Peter Harvánek
SPD

Peter Harvánek

Svoboda a přímá demokracie (SPD)

0
0
Komunální volby 2022 5 výroků
Ekonomika 4 výroky
Energetika 3 výroky
Evropská unie 1 výrok
Regiony 1 výrok
Školství, věda, kultura 1 výrok
Pravda 5 výroků
Nepravda 1 výrok
Zavádějící 0 výroků
Neověřitelné 0 výroků
Rok 2022 6 výroků
Pouze ve výběru Demagog.cz 0 výroků

Peter Harvánek

My máme zatím rezervovanou kapacitu v terminálech. Ten plyn tam ještě není. V téhle chvíli ani nevíme, za jakou cenu.
Předvolební debata České televize, 12. září 2022
Energetika
Komunální volby 2022
Pravda
ČR prostřednictvím ČEZu zajistila v Nizozemsku pronájem kapacity v terminálu na zkapalněný zemní plyn. První dodávky by měly dorazit 19. září. Plyn bude odkupován za okamžité tržní ceny, tedy za každou dodávku jinou sumu. Přeprava plynu by měla vést přes Německo.

V červenci tohoto roku ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela uvedl, že stát prostřednictvím společnosti ČEZ zajistil tři miliardy metrů krychlových plynu z terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG) v Nizozemsku. „První loď pro Česko dorazí do Nizozemska 19. září z USA“, řekl při otevření terminálu generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Ten podle ČTK dále doplnil, že „ČEZ má kromě první lodi smluvně zajištěno už také druhé plavidlo, které dodá společnost Shell. Každou dodávku plynu kupuje ČEZ za spotové, tedy okamžité tržní ceny, za každou dodávku tak zaplatí jinou sumu”. Společnost ČEZ údajně zajistila pro případnou přepravu plynu dostatečné přepravní kapacity z Nizozemska přes Německo do České republiky.

Vzhledem k tomu, že ČR má skutečně rezervovanou kapacitu v nizozemských terminálech, kam bude LNG teprve přepraven, a částka za něj se bude odvíjet až podle aktuální tržní ceny, hodnotíme výrok Petera Harvánka jako pravdivý.

Peter Harvánek

Existuje nějaké memorandum, že v téhle chvíli Německo je schopno pozastavit čas průmyslu, aby nám pomohlo.
Předvolební debata České televize, 12. září 2022
Evropská unie
Energetika
Komunální volby 2022
Pravda
Unijní státy musí na základě nařízení EU omezit spotřebu plynu a přebytek poskytnout státu, který nedokáže zásobit vybrané zákazníky, kterými jsou např. domácnosti, sociální služby a jejich dodavatelé tepla. K tomuto závazku se v červenci přihlásili mj. ministři Česka a Německa.

Peter Harvánek zřejmě poukazuje slova ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely, který 3. srpna 2022 v pořadu Devadesátka na ČT24 řekl (čas 14:55): „Pokud by například Česká republika neměla dostatek plynu pro vytápění domácností nebo pro nemocnice, tak třeba Německo zastaví chod části svého průmyslu a o ten plyn, který samo potřebuje, se s námi rozdělí.“ Síkela v rozhovoru uvedl (čas 14:52), že tento mechanismus vyplývá z rozhodnutí Rady EU. 

Rada EU skutečně o solidaritě v kontextu možného nedostatku plynu jednala, a to konkrétně 26. července 2022. Ministři unijních zemí přijali nařízení, ve kterém své státy zavázali (.pdf, str. 13) k dobrovolnému snížení spotřeby plynu o 15 %, ale také zavedli mechanismus vyhlašování „výstrahy na úrovni Unie“ (str. 14). V případě, že by se alespoň pět členských států dostalo do problémů s nedostatkem plynu, stal by se závazek 15% snížení spotřeby povinným (str. 15). 

Nařízení Rady tedy usiluje o snížení spotřeby zemního plynu, zároveň však počítá (.pdf, str. 11) s možností, že by musel být aktivován další unijní mechanismus reagující na nedostatečné dodávky zemního plynu. Jedná se o Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU z října roku 2017 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu. Toto nařízení funguje jako záruka solidarity mezi evropskými zeměmi v případě, že by daný stát nebyl schopen pokrýt dodávky plynu těm, kteří jsou daným nařízením chráněni, tzv. „zákazníkům chráněným v rámci solidarity“.

