Superdebata dva dny před volbami do PS

Andrej Babiš poukazuje na roční nárůst platů učitelů v době, kdy byl Petr Fiala ministrem školství ve vládě Petra Nečase. Srovnává meziroční nárůst s celkovým nárůstem za celou dobu, kdy je hnutí ANO ve vládě. Toto srovnání je pochopitelně nestandardní. Jelikož je ale zjevné, že porovnává neporovnatelné, za pomoci trojčlenky jeho výrok v následujících odstavcích ověříme.

Petr Fiala byl ministrem školství mezi lety 2012 a 2013, vliv tedy mohl mít pouze na meziroční navýšení mezi těmito lety, případně na rok 2014. Jak vyplývá z grafu níže, v roce 2012 byl nominální plat učitelů 26 491 Kč, o rok později pak o 197 korun více a v roce 2014 dostali přidáno v průměru o 351 Kč.

Uveďme, že data v grafu vycházejí ze statistických ročenek Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy z let 2020, 2014, 2010 a 2008 (vše .xlsx) a Výroční zprávy o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v hlavním městě Praze ve školním roce 2005/2006 (.docx, str. 83).

Hnutí ANO je ve vládě nepřetržitě od roku 2014, reálný vliv na platy učitelů tak mohlo mít až od roku 2015. Rok 2014 tedy budeme považovat za výchozí. Graf zobrazuje vývoj nominálního platu učitelů v posledních 20 letech. Na první pohled je tak vidět, že platy v posledních letech rostly výrazněji než dříve. Nominální plat učitele v regionálním školství činil v roce 2014 27 146 Kč, v roce 2020 pak 44 224 Kč. Jedná se tedy o nárůst o přibližně 17 tisíc korun.

Pro plné zhodnocení výroku Andreje Babiše bychom se nicméně museli podívat i na vývoj platů v letošním roce, pro který zatím nejsou k dispozici kompletní data. Ministerstvo školství dosud nezveřejnilo data za první dvě čtvrtletí roku 2021, v rámci ověření tak vycházíme ze schváleného rozpočtu. Při vyjednávání o státním rozpočtu pro rok 2021 se vláda nejprve dohodla na nárůstu o 9 % u platů učitelů. Nakonec však v prosinci 2020 schválila pouze 4% nárůst tarifní složky platu učitelů. Ministr školství Robert Plaga však tehdy také uvedl, že další peníze dostanou učitelé v odměnách a příplatcích, a celkový objem prostředků na jejich platy by tak podle něj měl skutečně narůst o 9 %.

Tomu odpovídají i data Ministerstva školství, podle kterých je v jeho rozpočtu pro rok 2021 (.docx, str. 1) vyčleněno více než 121 miliard Kč na mzdy/platy všech zaměstnanců regionálního školství, tedy přibližně o 10 % více prostředků než v roce 2020 (.doc, str. 1). Při tvorbě rozpočtu (.docx, str. 3) pak ministerstvo zohlednilo právě „zvýšení prostředků na platy pedagogických pracovníků o 9 % (…), z toho zvýšení platových tarifů o 4 %“.

Pokud tedy budeme vycházet z rozpočtu Ministerstva školství, průměrný plat učitele by letos měl dosáhnout 48 204 Kč, tedy o 21 058 Kč.

Andrej Babiš tedy uvádí správnou hodnotu navýšení platů za vlád, jichž se se svým hnutím účastnil. Nárůst učitelských platů za Petra Fialy však neuvedl správně. Mezi lety 2012 a 2013 se platy zvedly o 197, nikoliv o 122 korun. Kdybychom s rokem 2013 srovnali meziroční nárůsty platů za vlád hnutí ANO, poukazuje nicméně Andrej Babiš správně na to, že v posledních letech rostly výrazně rychleji. V kontextu výroku, kterým Andrej Babiš poukazuje právě na rozdíl mezi érou Petra Fialy a vlád hnutí ANO, je tak odchylka mezi 122 a 197 korunami minimální, a výrok jako celek proto hodnotíme jako pravdivý.

Počet neobydlených bytů zjišťuje Český statistický úřad (ČSÚ) v rámci pravidelného sčítání obyvatelstva. Podle jejich statistik se počet neobydlených bytů od roku 1970 trvale zvyšuje. Například v roce 2001 byl počet neobydlených bytů vyšší než 540 tisíc, což představovalo 12,4 % celkového tehdejšího bytového fondu v České republice. Z definitivních údajů získaných v roce 2011 vyplývá, že neobydlených bytů bylo 651 937 z celkových 4 756 572 bytů v bytovém fondu (.pdf, str. 5, 9), což odpovídá zhruba 13,7 %. Výsledky letošního sčítání se zatím stále zpracovávají. 

Ve městech s populací nad 100 tisíc obyvatel představoval podíl neobydlených bytů v roce 2001 cca 9,2 %. Z dat pocházejících z roku 2011 (.pdf, str. 8) můžeme vysledovat trend, podle kterého podíl neobydlených bytů klesá s vyšší populací obce (viz graf). Obecně tedy můžeme říct, že ve větších městech je menší podíl neobydlených bytů.

Mezi neobydlené byty ale ČSÚ řadí například i byty využívané k rekreaci a chalupaření, které zároveň nejsou vyčleněny z bytového fondu. Zároveň jsou pod tento pojem zahrnuty i byty v rekonstrukci nebo byty nezpůsobilé k bydlení. Z toho tedy vyplývá, že počet neobydlených bytů se nerovná počtu volných bytů. Mezi hlavní důvody neobydlenosti takovýchto bytů ČSÚ v roce 2001 zařadil fakt, že se jedná o byty určené k rekreaci nebo k přechodnému bydlení. Nezpůsobilost bytu k bydlení byla podle dat ČSÚ až třetí nejčastější důvod.

Specifickou situací z konce loňského roku způsobenou globální pandemií se zabývala statistika společnosti GarantovanyNajem.cz. Z výsledků statistiky vyplývá, že míra neobsazenosti bytů, které jejich majitelé pronajímají tzv. na vlastní pěst, mohla v té době dosahovat zhruba 16–20 % oproti standardním 8–10 %. Mezi hlavní příčiny tohoto trendu se podle společnosti řadí zejména úbytek poptávky po bydlení ze strany zahraničních pracovníků a studentů, obdobně jako větší nabídka bytů vzniklá propadem trhu krátkodobých pronájmů.

Situaci ze začátku letošního roku komentoval provozní ředitel společnosti Century 21 Tomáš Jelínek, podle kterého bylo v tu dobu nejvíce volných bytů v centru Prahy, kde se majitelé původně poskytující krátkodobé pronájmy snažili tyto byty obsadit dlouhodobými nájemci. „V regionech, které nejsou tolik turisticky exponované a nenachází se tam velké množství bytů ke krátkodobým pronájmům, je situace stabilnější. Třeba v Ostravě a Moravskoslezském kraji je o nájemní bydlení velký zájem,“ dodal. Zde je ale nutné si uvědomit, že tyto statistiky se zabývají primárně byty, které jsou určeny k pronájmu a jsou momentálně neobydlené, nikoli dlouhodobě neobydlenými byty.

Podle posledních oficiálních dat pocházejících z roku 2011 je tedy podíl neobydlených bytů 13,7 %, přičemž můžeme dlouhodobě pozorovat mírně rostoucí trend. Zároveň vlivem globální pandemie nastala situace, kdy se mohl podíl neobydlených bytů zvýšit, přičemž se to týká zejména bytů určených k pronájmu. Proto lze předpokládat, že podíl neobydlených bytů se bude v České republice pohybovat okolo 15 %.

Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, neboť je pravdou, že v celé republice je přibližně 15 % bytů trvale neobydlených. Z grafu výše však vyplývá, že zejména ve městech nad 10 000 obyvatel je neobydlených jen cca 10 %  bytů, nikoliv tvrzených 15 %. Především ale tyto byty nejsou neobydlené z důvodu zdevastování, takových bytů je pouze osmina z neobydelných bytů. Převažují tedy jiné důvody.

Podle dat Českého statistického úřadu byla v roce 2008 zahájena (.xls) výstavba 43 531 bytů, v letech 2007 a 2006 toto číslo také přesáhlo 43 000. Co se týče bytů, jejichž stavba byla v těchto letech dokončena (.xls), jsou čísla o něco nižší. V případě roku 2008 se jednalo o 38 383 bytů, v roce 2007 bylo dostavěno 41 649 a v roce 2006 přes 30 000 bytů. 

V roce 2020 byla výstavba zahájena (.xlsx) u 35 254 bytů a dokončeno (.xlsx) bylo celkem 34 412 bytů. Ve srovnání s rokem 2008 jsou tato čísla nižší. Rozdíl činí v případě zahájení výstavby cca 8 tisíc bytů, v případě dokončení téměř 4 tisíce bytů.

Pokud se však podíváme na data za první dvě čtvrtletí (.xlsx) roku 2021, není situace v porovnání s rokem 2008 výrazně odlišná, jak ve výroku uvádí Petr Fiala. Zatímco v roce 2008 byla za první dva kvartály zahájena výstavba 21 931 bytů, pro rok 2021 to bylo prozatím 20 339 bytů. Doplňme, že v roce 2021 překročil počet bytů, u nichž začala stavba, hranici 20 tisíc poprvé od roku 2008.

V případě dostavěných bytů (.xlsx) je tento počet za první dvě čtvrtletí roku 2021 dokonce vyšší než za stejné období v roce 2008. Tehdy toto číslo odpovídalo 16 427 bytům, v roce 2021 se jedná o 16 989 dokončených bytů. Pro úplnost uveďme, že ani takto vysoké počty nových bytů podle odborníků nestačí na pokrytí poptávky po nemovitostech.

Na závěr shrňme, že v roce 2008 se v České republice skutečně stavělo zhruba 40 tisíc bytů ročně. Za letošní rok jsou prozatím známy počty postavených bytů jen za první dvě čtvrtletí, kdy hranice 40 tisíc bytů skutečně nebyla dosažena. Tato čísla nicméně nelze objektivně srovnávat s počtem postavených bytů za celý rok 2008. Pokud bychom srovnali počet bytů, u nichž byla zahájena nebo dokončena výstavba, za první dvě čtvrtletí roku 2021 je jejich počet srovnatelný se stejným obdobím roku 2008. V případě dokončených bytů je toto číslo za první dva kvartály roku 2021 dokonce vyšší. Z těchto důvodů proto výrok hodnotíme jako zavádějící.

Zdanění nadrozměrných bytů

O Pirátech se v souvislosti s vyšším zdaněním dlouhodobě neobydlených domů začalo hovořit na základě twitterového komentáře od člena Pirátů Tomáše Kaplera. Podle něj by měly být zavedeny vysoké daně z nemovitostí, ale každý by měl mít nárok na 30 m², ze kterých by platil nízké nebo žádné daně.

Kapler posléze svůj názor na tuto problematiku podrobně vysvětlil ve svém facebookovém příspěvku, ve kterém připomněl, že je pouze řadovým členem. Zároveň zdůraznil, že předvolební program koalice Pirátů a Starostů žádný takový návrh neobsahuje. Ke kauze se vyjádřil i Ivan Bartoš, který uvedl, že „fakt neřeším, co někdo píše v nějakých diskuzích“. Bartoš zároveň zdůraznil, že je důležitější se zabývat tím, co má strana v programu, a její aktivitou na úrovni legislativy a exekutivy.

Zavedení možnosti zvýšit daň u dlouhodobě neobydlených bytů sice Piráti měli ve svém předvolebním programu do Poslanecké sněmovny v roce 2017, avšak aktuální program uskupení Pirátů a Starostů tento slib skutečně už neobsahuje. Na svém webu pak možnost vyššího zdanění bytů výslovně vyloučili. Není tedy pravda, že by Piráti momentálně plánovali, alespoň podle jejich veřejných vyjádření, zavést takovouto daň. Pro úplnost jen připomeňme, že předvolební koalice dále mimo jiné prosazuje vyšší zdanění komerčních nemovitostí. Předseda Pirátů Ivan Bartoš v rozhovoru pro E15 uvedl, že s tímto návrhem přišli Starostové. 

Dále ještě dodejme, že o zvýšení daně z nemovitosti se v souvislosti s Piráty hovoří i na základě článku sepsaného zájmovou skupinou příznivců Pirátů. Článek se zabývá teoretickým zavedením nepodmíněného základního příjmu a jeho teoretickými možnostmi financování, mezi kterými se objevilo i zvýšení daně z nemovitosti. V úvodu článku je ovšem zdůrazněno, že tento text je „výstupem zájmové pracovní skupiny, neodráží oficiální stanoviska strany ani její volební program“.

Vyvlastnění

V souvislosti s nezávazným referendem o vyvlastnění bytů v Berlíně publikoval 27. září pirátský poslanec František Kopřiva na svém Twitteru příspěvek, který zněl: „Reminder pro místní konzervativní obdivovatele Západu: Včera se občané vyslovili v jedné zemi pro manželství pro všechny a v metropoli druhé země pro vyvlastnění čtvrt milionu bytů od největších developerů. #patrimenazapad.” Ještě týž den se však Kopřiva na Twitteru omluvil za svůj předchozí tweet a dodal vysvětlení, že chtěl „poukázat na selektivní vnímání západní Evropy během kampaně“. „Vyvlastňování bytů rozhodně nepodporuji,” uzavřel svůj tweet Kopřiva.

Kandidátem Pirátské strany a STAN na ministra zdravotnictví je právník Ondřej Dostál. V poslední době je jeho jméno často skloňováno kvůli jeho názorům na vakcinaci proti covidu-19, především v souvislosti se skutečností, že sám očkován není. Jako důvod uvádí vysokou hladinu protilátek. Někteří členové Pirátské strany prohlásili, že by neměli problém s tím, že není očkovaný, ale vadí jim způsob, jakým tuto skutečnost prezentoval, a v důsledku poškození Pirátské strany.

Na svém blogu na Aktuálně.cz zdůvodňuje, proč není očkován. Zmiňuje také, proč pokládá za citlivý údaj, zda je člověk očkován, nebo nikoliv. „Nejsem odmítačem vakcinace,“ pokračuje Dostál a rozvíjí svůj pohled na očkování.

Na Twitteru se nicméně 8. října 2020, tedy téměř před rokem, Dostál vyjádřil takto: 

Aktuálně je už tweet smazán a je dostupný jen z internetového archivu. 

