Vratislav Mynář

K založení Strany Práv Občanů došlo v prosinci 2009, kdy se strana i oficiálně registrovala na Ministerstvu vnitra.

V únoru 2010 pak přidala ke svému názvu přídomek “ Zemanovci ”, zároveň proběhla i změna stanov. SPOZ v plném názvu tedy opravdu vznikla v únoru 2010.

Bohuslav Sobotka k přestoupení senátora J. Regece uvedl: “ Zemanovci dlouhodobě staví na přeběhlictví, které je podvodem na voličích. Prokazují tím nedostatek slušnosti a malé sebevědomí.”

Podle reakcí F.Koníčka a V.Drymla lze usoudit, že výrok se dotkl, byť nepřímo, i jejich osob. Ačkoliv Bohuslav Sobotka neřekl výslovně, že si SPOZ neumí sehnat vlastní kandidáty, dá se tak interpretovat, že podle něj SPOZ staví na přeběhlících.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě vyjádření Josefa Regece pro iDnes.cz.

Jako důvod svého odchodu z ČSSD uvedl: „Neměl jsem možnost prosazovat své myšlenky. Co se týče zákona o podpoře sportu, předal jsem předsedovi Sobotkovi návrh, jak bych si představoval koncepci sportu, nicméně před půl rokem jsem byl vyřazen ze stínové vlády.“

Regec zastával od června 2012 ve stínové vládě funkci odborného mluvčího pro oblast sportu, ale v jejím novém složení z dubna 2013 už nefiguroval.

Výrok Vratislava Mynáře je na základě historie stranictví ministra vnitra hodnocen jako pravdivý.

Martin Pecina nejprve v letech 1996 - 1997 členem ODS.

Následně byl členem ČSSD v letech 2001 až 2005. V roce 2010 do sociální demokracie vstoupil znovu, když vedl její sněmovní kandidátku v Praze, následně se poslaneckého mandátu vzdal. V lednu 2013 však ČSSD opustil kvůli kandidatuře senátora Jiřího Dienstbiera mladšího na post prezidenta. Otevřeně Pecina vyzval členy sociální demokracie, aby místo něj podpořili Miloše Zemana.

Aktuálně Pecina potvrdil, že povede kandidátku SPOZ v moravskoslezském kraji.

Tisková zpráva SPOZ z 15. srpna dokládá pravdivost výroku: „Politická rada projednala také oslovení současných ministrů vlády Jiřího Rusnoka ohledně účasti na kandidátce. Rozhodli jsme se, že oslovíme s nabídkou jednání všechny současné ministry mimo těch, kteří již deklarovali, že kandidovat do parlamentu nechtějí.“

Ministra kultury Jiřího Balvína Mynář nezahrnuje, neboť „za sebou má manažerské pochybení.“

Na kandidátce SPOZ ve Zlínském kraji v krajských volbách 2012 bylo skutečně na prvních 10 místech celkem 5 nestraníků.

Je pravda, že Vratislav Mynář kandidoval v krajských volbách v roce 2012 ve Zlínském kraji na kandidátce SPOZ z druhého místa. Před ním se však na prvním místě nacházel člen Zemanovců Lubomír Nečas a na třetím místě další straník Josef Novák. Čtvrtý v pořadí Dalibor Maniš, starosta Valašských Klobouk, skutečně kandidoval jako bezpartijní.

Vratislav Mynář je členem SPOZ od roku 2010. V roce 2006 se stal zastupitelem v Osvětimanech jako nezávislý kandidát. O čtyři roky později svůj mandát obhájil již jako člen Zemanovců.

Miloš Zeman oznámil nejprve, že nebude nic namítat proti kandidatuře svého kancléře v předčasných volbách. Vratislav Mynář pak sám potvrzoval, že bude čekat na vyjádření předsednictva SPOZ, zda ho jako lídra kandidátky podpoří. Dále také sdělil médiím, že pro něj zůstává prioritou servis pana prezidenta. Je tedy pravda, že výše uvedené věci Vratislav Mynář postupně deklaroval. Pro doplnění uvádíme, že jeho kandidatura byla schválena a on ji již oficiálně přijal.

Zákon o volbách do Parlamentu České republiky v § 25 uvádí, že: “ Poslancem Poslanecké sněmovny může být zvolen každý volič, který alespoň ve druhý den voleb dosáhl věku nejméně 21 let a není u něho ve dnech voleb překážka ve výkonu volebního práva podle § 2 písm. b). ” Překážka k výkonu volebního práva spočívá v omezení osobní svobody občana a zbavení způsobilosti k právním úkonům.

Dle Ústavy ČR je s funkcí poslance nebo senátora neslučitelný výkon úřadu prezidenta republiky, funkce soudce a další funkce, které stanoví zákon. Zákon o Kanceláři prezidenta republiky neslučitelnost funkcí kancléře a poslance nezmiňuje.

Kandidatura hradního kancléře před časem vzbudila rozruch nejen na politické, ale i akademické scéně. Známý politolog Tomáš Lebeda např. uvedl, že jediným řešením, jak takové situaci předejít, by bylo upravit příslušné paragrafy zákonů. “ Co není v České republice kodifikováno, tak to v podstatě nikdo nerespektuje. Celá řada ústavních zvyklostí postupně bere za své, takže je bohužel asi zapotřebí jít cestou, že všechno bude muset být upraveno zákonem a legislativně podchyceno," uvedl doslova.