Mezi tyto zákazníky spadají (článek 2) domácnosti, sociální služby a dálková vytápění, která uvedeným subjektům plyn poskytují. (V Česku je dálkové vytápění typické pro sídliště.) Článek 13 nařízení upravuje solidární pomoc v případě, že by některou z unijních zemí postihl nedostatek dodávek plynu. Jak uvádí Ruven Fleming z nizozemské univerzity v Groningenu v časopise Energy Policy, článek 13 znamená (.pdf, str. 108), že v případě plynové krize v jedné zemi (v tzv. žádajícím členském státě) musí jiná členská země Evropské unie, která je s danou zemí přímo propojena, snížit dodávky plynu těm, kteří nespadají mezi zákazníky chráněné v rámci solidarity. Tím dojde k uvolnění kapacit zemního plynu, které si pak žádající stát může odkoupit (čl. 13, odst. 5), a pokrýt tak výpadek dodávek.

Reálně tedy může na základě tohoto nařízení dojít k situaci, kdy by Německo muselo omezit dodávky plynu např. do průmyslu a poskytnout tento plyn českým zákazníkům chráněným solidaritou.

Doplňme, že 11. července letošního roku také ministr Síkela a jeho německý protějšek Robert Habeck podepsali společné prohlášení (.pdf) o energetické bezpečnosti, které deklaruje vzájemnou solidaritu v energetické krizi, které je ale spíše obecné povahy a žádné konkrétní závazky neobsahuje. Prohlášení mj. navazuje na červnové memorandum o připravenosti na rizika a o solidaritě v elektroenergetickém sektoru, které podepsali ministři šesti středoevropských států.

Česko a Německo tedy v červnu a červenci podepsaly několik dokumentů o vzájemné spolupráci a solidaritě v oblasti energetiky. Jedna z nich, konkrétně nařízení Rady EU z konce července, se pak odkazuje na unijní opatření k zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu, mj. obsahující možnost omezení určitých dodávek na úkor potřebnějších odběratelů v jiném státě. Peter Harvánek tedy správně poukazuje na to, že existuje závazek, že by Německo Česku v případě nedostatku plynu pomohlo. Závazek nicméně nevyplývá z memoranda, ale z nařízení EU. Jeho výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Peter Harvánek

Tohle byl údaj z roku 2021, to bylo nějakých 3,4 miliardy bez DPH (za koncertní halu, pozn. Demagog.cz).
Předvolební debata České televize, 12. září 2022
Školství, věda, kultura
Ekonomika
Komunální volby 2022
Nepravda
Peter Harvánek zde reaguje na odhad ceny zmíněný v diskusi a nesprávně jej označuje za údaj z roku 2021. Ve skutečnosti jde o aktuální odhad a v roce 2021 se očekávala cena na 2,9 miliard korun.

Peter Harvánek reaguje na předchozí diskusi o koncertní hale, kde mj. zazněl odhad ceny projektu ve výši 3,2 miliard korun. Harvánek tedy podobnou částku označuje za údaj z roku 2021 a dodává, že dnes se výdaje mohou pohybovat i kolem 5 miliard. Pro naše hodnocení jsme tak dohledali informace o tom, jak se vyvíjely odhadované ceny stavby koncertní síně, a zda částka, o které hovoří Peter Harvánek, je skutečně starý údaj.

V roce 2019 byly náklady na stavbu koncertní síně architekta Stevena Holla odhadované na 1,5 miliardy korun bez DPH. V říjnu 2021 už odhad dle ČTK činil 2,6 miliard Kč, náklady na dokumentaci pak dalších 300 milionů.

Podle aktuálního odhadu z dubna 2022, který mj. zmínila i náměstkyně ostravského primátora Zuzana Bajgarová, by koncertní hala měla vyjít na 3,2 miliardy korun, některé odhady pak hovoří i o 3,5 miliardy Kč (.pdf, str. 20). Financování by měla zajistit spolupráce statutárního města Ostrava, Moravskoslezského kraje a Ministerstva kultury. Uveďme, že jeden z možných scénářů předpokládá další navýšení ceny o 164 milionů korun.

Peter Harvánek tedy nesprávně označuje částku 3,4 miliard korun za odhad z roku 2021. Ve skutečnosti se tehdy odhadovala podstatně nižší cena a údaj 3,2 miliardy, který zazněl v diskusi, je odhad aktuální. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Peter Harvánek

Město Ostrava si (na koncertní halu, pozn. Demagog.cz) odkládalo nějakých, jestli se nepletu, 360 milionů. V podstatě kraj přislíbil 300 milionů, a stát přislíbil 600 milionů.
Předvolební debata České televize, 12. září 2022
Regiony
Ekonomika
Pravda
Ostrava měla v loňském roce ve speciálním fondu na vybudování koncertní haly dokonce 430 milionů Kč. Moravskoslezský kraj se zavázal na stavbu přispět 300 miliony, Ministerstvo kultury pak 600 miliony korun.

