Vojtěch Filip

Dle stanoviska 9. zasedání ÚV KSČM bylo svolání X. sjezdu reakcí na výsledky voleb, tento X. sjezd se odehrál 21. dubna 2018 v Nymburku (tedy ne v Praze, zde se poslanec Filip dopustil menší nepřesnosti, která není podstatná pro pravdivost výroku).

Dne 31. října 2017 prohlásil tehdejší místopředseda ÚV KSČM Josef Skála v rozhovoru (čas 10:16) pro DVTV: „...teď bude probíhat standardní série výročních schůzí, okresních a krajských konferencí. A ta bude mít dva úkoly. Za prvé vyhodnotit výsledky voleb a příčiny toho, co se stalo. A za druhé, nominovat lidi, kteří by nakonec na sjezdu byli zvoleni do vedení strany.“

Vskutku tedy došlo k prohlášení ze strany ÚV KSČM o jednání okresních konferencí po volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017.

Dne 30. října 2017 v rozhovoru (čas 2:39) pro ČT24 Vojtěch Filip prohlásil: „Je samozřejmé, že takový propad nikdy KSČM neměla a je třeba to hodnotit, jestli to je věcí programu, jestli to je věcí vedení, jestli to je věcí kandidátů nebo volebních štábů...“

Po volbách tedy předseda ÚV KSČM naznačil, že je možná potřeba změny programu.

Nepovedlo se nám nalézt žádné přímé zmínky o novém krátkodobém a dlouhodobém programu KSČM před X. sjezdem. V usnesení (.docx, str. 2) X. sjezdu se však již zmiňuje, že sjezd ukládá nově zvolenému ÚV KSČM „zpracovat krátkodobý politický program (...)“ a „zpracovat aktualizaci programu KSČM (...)“.

Na X. sjezdu se také hlasovalo o zvolení nového vedení KSČM, tedy o členech ÚV. K tomu však došlo na většině polistopadových sjezdů KSČM.

Předposlední sjezd KSČM v Praze byl sjezdem IX. a konal se 14. až 15. května 2016. Na tomto sjezdu byli do vedení strany zvoleni následující:

• Vojtěch Filip, předseda ÚV
• Petr Šimůnek, 1. místopředseda ÚV
• Jiří Dolejš, místopředseda ÚV 
• Josef Skála, místopředseda ÚV
• Zdeňka Lišková, předsedkyně Ústřední revizní komise
• Helena Vrzalová, předsedkyně Ústřední rozhodčí komise

Takto byly funkce obsazené až do X. sjezdu KSČM 21. dubna 2018, o kterém poslanec Filip v kontextu rozhovoru zřejmě mluví. Dopustil se však nepřesnosti, protože se tento sjezd odehrával v Nymburku, a nikoliv v Praze. Pro hodnocení výroku to však nepovažujeme za podstatné.
Zde byli do vedoucích funkcí strany zvoleni následující:

• Vojtěch Filip, předseda ÚV
• Petr Šimůnek, 1. místopředseda ÚV
• Stanislav Grospič, místopředseda ÚV 
• Václav Ort, místopředseda ÚV
• Kateřina Konečná, místopředsedkyně ÚV
• Marie Pěnčíková, předsedkyně Ústřední revizní komise
• Helena Vrzalová, předsedkyně Ústřední rozhodčí komise

Z minulého období tak ve vedení strany zůstali 3 funkcionáři. Ve svých funkcích zůstali pouze Vojtěch Filip, Petr Šimůnek a Helena Vrzalová. Ostatní 4 členové vedení jsou noví.

V interpelaci ze dne 18. června 2019 (.pdf, str. 2) se předseda Filip obrátil na ministryni Maláčovou se čtyřmi otázkami, které se týkaly zejména „zavádění jednotného informačního systému Ministerstva práce a sociálních věcí a postupného nahrazování informačních systémů společnosti OKsystem“.

V otázkách se Vojtěch Filip zaměřil na průběh zavádění Jednotného informačního systému Ministerstva práce a sociálních věcí a dále na dodržování harmonogramu tohoto zavádění. V dalších otázkách se předseda Filip dotazoval na nekonzistenci dat informačních systémů nepojistných dávek z let 2011–2014, na průběh vyšetřování této nekonzistence a na její příčinu.