Premiér Babiš uvádí nepřesnou citaci, pro hodnocení je ale důležitý obsah Babišových a Dostálových slov. Andrej Babiš uvádí, že Ondřej Dostál nechtěl „žádné vakcíny“, čímž ale výrazně posouvá vyznění Dostálova tweetu. Ten totiž pouze uvedl, že je proti „vynucování vakcinace šikanou neočkovaných,“ nikoliv že by byl proti očkování jako takovému. Ostatně ani z dalších vyjádření Ondřeje Dostála z podzimu a zimy 2020 nevyplývá, že by kdy zpochybňoval očkování samotné. V prosinci 2020 například uvedl: „Můj názor: pro COVID-očkování nechť platí 2D - Dostupnost a Dobrovolnost.“

Předešleme, že Tomio Okamura zde hovoří o osobních automobilech, a jeho výrok tak nebudeme vztahovat k nákladní a další dopravě.

Celkový počet osobních automobilů v České republice za 2. čtvrtletí 2021 byl 6 225 195, z čehož bylo v Centrálním registru vozidel evidováno přes 8 533 elektromobilů na baterie (BEV) a 3 987 plug-in hybridů (PHEV). Zbývalo by tak nahradit elektromobily 6 212 675 aut se spalovacími motory (včetně CNG, LPG vozidel).

Průměrná spotřeba elektromobilu na 100 km se pohybuje kolem 20 kWh, průměrně pak Češi ujedou přibližně 20 000 km za rok. Z toho odhadujeme spotřebu 4 MWh/rok na jeden osobní automobil a 24,9 TWh pro všech 6,2 milionu elektromobilů.

V roce 2020 přitom roční výroba energie v jaderné elektrárně Temelín dosáhla 15,8 TWh, rekordem je pak výroba 16,5 TWh elektřiny v roce 2017. Pro získání elektrické energie, která by byla dostatečná pro napájení 6,2 milionu elektromobilů, tedy 24,9 TWh, bychom tedy skutečně potřebovali cca 1,5 temelínské jaderné elektrárny. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, byť pouze na základě našeho hrubého výpočtu. K podobným výsledkům však došel např. i server Seznam Zprávy.

Zelená dohoda byla v prosinci 2020 schválena Evropskou radou, ve které Českou republiku zastupuje premiér Andrej Babiš. Rada schválila také její zakomponování do Evropského právního rámce pro klima (European Climate Law) a vyzvala k jeho urychlenému schválení (.pdf, str. 5). Tento rámec byl schválen v červnu 2021 a vstoupil v platnost v červenci 2021. Česká republika přitom při jeho schvalování v Radě EU hlasovala pro.

O slovech Petra Fialy o smíření se s Green Dealem se dočteme například v Respektu. Nejedná se však o citát předsedy ODS, nýbrž podnikatele, který s Fialou mluvil při návštěvě vinobraní během Fialovy kampaně na jižní Moravě. „Podle mě totiž za CO2 nemůže člověk a mně vadí ten green deal,“ vysvětluje pan Koška o unijní dohodě, že v roce 2050 bude Evropa uhlíkově neutrální, „a Petr Fiala se toho zastával, říkal, že green deal je zkrátka realita a mám se s tím smířit."

Údajný citát, o kterém mluví Zuzana Majerová Zahradníková, se nám z veřejně dostupných zdrojů dohledat nepodařilo. Pravdou je, že se Petr Fiala v podobném duchu vyjádřil. Například na své facebookové stránce. Ze strany Zuzany Majerové Zahradníkové se tedy jedná o nepřesnou citaci. Její význam je však velmi podobný skutečnému vyjádření Petra Fialy, proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

V knize (.pdf) Andreje Babiše O čem sním, když náhodou spím z roku 2017 se píše (str. 101): „Z tabulky, kterou vydal německý energetický koncern E.ON, vidíte, že elektromobily a auta na stlačený zemní plyn jsou rozumné alternativy budoucnosti. A pokud navíc budete mít doma solární zdroje a baterii, určitě tuhle rallye jednou musí vyhrát elektromobil.“

Volby do Poslanecké sněmovny se v roce 2006 konaly 2. a 3. června. Po sečtení hlasů došlo k volebnímu patu, kdy obě hlavní možné povolební koalice získaly po 100 poslancích. ČSSD s KSČM měly 100 křesel a ODS společně s KDU-ČSL a Stranou zelených také. Tento stav logicky zkomplikoval vyjednávání o vládě, protože pro získání důvěry ve Sněmovně je třeba nadpoloviční počet hlasů.

Prezident Klaus pověřil vyjednáváním o vládě předsedu vítězné strany Mirka Topolánka 5. června. V průběhu vyjednávání dál fungovala vláda Jiřího Paroubka, od 16. srpna pak v demisi. Topolánkovi se podařilo vyjednat vládu až na začátku září a prezident novou vládu jmenoval 4. září 2006.

Vláda Jiřího Paroubka tedy od voleb zůstala v úřadě déle než tři měsíce po volbách. Z toho demisi ale byla necelé tři týdny, jelikož demisi premiér Paroubek podal až po ustavující schůzi nové Poslanecké sněmovny, která proběhla 15. srpna 2006.

Vojtěch Filip zjevně používá špatnou terminologii, jelikož vláda nevládne po volbách v demisi do ustavení Poslanecké sněmovny, ale naopak až od ustanovení Sněmovny do jmenování vlády nové. Filip ale poukazuje na relativně dlouhou dobu mezi volbami a ustavením nové Sněmovny, respektive vlády, která byla zapříčiněna volebním patem. Tato doba pak skutečně odpovídá přibližně třem měsícům. Výrok Vojtěcha Filipa proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Rodičovská a přídavky na děti

Rodičovský příspěvek se na základě novely (.pdf) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, zvýšil o 80 tisíc korun. Nově příspěvek činí 300 tisíc korun. Novela zákona byla navržena vládou, ale předkladatelem bylo Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). Pro její přijetí hlasovali všichni přihlášení poslanci za ČSSD, dva z celkového počtu jejich poslanců přihlášení nebyli. Z klubu KDU-ČSL hlasovalo pro přijetí šest poslanců a čtyři byli z hlasování omluveni. Z ODS hlasovali pro přijetí všichni přítomní poslanci a jeden byl omluven. Není tedy pravda, že by se ODS vyslovila proti návrhu ČSSD.

Přídavky se zvýšily další novelou zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, kterou předložila (.pdf, str. 1) ministryně práce a sociálních věcí Maláčová. Novelu Sněmovna ve třetím čtení schválila v dubnu 2021. ČSSD a KDU-ČSL hlasovaly pro přijetí novely, poslanecký klub ODS se zdržel. Protože je ale pro schválení zákona nutný určitý počet hlasů, má zdržení se hlasování stejný efekt jako hlasovat proti.

Senát však tuto novelu dolní komoře vrátil k projednání. Poslanecká sněmovna následně v červenci 2021 (.pdf) zákon přijala. Kromě nezařazeného Václava Klause hlasovali všichni poslanci (tedy včetně poslanců ODS) pro přijetí této novely, kterou se přídavky na děti zvýšily o 26 %.

Důchody

U zvyšování důchodů je nutné zmínit, že se zvedají dlouhodobě díky zákonné valorizaci, která kompenzuje negativní dopad inflace na důchody a sociální dávky. Kromě toho může vláda zvyšovat důchody i nad rámec zákonné valorizace, v letech 2019 a 2020 šlo o 300, respektive 151 Kč navíc. Na podzim minulého roku byl také přidán jednorázový příspěvek 5 000 Kč označovaný jako rouškovné.

V roce 2018 byla schválena novela zákona o důchodovém pojištění, kterou též připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Novelou se pevná část důchodů od 1. ledna 2019 zvýšila o jeden procentní bod na 10 % průměrné mzdy. Pro občany starší 85 let se důchod navíc zvyšuje o 1 000 Kč, pro ty starší 100 let dokonce o 2 000 Kč.

Z ČSSD hlasovalo pro tento návrh pět poslanců, zbytek byl nepřihlášen či omluven. Z KDU-ČSL přijetí podpořilo všech pět přítomných poslanců a z ODS se pro přijetí vyslovilo 15 poslanců. Žádný člen uvedených stran nehlasoval proti přijetí této novely.

Návrh novely zákona o důchodovém pojištění byl vládou předložen také v květnu 2021. Poslanecká sněmovna tuto novelu schválila 30. července 2021, a to díky hlasům poslanců vládního hnutí ANO a ČSSD, KSČM, SPD a rovněž díky šesti hlasům KDU-ČSL. Poslanci ODS hlasovali proti přijetí a jeden byl omluven. V důsledku přijetí této novely dojde v roce 2022 ke zvýšení důchodů nad rámec zákonné valorizace o 300 Kč (.pdf, str. 3).

Závěr

V posledním hlasování o zvýšení důchodů nad rámec zákonné valorizace poslanci ODS hlasovali proti. V hlasování v roce 2018 se však poslanecký klub ODS vyslovil pro přijetí novely zákona o důchodovém pojištění. Poslanci ODS rovněž hlasovali pro zvýšení rodičovského příspěvku a poté, co novelu zákona o státní sociální podpoře vrátil Senát, podpořili také zvýšení přídavku na děti. Výrok Jana Hamáčka tedy hodnotíme jako nepravdivý.

Dle údajů Českého statistického úřadu, který sleduje počet nových bytů od roku 1998, bylo v tomto roce dokončeno 22 183 (.xlsx) nových bytových jednotek. Naopak v loňském roce došlo k dokončení 34 412 nových bytových jednotek. Výstavba a dokončování nových bytů v rodinných a bytových domech kolísaly – maximum bylo dosaženo v roce 2007, kdy bylo dokončeno 41 649 bytů, minimum v průběhu sledovaných let bylo dosaženo hned v roce 1998 s 22 183 byty, později při propadu výstavby v roce 2014 bylo dokončeno 23 954 bytových jednotek.

Vývoj počtu postavených bytů je vidět na následujícím grafu, přičemž vidíme dva vrcholy, jeden v roce 2007, druhý v roce 2019. Zároveň však platí, že v žádném roce nebylo postaveno méně bytů, než v roce 1998, celkové počty postavených bytů tedy spíše rostou. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Za Sobotkovy vlády v letech 2014–2017 byl ministrem vnitra Milan Chovanec za ČSSD. Jan Hamáček je momentálně úřadujícím ministrem vnitra, a to od 27. června 2018. Česká republika je od roku 2015 mezi první desítkou států v Globálním indexu míru (Global Peace Index, GPI), který je měřítkem globálního míru. 

Zdroj: 2014 (.pdf, str. 5), 2015 (.pdf, str. 8), 2016 (.pdf, str. 10), 2017 (.pdf, str. 10), 2018, 2019, 2020, 2021 (vše .pdf)

Index hodnotí: úroveň bezpečnosti a zabezpečení, rozsah probíhajících domácích a mezinárodních konfliktů a stupeň militarizace. V roce 2014 se Česko umístilo na 11. místě, následující roky se umisťovalo v první desítce. Protože však analýza za rok 2014 byla vydána v červnu 2014 (.pdf, str. 107), přičemž ČSSD ovládala Ministerstvo vnitra až od konce ledna téhož roku, hodnotíme výrok jako pravdivý s výhradou.

Green Deal, tedy Zelená dohoda pro Evropu, je plán Evropské unie, jak transformovat hospodářství za účelem dosažení uhlíkové neutrality v roce 2050. 

Evropská komise v plánu navrhla (.pdf, str. 4) snížit do roku 2030 produkci veškerých skleníkových plynů (včetně oxidu uhličitého) alespoň o 50–55 % oproti hodnotám z roku 1990. Do roku 2050 by poté mělo dojít k dosažení klimatické neutrality, tedy stavu, kdy státy „odstraňují z atmosféry stejné množství skleníkových plynů, jako do ovzduší vypouští“.

Tento plán byl v prosinci 2020 schválen Evropskou radou, ta schválila také jeho zakomponování do Evropského právního rámce pro klima (European Climate Law), a vyzvala k urychlenému schválení (.pdf, str. 5). Tento rámec byl schválen v červnu 2021 a vstoupil v platnost v červenci 2021.

V oblasti energetiky komise navrhuje zvýšit podíl obnovitelné energie v energetickém mixu EU na 40 % do roku 2030. Pro kontext dodejme, že v roce 2019 to bylo 19,7 % celkové vyrobené energie.

Růst cen energií je podle expertů způsoben mimo jiné i zvyšováním cen emisních povolenek. Ty udávají cenu, kterou musí energetická společnost zaplatit za každou vypuštěnou tunu CO2. Ceny emisních povolenek rostou dlouhodobě. Za poslední rok se jejich cena téměř zdvojnásobila na přibližně 60 EUR. To je podle expertů zčásti také zapříčiněno novými klimatickými cíli spojenými se Zelenou dohodou. Svou roli hrají ale také investoři, které přilákal vytrvalý růst cen v posledních měsících.

Od začátku roku stoupla cena elektřiny a zemního plynu na burze (Power Exchange Central Europe, a. s.) o 208,12 % na 163,83 EUR (k 5. říjnu). Cena elektřiny pro domácnosti byla v lednu 4,6481 Kč za kWh, na začátku října pak 7,1828 za kWh. Jedná se o průměrné republikové ceny za jednotarifovou sazbu a střední spotřebu.

Pro kontext ale dodejme, že cenu energií ovlivňují v současné době i další faktory. Šéf komise Green Deal Frans Timmermans řekl, že pouze „pětinu“ vyšších nákladů na energii lze přičíst rostoucí ceně emisních povolenek (ETS, pozn. Demagog.cz), zbytek je způsoben prudce stoupajícími cenami plynu a uhlí a nízkou produkcí větrných elektráren. Cena zemního plynu vyskočila v září poté, co si ruská společnost Gazprom, jakožto největší dodavatel na evropský trh, rezervovala pouze zlomek tranzitní kapacity. Podle dat z roku 2018 tvoří Gazprom až 36,7 % evropského trhu s plynem.

Politika vlády je jedním z faktorů, které inflaci ovlivňují, ku příkladu ekonom Štěpán Jurajda vliv vlády na růst inflace připustil, ale větší dopad na zdražování přisoudil (video, čas: 8:57) celosvětovým vlivům. Ekonom Jan Švejnar mluví (video, čas: 0:46) o zpřetrhání dovozních řetězců či nedostatku některých vstupů jakožto hlavním důvodu vysoké inflace. Globálně zdražují například stavební materiály nebo energie. O vlivu vlády na zdražování mluví například ekonomka Helena Horská, i ta však nepokládá politiku vlády za hlavní příčinu. Výlučně vládních vlivů se pak týká krátká citace Petra Kříže v deníku E15, který mezi příčiny řadí vysoké schodky státního rozpočtu nebo růst důchodů. Dle zbytku článku a ostatních zde citovaných ekonomů však vládní politika není hlavním viníkem současné inflace. 

