná se tedy o politiku čistě aktuálního vedení města.

Skutečností je fakt, že v nejnovější zprávě informace o kontaktních místech chybí a je nahrazena pasáží o "prevenci v sociálně vyloučených lokalitách" (.pdf, s. 22). Tedy, že se vedení města snaží úžeji zaměřit v rámci projektu stacionárních míst prevence na sociálně vyloučené lokality.

Tomáš Macura

Dopravní podnik města Ostravy uzavřel výběrové řízení na nákup tramvají za 2 miliardy korun.
Předvolební debata České televize, 14. září 2018
Pravda
Přesněji řečeno, Dpravní podnik města Ostravy vypsal loni výběrové řízení na nákup klimatizovaných nízkopodlažních tramvají pro 200 lidí, v němž nakonec zvítězila nabídka ve výši 1,9 miliard korun.

Jak informovala média, výběrové řízení na nové tramvajové vozy vyhrála Škoda Transportation s nejnižší cenovou nabídkou 1,9 miliard korun. Dne 7. 9. 2018 zakázku schválilo představenstvo Dopravního podniku a.s. (DPO) a jeho dozorčí rada.