Vojtěch Filip

Výrok hodnotíme jako pravdivý podle informací z webových stránek Poslanecké sněmovny České republiky a zákona č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech.

Státní rozpočet České republiky je upravován zákonem (.pdf) č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech. Prochází speciálním legislativním procesem, o rozpočtu rozhoduje v rámci Parlamentu České republiky pouze Poslanecká sněmovna.

V prvním čtení dochází skutečně ke schválení základních údajů, kterými jsou podle stránek Poslanecké sněmovny " výše příjmů a výdajů, saldo, způsob vypořádání salda, celkový vztah k rozpočtům vyšších územních samosprávných celků a obcí a rozsah zmocnění výkonných orgánů. " Poslanecká sněmovna může místo schválení doporučit vládě změny a v takovém případě stanoví také termín pro nový návrh.

Dále se uvádí: " Schválí-li Sněmovna základní údaje návrhu zákona o státním rozpočtu, nelze je během jeho dalšího projednávání měnit. " Ve druhém čtení je možné předkládat pozměňovací či jiné návrhy, ve třetím čtení je navrhována oprava legislativně-technických a gramatických chyb či úprav vyplývajících z pozměňovacích návrhů, případně požádat o opakování druhého čtení.

Celý legislativní proces je přehledně zobrazen také v tomto grafu (.pdf).

Návrh státního rozpočtu (.pdf, strana 3) na rok 2014, předložený v září Rusnokovou vládou, vychází z predikce růstu HDP ve výši 1,3 % HDP. Oproti původnímu rozpočtu sestavenému ještě v květnu pod vedením Miroslava Kalouska došlo k navýšení očekávaných výdajů i schodku, zároveň rozpočet počítá s vyššími příjmy díky lepší růstové prognóze z července.

Za optimistickou označil tuhle prognózu jak bývalý ministr Kalousek, tak současný šéf státní kasy Jan Fischer. Optimistická je i ve srovnání s prognózou odborů, které očekávají spíše „černou nulu“ (strana 8). Naopak červnová prognóza České národní banky předpovídala růst až 1,8 %.

Rozpočet byl převážně sestaven již za ministra Kalouska a skutečně tedy stál na zákonech schválených Nečasovou vládou, na jeho konečnou podobu však bude mít vliv zákonné opatření Senátu, předložené Rusnokovou vládou, které navýší platby za státní pojištěnce.

I s touto výhradou však hodnotíme výrok jako pravdivý, Nečasova vláda totiž nastavila daňový systém i většinu mandatorních výdajů.

Dle informací zjištěných na webu Poslanecké sněmovny hodnotíme výrok jako pravdivý.

Poslanecký klub TOP 09 a Starostové má v tomto období 26 poslanců. KSČM měla v období 2010-201 3 (do rozpuštění sněmovny) stejný počet - tedy 26 poslanců.

Posty (uvádíme zástupce strany v rámci celého období) ve vedení PSP obsadily ze zvolených subjektů nakonec ODS (Němcová, Pospíšil), ČSSD (Zaorálek, Hamáček), TOP 09 (Parkanová, Oliva) a VV (Klasnová).

Komunisté tedy nebyli ve vedení Poslanecké sněmovny zastoupeni, byť měli 26 mandátů, což odpovídá současné síle TOP 09. Výrok Vojtěcha Filipa tedy hodnotíme jako pravdivý.

Výrok Vojtěcha Filipa hodnotíme jako pravdivý, na základě dohledaného návrhu KSČM k občanskému zákoníku.

Skupina komunistických poslanců (Filip, Grospič, Bebarová-Rujbrová) předložila návrh na odložení (.pdf - celý návrh) platnosti občanského zákoníku na rok 2015. Tento návrh byl podán již 30. října (viz. předposlední strana návrhu).

Podle webu sněmovny byl tento tisk přidán do projednávání 27. listopadu, tedy skutečně hned po ustavení nové Poslanecké sněmovny.

Jan Hamáček je předsedou Poslanecké sněmovny od 27. listopadu 2013. Aktuálně je návrh postoupen vládě k vyjádření.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, neboť KSČM návrh skutečně do Sněmovny předložila v termínu, kdy jí to dovolilo ustavení Poslanecké sněmovny. Aktuálně je návrh postoupen vládě.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož dle záznamu schůze Poslanecké sněmovny ČR, Vojtěch Filip skutečně zmínil možnost předložení zákonného opatření Senátu ČR, jímž by se odložila účinnost nového občanského zákoníku.

