Zažili jsme to v roce 2006, tenkrát to řešil pan Václav Klaus, protože jsme nechávali vládu v demisi déle než 3 měsíce, než vůbec se ustavila Poslanecká sněmovna.
Vláda Jiřího Paroubka vládla od voleb na začátku června 2006 až do jmenování Topolánkovy vlády na začátku září, celkem déle než tři měsíce. Nová Sněmovna se ustavila jen o necelé tři týdny dříve.
Volby do Poslanecké sněmovny se v roce 2006 konaly 2. a 3. června. Po sečtení hlasů došlo k volebnímu patu, kdy obě hlavní možné povolební koalice získaly po 100 poslancích. ČSSD s KSČM měly 100 křesel a ODS společně s KDU-ČSL a Stranou zelených také. Tento stav logicky zkomplikoval vyjednávání o vládě, protože pro získání důvěry ve Sněmovně je třeba nadpoloviční počet hlasů.
Prezident Klaus pověřil vyjednáváním o vládě předsedu vítězné strany Mirka Topolánka 5. června. V průběhu vyjednávání dál fungovala vláda Jiřího Paroubka, od 16. srpna pak v demisi. Topolánkovi se podařilo vyjednat vládu až na začátku září a prezident novou vládu jmenoval 4. září 2006.
Vláda Jiřího Paroubka tedy od voleb zůstala v úřadě déle než tři měsíce po volbách. Z toho demisi ale byla necelé tři týdny, jelikož demisi premiér Paroubek podal až po ustavující schůzi nové Poslanecké sněmovny, která proběhla 15. srpna 2006.
Vojtěch Filip zjevně používá špatnou terminologii, jelikož vláda nevládne po volbách v demisi do ustavení Poslanecké sněmovny, ale naopak až od ustanovení Sněmovny do jmenování vlády nové. Filip ale poukazuje na relativně dlouhou dobu mezi volbami a ustavením nové Sněmovny, respektive vlády, která byla zapříčiněna volebním patem. Tato doba pak skutečně odpovídá přibližně třem měsícům. Výrok Vojtěcha Filipa proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.