Ministryně Maláčová mu odpověděla 18. července 2019 (.pdf, str. 2–4). Zavádění klíčových částí Jednotného informačního systému podle ministryně probíhá podle plánovaného harmonogramu. K nekonzistenci dat podle Jany Maláčové došlo kvůli manuálnímu zadávání dat či špatné interpretaci dat systémem. Při této nekonzistenci podle vyjádření ministryně Maláčové „nedošlo k neoprávněnému vyplácení, nebo naopak nevyplácení finančních prostředků“. Vyšetřování vedl Úřad práce ČR. Tato problematika je prý stále prověřována, takže zatím není možné učinit konečné závěry. Ke své odpovědi připojila jako přílohu Aktuální informace o harmonogramu řešení ICT v resortu MPSV (.pdf, str. 5–7) s popisem zavádění klíčových částí Jednotného informačního systému.

Vojtěch Filip následně požádal (.pdf, str. 2) o zařazení své interpelace na pořad schůze Poslanecké sněmovny. Věc byla projednávána v září letošního roku. Projednávání bylo přerušeno.

Vojtěch Filip ještě před odletem do Číny telefonicky vystoupil ve studiu České televize (čas 7:07) a zpochybnil Varování (.pdf) před používáním softwaru i hardwaru společností Huawei a ZTE, které vydal Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost

DRAHOŇOVSKÝ: „Rozumím, tak když tedy Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost říká: používání prostředků společností Huawei a ZTE představuje bezpečnostní hrozbu, tak to není pravda?“

FILIP: „Já jsem přesvědčen, že to pravda není, že to je postoj úředníka České republiky, který je ve vysoké funkci v Národním úřadu pro kybernetickou bezpečnost, který stojí na jedné straně konkurenčního boje. (...)“

DRAHOŇOVSKÝ: „Já se přiznám, pane předsedo, že nerozumím tomu, proč by měl předseda NÚKIBu stát na jedné straně konkurenčního boje. (...)“

FILIP: „Prohlásil to vůči jedné firmě.“

DRAHOŇOVSKÝ: „No, protože mají důkazy o tom, že tomu tak je.“

FILIP: „Ale já ty důkazy musím zpochybnit, protože přeci to je technické zařízení, a to zařízení se nějak využívá a my přeci snad umíme dát naše techniky, kteří potom spravují bezpečnostní síť toho nebo onoho úřadu. Já jsem přeci nebyl ten, který tady horoval pro privatizaci (...)."

Společnost T-Mobile Czech Republic, a. s. uzavřela se společností Huawei již v roce 2013 smlouvu o vybudování infrastruktury pro mobilní síť LTE.

Akciová společnost T-Mobile Czech Republic má jediného akcionáře, kterým je Deutsche Telekom Europe B.V. se sídlem v Maastrichtu v Nizozemsku. Obsah nizozemského obchodního rejstříku je placený, nicméně ze stránek Deutsche Telekom plyne, že přímo či nepřímo je Deutsche Telekom stoprocentním vlastníkem T-Mobile Czech Republic. Co se týče vlastnické struktury Deutsche Telekom, ten má 68,1 % akcií ve volném oběhu, přičemž 19 % z těchto akcií je ve vlastnictví německých subjektů. Zbývajících 31,9 % akcií vlastní Spolková republika Německo (14,5 %) a německá bankovní skupina KfW (17,4 %). Celkový podíl německých vlastníků Deutsche Telekom je tak přibližně 45 %.

Pokud mluvíme o zaměstnancích společnosti, v Německu jich pracuje téměř 47 % ze všech pracovníků Deutsche Telekom. Pro srovnání ve zbylých státech EU pracuje čtvrtina zaměstnanců Telekomu a v Severní Americe lehce přes pětinu. Společnost sídlí v německém Bonnu.

Ač nejsou výše zmíněná čísla absolutně většinová, je možné přijmout interpretaci předsedy Filipa, že Deutsche Telekom nevlastní nikdo v České republice, ale většinově (ne absolutně) Němci.

Na rozdíl od jiných států se Německo k 22. lednu 2018 nepřipojilo k opatření, které by zabránilo společnosti Huawei v budování síťové infrastruktury. Německé ministerstvo průmyslu a energetiky pouze vydalo prohlášení, podle kterého je otázka bezpečnosti sítí nové generace pro Spolkovou vládu velmi relevantní. Tímto prohlášením se bude řídit při výstavbě nových sítí. Německá vláda tak prozatím nedosáhla jednotného postoje, není však vyloučeno, že se firma Huawei nebude podílet na budování mobilní sítě páté generace (5G).

