Vít Slováček

Výrok hodnotíme na základě dohledaných informací z webu města Český Těšín jako pravdivý.

Na webových stránkách města se konkrétně píše: "Město Český Těšín každoročně pořádá zahraniční ozdravné pobyty pro děti. Na jejich organizaci spolupracuje s Domem dětí a mládeže v Českém Těšíně (DDM vysílá jako doprovod vlastní pedagogické pracovníky a externí pracovníky, tj. osoby mající zkušenosti s prací s dětmi). Pobyty jsou hrazeny z rozpočtu města. Administrativní práci, výběr dětí a komunikaci s rodiči zajišťuje Město – Odbor školství a kultury." Dále jsou na tomto webu zveřejněny destinace a podmínky pro ozdravný pobyt na léto 2012.

Z veřejných zdrojů je dohledatelné, že ozdravné pobyty pro děti se uskutečnily i v letech 2010 a 2011.

Slováček má na mysli průmyslovou zónu Český Těšín-Pod Zelenou, jejímiž investory jsou Kovona System a Donghee Czech.

Web Moravskoslezského kraje bohužel nenabízí žádné bližší informace o pracovních místech. Uvítáme upozornění na jakékoliv další veřejně dostupné informace.

Míru plynofikace Polska ve srovnání s Českou republikou lze hodnotit na základě různých indikátorů.

Nejprve se můžeme podívat na hrubou spotřebu zemního plynu v obou zemích. Dle statistik (.pdf, aj) Evropské komise činila v roce 2010 hrubá vnitrostátní spotřeba plynu v ČR 8 milionů tun ropného ekvivalentu (str. 138), tj. 0,761 tun ropného ekvivalentu na obyvatele (pokud počítáme se středním stavem obyvatelstva k 1.červenci 2010, tak jak jej udává ČSÚ (.xls)). V Polsku pak činila 12,8 milionů tun ropného ekvivalentu (str. 172), tj. 0,335 tun ropného ekvivalentu na obyvatele (počet obyvatel jsme čerpali z demografické ročenky (.pdf, aj., str. 68) polského Centrálního statistického úřadu).

Dále lze ve výše zmiňovaných statistikách Evropské komise na straně 19 nalézt také znázornění tzv. energetických mixů jednotlivých zemí EU-27. Z uvedeného grafu vyplývá, že podíl plynu na hrubé domácí spotřebě v Polsku je mnohem nižší než v ČR. Spotřeba Polska je do velké míry závislá na uhlí.

Na základě statistik Evropské komise tedy hodnotíme výrok Víta Slováčka jako pravdivý.