Vladimír Dryml

Podle zpráv médií má nemocnice opravdu ekonomické potíže.

O dluzích Oblastní nemocnice v Náchodě psal už Krkonošský deník v roce 2009. Portál Trutnovinky v únoru 2012 uvedl ztrátu nemocnice za předchozí rok ve výši 7 mil. korun. Krajský úřad pak upozorňuje, že havarijní stav nemocnice způsobuje vysoké náklady na její provoz (uvádí částku 100 mil. ročně). Dryml tedy pravdivě mluví o "deficitu ekonomickém".

Výrok hodnotíme jako zavádějící. Ve volebním programu Strany práv občanů-Zemanovci se můžeme dočíst že: „V návaznosti na zahraniční zkušenosti s přímou demokracií ve státech jako je Švýcarsko, připravíme návrh zákona o obecném referendu, které umožní občanům spolurozhodovat o závažných otázkách země.“ Hovoří se zde tedy spíše o inspiraci příkladem Švýcarska, nikoliv o konkrétních prvcích švýcarského systému, které by měly být zaváděny.

České kraje by se s jistou dávkou tolerance sice daly označit za protějšky švýcarských kantonů, které skutečně právo referenda mají. Na druhou stranu v celostátním ani krajském programu Zemanovců se přímo o krajské formě referenda explicitně nic nepíše.

Výrok odpovídá aktuálnímu rozpočtu kraje pro rok 2012.

Pro rok 2012 jsou schválené výdaje (.xls) na kapitolu školství v Královéhradeckém kraji 345 504 tis. Kč. Toto číslo, ač se již poměrně výrazně odchyluje od Drymlem udávané hodnoty, skutečně představuje částku vyšší než 326 milionů Kč, hodnotíme tedy výrok jako pravdivý.

Pro kontext ještě uvádíme schválené prostředky na školství v předchozích letech, jednalo se o 317 845 tis. Kč v roce 2010 a 317 256,5 tis. Kč v roce 2011.

Výrok odpovídá údajům z rozpočtu kraje.

V dokumentu (.xls) Závazné ukazatele rozpočtu příspěvkových organizací za rok 2011 je uvedeno celkem 155 škol a školských zařízení, na které kraj přispívá. Tento údaj téměř přesný k výroku senátora Drymla, pracujeme s čísly z loňského roku.

Pro doplnění ovšem jen připomeňme, že pojem školská zařízení zákon (.pdf) definuje pouze jako "školská zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, školská poradenská zařízení, školská zařízení pro zájmové a další vzdělávání, školská účelová zařízení, výchovná a ubytovací zařízení, zařízení školního stravování a školská zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči". Těchto zařízení je krajem zřizováno 14, dalšími subjekty pak 66 (kompletní seznam můžete nalézt zde). Údaj, který Dryml uvádí, zahrnuje ovšem i jiná než školská zařízení. Pokud ale budeme jeho výrok chápat jako školy a školská zařízení dohromady, jedná se o správné číslo.

Na základě informací z médií a životopisů obou politiků hodnotíme výrok jako pravdivý.

Nucená správa byla na VZP podle její výroční zprávy (.pdf) uvalena 10.11.2005. V této době byl ministrem zdravotnictví skutečně David Rath. Vladimír Dryml byl v té době náměstkem ministra zdravotnictví pro zdravotní pojišťovny a kontrolu.

Z těchto informací můžeme skutečně usuzovat, že se oba zasloužili o uvalení nucené správy na VZP. Drymlovo jméno je v této souvislosti zmiňováno i v médiích. IHNED.cz informuje o tom, že Dryml byl spolu s Janou Musílkovou (bývalou ředitelkou VZP) pozván na jednání senátního zdravotnického výboru, který se zabýval právě nucenou správou VZP. Drymla zmiňuje i bývalá ředitelka Musílková v rozhovoru pro BBCCzech.