V Izraeli působí tři zpravodajské služby. A'man má na starosti přeshraniční operace, připravuje také zprávy o činnosti tajných služeb pro premiéra a vládu. Shin Bet se zaměřuje na vnitrostátní kontrašpionáž a protiteroristickou činnost. Činnost nejznámější z této trojce, Mossadu, se pak orientuje na zahraničí, především na okolní arabské státy.

Právě vnitrostátně zaměřený Shin Bet, který dle čl. 7 písm. a) izraelského zákona o bezpečnostní službě (.pdf, str. 3) má chránit stát a demokratické instituce před špionáží, terorismem, sabotáží či prozrazením státních tajemství, může dle čl. 8 písm. a) odst. 1 zákona (.pdf, str. 4) získat pomoc kterékoliv osoby, která není zaměstnancem této tajné služby, a to s cílem splnění takových úkolů, které směřují k naplnění cílů tajné služby.

Občané Izraele skutečně s tajnými službami i policií široce spolupracují, a to i ze své vlastní vůle, jak vyplývá z vyjádření Meira Elrana, bezpečnostního analytika a generála ve výslužbě: „V Izraeli máme v ulicích bezpochyby více lidí od policie a bezpečnosti než třeba v evropských zemích. Ještě důležitější je ale schopnost samotných obyvatel vyhodnotit situaci kolem sebe. Lidé v Izraeli jsou ostražití, vědí, že se terčem útoku může stát kdokoliv a kdykoliv, takže se dívají a informují. Někdy až zahlcují policejní horké linky. Jejich role ochránců je ale velmi důležitá.“

Informace o odposlouchávání Angely Merkelové Spojenými státy pocházejí ze dvou zdrojů. Jedním z nich jsou dokumenty zveřejněné bývalým zaměstnancem americké Národní bezpečnostní agentury (NSA) Edwardem Snowdenem, druhým je server WikiLeaks.

Skandál týkající se možného sledování kancléřky Merkelové propukl v roce 2013. Na jednom ze Snowdenem zveřejněných dokumentů je například uvedeno jméno Angely Merkelové mezi dalšími sledovanými světovými politiky (Document, str. 7). Spojené státy nepotvrdily, že by Merkelovou skutečně odposlouchávaly. Kancléřka své možné sledování označila za nepřijatelné. Německo se pokusilo vyšetřit, zda jsou Snowdenovy dokumenty pravdivé. Podle zveřejněných informací však toto vyšetřování skončilo, protože Německo nemá přístup k oficiálním dokumentům americké strany a zveřejněné kopie k potvrzení podezření nestačí.

K Filipovu vyjádření doplňme, že byla informace o údajném odposlechu zveřejněna před více než pěti lety, což nelze rozumně pokládat v kontextu rozhovoru za „nedávno“. Časové určení však není hlavní pointou výroku, proto zůstává hodnocen jako pravdivý.

Většinový podíl 51,1 % akcií společnosti Český Telecom byl prodán společnosti TELEFÓNICA v roce 2005 za částku 82,6 mld korun. Rozhodnutí o prodeji učinila vláda Stanislava Grosse (Usnesení č. 407, .doc) a stát tímto rozhodnutím ztratil nad Českým Telecomem kontrolu.

Prodej tohoto balíku akcií byl však připravován delší dobu. Privatizaci nastartovala již předchozí vláda Vladimíra Špidly a neúspěšně se pokusila většinový balík akcií prodat i vláda Miloše Zemana (.pdf, str. 10). Historii prodeje státního podílu ve společnosti Český Telecom (včetně odprodeje menšinových podílů) mapuje článek na serveru idnes.cz, avšak pouze do roku 2002.

Mluví-li Filip o prodeji bezpečnostních sítí od státu do soukromých rukou, je otázkou, o jakých všech prodejích mluví. V souvislosti s tématem rozhovoru se však nabízí například prodej většinového podílu ve společnosti České radiokomunikace. O tomto prodeji rozhodla vláda Miloše Zemana v roce 2001.

O žádném z těchto prodejů Filip nerozhodoval a na privatizaci uvedených společností se tak nepodílel.