Na konci roku 2014, kdy se Tomáš Macura (ANO 2011) stal poprvé primátorem Ostravy, činil dluh města 3,8 miliardy korun. Ten k 31. prosinci loňského roku dle dat Monitoru státní pokladny, který provozuje Ministerstvo financí, klesl přibližně o miliardu na 2,8 mld. Kč.

Stav financí na běžných účtech města v tomto období naopak rostl, z 2,8 mld. Kč na konci roku 2014 až na 5,2 mld. Kč v roce 2021. Jak dluh, tak stav na účtech zobrazuje následující graf.

Pokud bychom do hospodaření města zahrnuli také městské příspěvkové organizace, vypadal by vývoj sledovaných ukazatelů následovně:

Z porovnání obou grafů vyplývá, že příspěvkové organizace Ostravy mají konstantně nízké zadlužení a ani výše jejich prostředků na běžných účtech se v posledních několika letech příliš neměnila.

Tomáš Macura tedy správně popisuje trend, ke kterému v Ostravě došlo. Od roku 2014 se daří snižovat dluh a zvyšovat objem financí na běžných účtech. Téměř přesně uvádí i některé částky: v roce 2014 činil dluh Ostravy 3,8 mld. Kč, tedy téměř ve výroku zmiňovaných 3,9 mld. Kč. Dle nejnovějších dostupných dat z konce minulého roku měla Ostrava na účtech 5,2 mld. Kč, a i v tomto případě je tak odchylka od Tomášem Macurou uváděných 5,5 mld. Kč minimální.

Od skutečného stavu na účtech v roce 2014 se ale Tomáš Macura odchýlil více. Na konci roku 2014 totiž měla Ostrava 2,8 mld. Kč, nikoliv 2 mld. Zadlužení na konci roku 2021 pak nedosahovalo 3,2 mld. Kč, ale jen 2,8 mld. Kč. Vzhledem k tomu, že vždy pracujeme s údaji platnými ke konci roku a nikoli s přesnými údaji pro danou část roku a Tomáš Macura zároveň správně popisuje trend, viditelný i v meziročním vývoji, hodnotíme výrok jako pravdivý.