A jednal jsem s panem ministrem (myšlen je ministr Chalupa), který jednoznačně řekl: musíte udělat legislativu, já zatím dám určité moratorium, aby se získal čas. (o těžbě břidlicového plynu)
Pro ověření výroku Vladimíra Drymla nemáme k dizpozici dostatek informací.
Ministr Chalupa sice dne 3. září vydal moratorium na průzkum břidlicového plynu, avšak o jednání se senátorem Drymlem, kde se toto moratorium řešilo, jsme nenalezli zmínku.
Ta změna zákona je připravená, je připravená v paragrafovém znění, a pouze záleží na předsedovi, předsedovi Senátu Štěchovi, kdy to zařadí. (zákon má zakázat těžbu břidlicového plynu)
Výrok Vladimíra Drymla hodnotíme jako pravdivý, neboť zmíněný zákon skutečně v současnosti čeká v Senátu na projednání.
Vladimír Dryml zjevně mluví o senátním tisku č. 364 - jde o Návrh senátního návrhu zákona Petra Pakosty a dalších, kterým se zakazuje používání metod hydraulického štěpení hornin při geologických pracích a hornické činnosti, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon, kterým se zakazuje hydraulické štěpení hornin). Senát na plénu tento tisk projednával již dvakrát, navíc o něm také jednaly příslušné výbory. Historie tisku je následující: Při prvním jednání 14. června (propuštění do výborů) jej poslanci propustili do dalšího jednání, Vladimír Dryml se tohoto jednání nezúčastnil.
Další jednání se konalo dne 16. srpna a Senát schválil přerušení tohoto tisku do 31. října 2012. V hlasování o tomto bodu se Vladimír Dryml zdržel.
A časově by to mělo vyjít tak, že do konce roku by tato zákonná norma měla být platná. (senátní návrh na zákaz těžby břidlicového plynu)
Senátor Vladimír Dryml se mýlí, neboť norma, o které mluví, nevstoupí v platnost do konce tohoto roku.
Návrh zákona, který má zakázat těžbu břidlicového plynu v České republice v části páté Účinnost konkrétně uvádí: " Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení." Neplatí tedy, že by zmíněný návrh měl vstoupit v platnost do konce roku. V současnosti je totiž tento senátní návrh stále v Senátu, který schválil na své schůzi 16. srpna přerušení projednávání tohoto návrhu kvůli jednání ve výborech, a to do 31. října. Tento návrh tedy ještě nedorazil k projednání do Poslanecké sněmovny a k případnému podpisu prezidenta, časový rámec zmíněný senátorem Drymlem tak není reálný.
Spádovost je, okres Náchod má 112 tisíc. Přitom okres Trutnov, kde není žádná megalomanská nemocnice, má 120.
S jistou dávkou tolerance se dá výrok senátora Drymla označit jako pravdivý.
Webové stránky náchodské nemocnice uvádějí spádovost tohoto zařízení následovně: " V základních oborech zajišťuje péči pro spádovou oblast s více než 60 tisíci obyvateli, ve specializovaných oborech pro 115 až 150 tisíc obyvatel." Co se týká nemocnice v Trutnově, webové stránky v sekci historie uvádí u roku 2003, že nemocnice v některých oborech má spádovost skutečně kolem 120 tisíc lidí. "Megalomanskost" obou nemocničních zařízení nejsme schopni korektně posoudit.
Kraj je zadlužen s tím 600 milionovým úvěrem částkou 1,8 miliardy. To je obrovská částka. Na jednoho, na jednoho člověka včetně nemluvňat je to pro občana kraje, je to 3 372 korun.
Senátorem uváděná čísla přibližně odpovídají dohledatelným hodnotám.
Souhrnné údaje o zadlužení krajů, které sleduje Ministerstvo financí, přinesl např. portál E15. Podle toho Královéhradecký kraj dlužil v roce 2011 1,23 mld. Korun. S šestisetmilionovým úvěrem, o jehož výši kromě krajského úřadu informovala např. Česká televize, jde tedy zaokrouhleně o 1,8 mld. korun, jak uvádí senátor Dryml.