Finanční náročnost výstavby ostravské koncertní síně je v současné době odhadována na 3,2 miliardy korun. Některé odhady z června 2022 pak hovoří až o 3,5 miliardy Kč (.pdf, str. 20).

Financování by měla zajistit spolupráce statutárního města Ostrava, Moravskoslezského kraje a Ministerstva kultury. Město Ostrava už v roce 2017 vytvořilo Fond pro výstavbu nového koncertního sálu (.pdf). Ostravský magistrát k červenci 2019 uložil do fondu 250 milionů korun. Dle posledních veřejně dostupných informací v něm k říjnu 2021 bylo uspořeno 430 milionů korun.

Moravskoslezský kraj pak na stavbu koncertní síně přispěje 300 miliony korun. Stát, respektive Ministerstvo kultury, na základě memoranda o spolupráci na vybudování stavby přislíbil poskytnout 600 milionů korun.

Peter Harvánek tedy správně uvádí, že Moravskoslezský kraj na vybudování koncertní haly přislíbil poskytnout 300 milionů korun. Stát poté opravdu slíbil přispět 600 miliony Kč. Peter Harvánek ovšem částku, která je v současnosti ve Fondu pro výstavbu nového koncertního sálu, podhodnotil o 70 milionů Kč, tedy o 16 %. Nicméně vzhledem k tomu, že sám ve výroku poukazuje na to, že si přesnou částkou není jistý, hodnotíme jeho výrok i přes tuto nepřesnost jako pravdivý.

Peter Harvánek

Napříč Evropu (Goldman Sachs, pozn. Demagog.cz) předpokládají měsíční poplatky za energie řádově 500 eur.
Předvolební debata České televize, 12. září 2022
Ekonomika
Energetika
Komunální volby 2022
Pravda
Společnost Goldman Sachs vydala 4. září zprávu, která předpokládá, že průměrná evropská domácnost bude při současném vývoji cen platit 500 eur za energie měsíčně.

Americká bankovně investiční společnost Goldman Sachs vydala 4. září 2022 analytickou zprávu (.pdf) o současné energetické krizi. Analýza se zaměřila na dopady současné situace a na možná východiska z krize.

Vzhledem k současným cenám energií zpráva došla k závěru, že průměrná evropská domácnost, pakliže potrvá aktuální trend rostoucích cen, na začátku příštího roku za energie zaplatí (.pdf, str. 3) 500 eur měsíčně. Jednalo by se tak přibližně o 200% nárůst oproti loňskému roku, kdy rodiny za energie zaplatily v průměru 160 euro za měsíc (str. 4).

Peter Harvánek

Když jsem se díval na účetní závěrky, tak ohodnocení čistě jenom majetku (OVAKu, pozn. Demagog.cz) je nějakých 800 milionů.
Předvolební debata České televize, 12. září 2022
Ekonomika
Komunální volby 2022
Pravda
Majetek společnosti OVAK má podle výroční zprávy z roku 2021 hodnotu 882 milionů korun. Údaj, který uvádí Peter Harvánek, se tak vejde do naší 10% tolerance.

Ostravské vodárny a kanalizace (OVAK) je akciová společnost, ve které drží majoritní podíl (50,13 %) soukromá společnost Suez International, dalším velkým akcionářem s podílem 40,6 % je statutární město Ostrava. Společnost primárně zajišťuje dodávku pitné vody a zabezpečuje odkanalizování a následné čištění odpadních vod.

Dle účetní rozvahy obsažené ve výroční zprávě z roku 2021 (.pdf, str. 11–12) měla společnost OVAK majetek v hodnotě 882,1 milionu korun, což představovalo meziroční navýšení zhruba o 80 milionů korun. Jedná se o tzv. netto hodnotu (tj. po odečtení odpisů a opravných položek) všech aktiv, která OVAK vlastní. Více než polovinu majetku (458 mil. Kč) OVAKu tvoří krátkodobé pohledávky, hodnotu více než 260 mil. Kč pak má dlouhodobý hmotný majetek společnosti (zejména stavby). OVAK měl na konci roku také téměř 140 milionů korun na bankovních účtech.

Jelikož je celkový majetek OVAKu 882 milionů, což je jen přibližně o 10 % více, než uvádí Peter Harvánek, hodnotíme jeho výrok jako pravdivý.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů