Vratislav Mynář

Prezident Miloš Zeman již během volební kampaně prohlašoval, že by bývalého vedoucího prezidentské kanceláře Jiřího Weigla ve funkci kancléře ponechal. Ten však v lednu 2013 deklaroval, že z Pražského hradu odejde spolu s končícím prezidentem Václavem Klausem, neboť dle jeho slov “ považuje za správné odejít se současným prezidentem ”.

Zda u jednání prezidenta Zemana s Jiřím Weiglem byl kancléř Mynář přítomen, není pro hodnocení výroku bráno v potaz.

V roce 2009 skutečně vznikl pod patronátem Ministerstva financí rezervní fond pro umoření státního dluhu na kterém se k 19. 6. 2013 podle informací České televize a ČTK skutečně nacházelo “ pouze 100 tisíc Kč ”.

Dle webových stránek Nadačního fondu na splácení státního dluhu, který založil prezident Miloš Zeman, je k 30.8.2013 objem finančních prostředků na účtu 228 486 Kč. Výrok označujeme jako pravdivý, neboť celková částka na účtu je skutečně vyšší, než na účtu Ministerstva financí, byť ji Mynář nepopsal zcela přesně.

Na základě veřejně dostupných informací není možné výrok korektně ověřit.

Předně je otázkou, koho přesně Vratislav Mynář míní termínem " normální spoluobčan ".

Nadační fond na splácení státního dluhu vznikl z iniciativy Miloše Zemana 19. června 2013. Nadační fond bohužel nemá transparentní účet, a proto není možné výrok potvrdit či vyvrátit.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo nalézt informaci o tom, zda skutečně Kancelář prezidenta republiky ne/žádala navýšení svých finančních prostředků ze státního rozpočtu.

Existuje návrh příjmů a výdajů rozpočtových kapitol a státních fondů na léta 2014 až 2016 (.pdf, str. 2–3), v němž však není zcela zřejmý podíl Kanceláře na výsledném stavu. Tento dokument schválila vláda Petra Nečase 12. června 2013.

Podle návrhu prostředky na platy Kanceláře prezidenta republiky zůstávají sice na rok 2014 totožné, avšak celkové výdaje Kanceláře mají vzrůst z 334,4 mil. Kč na 347,4 mil. Kč.

Změna způsobu volby prezidenta nijak neposílila jeho pravomoci. Ty jsou popsány v Ústavě ČR a změna volby hlavy státu nebyla doprovozena rozšířením kompetencí prezidenta. Ústavní právníci se pouze shodují na tom, že přímý mandát od voličů může prezident chápat jako fakt, který dává jako krokům větší legitimitu.