Vojtěch Filip

Mezi tematickými a koncepčními materiály na webu KSČM se nenachází žádný materiál, který by se týkal obecního bydlení. Mezi programovými tezemi KSČM se nicméně nachází část věnovaná podpoře bydlení, v níž se komunisté zavazují prosazovat „státní program výstavby státního, obecního a družstevního bydlení“. KSČM zde také uvádí další body, které popisují program komunistů, co se týče „dostupného a kvalitního bydlení pro všechny,“ kde navrhují vyvlastnění nevyužívaných a dlouhodobě chátrajících budov ve prospěch obcí či omezení „diktátu bank a developerů“ v oblasti bydlení.

Věcné usměrňování cen je zakotveno v § 6 zákona o cenách (č. 526/1990 Sb.). Podle tohoto ustanovení je možné, aby stát, resp. cenové orgány, určily maximální rozsah zvyšování cen za určité období. Uvedený paragraf rovněž stanovuje možnost omezit prodejcům zvyšování ceny zboží či služby z důvodu zvyšování cen vstupů (materiálu apod.), či stanovit závazný postup při určování ceny včetně omezení výše marže. § 8 daného zákona, který se týkal časového usměrňování cen, je zrušený zákonem č. 403/2009 Sb., tedy již 12 let. Protože se však v zákoně Vojtěchem Filipem zmíněná regulace skutečně nachází, hodnotíme výrok jako pravdivý.

V Ústavě České republiky není explicitně zmíněna bezplatná zdravotní péče v rámci všeobecného zdravotního pojištění. Nicméně součástí Ústavního pořádku České republiky je Listina základních práv a svobod, kde se již tato zmínka objevuje. A to konkrétně ve čl. 31: „Každý má právo na ochranu zdraví. Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon.”

Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM) na základě tzv. tolerančního patentu (.docx) toleruje od roku 2018 menšinovou vládu hnutí ANO 2011 a České strany sociálně demokratické (ČSSD).

Toleranci menšinového kabinetu podmiňuje (.pdf) také naplněním sedmi bodů, jako jsou požadavky na sloučení pojišťoven spadajících pod Ministerstvo vnitra a Ministerstvo obrany, vznik státní komerční banky či převod vodovodní infrastruktury do vlastnictví státu, krajů či obcí. Dohoda byla skutečně uzavřena (.docx, str. 2) pouze mezi hnutím ANO 2011 a KSČM, nikoliv mezi KSČM a vládou.

Pro úplnost dodejme, že ústřední výbor KSČM rozhodl o ukončení tolerance 6. dubna 2021.

Volby do Poslanecké sněmovny se v roce 2006 konaly 2. a 3. června. Po sečtení hlasů došlo k volebnímu patu, kdy obě hlavní možné povolební koalice získaly po 100 poslancích. ČSSD s KSČM měly 100 křesel a ODS společně s KDU-ČSL a Stranou zelených také. Tento stav logicky zkomplikoval vyjednávání o vládě, protože pro získání důvěry ve Sněmovně je třeba nadpoloviční počet hlasů.

Prezident Klaus pověřil vyjednáváním o vládě předsedu vítězné strany Mirka Topolánka 5. června. V průběhu vyjednávání dál fungovala vláda Jiřího Paroubka, od 16. srpna pak v demisi. Topolánkovi se podařilo vyjednat vládu až na začátku září a prezident novou vládu jmenoval 4. září 2006.

Vláda Jiřího Paroubka tedy od voleb zůstala v úřadě déle než tři měsíce po volbách. Z toho demisi ale byla necelé tři týdny, jelikož demisi premiér Paroubek podal až po ustavující schůzi nové Poslanecké sněmovny, která proběhla 15. srpna 2006.

Vojtěch Filip zjevně používá špatnou terminologii, jelikož vláda nevládne po volbách v demisi do ustavení Poslanecké sněmovny, ale naopak až od ustanovení Sněmovny do jmenování vlády nové. Filip ale poukazuje na relativně dlouhou dobu mezi volbami a ustavením nové Sněmovny, respektive vlády, která byla zapříčiněna volebním patem. Tato doba pak skutečně odpovídá přibližně třem měsícům. Výrok Vojtěcha Filipa proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Komunistická strana Rakouska (KPÖ) opravdu komunální volby na konci září 2021 v rakouském Grazu vyhrála s 28,9 % hlasů. Jedním z hlavních bodů jejich kampaně byl také dlouhotrvající zájem o problematiku bydlení v Grazu. 

KSČM nutnost založení komerční banky, která by byla v rukou státu, uvádí již ve svém volebním programu (.pdf, str. 2) z období 2013–2017. Taková banka by podle jejich programu měla být veřejná, bez poplatků, se zaručeným zhodnocením vkladů a dostupnou úrokovou mírou na poskytované úvěry. Požadavek na vytvoření veřejného bankovnictví komunisté akcentovali také před volbami do Evropského parlamentu v roce 2014.

Myšlenka na vytvoření veřejné komerční banky přetrvává i ve volebním období 2017–2021 a znovu se objevila v programu (.pdf, str. 8), podle kterého by státní banka měla sloužit k financování státních, krajských i obecních projektů. Tím by se dle KSČM měla snížit závislost na zahraničí.

Doplňme, že banka komerčního typu v rukou státu se stala jedním z bodů, kterými si KSČM podmiňovala svou toleranci menšinové vlády ANO a ČSSD.

