Róbert Šlachta
(...) byty, které jsou neobsazené, neužívané ve městech, Je to asi 15 % bytů, které jsou zdevastované.
Tento výrok byl ověřen jako
Zkrácené odůvodnění
Podle nejnovějších dostupných dat ČSÚ bylo v ČR v roce 2011 cca 15 % neobydlených bytů, ve městech nad 10 000 však jen 10 %. Zdevastované pak nejsou všechny tyto byly, ale jen cca osmina z nich.
Plné odůvodnění
Počet neobydlených bytů zjišťuje Český statistický úřad (ČSÚ) v rámci pravidelného sčítání obyvatelstva. Podle jejich statistik se počet neobydlených bytů od roku 1970 trvale zvyšuje. Například v roce 2001 byl počet neobydlených bytů vyšší než 540 tisíc, což představovalo 12,4 % celkového tehdejšího bytového fondu v České republice. Z definitivních údajů získaných v roce 2011 vyplývá, že neobydlených bytů bylo 651 937 z celkových 4 756 572 bytů v bytovém fondu (.pdf, str. 5, 9), což odpovídá zhruba 13,7 %. Výsledky letošního sčítání se zatím stále zpracovávají.
Ve městech s populací nad 100 tisíc obyvatel představoval podíl neobydlených bytů v roce 2001 cca 9,2 %. Z dat pocházejících z roku 2011 (.pdf, str. 8) můžeme vysledovat trend, podle kterého podíl neobydlených bytů klesá s vyšší populací obce (viz graf). Obecně tedy můžeme říct, že ve větších městech je menší podíl neobydlených bytů.
Mezi neobydlené byty ale ČSÚ řadí například i byty využívané k rekreaci a chalupaření, které zároveň nejsou vyčleněny z bytového fondu. Zároveň jsou pod tento pojem zahrnuty i byty v rekonstrukci nebo byty nezpůsobilé k bydlení. Z toho tedy vyplývá, že počet neobydlených bytů se nerovná počtu volných bytů. Mezi hlavní důvody neobydlenosti takovýchto bytů ČSÚ v roce 2001 zařadil fakt, že se jedná o byty určené k rekreaci nebo k přechodnému bydlení. Nezpůsobilost bytu k bydlení byla podle dat ČSÚ až třetí nejčastější důvod.
Specifickou situací z konce loňského roku způsobenou globální pandemií se zabývala statistika společnosti GarantovanyNajem.cz. Z výsledků statistiky vyplývá, že míra neobsazenosti bytů, které jejich majitelé pronajímají tzv. na vlastní pěst, mohla v té době dosahovat zhruba 16–20 % oproti standardním 8–10 %. Mezi hlavní příčiny tohoto trendu se podle společnosti řadí zejména úbytek poptávky po bydlení ze strany zahraničních pracovníků a studentů, obdobně jako větší nabídka bytů vzniklá propadem trhu krátkodobých pronájmů.
Situaci ze začátku letošního roku komentoval provozní ředitel společnosti Century 21 Tomáš Jelínek, podle kterého bylo v tu dobu nejvíce volných bytů v centru Prahy, kde se majitelé původně poskytující krátkodobé pronájmy snažili tyto byty obsadit dlouhodobými nájemci. „V regionech, které nejsou tolik turisticky exponované a nenachází se tam velké množství bytů ke krátkodobým pronájmům, je situace stabilnější. Třeba v Ostravě a Moravskoslezském kraji je o nájemní bydlení velký zájem,“ dodal. Zde je ale nutné si uvědomit, že tyto statistiky se zabývají primárně byty, které jsou určeny k pronájmu a jsou momentálně neobydlené, nikoli dlouhodobě neobydlenými byty.
Podle posledních oficiálních dat pocházejících z roku 2011 je tedy podíl neobydlených bytů 13,7 %, přičemž můžeme dlouhodobě pozorovat mírně rostoucí trend. Zároveň vlivem globální pandemie nastala situace, kdy se mohl podíl neobydlených bytů zvýšit, přičemž se to týká zejména bytů určených k pronájmu. Proto lze předpokládat, že podíl neobydlených bytů se bude v České republice pohybovat okolo 15 %.
Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, neboť je pravdou, že v celé republice je přibližně 15 % bytů trvale neobydlených. Z grafu výše však vyplývá, že zejména ve městech nad 10 000 obyvatel je neobydlených jen cca 10 % bytů, nikoliv tvrzených 15 %. Především ale tyto byty nejsou neobydlené z důvodu zdevastování, takových bytů je pouze osmina z neobydelných bytů. Převažují tedy jiné důvody.