Je také nutné říci, že dle poslední zprávy Eurostatu je v České republice nižší inflace, než kolik je průměr Evropské unie. Člen bankovní rady ČNB Aleš Michl pak označil tvrzení, že za inflaci může vláda, za nesmysl.

Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý. Přestože ekonomové o vlivu vlády na ztrátu kupní síly české koruny mluví, nehovoří o ní jako o hlavním vlivu.

Podle srpnových dat Eurostatu (.pdf, str. 2) dosáhla inflace v České republice odhadované hodnoty 3,1 %. V této zprávě Eurostat také zmiňuje, že průměr pro všechny země Evropské unie byl 3,2 %. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako pravdivý. Pro kontext však můžeme uvést, že predikce Ministerstva financí uvádí, že míra inflace spotřebitelských cen v letošním roce by měla dosáhnout 3,2 %.

Evropské emisní povolenky (EU ETS) jsou nástrojem ke snižování emisí skleníkových plynů prostřednictvím jejich zpoplatnění. Elektrárny, průmyslové továrny a firmy musí mít tedy na vypouštěné emise povolenky v příslušném rozsahu, který se během let snižuje. 

Cena emisních povolenek se v srpnu 2021 vyšplhala na 61 eur za tunu vypouštěného oxidu uhličitého, což představovalo růst o 77 % od začátku roku. 

Andrej Babiš se vyjádřil pro zastropování cen emisních povolenek, neboť dle něj mají vliv na cenu elektřiny. iRozhlas uvedl: „Premiér se chystá poslat dopis předsedovi Evropské rady a předsedkyni Evropské komise, cenu povolenek by chtěl začít řešit už na neformálním summitu začátkem října.“ 6. října na summitu EU ve Slovinsku jednal Andrej Babiš hned ráno se španělským premiérem o koordinaci postupu ohledně povolenek.

Česká republika a další 4 členské země EU již 5. října zveřejnily výzvu ohledně růstu cen emisních povolenek, reformy trhu s elektřinou a závislosti na dovozu energií.

V květnu 2020 předložila vláda návrh (.pdf) novely zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie. V ní navrhovala například snížit podporu pro solární elektrárny. Přímo vyšší zdanění solárních elektráren vládní návrh původně neobsahoval, Ministerstvo průmyslu a obchodu však nakonec navrhlo tento kompromis do novely zahrnout. Konečné znění novely tedy obsahuje také (.pdf, str. 19) část, podle které na solární elektrárny z roku 2009 nově dopadne odvod z výkupní ceny energií, a to ve výši 10 a 11 %. V případě solárních elektráren uvedených do provozu v roce 2010 vzrostou podle novely odvody na 20 a 21 %.

Novelu ve znění senátních pozměňovacích návrhů schválila Poslanecká sněmovna 15. září 2021 především díky hlasům vládního hnutí ANO a ČSSD. Prezident ji následně podepsal 27. září.

Podle ČSÚ se na zvyšování inflace podílely téměř všechny oddíly spotřebního koše. Vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá uvedla, že největší vliv na meziroční cenový růst mají ceny v dopravě, tedy ceny automobilů a ceny pohonných hmot. Dalšími výrazně dražšími položkami spotřebního koše jsou některé potraviny, alkohol a bydlení.

Podle viceprezidenta Hospodářské komory Tomáše Prouzy inflaci nahoru nejvíce táhnou ceny energií, energie jen za poslední rok vzrostly o 274 %.

Eurostat, tedy Statistický úřad Evropské unie, každý měsíc vydává studii ohledně komodit, které zaznamenaly největší růst cen. Na prvním místě jsou ceny energií, a až daleko za nimi jsou potraviny a další výrobky.

Cena elektřiny na burze (Power Exchange Central Europe, a.s.) skutečně v průběhu letošního roku vzrostla. Na začátku ledna 2021 byla velkoobchodní cena za 1 MWh 53,17 eur, zatímco 5. října byla cena již 163,83 eur za 1 MWh. Vidíme tedy nárůst o 208,12 %.

Obdobně vzrostla na burze i cena zemního plynu. Na začátku ledna odpovídala velkoobchodní cena zemního plynu za 1 MWh částce 7,2 eur. Oproti tomu nyní 1 MWh zemního plynu na burze stojí 18,6 eur. Velkoobchodní cena tedy vzrostla o 157,4 %.

Velkoobchodní cena elektřiny i zemního plynu se tedy během roku 2021 mnohonásobně zvýšila. Výrok Jana Hamáčka proto hodnotíme jako pravdivý.

Skupina poslanců z ČSSD 10. července 2020 předložila Poslanecké sněmovně návrh (.pdf) zákona o veřejně prospěšných společnostech bytových a výstavbě dostupného bydlení. Ačkoliv má zákon navrhovaný ČSSD umožnit obcím, některým korporacím a bytovým družstvům obnovit levnější a pro občany dostupnější výstavbu, ekonomové a developeři tvrdí, že tato novela žádnou zásadní změnu nepřinese. 

Vláda k této novele zaujala (.pdf, str. 1) nesouhlasné stanovisko a označila návrh za nekoncepční, nekonzistentní a v určitých ohledech i neústavní. Projednávání návrhu bylo zařazeno na pořad 111. schůze Sněmovny, nicméně návrh se do konce volebního období pravděpodobně projednat nestihne. Zmiňme, že pozměňovací návrh (.pdf) k této novele předložili také poslanci Jan Kubík a Monika Červíčková z ANO.

Komplexní pozměňovací návrh (.pdf) podala ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová, a to spolu s poslanci ČSSD. Návrh mění kompletně celý původně předložený text. Dodejme, že pokud by Sněmovna s komplexním pozměňovacím návrhem ve druhém čtení souhlasila, stal by se tento návrh základním textem pro další projednávání.

Ministryně Dostálová přitom na tomto zákoně (resp. pozměňovacím návrhu) pracovala již v první polovině roku 2020. Následně, místo aby byl její text předložen jako samostatný návrh zákona, byl předložen pouze jako již zmíněný pozměňovací návrh.

Jelikož je Klára Dostálová ministryní i poslankyní za hnutí ANO, není pravdou, že by ČSSD byla jedinou stranou, která by předložila zákon o dostupném bydlení. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Nizozemská virtuální „burza“ (Dutch TTF) pro obchod se zemním plynem uvádí, že pro říjen by cena za tisíc kubických metrů zemního plynu měla skutečně být na hodnotě 950 euro.

Německo-ruský plynovod Nord Stream 2 vedoucí skrze Baltské moře byl dostavěn v první polovině září 2021. V současné době probíhají zkoušky a čeká se na certifikaci německých regulátorů, to by mohlo trvat až 4 měsíce.

Největší ruská energetická společnost Gazprom, která bude tento plyn dodávat, předpokládá, že by v říjnu mohla do Německa dodat první dodávky plynu. Očekávaná cena by měla být 300 dolarů, což by v přepočtu mělo vycházet na 260 euro za tisíc kubických metrů plynu.

Výrok však hodnotíme jako zavádějící, přestože Vojtěch Filip správně uvádí poměr mezi současnou cenou plynu na burze a cenou plynu z plynovodu Nord Stream 2. Ten totiž zatím není v provozu a jeho spuštění se očekává až za cca 4 měsíce. Do té doby se však může cena plynu výrazně změnit. Pro srovnání: 19. srpna 2021 byla cena plynu na Dutch TTF jen 40,4 eur za MWh, tedy cca 420 eur za tisíc metrů krychlových. Ostatně již navýšení dodávek plynu na evropský trh díky novému plynovodu by samo o sobě tržní cenu plynu mělo snížit.

Mezi tematickými a koncepčními materiály na webu KSČM se nenachází žádný materiál, který by se týkal obecního bydlení. Mezi programovými tezemi KSČM se nicméně nachází část věnovaná podpoře bydlení, v níž se komunisté zavazují prosazovat „státní program výstavby státního, obecního a družstevního bydlení“. KSČM zde také uvádí další body, které popisují program komunistů, co se týče „dostupného a kvalitního bydlení pro všechny,“ kde navrhují vyvlastnění nevyužívaných a dlouhodobě chátrajících budov ve prospěch obcí či omezení „diktátu bank a developerů“ v oblasti bydlení.

Komunistická strana Rakouska (KPÖ) opravdu komunální volby na konci září 2021 v rakouském Grazu vyhrála s 28,9 % hlasů. Jedním z hlavních bodů jejich kampaně byl také dlouhotrvající zájem o problematiku bydlení v Grazu. 

Věcné usměrňování cen je zakotveno v § 6 zákona o cenách (č. 526/1990 Sb.). Podle tohoto ustanovení je možné, aby stát, resp. cenové orgány, určily maximální rozsah zvyšování cen za určité období. Uvedený paragraf rovněž stanovuje možnost omezit prodejcům zvyšování ceny zboží či služby z důvodu zvyšování cen vstupů (materiálu apod.), či stanovit závazný postup při určování ceny včetně omezení výše marže. § 8 daného zákona, který se týkal časového usměrňování cen, je zrušený zákonem č. 403/2009 Sb., tedy již 12 let. Protože se však v zákoně Vojtěchem Filipem zmíněná regulace skutečně nachází, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Nejběžnější sazbou používanou v České republice je sazba D 02d. Jedná se o jednotarifovou sazbu pro střední spotřebu. Měsíční splátky se liší podle distributora (ČEZ, E.ON, PRE) i podle velikosti hlavního jističe. Částky se pohybují od 149,93 do 451,22 korun měsíčně. V rámci sazeb se pak rozlišují jednotlivé tarify, které se mohou lišit podmínkami či cenou silové elektřiny. 

Základní sazba energií u nejběžnější sazby D 02d za 1 kWh se pohybuje kolem 4,47 a 5,23 korun za kWh. Rozdíly jsou způsobeny různými cenami u distributorů.

Rapidní nárůsty cen energií jsou skutečně očekávány, na burze komodit (Power Exchange Central Europe, a. s.) se projevují už nyní. Od ledna letošního roku narostla cena elektřiny na burze o 208,12 %.

Zmiňme však také, že zvyšování cen na burze se většinou do cen pro domácnosti promítá až po nějakém čase. Například web Finance.cz uvádí: „Pokud se do konce letošního roku ceny elektřiny nakupované na rok 2022 významně nesníží, je víceméně jisté, že dodavatelé zdraží nejpozději od začátku příštího roku.“ Ke změnám ceníků totiž dochází zpravidla na začátku nového kalendářního roku. Zvyšování burzovní ceny elektřiny pak nutně nemusí znamenat zdražení pro koncové zákazníky – domácnosti – neboť dodavatelé elektřiny mohou mít elektřinu předkoupenou. Zároveň zde hraje velkou roli konkurenční boj. Celkově pak zdražení pro koncové zákazníky nekopíruje zdražování na burze, neboť i při významném zdražení na burze je zdražení pro domácnosti nižší.

Server Seznam Zprávy psal o zvýšení ročních účtů za elektřinu o cca 1000 Kč. Vzhledem k tomu, že roční účet za elektřinu se pohybuje okolo 10 000 Kč, neodpovídá toto zdražení ověřovanému výroku. I další zdroje mluví o zdražování elektřiny o desítky haléřů za kWh.

Pro kontext uveďme, že zvyšování ceny je způsobeno podle vyjádření expertů hlavně zvyšováním cen emisních povolenek.

Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý, neboť dle dostupných zdrojů můžeme očekávat zdražení elektřiny o přibližně desítky procent, nikoliv však téměř trojnásobně, jak Zuzana Majerová Zahradníková tvrdí.

Snížením daně na 15 % myslí premiér Babiš pravděpodobně zrušení superhrubé mzdy, kdy došlo ke změnám u výpočtu dílčího základu daně z příjmu fyzických osob. Tzv. superhrubá mzda byla tvořena hrubou mzdou zvýšenou o částku pojistného, a to včetně pojistného placeného zaměstnavatelem. Tento základ byl zdaněn 15% sazbou daně. Protože však byl daňový základ vyšší než hrubá mzda, bylo efektivní zdanění hrubé mzdy logicky větší než 15 %. 

Přijetím daňového balíčku (.docx) v roce 2020 došlo ke zrušení tohoto výpočtu a základ daně je nově tvořen čistě hrubou mzdou. Návrh daňového balíčku byl předložen Poslanecké sněmovně vládou, zrušení superhrubé mzdy pak navrhl přímo premiér Babiš formou pozměňovacího návrhu. Pro schválení novely pak hlasovali především poslanci hnutí ANO, ale i poslanci za ODS, SPD a KSČM.

Samotné zrušení superhrubé mzdy znamenalo snížení výběru daní o cca 88 miliard korun, spolu s dalšími návrhy pak cca 100 miliard.

Dalším významným zásahem pak bylo zrušení daně z nabytí nemovité věci, taktéž v roce 2020, což znamenalo snížení daňových příjmů o cca 14 miliard.

Co se týče dalších, spíše dílčích daňových změn od roku 2014, kdy je hnutí ANO ve vládě, zmiňme výpadek 23 miliard ročně z důvodu daňových změn pro rok 2015. V dalších letech však byly změny spíše drobné. Pro rok 2016 jsme nedohledali žádné významné daňové změny. V roce 2017 došlo ke změnám v oblasti DPH a spotřební daně z minerálních olejů, které mohly snížit daňové příjmy o přibližně 3 mld. Kč. V roce 2018 byly daňové příjmy sníženy jen o 2 mld. V rámci jednotek miliard se pohybuje i snížení daní pro rok 2019. Dílčí změny pro rok 2020 pak znamenaly snížení daňových příjmů o cca 15 mld. Kč.

Pokud bychom tedy výše uvedené částky sečetli, dostaneme se ke snížení daní o přibližně 160 miliard. Když sečteme vlivy těchto dílčích daňových změn od počátku jejich účinnosti až do roku 2021, dostaneme se na cca 350 miliard korun, tedy podstatně méně, než tvrzených 507 miliard korun. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Vzhledem k tomu, že Andrej Babiš slova o 507 miliardách nepoužil v debatě poprvé, obrátili jsme se s žádosti o vysvětlení původu tohoto čísla na Úřad vlády i hnutí ANO. Dosud jsme však žádnou odpověď neobdrželi, což je ale vzhledem k časovému presu před volbami pochopitelné.