V úterý 6. dubna 2021 se po neshodách s menšinovou vládou sešel Ústřední výbor KSČM a většinově se shodl na tom, že vláda jejich požadavky neplní kompletně ani dostatečně. Kromě růstu minimální mzdy, valorizace důchodů a přísnějších požadavků na ochranu přírodních zdrojů, které jsou alespoň částečně plněny, nejsou dle KSČM ostatní body plněny vůbec, požadavek na státní banku nevyjímaje.

Pro úplnost uveďme, že Andrej Babiš na schůzce konané 7. dubna 2021 (tedy jeden den po vyřčení výroku) předal zástupcům KSČM návrh na založení státem vlastněné komerční banky.

Vládní návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2021 původně počítal s výdaji na obranu ve výši přibližně 85,4 miliardy korun (.pdf, str. 14). V rámci pozměňovacího návrhu č. 6915 (.doc) však Miloslava Vostrá (KSČM) navrhla snížit rozpočet na obranu o 10 miliard a tuto částku přesunout do rozpočtové rezervy. Poslanecká sněmovna pozměňovací návrh schválila. Ministerstvo obrany tak dle schváleného rozpočtu dostalo k dispozici 75,4 mld. Kč.

Hned po schválení rozpočtu 18. prosince 2020 premiér Andrej Babiš oznámil, že 10 miliard korun bude Ministerstvu obrany navráceno, a uvedl: „Můžeme to garantovat, v lednu se to vrátí." 27. ledna 2021 vláda na jednání jednohlasně schválila převedení 5 miliard korun z vládní rozpočtové rezervy do rozpočtu Ministerstva obrany, čímž se rozpočet resortu navýšil na 80,4 miliardy korun. Jednalo se však o polovinu sumy, o kterou byly letošní výdaje na obranu kvůli návrhu KSČM sníženy. Ministerstvo obrany uvedlo, že navýšený rozpočet umožní armádě pokračovat v plnění všech stávajících úkolů, včetně robustního nasazení vojáků na pomoc v boji s koronavirem.

Návrat zbylých pěti miliard vláda schválila 29. března 2021. Materiál na zvýšení výdajů státního rozpočtu v kapitole obrany předložil (.doc, str. 5) ministr obrany Lubomír Metnar. Ten předtím opakovaně uvedl, že pokud by se na armádě šetřilo, podá demisi. Prostředky z přesunutých 5 miliard korun mají být využity na platy a zákonem stanovené příplatky pro vojáky a na pokrytí běžných výdajů (opravy techniky, náhradní díly, pohonné hmoty, posílení rozpočtu vojenských nemocnic v souvislosti s covidem-19).

Původní rozpočet Ministerstva obrany na rok 2020 byl stanoven na 75,5 miliard korun (.pdf, str. 6). Novelou zákona o státním rozpočtu na rok 2020 (.pdf), která byla Poslanecké sněmovně předložena 23. března 2020, byl však původní rozpočet upraven. Novelou se již na konci března 2020 částka 75,5 miliard korun snížila (.pdf, str. 1) na přibližně 72,6 miliardy korun. Kvůli koronavirové krizi ministerstvo s navrácením 2,9 miliardy korun do státní pokladny souhlasilo.

Vládní návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2021 původně počítal s výdaji na obranu ve výši cca 85,4 miliardy korun (.pdf, str. 14). V rámci svého pozměňovacího návrhu č. 6915 (.doc) však Miloslava Vostrá (KSČM) navrhla snížit rozpočet na obranu o 10 miliard a tuto částku přesunout do rozpočtové rezervy. Poslanecká sněmovna tento pozměňovací návrh schválila. Ministerstvo obrany tak dle schváleného rozpočtu dostalo k dispozici 75,4 mld. Kč.

18. prosince 2020 poslanci schválili státní rozpočet na rok 2021 se schodkem 320 miliard korun. Pro rozpočet menšinové vlády ČSSD a ANO hlasovala i KSČM, která svoji podporu podmínila odebráním deseti miliard korun z rozpočtu Ministerstva obrany. „Peníze tam přesuneme a předpokládám, že v lednu je tam vrátíme,“ ujišťoval hned po schválení rozpočtu premiér Andrej Babiš.

27. ledna 2021 bylo z vládní rozpočtové rezervy do rozpočtu Ministerstva obrany skutečně převedeno prvních 5 miliard, čímž se navýšil na 80,4 miliardy korun. Návrat zbylých pěti miliard vláda schválila až 29. března 2021. Materiál na zvýšení výdajů státního rozpočtu v kapitole obrany předložil (.doc, str. 5) ministr obrany Lubomír Metnar. Ten předtím opakovaně uvedl, že pokud by se na armádě šetřilo, podá demisi.

Vojtěch Filip mluví o novele zákona o státním rozpočtu na rok 2021, která byla schválena v únoru tohoto roku. Pro přijetí zákona kromě vládních poslanců ANO a ČSSD hlasovalo i 11 poslanců KSČM, bez kterých by zákon neměl dostatečnou podporu. V této novele je rozpočet ministerstva obrany na straně výdajů 75 mld. Kč. 

Vláda však na konci března 2021 rozhodla o přesunu 5 miliard korun z vládní rozpočtové rezervy právě do rozpočtu ministerstva obrany. Jednalo se o již druhý takový přesun, první proběhl v lednu 2021. Reálně tedy rozpočet Ministerstva obrany dosahuje 85 miliard korun.