Pokud pak 1,83 mld. dělíme počtem obyvatel, který podle ČSÚ činil k 1.1.2012 celkem 553 856, získáme částku 3 304 Korun na jednu osobu, znovu tedy přibližně stejnou hodnotu, jako uvádí Dryml. Jeho výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
...nemocnici Rychnov, která má spádovost 72 tisíc obyvatel.
Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť webové stránky nemocnice uvádí přesně stejný údaj jako senátor Dryml.
Webové stránky doslova uvádějí: "Poskytuje standardní diagnostickou a léčebnou péči ve spádové oblasti bývalého okresu Rychnov nad Kněžnou, tj. asi 72.000 obyvatel a v téměř ve všech oborech působí nadregionálně." Na základě této informace hodnotíme výrok Vladimíra Drymla jako pravdivý.
A náchodská nemocnice moc si ekonomicky nestojí dobře. A má určitý deficit ekonomický.
Podle zpráv médií má nemocnice opravdu ekonomické potíže.
O dluzích Oblastní nemocnice v Náchodě psal už Krkonošský deník v roce 2009. Portál Trutnovinky v únoru 2012 uvedl ztrátu nemocnice za předchozí rok ve výši 7 mil. korun. Krajský úřad pak upozorňuje, že havarijní stav nemocnice způsobuje vysoké náklady na její provoz (uvádí částku 100 mil. ročně). Dryml tedy pravdivě mluví o "deficitu ekonomickém".
A zapojím občany do rozhodování prostřednictvím krajských referend. Je to i v našem volebním programu Zemanovců
Výrok hodnotíme jako zavádějící. Ve volebním programu Strany práv občanů-Zemanovci se můžeme dočíst že: „V návaznosti na zahraniční zkušenosti s přímou demokracií ve státech jako je Švýcarsko, připravíme návrh zákona o obecném referendu, které umožní občanům spolurozhodovat o závažných otázkách země.“ Hovoří se zde tedy spíše o inspiraci příkladem Švýcarska, nikoliv o konkrétních prvcích švýcarského systému, které by měly být zaváděny.
České kraje by se s jistou dávkou tolerance sice daly označit za protějšky švýcarských kantonů, které skutečně právo referenda mají. Na druhou stranu v celostátním ani krajském programu Zemanovců se přímo o krajské formě referenda explicitně nic nepíše.
Uvědomme si, že do školství dává kraj více než 326 milionů.
Výrok odpovídá aktuálnímu rozpočtu kraje pro rok 2012.
Pro rok 2012 jsou schválené výdaje (.xls) na kapitolu školství v Královéhradeckém kraji 345 504 tis. Kč. Toto číslo, ač se již poměrně výrazně odchyluje od Drymlem udávané hodnoty, skutečně představuje částku vyšší než 326 milionů Kč, hodnotíme tedy výrok jako pravdivý.
Pro kontext ještě uvádíme schválené prostředky na školství v předchozích letech, jednalo se o 317 845 tis. Kč v roce 2010 a 317 256,5 tis. Kč v roce 2011.
Obhospodařuje (myšlen kraj) více než nebo obhospodařuje nebo přispívá 156 školským zařízením.
Výrok odpovídá údajům z rozpočtu kraje.
V dokumentu (.xls) Závazné ukazatele rozpočtu příspěvkových organizací za rok 2011 je uvedeno celkem 155 škol a školských zařízení, na které kraj přispívá. Tento údaj téměř přesný k výroku senátora Drymla, pracujeme s čísly z loňského roku.
Pro doplnění ovšem jen připomeňme, že pojem školská zařízení zákon (.pdf) definuje pouze jako "školská zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, školská poradenská zařízení, školská zařízení pro zájmové a další vzdělávání, školská účelová zařízení, výchovná a ubytovací zařízení, zařízení školního stravování a školská zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči". Těchto zařízení je krajem zřizováno 14, dalšími subjekty pak 66 (kompletní seznam můžete nalézt zde). Údaj, který Dryml uvádí, zahrnuje ovšem i jiná než školská zařízení. Pokud ale budeme jeho výrok chápat jako školy a školská zařízení dohromady, jedná se o správné číslo.