Nejprve uveďme, že Petr Fiala zde reaguje na působení Andreje Babiše v politice. Ten zastává funkci premiéra od prosince roku 2017. Od ledna roku 2014 byl také ministrem financí, což byla jeho první veřejná funkce. Podíváme-li se na data Českého statistického úřadu, poslední údaje o ceně mléka v České republice se vztahují k srpnu letošního roku. Podle nich činí průměrná cena mléka 18,73 Kč. V prosinci 2017 pak cena mléka byla 20,32 Kč a v lednu 2014 odpovídala 19,86 Kč. Podle dat ČSÚ tak v uvedeném období cena mléka nestoupla, jak tvrdí Petr Fiala, ale naopak mírně klesla.

Doplňme, že výrok Petra Fialy si lze vyložit i jako snahu ukázat dopad inflace na ceny běžných produktů, a cena mléka tak může být pouhou ilustrací obecného navýšení spotřebitelských cen. V takovém případě by však Fiala růst cen výrazně nadhodnocoval. Celková míra inflace mezi lety 2014 a 2021 činila pouze 16,2 %. Navýšení z 12 na 20 korun, o kterém hovoří Fiala, by však představovalo dokonce 67 %. Dodejme, že pro rok 2021 pracujeme s predikcí Ministerstva financí.

Fialův výrok tedy neodpovídá ani obecnému růstu cen, ani růstu cen mléka, a je tak nepravdivý.

Daniel Prokop, sociolog a zakladatel výzkumné společnosti PAQ Research, se o výdajích obsažených v programu (.pdf) koalice SPOLU vyjádřil přibližně v polovině srpna na Twitteru. Zvýšení rozpočtu v určitých oblastech, a tedy plánované výdaje obsažené v programu, spočítal Prokop na 250 miliard korun.

O programu koalice se Daniel Prokop zmínil také v zářijovém rozhovoru pro deník E15. V rozhovoru uvedl: „Když spočítáme návrhy koalice Spolu, vychází deficit okolo 200 až 250 miliard.” O zvýšení výdajů Prokop hovořil (video, čas 13:02–13:30) rovněž v rozhovoru pro Reflex.

Dle dat Českého statistického úřadu si v posledních šesti letech zahraniční vlastníci firem v Česku rozdělili každý rok průměrně 278 mld. Kč ve formě dividend, tedy vyplacených podílů na zisku akciových společností. Mezi lety 2016 až 2019 se dividendový odliv pohyboval okolo tří set miliard, v posledním roce klesl na 217 mld. Kč. Doplňme, že reinvestováno zpět bylo v roce 2020 téměř 176 mld. Kč.

Zdroje dat v grafu: 2016, 2017, 2018, 2019, 2020.

Vzhledem k tomu, že odchylka reálné částky 278 mld. od Janem Hamáčkem zmiňovaných 300 mld. spadá do námi využívané 10% tolerance, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Podle Aktuálně.cz se zdanění bohatých v západních zemí Evropy pohybovalo kolem 40 %. Další dostupné zdroje uvádějí, že progresivní daň je zavedena (.pdf, str. 34) ve většině těchto států. Rovná daň je naopak typická pro státy východní Evropy. Nejvyšší zdanění mělo podle údajů z roku 2012 Švédsko. Progresivní daň je však zavedena i ve Francii nebo Německu. I podle dokumentu (.pdf, str. 22) Evropské komise pak má většina států Evropy, včetně států Evropy západní, zavedenou daňovou progresi. Určitá míra progresivního zdanění je přitom dle Komise i v České republice, rozdíl mezi zdaněním bohatých a chudých je však podprůměrný.

Dle poslední zveřejněné makroekonomické predikce Ministerstva financí ze srpna 2021 je meziroční růst reálného HDP v roce 2022 odhadován na 4,2 %. Také letní predikce České národní banky uvádí pro rok 2022 meziroční růst reálného HDP ve výši 4,1 %.

Na začátku září došlo k předložení návrhu zákona o státním rozpočtu pro rok 2022. Ze zprávy vyplývá, že došlo k navýšení daňových příjmů oproti předchozímu roku o 68,2 mld. Kč (.doc, str. 17). Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení pak narostou o 15,8 mld. Kč. Celkem se tedy jedná o navýšení příjmů o 84 mld. Kč.

Dle srpnového materiálu Výboru pro rozpočtové prognózy (.xlsx) Ministerstva financí je dle metodiky ESA očekáván mezi roky 2021 a 2022 nárůst daňových příjmů státu a příjmů z pojistného (bez započtení pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které není příjmem státního rozpočtu) o 78 mld. Kč. Výbor pro rozpočtové prognózy tímto materiálem reaguje také na makroekonomickou predikci MF ze srpna 2021, kde je počítáno s růstem HDP o 4,2 %. 

Superhrubá mzda byla v České republice zavedena od roku 2008, kdy vstoupila v platnost reforma veřejných financí prosazená vládou v přechozím roce. Tuto reformu připravilo Ministerstvo financí pod vedením Miroslava Kalouska (KDU-ČSL) prostřednictvím Zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů. Zákon předložila k projednání Poslanecké sněmovně tehdejší vláda pod vedením Miroslava Topolánka (ODS).

Miroslav Kalousek se později stal prvním místopředsedou (.pdf) nově založené strany TOP 09. Je sice pravdou, že k založení této strany došlo až v červnu 2009, zatímco daná reforma byla prosazena již v roce 2007, je však důležité zmínit, že TOP 09 vznikla de facto odtržením části členů KDU-ČSL. Především se ale místopředsedou, a později předsedou, stal již zmíněný Miroslav Kalousek, který jakožto tehdejší ministr financí měl na starost novelu, jež zavedla superhrubou mzdu. Ministry v tehdejší Topolánkově vládě byli také Karel Schwarzenberg, Vlasta Parkanová či Jiří Pospíšil, později členové TOP 09. Ačkoliv tedy tvrzení, že superhrubá mzda je z dílny TOP 09, není zcela přesné, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Evropská unie definovala ekologickou daň, respektive „daň související s životním prostředím“, obecně jako daň z něčeho, co má prokázaný negativní dopad na životní prostředí. V České republice již existují některé druhy ekologické daně, které byly zavedeny v souladu s podmínkami členství v Evropské unii. Tato povinnost je upravena zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ze kterého vyplývá povinnost platit daň ze zemního plynu, daň z pevných paliv a daň z elektřiny.

Za jednu z forem ekologické daně můžeme považovat i daň z těžby nerostných surovin, jejíž vyšší zdanění předvolební koalice Pirátů a STAN prosazuje. „Prostor vidíme ve vyšším zdanění těžby nerostných surovin, kde je sazba těsně pod třemi procenty. Přitom v Německu je komerční těžba zdaněna až k deseti procentům,“ uvedl v tomto kontextu lídr Pirátů Ivan Bartoš.

Koalice Pirátů a Starostů ve svém předvolebním programu plánuje získat miliardy do rozpočtu díky „většímu důrazu na ekologické prvky zdanění“ či zdanění negativních externalit. Do daňového systému chtějí „zahrnout i nové instituty daňového práva, a to jak na evropské, tak národní úrovni". Konkrétně jde například o poplatek z netříditelných plastů nebo uhlíkovou vyrovnávací daň na oblasti dosud nezahrnuté v systému emisních povolenek.

Andrej Babiš tedy správně uvádí, že Piráti (a Starostové) mluví o zavedení různých ekologických prvků do daňového systému, což lze zjednodušeně označit jako ekologickou daň.

O Pirátech se v souvislosti s vyšším zdaněním dlouhodobě neobydlených domů začalo hovořit na základě twitterového komentáře od člena Pirátů Tomáše Kaplera. Podle něj by měly být zavedeny vysoké daně z nemovitostí, ale každý by měl mít nárok na 30 m², ze kterých by platil jen nízké nebo žádné daně

Kapler posléze svůj názor ohledně této problematiky podrobně vysvětlil ve svém facebookovém příspěvku, ve kterém připomněl, že je pouze řadovým členem. Zároveň zdůraznil, že předvolební program koalice Pirátů a Starostů žádný takový návrh neobsahuje. Ke kauze se vyjádřil i Ivan Bartoš, který uvedl, že „fakt neřeším, co někdo píše v nějakých diskuzích“. Bartoš zároveň zdůraznil, že je důležitější zabývat se tím, co má strana v programu, a její aktivitou na úrovni legislativy a exekutivy.

Zavedení možnosti zvýšit daň u dlouhodobě neobydlených bytů sice Piráti měli ve svém předvolebním programu do Poslanecké sněmovny v roce 2017, avšak aktuální program uskupení Pirátů a Starostů tento slib už neobsahuje. Na svém webu pak možnost vyššího zdanění bytů výslovně vyloučili. Není tedy pravda, že by Piráti momentálně plánovali, alespoň podle jejich veřejných vyjádření, zavést takovouto daň. Pro úplnost jen připomeňme, že předvolební koalice dále mimo jiné prosazuje vyšší zdanění komerčních nemovitostí. Předseda Pirátů Ivan Bartoš v rozhovoru pro E15 uvedl, že s tímto návrhem přišli Starostové. 

Dále ještě dodejme, že o zvýšení daně z nemovitosti se v souvislosti s Piráty hovoří i na základě článku sepsaného zájmovou skupinou příznivců Pirátů. Článek se zabývá teoretickým zavedením nepodmíněného základního příjmu a jeho teoretickými možnostmi financování, mezi kterými se objevilo i právě zvýšení daně z nemovitosti. V úvodu článku je ovšem zdůrazněno, že tento text je „výstupem zájmové pracovní skupiny, neodráží oficiální stanoviska strany ani její volební program“.

Česká republika by v rámci evropského rozpočtu na období 2021–2027 mohla získat až 35,7 miliardy eur, tedy více než 900 miliard korun. S kurzem k 7. říjnu by se jednalo o 906,8 miliard korun. Tato částka se skládá jak z financí z tzv. fondu obnovy, které mají sloužit k zotavení ekonomik z koronavirové krize, tak ze zemědělského záručního fondu a fondu na rozvoj venkova. Největší část pak tvoří tzv. kohezní politika, v rámci níž by za toto období mělo do České republiky přijít až 19 miliard eur, tedy 483 miliard korun. Kohezní politika slouží ke snižování rozdílů mezi jednotlivými zeměmi Evropské unie. Více znevýhodněné státy a regiony tak získávají více peněz.

Dalším důležitým faktorem hospodářství Evropské unie je dočasný nástroj NextGenerationEU, jehož hlavním pilířem je Nástroj pro oživení a odolnost. Jedná se o program na podporu a oživení ekonomik po koronavirové krizi. Finančně se pohybuje kolem 806,9 miliard eur, tedy přes 20,5 bilionu korun. Zhruba polovina z této částky však bude poskytována formou půjček. Česká republika by z tohoto programu mohla získat až 218,4 miliard korun v grantech a 269,2 miliard v půjčkách. Nynější alokace grantů dle Národního plánu obnovy je však pouze ve výši 179 mld. Kč. Půjčky pak nemůžeme počítat mezi peníze, které k nám „přijdou“ z EU, neboť je nutné je zase vrátit. Navíc Národní plán obnovy počítá s celkovou výší investic cca 200 mld. Kč (.pdf, str. 1), a to včetně spolufinancování z národních zdrojů. Vzhledem k tomu, že 179 mld. z této částky připadá na granty, je vidět, že Česko nehodlá možnost půjček využít.

Za první čtvrtletí letošního roku obdržela Česká republika z Evropské unie celkem 71 miliard korun. Zmiňme, že současně 32,8 miliard korun do evropské kasy odvedla. Na konci září uvolnila Evropská komise také první finance z fondu obnovy, přesněji se mělo jednat o zhruba 915 milionu eur, tedy 23,2 miliard korun. Peníze z tohoto fondu se zavázala investovat velkou částí, 41 % do klimaticky šetrných projektů, například recyklace nebo čisté mobility. Mezi další kategorie pak patří například vzdělání, zdraví, trh práce nebo zemědělství. 

Uveďme rovněž, že čerpání dalších peněz z evropského fondu obnovy je podmíněno také tím, že „české úřady vyřeší systémové nedostatky v postupu vůči střetu zájmů vrcholných politiků.“ Tyto potíže musí být odstraněny nejpozději do poloviny roku 2022, jinak se může stát, že se přislíbené finance sníží. 

Pokud tedy dáme dohromady jak příjmy z evropského rozpočtu, které činí 906,8 miliard korun, tak příjmy z programu NextGenerationEU, tedy 179 miliardy korun, dostaneme se na hodnotu 1 085,8 miliard korun přicházejících z Evropské unie v následujících sedmi letech. Protože je tato částka výrazně menší než tvrzených 1 300 miliard, hodnotíme výrok jako nepravdivý.

V programu koalice České pirátské strany a hnutí STAN není zmínka ozdanění bytů. Část programu hovoří pouze o možném zvýšení zdanění komerčních nemovitostí.

Dodejme, že na jaře 2021 se začala internetem šířit infografika s logem České pirátské strany, která měla ukazovat údajné plány na navýšení daně z rezidenčních nemovitostí na jedno procento. Piráti však nebyli autory tohoto dokumentu a tvrzení o úmyslu navýšit plošně daně z nemovitosti několikrát oficiálně vyvraceli.

Pro zrušení superhrubé mzdy hlasovalo 20. listopadu 2020 celkem 68 poslanců ze 102 přítomných. Jednalo se o 39 poslanců ANO, 12 poslanců ODS, 10 poslanců SPD, 5 poslanců KSČM a 2 nezařazené poslance. SPD pak hlasovala i pro schválení senátní verze zákona. I díky hlasům SPD tak došlo ke zrušení superhrubé mzdy.

Skupina poslanců za SPD předložila v dubnu 2020 návrh novely zákona o daních z příjmu. Návrh obsahoval zvýšení základní slevy na poplatníka na 37 260 Kč (.pdf, str. 3) z tehdejších 24 840 Kč. Na 37 260 Kč se měla zvýšit také například sleva na manžela (.pdf, str. 3). Další zvýšení se mělo týkat slevy na invaliditu, rozšířené slevy na invaliditu nebo slevy pro držitele průkazu ZTP/P (.pdf, str. 4). Vláda vydala k návrhu nesouhlasné stanovisko (.pdf, str. 1). První čtení tisku bylo zařazeno na schůzi 7. července 2021, do konce volebního období ale nebyl návrh schválen.

