Vlastimil Válek

Podle dostupných informací ze sněmovních tisků, plánů akcí Poslanecké sněmovny a veřejnoprávních medií se nám nepodařilo dohledat nic o tom, co by nasvědčovalo tomu, že Poslanecká sněmovna projednává zákon o povinném očkování proti covid-19. Když jsme zadali slovo „očkování“ do plnotextového vyhledávání v dokumentech Poslanecké sněmovny, zobrazilo se nám celkem 50 tisků, žádný z nich se ale nezabýval povinným očkováním proti covidu-19. 

Ministerstvo zdravotnictví předložilo návrh zákona o očkování proti onemocnění covid-19, který mimo jiné řeší i nákup (.docx, str. 4, B) a distribuci (.docx, str. 5–6) vakcín proti covid-19. V tomto návrhu se také píše: „Cílem právní úpravy je zahrnutí dobrovolného očkování a očkovací látky proti onemocnění COVID-19 vyvolanému původcem SARS-CoV-2 mezi hrazené (resp. poskytované na náklady státu) v případě účasti očkované osoby v systému veřejného zdravotního pojištění v ČR.“ (.docx, strana 5, C). Ani tento návrh zákona tedy neurčuje povinnost očkování proti covid-19, a zároveň ještě ani nebyl předložen poslancům v Poslanecké sněmovně. Že vakcína proti covidu-19 nebude povinná, potvrdil také ministr zdravotnictví Blatný.

Dodejme, že koncepčním dokumentem, který v České republice upravuje očkování v případech epidemií, je Pandemický plán ČR. Ten byl publikován na stránkách Ministerstva zdravotnictví 18. října 2011, o povinném očkování se v něm nic neuvádí. Je ale třeba doplnit, že Pandemický plán se věnuje výhradně chřipce a její možné epidemii/pandemii. Není však vyloučena (str. 1) jeho aplikace i na jiná onemocnění: „Hrozba nových infekčních onemocnění (jako např. SARS) vyžaduje v mnoha bodech implementaci opatření shodných s opatřeními při pandemii chřipkového viru. Pandemický plán je proto uzpůsoben tak, aby byl v takovýchto situacích dle potřeby aplikovatelný.“

Plánovaný postup při vakcinaci proti nemoci covid-19 však upravuje Národní strategie očkování proti nemoci covid-19, kterou připravilo v září 2020 Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s Českou vakcinologickou společností ČLS JEP a Národní imunizační komisí ČR. Podle Národní strategie by mělo být očkování proti covid-19 dobrovolné (str. 3).

Vlastimil Válek o povinnosti očkování hovoří v souvislosti s plánovaným očkováním proti covidu-19 (to však povinné být nemá). V současnosti máme v Česku povinné očkování proti devíti potenciálně nebezpečným onemocněním, a to záškrt, spalničky, zarděnky, tetanus, žloutenka B, černý kašel, dětská obrna, invazivní onemocnění způsobená Haemophilus influenzae b a příušnice. Vyplývá to z vyhlášky č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, která také upravuje věk, ve kterém k očkování má docházet. Je pravda, že většina očkovacích dávek se aplikuje již v dětském věku, neplatí to však pro všechny nemoci ani pro všechny osoby.

Povinnost nechat se očkovat proti určitým nemocem mají například zdravotníci, kteří pracují na pracovištích s vyšším rizikem vzniku infekčních onemocnění (zejm. hepatitis), či příslušníci integrovaného záchranného systému. Všechny fyzické osoby pak mají zákonem danou povinnost nechat se přeočkovat proti tetanu i v průběhu dospělosti.

Zdravotní výbor sněmovny dnes schválil moje doporučení MZ a MŠMT stran vyjasnění situace zahraničních studentů. Je třeba dořešit mmj. přijímání ke studiu v ČR. Slováci tvoří nemalou část našich mediků. Pokud je letos nepřijmeme, za šest let bude o to méně lékařů v praxi.