KSČM také skutečně podalo v říjnu návrh na odložení účinnosti NOZ o jeden rok, který byl ovšem zamítnut.

Zároveň pak Vojtěch Filip na 57. schůzi, která proběhla ve čtvrtek 8. srpna 2013, prohlásil:

"...Paní a pánové, nejde o žádný pohřeb. Jde samozřejmě o nové posouzení, protože vládě stačí předložit Senátu zákonné opatření, kterým se odloží účinnost, a budeme se o tom bavit znovu."

Vedení KSČM (VV ÚV KSČM) se skutečně v roce 2003 vyjádřilo proti vstupu ČR do EU. Cit. " Nemůžeme brát zodpovědnost za to, jakým způsobem vyjednala současná koaliční vláda podmínky vstupu do EU," řekl v pátek Právu předseda KSČM Miroslav Grebeníček.” Doporučující stanovisko následně potvrdil i ÚV strany.

Stanovy KSČM se ke zmíněnému vyjadřují následovně: bod 70, písmeno e) “ ÚV KSČM schvaluje kandidátní listiny a kandidáty do Parlamentu ČR a EP ”.

Bod 62, písmeno b) pak uvádí, že “ Krajská konference KSČM (...) sestavuje kandidátní listiny a navrhuje kandidáty do Parlamentu ČR a EP, které předkládá ÚV KSČM ke schválení.”

Filip tedy vykládá stanovy KSČM korektně a výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Podle iDnes.cz měla KSČM v prosinci roku 2012 přesně 53 500 členů, ČSSD letos na konci března 22 881 a ODS jich má 21 490 (což je dohromady 44 371).

Je tedy pravda, že je KSČM nejmasovější stranou u nás a má více členů, než ODS a ČSSD dohromady. Počet členů KSČM však každým rokem ubývá a není tedy jisté, zda má strana více než 53 000 členů.

Nejnovější dostupné údaje však slova Vojtěcha Filipa potvrzují a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Poradní expertní sbor, zvaný také první Bezděkova komise, ve své závěrečné zprávě (.pdf) představil šest variant vývoje důchodového systému v ČR. Tzv. základní varianta, tedy průběžný systém dle legislativní úpravy z r. 2004, se měla (dle zprávy, str. 16) udržet s přibližně vyrovnaným rozpočtem do r. 2030 a poté se měla propadnout do závratných dluhů.

Jednou z dalších variant byla tzv. varianta ČSSD, spočívající v zásadní úpravě průběžného systému a zavedení tzv. pomyslných individuálních účtů (str. 17). Rozpočet důchodového systému (str. 20) se dle této varianty měl propadnout do deficitu až kolem r. 2040 a v r. 2070 měl být znovu vyrovnaný.

Vojtěch Filip tedy pravdivě tvrdí, že první Bezděkova komise představila udržitelnou variantu průběžného důchodového systému. Nepřesné je pouze jeho vymezení doby, kdy komise fungovala. Ve skutečnosti šlo o roky 2004 a 2005 (str. 4).

Dodejme, že tzv. druhá Bezděkova komise se ve svých závěrech (zpráva, .pdf) shoduje s první co do udržitelnosti současného systému: ten se má propadnout do dluhů v letech 2030-2035 (str. 14, tzv. základní varianta). Varianty reforem (str. 15-16), představené druhou Bezděkovou komisí, však nezahrnují úpravy průběžného systému jako samostatnou variantu, bez vzniku dalších pilířů důchodového systému.

Hlavní část Filipova výroku jsme tedy hodnotili dle závěrečné zprávy první komise.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě informací z médií.

Vzhledem k jeho obecnému vyznění však upozorňujeme na skutečnost, že naše odůvodnění je částečně selektivní, neboť lze najít mnoho událostí spojených s ODS, jež byly veřejností vnímány problematicky. Vybíráme tedy namátkou několik kauz, jež byly významně reflektovány v médiích a měly značný dopad na veřejné mínění.

1. Kauza kolem bývalé ředitelky kabinetu premiéra Petra Nečase Jany Nagyové.

2. Kauza ProMoPro spojená s ministrem obrany ve vládě Petra Nečase Alexandrem Vondrou.

3. Kauza Státního fondu životního prostředí spojená s Pavlem Drobilem, tehdejším místopředsedou ODS a ministrem životního prostředí ve vládě Petra Nečase.