Při projednávání daňového balíčku na podzim 2020 pak navrhoval poslanec Hrnčíř za SPD zvýšení slevy na poplatníka z tehdejších 24 840 Kč na 27 000 Kč (.pdf), resp. 28 200 Kč (.pdf), ani tyto návrhy však nebyly schváleny. Místo nich prošel návrh, podle kterého se sleva zvýšila na 27 840 Kč od roku 2021 a od roku 2022 pak má vzrůst na 30 840 Kč. 

Protože tedy žádný z návrhů SPD na navýšení slevy na poplatníka nebyl schválen, především pak návrh z dubna 2020 na navýšení na 37 260 Kč, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Nejdražší armádní nákup v novodobé české historii, kterým by Česká republika měla získat 210 pásových bojových vozidel pro armádní pěchotu za zhruba 52 mld. Kč, začalo Ministerstvo obrany plánovat již v roce 2018. Výběrové řízení na tento nákup nicméně stále probíhá, přihlášky do něj mohly firmy podávat do začátku září 2021. Současné Ministerstvo obrany tak zakázku již s velkou pravděpodobností podepsat nestihne.

Doplňme, že do výběrového řízení se přihlásily celkem 3 firmy: švédská BAE Systems, německá Rheinmetall Landsysteme a španělská společnost GDELS.

Podle serveru Army Technology bude finská armáda modernizovat a investovat do svých bojových vozidel CV90. V červnu 2021 podepsalo Finsko kontrakt za 32 milionů dolarů (asi 704 milionů Kč) na modernizaci, prodloužení životnosti a zlepšení bojové efektivity do roku 2030. Prototypy a testovací vozidla CV9030FIN budou modernizovány jako první, další modernizace bude následovat v letech 2022 až 2026. Plánování a vývoj bude probíhat ve Švédsku, produkce a výroba pak ve Finsku.

Oproti tomu v červnu 2019 podepsalo české Ministerstvo obrany smlouvu na dodávku 62 vozidel TITUS za více než 6 miliard Kč, které by armáda měla dostat v letech 2022 a 2023. Podle náčelníka Generálního štábu AČR Aleše Opaty by tato vozidla měla směřovat ke 4. brigádnímu úkolovému uskupení, jehož jádro tvoří 4. brigáda rychlého nasazení.

Především ale v červnu 2021 Ministerstvo obrany prodloužilo až do 1. září termín, do kterého mohou firmy podávat své nabídky na dodání 210 vozů v hodnotě 52 miliard korun. Nákup nových pásových bojových vozidel pěchoty byl přitom součástí plánu na přezbrojení 7. mechanizované brigády tak, aby odpovídala představám NATO o moderní těžké brigádě. Do výběrového řízení se přihlásil i švédský BAE Systems s výše zmíněným vozidlem CV90.

Tomio Okamura zde mluví o schvalování novely zákona o podporovaných zdrojích energie, kterou Sněmovně předložila vláda v květnu 2020. Tento původní vládní návrh měl mimo jiné za cíl snížit podporu pro solární elektrárny zavedením tzv. vnitřního výnosového procenta (IRR), tedy maximální stanovené výnosnosti. Ta by měla zajistit, že výrobci energií nezískají nadměrné kompenzace. Podle vládního návrhu tak v případě solárních elektráren nově nemělo vnitřní výnosové procento investic překročit 6,3 % (.pdf, str. 35–36).

Uveďme, že předložená vládní verze neobsahovala vyšší zdanění solárních elektráren, Ministerstvo průmyslu a obchodu však nakonec navrhlo tento kompromis do novely zahrnout. Díky pozměňovacímu návrhu (.pdf, str. 58–59), který poslanci schválili, návrh novely nakonec obsahoval část, podle níž na solární elektrárny z roku 2009 nově dopadne odvod z výkupní ceny energií, a to ve výši 10 a 11 %. V případě solárních elektráren uvedených do provozu v roce 2010 vzrostou odvody na 20 a 21 %.

Při hlasování ve třetím čtení byla tato verze 14. července 2021 Poslaneckou sněmovnou schválena, přičemž zákon podpořili i všichni přítomní poslanci SPD. Doplňme, že poslanci SPD také hlasovali pro přijetí výše uvedeného pozměňovacího návrhu.

Senát ale následně novelu do Sněmovny vrátil se svými pozměňovacími návrhy. V nich navrhl upravit maximální hranici vnitřního výnosového procenta. Sněmovnou schválené znění počítalo s jasně stanovenými hodnotami pro jednotlivé zdroje elektrické energie (.pdf, str. 35–36), Senát ale místo toho navrhl zavést společný interval v rozmezí 8,4–10,6 % (.pdf, str. 3). O jeho konkrétní výši bude v jednotlivých případech rozhodovat svým nařízením vláda. Celkově se tak jedná o limit vyšší, než pro který původně hlasovala Sněmovna včetně SPD. Při hlasování o znění novely, které navrhl Senát, se všichni přítomní poslanci SPD zdrželi.

Co se týče rozpočtových dopadů novely zákona o podporovaných zdrojích energie, materiál Senátu o pozměňovacích návrzích přesnou hodnotu neuvádí (.pdf). Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček nicméně již dříve uvedl, že pokud by u solárních elektráren bylo IRR 8,4 % a současně by se o deset procent zvýšila solární daň, přineslo by to do státního rozpočtu na solární dani čtyři až pět miliard Kč. Ministryně financí Alena Schillerová poté ve spojitosti s novelou hovořila o přínosu ve výši 3–4 miliard. Lze tedy říci, že Tomiem Okamurou uváděné rozmezí 3–5 miliard se shoduje s hodnotami uváděnými vládními ministry.

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou. Při konečném hlasování ve Sněmovně po vrácení Senátem se poslanci SPD zdrželi (nehlasovali proti), při hlasování dolní komory o novele zákona o podporovaných zdrojích energie ve třetím čtení však návrh podpořili, a to včetně pozměňovacího návrhu, který solární elektrárny více zdaňuje.

Andrej Babiš těsně před volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2017, které se konaly 20.–21. října, rozeslal občanům letáček v podobě smlouvy. Ta obsahovala 22 bodů, které chtěl Andrej Babiš plnit, pokud se stane premiérem České republiky. Body ve formě závazků a slibů se dotýkaly např. rozvíjení demokracie v ČR, pomoci mladým s dostupností bydlení nebo nepřijetí eura.

Pro úplnost doplňme, že ne všechny body v tomto letáku lze objektivně zhodnotit, protože se v některých případech jedná o poměrně obecné a přesně nedefinované závazky. Zda Andrej Babiš všechny body své „smlouvy s občany“ splnil, jak dále v debatě zmiňuje, tedy v rámci našeho odůvodnění nehodnotíme.

Platy a mzdy zdravotníků vycházejí především z peněz od zdravotních pojišťoven, které získávají peníze z veřejného zdravotního pojištění. Přímo stát hradí pojistné za tzv. státní pojištěnce, tedy děti, studenty a seniory. Stát může ovlivnit výši platu zdravotníků především skrze tyto platby. Ministerstvo zdravotnictví upravuje následné rozdělení peněz z veřejného zdravotního pojištění v takzvané úhradové vyhlášce, vláda pak nařízením upravuje platy ve státních nemocnicích a sociálních službách.

Již v prosinci 2020 bylo schválené (.pdf) nařízení (.docx), které zvyšuje platy a mzdy zdravotníků o 10 %.

Andrej Babiš však pravděpodobně mluví o výsledku jednání mezi jím samotným a ministrem zdravotnictví Vojtěchem na straně jedné a Českou lékařskou komorou (ČLK) a zdravotnickými odbory na straně druhé, na kterém se domluvili na tarifním růstu platů lékařů, sester a dalších zdravotníků o 6 % pro rok 2022. Jelikož se Andrej Babiš odchyluje pouze o 1 %, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Andrej Babiš v roce 2017 jako tehdejší vicepremiér a ministr financí zveřejnil závěry zpráv mezinárodních auditorských firem EY a PWC o svých příjmech. Z těch vyplynulo, že měl od roku 1996 do roku 2015 celkové příjmy 2,4 miliardy korun.

Nicméně dle analytiků nejsou zprávy auditem v pravém slova smyslu. Nemají tak vypovídající hodnotu, která je auditům přisuzována. Jak uvádí Tomáš Brabec z auditorské společnosti APOGEO AUDIT: „(…) předložený audit tak minimálně v oblasti dosažených osvobozených příjmů neosvědčuje, že tento osvobozený příjem byl fakticky realizován.“ Sám Babiš nedávno řekl, že ve zmíněném auditu nejsou zohledněny všechny zdaněné finance. Ostatně sami auditoři ve zprávě uvedli, že provedli kontrolu „vybraných položek zdanitelných příjmů, vybraných osvobozených příjmů a úroků z dluhopisů uvedených,“ tedy ne kompletní zdanitelné příjmy Andreje Babiše.

O svém majetku však informují i další politici, např. bývalý kandidát na prezidenta v roce 2018 Michal Horáček uveřejnil na svém webu majetkové přiznání (.pdf). Babiš tak není jediným politikem, který uveřejnil své příjmy a majetek, ovšem ani Horáček nepublikoval údaje od roku 1996.

Další majetková přiznání všech veřejných funkcionářů včetně politiků jsou zveřejňována v centrálním registru ministerstva spravedlnosti, přičemž informace jsou veřejnosti přístupné pouze na základě žádosti. 

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, poněvadž Andrej Babiš sice zveřejnil závěry auditů, z kterých vyplývají jeho příjmy v období 1996–2015, nejedná se ale o všechny jeho zdanitelné příjmy.

Na globálním projektu Pandora Papers, za nímž stojí Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů, se podílelo přes 600 novinářů ze 117 zemí.

Dodejme, že projekt Pandora Papers obvinil premiéra Andreje Babiše, že si přes své offshorové firmy poslal zhruba 400 milionů korun, za něž pak nakoupil nemovitosti na francouzské Riviéře. Babišův postup dle odborníků nese znaky praní peněz.

26. května 2015 tehdejší ministr financí Andrej Babiš na půdě Poslanecké sněmovny prohlásil: „Nemám žádné offshory jak vaši kámoši. A vy taky někteří držíte svoje firmy na offshorech.“ Odmítl tak jejich vlastní využívání a zároveň neadresně poukazoval na jejich využívání jinými poslanci, výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako pravdivý.

Předešleme, že Jan Hamáček zde reaguje na dotaz, jak ČSSD zamýšlí řešit nedostatek bytů. Říká (video, čas 44:15) přitom, že ve výroku zmíněný zákon bude „první věc, kterou budeme tlačit novou Poslaneckou sněmovnou“. Jan Hamáček tedy netvrdí, že by zákon měl být schválen do konce volebního období. Tvrdí pouze, že připravený zákon bude ČSSD prosazovat v novém složení sněmovny.

Skupina poslanců ČSSD 10. července 2020 předložila Poslanecké sněmovně návrh (.pdf) zákona o veřejně prospěšných společnostech bytových a výstavbě dostupného bydlení. Ačkoliv má tento zákon podle ČSSD umožnit obcím, některým korporacím a bytovým družstvům obnovit levnější a pro občany dostupnější výstavbu, někteří ekonomové a developeři tvrdí, že tato novela žádnou zásadní změnu nepřinese.

Na přelomu července a srpna 2020 poté k tomuto návrhu zákona probíhalo připomínkové řízení, v němž své připomínky podalo například Ministerstvo pro místní rozvoj nebo Ministerstvo financí.

V polovině srpna 2020 poté vláda k této novele zaujala (.pdf, str. 1) nesouhlasné stanovisko a označila návrh za nekoncepční, nekonzistentní a v určitých ohledech i neústavní. Projednávání návrhu bylo zařazeno na pořad 111. schůze Sněmovny, nicméně návrh se do konce volebního období pravděpodobně projednat nestihne.

Zmiňme, že v roce 2021 k tomuto návrhu zákona předložili pozměňovací návrh (.pdf)  poslanci Jan Kubík a Monika Červíčková z ANO. Komplexní pozměňovací návrh (.pdf) pak předložila ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

V předvolebním desateru ČSSD je v kapitole o vlastním bydlení mj. uvedeno: „Zavedeme pokuty za dlouhodobě neobsazené byty.” Ve svém podrobném programu (.pdf) tuto tezi strana dále rozvádí a nastiňuje, že pokuta má být ve formě zdanění (str. 16). Podle vyjádření ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové a Matěje Stropnického by se mělo jednat o zdanění ve výši průměrného nájmu. „Bylo by to do výše průměrného nájemného v daném městě. Tak, aby se nevyplatilo nechat byt prázdný,” uvedli pro CNN Prima News.

Dodejme, že v předvolební debatě na CNN Prima News se Jan Hamáček k výši pokut vyjádřil následovně: „Mohlo by to být tři až pět tisíc korun měsíčně.”

Veškeré návrhy, které v minulosti zazněly od různých představitelů Pirátské strany, se týkaly zdanění prázdných bytů. V programu Pirátské strany pro sněmovní volby v roce 2017 stojí: „Dáme obcím možnost zvýšit daně z dlouhodobě neobydlených bytů.“ Nicméně aktuální program uskupení Pirátů a Starostů do voleb do Poslanecké sněmovny tento slib už neobsahuje.

Pražský primátor a člen Pirátské strany Zdeněk Hřib na besedě s občany 20. února 2019 uvedl, že „legislativní nástroj, který by existoval (k řešení bytové krize, pozn. Demagog), je založený na reformě daně z nemovitosti. To je nástroj, kterým to řešili například ve Vancouveru nebo v jiných světových metropolích. Myslím, že není úplně vyloučeno, že i na toto dojde, protože to patří k mixu těch nástrojů“. Přímo v rozhovoru pro Novinky.cz pak zdanění prázdných bytů nevyloučil. Ještě v srpnu 2019 pak o možném zdanění prázdných bytů někteří pražští radní přemýšleli.

