Potřebujeme minimálně 40 podpisů na zřízení vyšetřovací komise.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě §48 zákona o jednacím řádu PS.
K tomu, aby sněmovna mohla vyšetřovací komisi zřídit, je (dle §48 zákona o jednacím řádu PS) potřeba návrh nejméně 40 poslanců.
„(1)Na návrh nejméně jedné pětiny všech poslanců může Sněmovna zřídit pro vyšetření věci veřejného zájmu vyšetřovací komisi. Předsedu a členy vyšetřovací komise, kterými mohou být jen poslanci, volí Sněmovna. Poslanec, který je členem vlády, nemůže být členem vyšetřovací komise. (2) Usnesení Sněmovny, kterým se zřizuje vyšetřovací komise, obsahuje přesné určení věci, která má být vyšetřena, a lhůtu, ve které vyšetřovací komise předloží svá zjištění s návrhem Sněmovně. O návrhu rozhodne Sněmovna usnesením.“
(Naším úkolem [kontrolního výboru, pozn.] není tato kontrola), ale kontrola nakládání s finančními prostředky, to znamená státní závěrečný účet.
Druhou část výroku Vojtěcha Filipa označujeme jako pravdivou.
Kontrolní výbor skutečně kontroluje státní závěrečný účet, zprávu za rok 2010 můžete nalézt zde.
Děje se tak na základě § 30 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), kde se říká: "Správci kapitol sestavují o výsledcích rozpočtového hospodaření minulého roku návrh závěrečného účtu své kapitoly v rozsahu a termínech, které stanoví ministerstvo vyhláškou ve shodném členění, v jakém byl sestaven státní rozpočet. Správce kapitoly jej projednává v příslušných výborech Poslanecké sněmovny před projednáváním návrhu státního závěrečného účtu Poslaneckou sněmovnou."
(Kontrolním závěru NKÚ, který jsme si vyžádali mimo jiné po té kontrole v roce 2010.) A my jsme přes ty složité vztahy s Nejvyšším kontrolním úřadem jako kontrolní výbor, které se dořešily vlastně až teď v tomto měsíci (O3/2012, pozn.) soudní cestou, (tak jsme ale jednotlivé kontrolní závěry projednávali a právě v prosinci 2010 a potom později na začátku roku 2011 jsme požádali, aby se provedla následná kontrola toho hospodaření.)
Tento výrok lze považovat za pravdivý.
Vojtěch Filip hovoří o sporech s NKÚ a především s jeho bývalým předsedou Františkem Dohnalem.
Spory mezi Nejvyšším kontrolním úřadem (NKÚ) a kontrolním výborem poslanecké sněmovny sahají až do roku 2009. Tehdy expertní skupina poslanců postoupila zmíněnému kontrolnímu výboru sněmovny podezření z porušení zákona dnes již bývalým prezidentem NKÚ Františkem Dohnalem. Kontrolní výbor se následně rozhodl provést v úřadu audit. Prezident NKÚ však kontrolu odmítl s tím, že je v " rozporu s ústavou ", neboť zákon nestanovuje přesná pravidla kontroly. Tyto události daly podnět k sérii soudních sporů. Ty byly nejprve vedeny ze strany kontrolního výboru (či sněmovny jako celku) k NKÚ. Vyústěním těchto soudních kauz bylo pravomocné odsouzení Františka Dohnala a jeho následné odvolání (dále např. ihned.cz, mediafax.cz). Žalobu směřovanou na sněmovnu však podal rovněž NKÚ (dále např. mediafax.cz). Ta se týkala snahy o neumožnění poslancům ze sněmovního kontrolního výboru provést kontrolu hospodaření úřadu na základě pouhého vnitřního předpisu, který si k tomu výbor schválil. Tento měsíc, resp. 14. března, Městský soud v Praze žalobu NKÚ odmítl. Správní senát, podobně jako již dříve trestní soud (ve výše uvedené kauze) uvedl, že sněmovna má právo kontrolovat hospodaření NKÚ.
(My jsme přes ty složité vztahy s Nejvyšším kontrolním úřadem jako kontrolní výbor, které se dořešily vlastně až teď v tomto měsíci soudní cestou,) tak jsme ale jednotlivé kontrolní závěry projednávali a právě v prosinci 2010 a potom později na začátku roku 2011 jsme požádali, aby se provedla následná kontrola toho hospodaření (hospodaření Lesů ČR, kde měl NKÚ nalézt rizikové investice, pozn.)
Tento výrok hodnotíme jako pravdivý.
Přes jistou zmatečnost celého výroku lze z kontextu jasně vyvodit, že Vojtěch Filip hovoří o kontrole závěrek NKÚ týkajících se hospodaření ve správě lesů. Sice ne v prosinci, ale 18. listopadu 2010 (na 5. schůzi kontrolního výboru) projednávali poslanci Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 08/38 – Peněžní prostředky určené na programy podpor výroby energie z obnovitelných zdrojů energie a úspor energie.
Na toto projednávání navázali na 8. schůzi, dne 20. ledna 2011, kde se přes biomasu, resp. jeden z jejích zdrojů - dendromasu, dostali k diskuzi o neefektivitě hospodaření v lesní správě. V usnesení č. 43 žádá kontrolní výbor ministra zemědělství, "aby do 31. 1. 2011 předložil Kontrolnímu výboru kompletní postup a výpočet výhodnosti použitých modelů pro správu lesů ve vlastnictví státu za období roku 2008 a roku 2009 včetně podkladů, ze kterých výpočet vychází tak, aby bylo možné provést nezávislou kontrolu výpočtu a použitých údajů." Drobný nesoulad v měsících neohrožuje podstatu výroku a hodnotíme jej proto jako pravdivý.