Vladimír Dryml měl skutečně minulý rok spor právě s Davidem Rathem. Týkal se konkrétně jeho působení v mladoboleslavské nemocnici, kde měl působit tř týdny, načež právě kvůli údajným neshodám s Rathem odstoupil. Své odstoupení oduvodňoval těmito slovy:"Pokud nemáte kompetence, přístup k informacím a nemůžete komunikovat s lidmi, kteří mají peníze v rukou, tedy primáři, nevím, co bych tam dělal. Ať si to vede hejtman sám se svými Melody boys z Kladna, já u těch šaškáren nemusím být".

Výrok tedy označujeme za pravdivý, Vladimír Dryml měl vážný spor s Davidem Rathem o vedení zdravotnictví v kraji.

Tento výrok souvisí s předchozím, který se týkal jeho sporu s Davidem Rathem. Dryml zde působil jako poradce a jasně i prohlásil, že se mu tamní praktiky nezamlouvají (podrobnější informace naleznete například v tomto článku) a kritizoval tehdy podezřelé zakázky. "Vždycky je podezřelé, když zakázku vyhraje jedna firma, ale ve skutečnosti staví jiná. Navíc taková, kerá nikdy žádnou nemocnici nepostavila," tvrdil také v té době Dryml.

Výrok proto označujeme za pravdivý, jelikož byl Dryml skutečně poradcem a skutečně se poměrně tvrdě vyjadřoval k manipulaci se zakázkami.

Výrok senátora Drymla je zavádějící, neboť i přes skutečnost, že skutečně získal násobně víc preferenčních hlasů než současný hejtman, kandidoval až na 10. místě kandidátky a budoucí hejtman stranu do voleb vedl a hejtmanem kraje se stává právě lídr vítězné kandidátky.

V krajských volbách 2008 kandidoval Vladimír Dryml za ČSSD v Královéhradeckém kraji na 10. místě kandidátky. Získal skutečně zhruba o 8 tisíc preferenčních hlasů více než současný hejtman Franc. Následně se stal současný senátor Dryml 1. náměstkem hejtmana (tedy vicehejtmanem), konkrétně se tak stalo na ustavujícím zastupitelstvu (.pdf) 12. listopadu 2008. Potud tedy má senátor Dryml pravdu. Nicméně Lubomír Franc kandidoval za ČSSD na 1. místě kandidátky, byl tedy vybrán v rámci krajské ČSSD na případný post hejtmana. Preferenční hlasy jsou jistě významným měřítkem voličských nálad, reálně však v praxi nejsou závazné v tom smyslu, že osoba s nejvyšším počtem těchto hlasů automaticky získává nejvyšší možný post.

Výrok senátora Drymla je tak zavádějící. Sice má pravdu, že získal ve volbách o cca 8 tisíc preferenčních hlasů víc než hejtman Franc a také v tom, že se stal vicehejtmanem, nicméně již není není pravdou, že by mu ziskem více preferenčních hlasů vznikal automaticky nárok na pozici hejtmana kraje. Tento post obsazuje (je to zvyk, také to není nezpochybnitelný fakt) lídr vítězné kandidátky.

Pro ověření výroku Vladimíra Drymla nemáme k dizpozici dostatek informací.

Ministr Chalupa sice dne 3. září vydal moratorium na průzkum břidlicového plynu, avšak o jednání se senátorem Drymlem, kde se toto moratorium řešilo, jsme nenalezli zmínku.

Výrok Vladimíra Drymla hodnotíme jako pravdivý, neboť zmíněný zákon skutečně v současnosti čeká v Senátu na projednání.

Vladimír Dryml zjevně mluví o senátním tisku č. 364 - jde o Návrh senátního návrhu zákona Petra Pakosty a dalších, kterým se zakazuje používání metod hydraulického štěpení hornin při geologických pracích a hornické činnosti, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon, kterým se zakazuje hydraulické štěpení hornin). Senát na plénu tento tisk projednával již dvakrát, navíc o něm také jednaly příslušné výbory. Historie tisku je následující: Při prvním jednání 14. června (propuštění do výborů) jej poslanci propustili do dalšího jednání, Vladimír Dryml se tohoto jednání nezúčastnil.

Další jednání se konalo dne 16. srpna a Senát schválil přerušení tohoto tisku do 31. října 2012. V hlasování o tomto bodu se Vladimír Dryml zdržel.