V předvolebním desateru ČSSD je pak v kapitole o vlastním bydlení mj. uvedeno: „Zavedeme pokuty za dlouhodobě neobsazené byty.“ Ve svém podrobném programu (.pdf) tuto tezi strana dále rozvádí a nastiňuje, že pokuta má být ve formě zdanění (str. 16). Podle vyjádření Matěje Stropnického a ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové by se mělo jednat o zdanění ve výši průměrného nájmu. „Bylo by to do výše průměrného nájemného v daném městě. Tak, aby se nevyplatilo nechat byt prázdný,” uvedli pro CNN Prima News. Dodejme, že v předvolební debatě na CNN Prima News se Jan Hamáček k výši pokut vyjádřil následovně: „Mohlo by to být tři až pět tisíc korun měsíčně.“

Protože jak pražský pirátský primátor Hřib, tak ČSSD navrhovali zdanění prázdných bytů, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Neobydlené byty jsou všechny byty, ve kterých není žádná osoba přihlášena k trvalému pobytu. Počítají se do toho byty využívané k rekreaci, nezpůsobilé k bydlení, právě rekonstruované, nezkolaudované, ve formě právního řízení nebo také přechodně obydlené. Podle webu Českého statistického úřadu bylo v Praze v roce 2001 celkem 565 592 bytů, z toho 61 519 neobydlených. To představovalo 10,9 % pražských bytů.

Na základě sčítání z roku 2011 už je pak v Praze jen cca 45 600 neobydlených bytů (.pdf). Obydlených bytů je 542 000. Novější data bohužel nejsou dostupná, neboť výsledky sčítání 2021 budou zveřejněny až ke konci roku. I podle expertů oslovených serverem iRozhlas je však údaj o 70 000 prázdných bytech nadsazený. Experti mluví o cca 40 000 prázdných bytech. S tím, že počet neobydlených bytů se od posledního sčítání příliš nezměnil, pak souhlasil i mluvčí pražského Institutu plánování a rozvoje.

Úpravy a sazby DPH předepisuje Zákon o dani z přidané hodnoty. Ten také stanovuje základní sazbu této daně ve výši 21 % a také dvě její snížené sazby, první ve výši 15 % a druhou ve výši 10 %. Dále také tento zákon upravuje případy, kdy dochází k užití tzv. snížených sazeb. Zákon přitom stanoví, že 15% sazba DPH se použije pro práce na již dokončených stavbách pro bydlení, tedy na Petrem Fialou zmíněné rekonstrukce (.pdf, str. 23).

V případě výstavby je situace složitější. Dle § 49 zákona o DPH se totiž 15% sazba použije jen pro výstavbu tzv. staveb pro sociální bydlení, nikoliv tedy pro veškerou bytovou výstavbu. Stavby pro sociální bydlení jsou však v zákoně definovány značně široce, např. jako každý bytový dům, v němž se nenachází byt větší než 120 m². 

V zásadě je tedy pravdou, že výstavba bytů spadá do 15% sazby. Základní, 21% sazba se pak vztahuje pouze na budovy, v nichž se nacházejí velké byty. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako pravdivý.

Dle letošní studie (.pdf) společnosti Deloitte vyjde Čecha nový byt na 12,2 průměrných ročních platů. Průměrná měsíční mzda pak činí cca 38 000 Kč. Hůře jsou na tom ze srovnání 22 evropských zemí pouze Srbové, kteří na nový byt musí ušetřit o tři průměrné roční platy více (.pdf, str. 26). Jedná se však o celé roční průměrné platy – pokud by tedy jedinec vůbec za nic neutrácel, našetří z průměrné mzdy na nový byt za 12,2 let.

Petr Fiala však uvádí, za jak dlouho má na nový byt našetřit průměrná česká rodina – v tomto případě tedy musíme počítat s tím, že v průměrné rodině jsou pracující osoby dvě. Zároveň je však třeba vzít v úvahu náklady na život rodiny. Podle člena představenstva Modré pyramidy Vladimíra Pojera našetří Čech z průměrného platu na vlastní bydlení za 56 let. Protože příjem rodiny činí typicky platy dva, můžeme očekávat, že i doba, za kterou našetří na byt, bude menší – jistě se však nedostane na cca pětinu této hodnoty. I podle dalších průzkumů uspoří průměrný Čech z jednoho platu řádově tisíce korun, resp. 10 % svého příjmu.

Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý, neboť průměrná cena bytu v Česku je 12,2 ročních platů, průměrná česká rodina však na tuto částku bude šetřit podstatně déle.

O tom, že je potřeba stavět nové byty, se Piráti a Starostové ve svém programu zmiňují vícekrát, konkrétní počet však nespecifikují. V programu koalice se také hovoří (.pdf, str. 27) o výstavbě „dostupných a sociálních bytů”, ovšem celkový zamýšlený počet není zmíněn. Koalice také uvádí, že chce zrychlit stavební řízení, nebo pomoci regulovat krátkodobé bydlení, například Airbnb.

O 100 tisících bytů pak mluvil například náměstek středočeské hejtmanky a místopředseda strany Věslav Michalik (STAN) v souvislosti s řešením nedostatku bytů na trhu: „K návratu do rovnováhy potřebujeme ve spolupráci samospráv se soukromým sektorem postavit minimálně 100 tisíc bytů v hodnotě zhruba 200 miliard korun.“ Již dříve pak o plánu koalice na výstavbu 100 tisíc nových bytů mluvila poslankyně za STAN Věra Kovářová či Vít Rakušan ve videu na svém facebookovém profilu. O plánu koalice PirStan na stavbu 100 tisíc bytů se pak zmiňuje i Forbes či komentář Seznam Zpráv.

Koalice Pirátů a STAN tedy striktně vzato nemá v programu zahrnut slib výstavby až 100 000 bytů. Toto číslo však opakovaně zmiňují v kampani jejich jednotliví zástupci. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako pravdivý s výhradou.

Vláda předložila Poslanecké sněmovně návrh (.pdf) stavebního zákona 10. září 2020. Poslanci hnutí STAN se vyslovili proti přijetí návrhu. Naopak pro přijetí návrhu hlasovali poslanci ANO, SPD a tři poslanci ČSSD. Sněmovna tak návrh zákona ve třetím čtení schválila (.docx).

Senát však v červenci 2021 návrh stavebního zákona zamítl. Sněmovna nicméně později setrvala na původním znění zákona a Senát tedy přehlasovala. Ani v tomto případě poslanci STAN návrh nepodpořili.

Dle údajů Ministerstva financí činily úrokové výdaje na obsluhu státního domácího i zahraničního dluhu za rok 2020 celkem 39,97 mld. Kč. Dle schváleného státního rozpočtu na rok 2021 by měl stát v letošním roce vydat na stejné účely 52,9 mld. Kč. Co se týče výhledů na další roky, pak střednědobý výhled (.pdf, str. 105) Ministerstva financí pro rok 2022 počítá s úroky ze státního dluhu ve výši cca 50 miliard Kč. Zdůrazňuje však, že se tato částka může ještě měnit.

Poněkud jiná čísla pro následující roky predikuje soukromá společnost Raiffeisenbank. Ta ve své analýze o uzdravení veřejných financí píše o rychlém nárůstu částky nutné na obsluhu dluhu. Počítá však s překročením hranice 100 mld. Kč až v roce 2023 (.pdf, str. 2), tedy o rok později, než uvádí Zuzana Majerová Zahradníková. 

Poslankyně Zahradníková má tedy pravdu, pokud mluví o výdajích na obsluhu dluhu v roce 2020, nikoli však v roce 2021. Co se týče predikce pro rok 2022, zde se jednotlivé odhady liší. Nepodařilo se nám však dohledat relevantní analýzu, která by počítala s uvedenými výdaji již v uvedeném roce.

Úpravy a sazby DPH předepisuje Zákon o dani z přidané hodnoty. Ten také stanovuje základní sazbu této daně ve výši 21 % a také dvě její snížené sazby, první ve výši 15 % a druhou ve výši 10 %. Dále tento zákon upravuje případy, kdy dochází k užití tzv. snížených sazeb. 

Zboží, u kterého je uplatněna 15% snížená sazba, je vyjmenováno v Příloze č. 3 tohoto zákona. Zde nalezneme zboží pod kódovými označeními 01–05, 07–23 a 25, které je tvořeno následujícími položkami: „Potraviny včetně nápojů s výjimkou alkoholických nápojů a krmiva pro zvířata; živá zvířata, semena, rostliny a přísady, obvykle určené k přípravě potravin; výrobky obvykle používané jako doplněk nebo náhražka potravin; voda.“

Například počáteční a kojenecká výživa, potraviny pro malé děti a pitná voda jsou dle přílohy č. 3a zdaňovány druhou sníženou sazbou ve výši 10 %. 

Běžné potraviny jsou ovšem v první kategorii a jsou tedy zdaňovány první sníženou sazbou daně.

Podle posledního dohledatelného odhadu mělo hlavní město Praha na účtu kolem 80 miliard. Uvedl to v dubnu 2021 náměstek primátora pro finance Pavel Vyhnálek, který tím vysvětloval, proč Praha určité množství peněz neinvestuje. Reagoval zároveň na kritiku ministryně financí Aleny Schillerové. Do neinvestovaných peněz patří například 20 miliard, které patří pražským městským částem nebo 10 miliard, jež jsou určeny na splácení dluhopisů.

Dále můžeme předpokládat, že Praha má na účtu kolem 50 miliard, které šetří na budoucí investice, například na projekt stavby metra D. To bude stát kolem 100 miliard a město si na něj může půjčit pouze polovinu této částky, proto pro realizaci projektu musí druhou polovinu našetřit. Další peníze jsou pak určeny k případnému vykrytí neočekávaného propadu v příjmech, navýšení investic apod. K podobnému číslu pak došel i server Neovlivní.cz.

V prosinci minulého roku schválilo pražské zastupitelstvo rozpočet, který počítá s příjmy a výdaji téměř 88 miliard. Příjmy budou pocházet především z daní a ve výdajích se počítalo například s již zmíněnou investicí do stavby metra D.

Na závěr dodejme, že Andrej Babiš slučuje dohromady jak peníze na účtu pražského magistrátu, tak peníze jednotlivých městských částí, což jsou samostatné subjekty, které hospodaří autonomně. Pro hodnocení výroku jsou však důležitá slova, jež pronesl (video, čas 52:07) před samotným výrokem: „Samospráva nestaví byty. Praha má na účtě 90 miliard a nestaví.“ Stavět byty přitom mohou ze svého rozpočtu i jednotlivé městské části, a v tomto kontextu je tedy do určité míry relevantní sečíst peníze na účtech magistrátu a jednotlivých samospráv. Protože námi dohledaná hodnota 80 mld. není zcela aktuální odhad a zároveň se tolik neodchyluje od premiérem tvrzených 90 miliard, hodnotíme výrok jako pravdivý.

7. června 2021 byla zahájena dostavba úseku dálnice D4 mezi Příbramí a Pískem. Na výstavbě tohoto 32kilometrového úseku spolupracuje veřejný a soukromý sektor formou PPP (zkratka angl. Public Private Partnership). Jedná se o systém partnerství veřejného a soukromého sektoru, kdy je stavba financována soukromými investory, kteří ji po dokončení na dohodnutou dobu také provozují. Stát během této doby soukromému subjektu stavbu splácí. Cílem takových projektů je zvýšení kvality i efektivnosti veřejných služeb a urychlení realizace projektů.

Dodejme, že dálnice D4 opravdu má spojovat (.pdf, str. 2) hlavní město Prahu a Strakonice/Písek. Premiér Babiš mírně nepřesně uvádí délku zahájené dostavby. Rozdíl 2 kilometrů se ovšem vejde do námi tolerované odchylky a výrok Andreje Babiše tedy hodnotíme jako pravdivý.

Aktuální data (k 6. říjnu), která vychází z dat Ministerstva zdravotnictví ČR, vykazují v současnosti proočkovanost 55,9 % obyvatel, přesněji 5 981 952 lidí, pokud se zaměříme na ty, jež jsou plně očkováni. Podíváme-li se na obyvatele, kteří mají k uvedenému datu alespoň jednu dávku očkování, pak se jedná skutečně o 57 % obyvatel, konkrétně o 6 094 785 lidí.

Tomio Okamura se veřejně vyjadřoval k různým otázkám již před rokem 2012, tehdy ale začala jeho politická kariéra. Už během roku 2012 se na něj upínala pozornost některých médií, ale přímo o hrozbě, kterou by měla představovat islamizace, veřejně nemluvil. Ani v rámci své kandidatury na prezidenta před islamizací nevaroval.

Již v roce 2011 se nicméně Okamura vyjadřoval k cizineckému zákonu a v souvislosti s ním varoval před migrací. „Je problémem, že většina cizinců, která v Česku žije, u nás pracuje minimálně zčásti načerno. Přínos těchto cizinců pro ČR je tedy nejen malý, ale v mnohých ohledech záporný,“ vyjádřil se tehdy Okamura pro Parlamentní listy. V srpnu 2011 také Tomio Okamura uvedl: „(…) Je to nutné, abychom předešli podobné situaci, jaká je nyní v Británii, ale jaká už byla před časem také ve Francii či Německu. Problém imigrace je totiž důležité řešit, pojmenovávat věci pravými jmény, ne před nimi zavírat oči a nechávat je rozrůst do problémů.“

Zmínky o islámu ve spojení s migrací se nám podařilo najít až z roku 2013, kdy před muslimskými migranty na svém facebooku varoval především v souvislosti s kampaní svého tehdejšího hnutí Úsvit. Na Twitter se připojil až v roce 2013, na něm tedy v roce 2012 před islamizací ani migrací varovat nemohl.

Výrok Tomia Okamury hodnotíme jako pravdivý s výhradou, jelikož neuvedl přesně rok, kdy začal před migrací a islamizací veřejně varovat. Jinak ale správně poukazuje na to, že před migrací a islamizací začal varovat kolem roku 2012. Před migrací obecně varoval již o rok dříve.

Italský premiér Mario Draghi se počátkem září vyjádřil k očkování proti onemocnění covid-19, které by podle něj mělo být povinné až Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) definitivně schválí vakcíny. Ty jsou momentálně v Evropské unii schváleny v nouzovém režimu.

Již v květnu bylo v Itálii zavedeno povinné očkování pro zdravotnický personál nebo pro zaměstnance v domovech pro seniory. Ministr zdravotnictví Roberto Speranza pak na začátku září potvrdil, že se zvažuje zavedení všeobecně povinného očkování, vše však mělo záviset na epidemiologické situaci a proočkovanosti.

Italská vláda nakonec rozhodla, že od 15. října bude pro všechny zaměstnance platit povinnost prokazovat se covidovými pasy, tedy očkováním, potvrzením o prodělání nemoci nebo negativním testem. Pokud se zaměstnanec certifikátem neprokáže, nemůže sice být propuštěn, ale bude mu pozastavena výplata. Navíc může takový zaměstnanec dostat pokutu v rozmezí od 600 do 1500 eur.

