Vlastimil Válek

Podle dostupných informací ze sněmovních tisků, plánů akcí Poslanecké sněmovny a veřejnoprávních medií se nám nepodařilo dohledat nic o tom, co by nasvědčovalo tomu, že Poslanecká sněmovna projednává zákon o povinném očkování proti covid-19. Když jsme zadali slovo „očkování“ do plnotextového vyhledávání v dokumentech Poslanecké sněmovny, zobrazilo se nám celkem 50 tisků, žádný z nich se ale nezabýval povinným očkováním proti covidu-19. 

Ministerstvo zdravotnictví předložilo návrh zákona o očkování proti onemocnění covid-19, který mimo jiné řeší i nákup (.docx, str. 4, B) a distribuci (.docx, str. 5–6) vakcín proti covid-19. V tomto návrhu se také píše: „Cílem právní úpravy je zahrnutí dobrovolného očkování a očkovací látky proti onemocnění COVID-19 vyvolanému původcem SARS-CoV-2 mezi hrazené (resp. poskytované na náklady státu) v případě účasti očkované osoby v systému veřejného zdravotního pojištění v ČR.“ (.docx, strana 5, C). Ani tento návrh zákona tedy neurčuje povinnost očkování proti covid-19, a zároveň ještě ani nebyl předložen poslancům v Poslanecké sněmovně. Že vakcína proti covidu-19 nebude povinná, potvrdil také ministr zdravotnictví Blatný.

Dodejme, že koncepčním dokumentem, který v České republice upravuje očkování v případech epidemií, je Pandemický plán ČR. Ten byl publikován na stránkách Ministerstva zdravotnictví 18. října 2011, o povinném očkování se v něm nic neuvádí. Je ale třeba doplnit, že Pandemický plán se věnuje výhradně chřipce a její možné epidemii/pandemii. Není však vyloučena (str. 1) jeho aplikace i na jiná onemocnění: „Hrozba nových infekčních onemocnění (jako např. SARS) vyžaduje v mnoha bodech implementaci opatření shodných s opatřeními při pandemii chřipkového viru. Pandemický plán je proto uzpůsoben tak, aby byl v takovýchto situacích dle potřeby aplikovatelný.“

Plánovaný postup při vakcinaci proti nemoci covid-19 však upravuje Národní strategie očkování proti nemoci covid-19, kterou připravilo v září 2020 Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s Českou vakcinologickou společností ČLS JEP a Národní imunizační komisí ČR. Podle Národní strategie by mělo být očkování proti covid-19 dobrovolné (str. 3).

Současný náměstek Ing. Jaroslav Kacer letos kandiduje na kandidátce SMART MORAVSKÁ METROPOLE jako nezávislý kandidát. V roce 2014 kandidoval z prvního místa TOP 09.

Současná koncepce rezidentního parkování přijatá městskou částí Brno-střed doopravdy počítá jen s fungováním v centru, do budoucna se však nevylučuje rozšíření na celé Brno.

Zavedení rezidentního parkování (bod 44) schválila Rada města Brna 22. května 2018. Jako první se k tomuto systému připojila městská část Brno-střed, přičemž rezidentní parkování funguje v současné době pouze v užším historickém centru. Od 1. listopadu přibudou další tři oblasti Brna-středu. Do budoucna se k systému plánují přidat také ostatní městské části, jako například Královo Pole a Černovice.

Brno od roku 2014 přerozděluje čím dál tím víc peněz svým městským částem.

V roce 2014 město poskytlo transfery MČ ve výši 1,027 mld. korun; v roce 2015 1,091 mld. korun; v roce 2016 1,137 mld. korun; v roce 2017 1,367 mld. korun; v roce 2018 1,564 mld. korun (list Transfery). 

Rekonstrukci náměstí spojili zastupitelé Městské části Židenice se zbudováním záchytu vody. O projektu Informovala převážně lokální média, větší pozornosti se záchytu příliš nedostalo. Jde však o součást většího revitalizačního projektu, o kterém na svém Twitteru informoval například místostarosta Petr Kunc. Projekt má být finalizován v březnu 2019.

Dle zápisů ze zastupitelstva města nevyplývá, že by zastupitelé za TOP 09 upozorňovali na korupční kauzy ve městě na zasedání zastupitelstva.

Brněnští zastupitelé za TOP 09 však byli aktivní například v rámci brněnské kauzy Bytasen. Bývalé vedení radnice MČ Brno-sever mělo uzavřít nevýhodné smlouvy se společností Bytasen, která spravovala městské byty. Aktivita zastupitelů za TOP 09 spočívala v apelu na odvolání tehdejší starostky Sabiny Tomíškové (ODS) a místostarosty Ivana Svobody (ODS). Tomíšková i Svoboda byli totiž v rámci kauzy obžalováni, nakonec ale byli zproštěni obžaloby. V případě Tomíškové došlo v roce 2013 kvůli kauze k její rezignaci na post starostky MČ Brno-sever.

Dále byli zastupitelé za TOP 09 aktivní v kauze s veřejnými zakázkami v MČ Brno-Židenice z volebního období 2010–2014. Tehdejší místostarosta Jiří Nesiba (ČSSD) a radní Marián Hnát (ČSSD) měli dle zjištění iDnes.cz manipulovat s veřejnými zakázkami a domlouvat předem výsledky ve prospěch vybraných firem. Opoziční zastupitelé za TOP 09 dle zjištění iDnes.cz kritizovali během tohoto funkčního období podezřelou zakázku na demolici hřiště v Krokově ulici. Na zasypání povrchu hřiště měla radnice objednat nepřiměřeně velké množství rašeliny. Podle vyjádření Petra Kunce (TOP 09) z roku 2013 by objednaných 801 tun hnojiva při pokrytí hřiště o rozměru 801 metrů čtverečních vytvořilo vrstvu vysokou cca 2,5 metru. Další nesrovnalosti v zakázce se týkaly částek za odvoz suti a cenu vody na zalévání.

Nesiba a Hnát, kteří v dalším volebním období 2014–2018 skončili v opozici, byli pravomocně odsouzeni v roce 2017 k 2,5 letům vězení s podmínkou 4 roky. Místostarosta MČ Brno-Židenice Petr Kunc (TOP 09) vyzval oba k odstoupení z funkce.