— Vlastimil Válek (@vlvalek) April 29, 2020

Zdravotní výbor 29. dubna 2020 zasedal a hlasoval souhrnně o třech návrzích (.mp3, 2:31:30) Vlastimila Válka:

1. „Výbor pro zdravotnictví žádá obě dvě ministerstva o stanovení jasných pravidel, za jakých mohou nemocnice přijímat studenty na praxi, resp. praktickou výuku, a současně žádá, aby tuto informaci dostaly písemně příslušné fakulty a přímo řízená zdravotnická zařízení.“
    
2. „Výbor žádá obě ministerstva o jasnou informaci, kdo zajistí a zafinancuje ochranné pomůcky pro všechny studenty, kteří by měli 4. května nastoupit běžnou výuku na vysokých školách.“
    
3. „Výbor pro zdravotnictví žádá Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo školství o přesné vyjasnění situace týkající se přijímacího řízení pro uchazeče o studium na vysokých školách, a to zejména podmínky pro studenty ze Slovenska a studenty samoplátce.“

Hlasování proběhlo, ale v dostupném audiozáznamu (.mp3) nebyl oznámen jeho výsledek.

Bohužel se nám nepodařilo dohledat specifickou statistiku ohledně počtů studentů medicíny se slovenským občanstvím.

Podle serveru Lidovky v roce 2017 z 13 000 studentů všeobecné medicíny 2 150 bylo původem ze Slovenska, jde tedy o výraznou část.

Na druhé straně ČSÚ v roce 2018 evidoval na všech vysokých školách v ČR celkem 21 292 slovenských studentů, což představuje přibližně polovinu ze 43 713 zahraničních studentů v ČR. Na lékařských fakultách veřejných vysokých škol pak ve stejné době studovalo kolem 8 069 zahraničních studentů z celkového počtu 26 011 studentů. Podíl slovenských mediků ČSÚ bohužel neuvádí.

Současný náměstek Ing. Jaroslav Kacer letos kandiduje na kandidátce SMART MORAVSKÁ METROPOLE jako nezávislý kandidát. V roce 2014 kandidoval z prvního místa TOP 09.

Současná koncepce rezidentního parkování přijatá městskou částí Brno-střed doopravdy počítá jen s fungováním v centru, do budoucna se však nevylučuje rozšíření na celé Brno.

Zavedení rezidentního parkování (bod 44) schválila Rada města Brna 22. května 2018. Jako první se k tomuto systému připojila městská část Brno-střed, přičemž rezidentní parkování funguje v současné době pouze v užším historickém centru. Od 1. listopadu přibudou další tři oblasti Brna-středu. Do budoucna se k systému plánují přidat také ostatní městské části, jako například Královo Pole a Černovice.

Od 1. září 2018 v centru Brna funguje nový způsob parkování. Hlavním cílem projektu, schváleného na mimořádném jednání městských radních 18. prosince 2017 (Zápis ze 170. jednání; .pdf, str. 15), bylo usnadnit parkování rezidentům, ale také regulovat dlouhé stání vozidel na potřebných místech, jako jsou úřady či pošty. Jako jeden z hlavních problémů zavedeného systému se jeví nedostatečná informovanost obyvatel o tom, jak dané parkování funguje, a také značná chaotičnost. Přesto by se tento způsob parkování měl do budoucna rozšířit i v okolí centra Brna.

Vlastimil Válek, náměstek ředitele Fakultní nemocnice v Brně, vstoupil do politiky v roce 2010 jakožto zastupitel městské části Brno-Líšeň za TOP 09. V letech 2012–2016 byl i jihomoravským krajským zastupitelem, nicméně součástí Rady města Brna, která stojí za tímto projektem, nebyl.