Předně uveďme, že český Pandemický plán (.pdf, str. 2) definuje pandemii jako „epidemii velkého rozsahu zasahující celé kontinenty. Jedná se tedy o výskyt onemocnění s vysokou incidencí na velkém území (kontinent) za určité časové období.“ Český právní řád definici pandemie nezakotvuje, stejně jako definici epidemie. Rozdíl mezi těmito pojmy v jejich obecném používání spočívá v tom, že zatímco pandemie zasahuje oblast více kontinentů, epidemie se týká určité jedné geografické oblasti.

Pro vyhlášení stavu pandemie a epidemie nejsou v české legislativě daná žádná striktní pravidla. Podmínky, za kterých bude jedna z těchto situací vyhlášena, jsou vágní a vzhledem k různé povaze jednotlivých nemocí se mohou lišit. Navíc vzhledem k tomu, že epidemie se týká jediné geografické oblasti, zatímco pandemie více kontinentů, mohou z logiky věci vyhlašovat oba stavy jiné orgány. Zatímco epidemii vyhlásí typicky orgány národní (např. ministerstvo zdravotnictví, hygiena apod.), pandemii vyhlašuje Světová zdravotnická organizace. Ta přitom využívá značně vágní definici pandemie jako „epidemie vyskytující se celosvětově nebo přes velké území napříč státními hranicemi a většinou působící na velké množství lidí“. V případě covidu-19 přitom byla pandemie vyhlášena 11. března 2020.

Na tomto místě je vhodné uvést kontext slov poslankyně Majerová Zahradníková. Ta odpovídá (video, čas 57:20) na otázku moderátorky, která se týká jejího dřívějšího prohlášení, že pandemie covidu-19 v ČR nikdy nebyla. Poslankyně Majerová Zahradníková svá dřívější slova hájí s odůvodněním, že „aby se mohla prohlásit pandemie, musí být nejdříve vyhlášena epidemie“.

Postup, který poslankyně Majerová Zahradníková popisuje, však není v české legislativě stanoven, a proto hodnotíme tento výrok jako nepravdivý. Pro vyhlášení pandemie neexistují žádné striktní požadavky, a pokud tedy není formálně vzato vyhlášena epidemie, může být přesto vyhlášena pandemie. 

Dle tiskové zprávy Ministerstva zdravotnictví z 6. října 2021 bylo k 5. říjnu očkováno alespoň jednou dávkou proti covidu-19 67,3 % dospělé populace v ČR.

Přehledy o počtu pozitivních případů a jejich struktuře pravidelně zveřejňuje Ministerstvo zdravotnictví. Dle informací (.xlsx), které byly dostupné 6. října, bylo za předchozí den potvrzeno celkem 1 108 případů covidu-19. Nenaočkovaných bylo z tohoto počtu celkem 841, tedy 75,9 %. Za pět dní od 1. do 5. října to poté bylo celkem 76,4 %.

Ministerstvo zdravotnictví v rámci výše uvedeného přehledu zveřejňuje také počty nově hospitalizovaných za daný den. Podle těchto informací bylo 5. října 2021 nově hospitalizováno celkem 24 osob s covidem-19, z toho bylo 16 (tedy 66,7 %) neočkovaných. Za předcházejících pět dní (od 1. do 5. října) činil tento podíl 77,6 %.

Čísla uváděná Andrejem Babišem tak nejsou zcela přesná, nicméně se pohybují v mezích námi tolerované míry nepřesnosti (10 % u číselných údajů). Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

V Ústavě České republiky není explicitně zmíněna bezplatná zdravotní péče v rámci všeobecného zdravotního pojištění. Nicméně součástí Ústavního pořádku České republiky je Listina základních práv a svobod, kde se již tato zmínka objevuje. A to konkrétně ve čl. 31: „Každý má právo na ochranu zdraví. Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon.”

Ministerstvo zdravotnictví zveřejňuje přehledy o počtech neočkovaných lidí, kteří byli s covidem-19 hospitalizováni v nemocnicích a na jednotkách intenzivní péče. Dle těchto informací (.xlsx), jež byly dostupné 6. října, bylo za předchozí den v nemocnicích hospitalizováno celkem 24 lidí, z toho 16 osob, tedy 66,7 %, bylo neočkovaných. Uveďme, že za předcházejících pět dní (od 1. do 5. října 2021) činil podíl neočkovaných 77,6 %. V září se poté jednalo o 69,1 % a v srpnu o 77,8 % neočkovaných lidí z celkového počtu hospitalizovaných.

Na jednotkách intenzivní péče (JIP) bylo podle stejného přehledu 5. října nově hospitalizováno 10 lidí, z toho 5 osob (50 %) bylo neočkovaných. Ve dnech 1.–5. října poté pacienti bez očkování tvořili 63,6 % všech pacientů nově přijatých na JIP. V září se jednalo o 72,6 % a v srpnu o 74,1 %.

Podle posledních dat, která Ministerstvo zdravotnictví zveřejnilo před konáním debaty, bylo k 5. říjnu 2021 v českých nemocnicích hospitalizováno celkem 267 osob s covidem-19 (.pdf, str. 1). Z tohoto počtu pak bylo 63 lidí hospitalizováno na jednotkách intenzivní péče (JIP).

Soňu Pekovou na státní vyznamenání navrhlo hnutí STAN, nikoli TOP 09, a to s odůvodněním, že „ve své laboratoři přišla na jednodušší testování na nový typ koronaviru“. Senát v červenci 2020 následně tento návrh potvrdil, Peková nakonec ale státní vyznamenání od prezidenta republiky neobdržela.

Kontroverze ohledně Soni Pekové vzbudil mimo jiné její výrok z června 2020, že covid-19 do Vánoc zmizí. K tomu však nedošlo, naopak na počátku roku 2021 přišla velmi silná vlna epidemie. Dále také tvrdí, že virus je uměle vytvořen a vystupuje taktéž proti vakcinaci.

Prezident České stomatologické komory Roman Šmucler sice byl nominován TOP 09, ovšem nikoli na státní vyznamenání, nýbrž do Ústředního krizového štábu. Následně se však Roman Šmucler nechvalně proslavil především svým velkým odporem k protiepidemickým opatřením. Zlehčoval také vážnost epidemie. Lékařce, která na internetu přiznala, že se na covidovém oddělení hroutí, pak např. napsal, že „asi není zdravotník“.

Poslanecká sněmovna jednala o prodloužení nouzového stavu mj. v rámci schůze konané 11. února. Jelikož ale vedení Komunistické strany Čech a Moravy svým poslancům 5. února doporučilo pro prodloužení nehlasovat, pro hlasovali pouze poslanci menšinové vládní koalice (viz hl. č. 25 a 26). Nouzový stav prodloužen nebyl, vláda nicméně na žádost hejtmanů vyhlásila nouzový stav nový, platný do konce února.

Ke dni 11. února 2021 bylo dle dat Ministerstva zdravotnictví 76 332 nakažených osob a 6 040 hospitalizovaných s onemocněním covid-19. Uveďme, že přetížené byly zejména nemocnice v Karlovarském či Královehradeckém kraji. I podle vyjádření Ministerstva zdravotnictví byly v únoru 2021 nemocnice na hraně svých kapacit. Dodejme také, že na začátku února 2021 se na převozu pacientů s covidem-19 podílely rovněž vrtulníky.

Výrok Jana Hamáčka tedy hodnotíme jako pravdivý, neboť opoziční poslanci svými hlasy přispěli ke zrušení nouzového stavu v době, kdy byly plné nemocnice.

Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM) na základě tzv. tolerančního patentu (.docx) toleruje od roku 2018 menšinovou vládu hnutí ANO 2011 a České strany sociálně demokratické (ČSSD).

Toleranci menšinového kabinetu podmiňuje (.pdf) také naplněním sedmi bodů, jako jsou požadavky na sloučení pojišťoven spadajících pod Ministerstvo vnitra a Ministerstvo obrany, vznik státní komerční banky či převod vodovodní infrastruktury do vlastnictví státu, krajů či obcí. Dohoda byla skutečně uzavřena (.docx, str. 2) pouze mezi hnutím ANO 2011 a KSČM, nikoliv mezi KSČM a vládou.

Pro úplnost dodejme, že ústřední výbor KSČM rozhodl o ukončení tolerance 6. dubna 2021.

V tomto volebním období předložila KSČM 11. prosince 2018 Sněmovně poslanecký návrh novely zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění. V rámci této novely navrhovali pravidelnou a automatickou valorizaci (.pdf, str. 3) plateb za státní pojištěnce. Návrh novely zákona byl ovšem ve třetím čtení 4. března 2020 zamítnut.

K navýšení základu plateb za státní pojištěnce nicméně během tohoto volebního období skutečně došlo. Stalo se tak novelou č. 231/2020 Sb. Za vládu tuto novelu předložilo 20. dubna 2020 Ministerstvo zdravotnictví, schválena byla již 22. dubna. Tato novela navýšila vyměřovací základ stanovený v § 3c odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., a to od 1. června 2020, ze 7 903 Kč na 11 607 Kč, přičemž tato částka se od 1. ledna 2021 dále navýšila na 13 088 Kč. Pro úplnost dodejme, že mezi státní pojištěnce patří na základě § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. důchodci, děti, studenti, nezaměstnaní a vězni. Díky tomuto navýšení vzrostly od 1. ledna platby za státní pojištěnce z cca 1 000 Kč na 1 700 Kč měsíčně.

Krátce před přijetím zmíněné novely prosazovala zvýšení plateb za státní pojištěnce i KSČM. Ta však ke konci února požadovala (video, čas 1:40), aby platby za státní pojištěnce v roce 2021 narostly o 3,5 miliardy oproti roku 2020. Jednalo by se o zvýšení ze 77 na 80,5 miliardy, tedy o méně než pět procent – z původní výše plateb 1 000 Kč měsíčně by to tedy znamenalo navýšit platby o necelých 50 korun. Takové zvýšení by však nebylo ničím neobvyklým, meziročně totiž výdaje na platby za státní pojištěnce vzrostou právě o cca 3 miliardy korun. V roce 2020 původně narostly dokonce o 5 miliard a v roce 2019 o 3,5 miliardy. V reakci na epidemii covidu-19 nicméně vláda platby navýšila ještě daleko razantněji, a to v řádu desítek miliard korun.

Celkově tedy výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť návrh předložený poslanci KSČM na automatickou valorizaci plateb za státní pojištěnce nebyl Sněmovnou přijat. Zvýšení těchto plateb až o 70 % pak navrhla vláda, nikoliv KSČM, která navíc původně považovala zvýšení pouze 5%, tedy např. méně než činilo zvýšení za předcházející rok.

Na kandidátních listinách ze všech krajů má hnutí Přísaha dohromady 341 kandidátů. Zároveň 16 kandidátů Přísahy podle informací dohledatelných na webových stránkách tohoto hnutí buď působilo, nebo stále působí u policie či celní správy. Část z nich působila obdobně jako Robert Šlachta v Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ), který byl v roce 2016 v rámci reorganizace sloučen s protikorupčním útvarem.

Za Přísahu kandiduje například i bývalý podplukovník Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), bývalá vedoucí expozitury Národní protidrogové centrály v Hradci Králové nebo bývalý vedoucí Kanceláře ředitele sekce logistiky u Celní správy ČR. Pro úplnost dodejme, že do tohoto čísla započítáváme i strážníky městské policie.

Z těchto informací vyplývá, že počet kandidátů hnutí Přísaha, kteří pracovali či pracují pro policii či pro Celní správu, skutečně odpovídá 16 lidem. V případě celkového počtu kandidátů Robert Šlachta neuvedl přesnou hodnotu, jeho výrok ovšem hodnotíme jako pravdivý, protože se pohybuje v rámci 10% odchylky.

Hlasování o tzv. pandemickém zákonu, přesněji o vládním návrhu zákona o mimořádných opatřeních při epidemii covidu-19, proběhlo v rámci třetího čtení na 86. schůzi Poslanecké sněmovny 18. února 2021. Proti tehdy hlasovalo všech 16 přítomných poslanců za SPD, zbývající 3 poslanci tohoto hnutí byli v té době ze schůze omluveni. Lze tedy říci, že se proti vyslovil celý poslanecký klub hnutí Svoboda a přímá demokracie. 

Proti návrhu uvedeného zákona hlasovalo také 5 nezařazených poslanců: Marian Bojko a Lubomír Volný (nyní Volný blok), Tereza Hyťhová, Zuzana Majerová Zahradníková a Václav Klaus ml. (nyní Trikolóra). Tito poslanci však nemají ve Sněmovně svůj vlastní poslanecký klub.

Pandemický zákon nebyl podpořen ani poslanci KSČM. Ze 13 přítomných poslanců se však celkem 9 hlasování zdrželo. Zbylí 4 poslanci za KSČM poté hlasovali proti. 

Podobný byl následně i výsledek hlasování poté, co Senát vrátil Sněmovně návrh pandemického zákona s pozměňovacími návrhy. Ty dolní komora přijala na schůzi 26. února 2021. Z uvedených důvodů výrok hodnotíme jako pravdivý.

O vládním návrhu zákona o mimořádných opatřeních při epidemii covid-19, tedy o návrhu tzv. pandemického zákona, se v Poslanecké sněmovně jednalo 18. února 2021. Poslanci SPD skutečně hlasovali proti. Ačkoliv byl návrh zákona v Poslanecké sněmovně schválen, Senát se schváleným zněním (.pdf) nesouhlasil a vrátil ho poslancům s pozměňovacími návrhy. Poslanci poté 26. února 2021 zákon v Senátem pozměněném znění schválili. Poslanci SPD opět hlasovali proti. 

Tomio Okamura pandemický zákon před konečným schválením tohoto návrhu Parlamentem kritizoval a v rozhovoru pro Český rozhlas 24. února 2021 například uvedl (video, čas 09:15), že je to podle něj jen „jinak pojmenovaný nouzový stav pouze na další rok, takže to není řešení“. V této souvislosti tehdy také konkrétně řekl (audio, čas 01:04): „Hnutí SPD v žádném případě nepodpoří prodloužení nouzového stavu, protože my navrhujeme po celou dobu alternativní pozitivní řešení pro všechny občany, a to je zaprvé, aby byla provedena vládou novela zákona o ochraně veřejného zdraví, která umožňuje zacílit na rizikové a ohrožené skupiny a na udržení zdravotního systému bez vyhlašování nouzového stavu.“ 

Také před předložením návrhu pandemického zákona vládou Tomio Okamura opakovaně vystupoval pro prosazení novely zákona o ochraně veřejného zdraví a tvrdil, že „je nutná změna zákona o ochraně veřejného zdraví, aby bylo možné chránit ohrožené a rizikové skupiny obyvatel a udržet zdravotnictví“. 