Proti tehdy ještě jen plánovanému projektu se vyslovili představitelé TOP 09 v Brně-střed. Podle jejich názoru by měla být pozornost upřena zejména na nevyužité plochy, které by umožnily snazší parkování pro všechny. Na facebookovém profilu v komentáři k tématu z 30. srpna zástupci strany tvrdí, že se vůči projektu rezidentního parkování vymezili již v době jeho projednávání.

Brno od roku 2014 přerozděluje čím dál tím víc peněz svým městským částem.

V roce 2014 město poskytlo transfery MČ ve výši 1,027 mld. korun; v roce 2015 1,091 mld. korun; v roce 2016 1,137 mld. korun; v roce 2017 1,367 mld. korun; v roce 2018 1,564 mld. korun (list Transfery). 

Územní plán města Brna byl přijat v roce 1994. Z důvodu ekonomických, sociálních a demografických změn, které vedly k rozvoji města, schválilo Zastupitelstvo města Brna v roce 2018 nový záměr územního plánu. Za hlavní cíl nového územního plánu byl stanoven trvale udržitelný rozvoj a prosperita města. 

Způsob zpracování nového územního plánu stanovil nový stavební zákon, má proto odlišnou formu i členění než platný územní plán. 

Pokyny pro zpracování návrhu nového územního plánu byly schváleny Zastupitelstvem města Brna na jeho zasedání dne 19. června 2018 (.pdf, str. 50). Dalším krokem má být zpracování schváleného návrhu. 

Rekonstrukci náměstí spojili zastupitelé Městské části Židenice se zbudováním záchytu vody. O projektu Informovala převážně lokální média, větší pozornosti se záchytu příliš nedostalo. Jde však o součást většího revitalizačního projektu, o kterém na svém Twitteru informoval například místostarosta Petr Kunc. Projekt má být finalizován v březnu 2019.

Dle zápisů ze zastupitelstva města nevyplývá, že by zastupitelé za TOP 09 upozorňovali na korupční kauzy ve městě na zasedání zastupitelstva.

Brněnští zastupitelé za TOP 09 však byli aktivní například v rámci brněnské kauzy Bytasen. Bývalé vedení radnice MČ Brno-sever mělo uzavřít nevýhodné smlouvy se společností Bytasen, která spravovala městské byty. Aktivita zastupitelů za TOP 09 spočívala v apelu na odvolání tehdejší starostky Sabiny Tomíškové (ODS) a místostarosty Ivana Svobody (ODS). Tomíšková i Svoboda byli totiž v rámci kauzy obžalováni, nakonec ale byli zproštěni obžaloby. V případě Tomíškové došlo v roce 2013 kvůli kauze k její rezignaci na post starostky MČ Brno-sever.

Dále byli zastupitelé za TOP 09 aktivní v kauze s veřejnými zakázkami v MČ Brno-Židenice z volebního období 2010–2014. Tehdejší místostarosta Jiří Nesiba (ČSSD) a radní Marián Hnát (ČSSD) měli dle zjištění iDnes.cz manipulovat s veřejnými zakázkami a domlouvat předem výsledky ve prospěch vybraných firem. Opoziční zastupitelé za TOP 09 dle zjištění iDnes.cz kritizovali během tohoto funkčního období podezřelou zakázku na demolici hřiště v Krokově ulici. Na zasypání povrchu hřiště měla radnice objednat nepřiměřeně velké množství rašeliny. Podle vyjádření Petra Kunce (TOP 09) z roku 2013 by objednaných 801 tun hnojiva při pokrytí hřiště o rozměru 801 metrů čtverečních vytvořilo vrstvu vysokou cca 2,5 metru. Další nesrovnalosti v zakázce se týkaly částek za odvoz suti a cenu vody na zalévání.

Nesiba a Hnát, kteří v dalším volebním období 2014–2018 skončili v opozici, byli pravomocně odsouzeni v roce 2017 k 2,5 letům vězení s podmínkou 4 roky. Místostarosta MČ Brno-Židenice Petr Kunc (TOP 09) vyzval oba k odstoupení z funkce.