Nabídka elektromobilů je poměrně široká a řada z nich se nachází pod hranicí jednoho milionu korun. Společnost E.ON zveřejnila seznam elektromobilů, z nichž některé v základní výbavě stojí méně než jeden milion korun. Jmenovitě například Volkswagen e-Up! za 605 000 Kč, Volkswagen id.3 za 888 900 Kč, Kia Soul EV za 850 000 Kč nebo Nissan Leaf za 779 900 Kč. Na oficiálních stránkách výrobců pak můžeme najít podobné částky, např. Volkswagen e-Up! za 610 000 Kč, model id.3 stejné značky za 916 900 Kč nebo Nissan Leaf za cenu od 779 000 Kč.

Europoslanci z České pirátské strany jsou v Evropském parlamentu součástí frakce Zelení / Evropská svobodná aliance. V této frakci jsou zastoupeni zejména představitelé evropských zelených stran, přičemž nejpočetnější skupinu tvoří německý Svaz 90/Zelení. 

Rada Evropské unie je jedním z orgánů EU, který vykonává legislativní funkci a koordinuje politiky členských států. Skládá se z jednoho zástupce každého členského státu na ministerské úrovni (ministr nebo jeho náměstek), a to podle agendy, které se právě týká.

Jan Hamáček je aktuálně úřadujícím ministrem vnitra od 27. června 2018. Krátce byl také ministrem zahraničních věcí. Jakožto ministr zahraničních věci se Hamáček účastnil (.pdf, str. 4) neformálního zasedání ministrů ve dnech 30.–31. srpna 2018. 

Od 27. června 2018 do 6. října 2021 se konalo 31 zasedání v Radě EU týkajících se agendy spravedlnosti nebo vnitřních věcí. Šlo o neformální jednání či jednání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci. Pokud se zaměříme na formální setkání ministrů vnitra, kterých proběhlo celkem 15 (včetně videokonferencí během loňska), byl ministr vnitra Hamáček na 6 z nich (11.–12. října 2018, 7. března 2019, 8. října 2019, 4. března 2020, 5. června 2020, 31. srpna 2021 [vše .pdf, str. 1]). Sporným zůstává jednání ze dne 13. března 2020, kterého se za většinu států účastnili stálí zástupci při EU, některé státy, nikoliv Česko, však přesto byly zastoupeny ministrem vnitra.

Poslední jednání značené jako mimořádné (.pdf, str. 1) konané 31. srpna v Bruselu se týkalo situace v Afghánistánu a možných dopadů na bezpečnost a migraci.

Na závěr jen dodejme, že Jan Hamáček byl také ministrem zahraničních věcí, a to 12.–21. dubna 2021. Během tohoto období se konalo jedno neformální zasedání, kterého se Hamáček účastnil (.pdf, str. 1). Výrok však hodnotíme jako nepravdivý, neboť Jan Hamáček se nezúčastnil ani poloviny jednání Rady EU, v období od 6. června 2020 do 30. srpna 2021 pak vynechal dokonce 4 jednání v řadě. Nedá se tedy hovořit o pravidelné účasti.

Tzv. Green Deal neboli Zelenou dohodu pro Evropu nejprve přestavila v prosinci 2019 Evropská komise. Tento plán byl následně v prosinci 2020 schválen Evropskou radou. Ta zároveň schválila jeho zakomponování do Evropského právního rámce pro klima (European Climate Law) a navrhla jeho urychlené schválení (.pdf, str. 5). V Evropské radě zastupuje Českou republiku její premiér – momentálně tedy Andrej Babiš, který se tohoto jednání zúčastnil. Zástupci všech členských států (s výjimkou Bulharska) schválili evropský rámec pro klima v červnu 2021. Rámec poté vstoupil v platnost v červenci 2021.

Green Deal tedy za Českou republiku na Evropské radě odsouhlasil premiér Andrej Babiš, výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako pravdivý.

Tzv. Green Deal neboli Zelenou dohodu pro Evropu nejprve přestavila v prosinci 2019 Evropská komise. Tento plán byl následně v prosinci 2020 schválen Evropskou radou. Ta zároveň schválila jeho zakomponování do Evropského právního rámce pro klima (European Climate Law) a navrhla jeho urychlené schválení (.pdf, str. 5). V Evropské radě zastupuje Českou republiku její premiér – momentálně tedy Andrej Babiš, který se tohoto jednání zúčastnil. Zástupci všech členských států (s výjimkou Bulharska) schválili evropský rámec pro klima v červnu 2021. Rámec poté vstoupil v platnost v červenci 2021.

Green Deal tedy za Českou republiku na Evropské radě odsouhlasil premiér Andrej Babiš, výrok Víta Rakušana proto hodnotíme jako pravdivý.

Europoslanec Stanislav Polčák (STAN) se na plenárních zasedáních Evropského parlamentu k tématu klimatu vyjadřoval mnohokrát. V tomto kontextu je pro nás zřejmě nejdůležitějším jeho příspěvek do rozpravy o Zelené dohodě pro Evropu z 15. ledna 2020. Sám uvádí, že návrh Zelené dohody ho v některých svých částech zklamal, například protože neobsahuje podporu pro jadernou energetiku nebo vyčíslení jednotlivých plánovaných opatření. I přes tyto výtky však hlasoval pro návrh.

Za současné (2019–2024) ani za minulé (2014–2019) funkční období Evropského parlamentu se nám ale nepodařilo dohledat příspěvek, ve kterém by se europoslanec Polčák na plenárním zasedání vyjadřoval k posunu termínu zákazu těžby uhlí v České republice. S žádostí o vyjasnění, kdy měl Stanislav Polčák o posunu termínu zákazu těžby uhlí mluvit, jsme se obrátili na Stanislava Polčáka i Víta Rakušana, doposud jsme však, vzhledem k předvolebnímu presu, nedostali odpověď.

V rámci Zelené dohody pro Evropu, tedy tzv. Green Dealu, který byl schválen Evropskou radou v prosinci 2020, došlo k navýšení klimatického cíle EU snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 minimálně na 55 % oproti roku 1990. Východoevropské země Unie požadovaly, aby přechod k čistým energiím neúnosně nezatížil jejich ekonomiky. Uveďme, že hodnota 55 % se vztahuje na Evropskou unii jako celek a dá se předpokládat, že pro Českou republiku zůstane nižší. Premiér Babiš přitom skutečně prosazoval, aby se jednalo o kolektivní cíl EU, tedy aby se snížení emisí o 55 % nevztahovalo na členské státy samostatně.

Po prosincovém summitu Evropské rady, v níž Českou republiku zastupuje český premiér, Andrej Babiš uvedl: „Po vyřazení uhelných elektráren budeme ústřední topení z uhlí schopni efektivně nahradit právě jedině plynem.“ Premiér Babiš svůj souhlas se Zelenou dohodou podmínil finanční podporou pro využití zemního plynu a také unijním souhlasem s rozvojem jaderné energetiky. Dle závěrů summitu Evropské rady je zemní plyn „přechodnou technologií na cestě k dosažení nových evropských emisních cílů“.

Andrej Babiš v minulosti opakovaně tvrdil, že v Evropské radě prosadil jádro jako čistý zdroj energie. Možnou roli jaderné energie pro dosažení cílů stanovených v rámci Zelené dohody však zmiňovalo již usnesení Evropského parlamentu z konce listopadu 2019. V závěrech ze zasedání Evropské rady 12. prosince 2019, kterého se účastnil i Andrej Babiš, je uvedeno (.pdf, str. 2, bod 6), že „některé členské státy uvedly, že součástí jejich vnitrostátní skladby zdrojů energie je energie jaderná“. Uveďme však, že jaderná energie stále nebyla v rámci EU zařazena mezi „udržitelné zdroje energie“, které mají mít podle Zelené dohody pro Evropu zásadní roli (bod 2.1.2).

Premiér Babiš také po jednání Evropské rady uvedl, že „byla zohledněna role lesů při plnění klimatických cílů, protože nás limituje kůrovcová kalamita“. Obnovu lesů po kůrovcové kalamitě vláda také zahrnula do Národního plánu obnovy, díky němuž může Česká republika žádat Unii o schválení finančního balíčku z Nástroje pro oživení a odolnost ve výši přibližně 179 mld. Kč ve formě grantů. Zmiňme, že obnova lesů postižených kůrovcem je součástí tzv. zelené transformace v rámci plánu obnovy a představuje významný nástroj pro snižování dopadů změny klimatu.

Celkově tedy hodnotíme výrok jako pravdivý. Andrej Babiš totiž skutečně prosazoval, aby cíl snížit emise o 55 % byl kolektivní pro celou Unii. Zároveň prosadil, aby jednotlivé dokumenty týkající se Zelené dohody, bez ohledu na jejich právní závaznost, zohlednily také využití zemního plynu a jaderné energie a obnovu lesů po kůrovcové kalamitě. Jaké má prosazení těchto „slov“ praktické důsledky, nehodnotíme.

Podle Globálního indexu míru (GPI), který je měřítkem globálního míru, se Česká republika v roce 2021 (.pdf) nachází na devátém místě ze všech hodnocených zemí světa. V roce 2020 (.pdf) se řadila na osmé místo. Andrej Babiš tedy uvádí pro rok 2021 o jedno místo nepřesný údaj, jeho výrok nicméně hodnotíme jako pravdivý, a to i vzhledem ke skutečnosti, že se Česká republika na jím uváděné osmé příčce nacházela v předcházejícím roce.

Upřesněme, že pořadí je posuzováno například z hlediska úrovně bezpečnosti a zabezpečení, rozsahu aktuálních vnitrostátních a mezinárodních konfliktů a podle stupně militarizace. Místo v první desítce nejbezpečnějších zemí světa si Česká republika udržuje od roku 2015.

V článku Financial Times označil Ruchir Sharma, manažer investiční banky Morgan Stanley, region východní Evropy a Českou republiku (na prvním místě) za jednu z nejrychleji rostoucích ekonomik světa. 

Autor zmíněného článku poměřuje prosperitu pravidlem Světové banky, podle kterého se daný stát zařadí mezi vyspělé ekonomiky, pokud jeho hospodářský výkon (HDP) překročí hranici 17 tisíc dolarů na osobu ročně. České republice se to podařilo už v roce 2014 a mezi postkomunistickými zeměmi patří spolu se Slovinskem a Estonskem dodnes do suverénně nejlepší trojky. Vzestup východní Evropy je pak „zapomenutým úspěchem“, jehož lídrem je právě Česko.

V rámci hodnocení tohoto výroku Petra Fialy nehodnotíme kvalitu schváleného zákona, jelikož se jedná o subjektivní hodnocení. Zkoumáme tedy pouze objektivně zjistitelný fakt, kdo pro tento zákon hlasoval.

V Poslanecké sněmovně 26. května 2021 hlasovalo pro schválení návrhu nového stavebního zákona hnutí ANO, SPD a tři poslanci z vládní ČSSD. Návrh zákona byl následně postoupen Senátu, ten ho ale 1. července 2021 jednomyslně zamítl. 

Dne 13. července 2021 však Senát přehlasovala Poslanecká sněmovna, která návrh nového stavebního zákona schválila 104 hlasy. Na rozdíl od prvního hlasování o tomto zákonu, které proběhlo na půdě dolní komory, se pro přijetí stavebního zákona vyslovili nejen tři nezařazení poslanci, ale i část členů KSČM, přičemž hlasy komunistů byly podle ministryně Dostálové pro uzákonění tohoto legislativního aktu rozhodující.

Návrh nového stavebního zákona tedy prošel legislativním procesem díky poslancům z hnutí ANO, SPD, většině hlasujících poslanců za KSČM, dvěma poslancům z ČSSD a třem nezařazeným poslancům. Nejvíce hlasů pro schválení stavebního zákona pocházelo právě od hnutí ANO, SPD a KSČM, kteří tento návrh podpořili dohromady 99 hlasy. Doplňme, že podle čl. 47 odst. 3 Ústavy je však pro přehlasování Senátu zapotřebí nadpoloviční většina všech poslanců, tj. 101 hlasů. Výrok Petra Fialy tedy sice hodnotíme jako pravdivý, protože největší část hlasů skutečně pocházela od ANO, SPD a KSČM, zároveň však musíme uvést, že by tyto hlasy samy o sobě na schválení nového stavebního zákona nestačily.

Miloš Zeman se k tomu, koho pověří sestavením nové vlády po volbách, vyjádřil například v Partii Terezie Tománkové (video, čas 22:12) na CNN Prima News 27. června 2021: „Moderátorka: Vy jste v lednu v Mladé frontě naznačil, že sestavením vlády pověříte předsedu vítězné strany, nikoliv lídra nějakého uskupení, nějaké koalice. Takto budete postupovat? Miloš Zeman: Ano, přesně tak.“ Další veřejná prohlášení prezidenta republiky k této věci se nepodařilo dohledat.

Podle koaliční smlouvy SPOLU (.pdf, str. 5) i koaliční smlouvy Pirátů a Starostů (.pdf, str. 25) budou mít jednotlivé strany v koalici samostatné poslanecké kluby. Vzhledem k tomu, že za „vítěznou stranu“ nebude Miloš Zeman považovat koalici, ale pouze stranu nebo hnutí, které se voleb účastnilo samostatně, bude rozhodující skutečně síla poslaneckých klubů. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Pro úplnost dodejme, že koalice SPOLU nejprve podle koaliční smlouvy (.pdf, str. 5) plánuje své poslanecké kluby sdružit pod název SPOLU (ODS, TOP 09, KDU-ČSL) a to pro účely ustavování orgánů Poslanecké sněmovny. V průběhu volebního období však již budou mít všechny strany kluby samostatné.

Průměrnou hodnotu starobního důchodu překračující 20 000 korun hnutí ANO skutečně zahrnuje do svého letošního programu. Částka byla zmíněna jak na začátku (video, čas 01:00) samotné Superdebaty v České televizi, tak v programu (.pdf, str. 16) hnutí. Podle volebního programu by se důchody nad tuto hranici měly dostat do roku 2025.