VM: Jaký je Pavel Kočica (nový šéf ŘSD, pozn. Demagog.CZ) odborník, když nemá zkušenost s dopravními stavbami? ZŽ: Ale on má bohatou zkušenost. Má jednu velkou výhodu, že se vždycky ucházel jenom o zakázky v privátním sektoru. Nikdy se neucházel o řádnou veřejnou zakázku.
Pavel Kočica (dle idnes) byl před svým nástupem na ŘSD (2. října 2013) předsedou představenstva v akciové společnosti Salla 91.
Žák nemá pravdu, když tvrdí, že se Kočica (jeho firma) neucházel o žádnou veřejnou zakázku. Lze dohledat např. zakázku malého rozsahu (odhad 850 tisíc) na opravu osvětlení schodišť v bytových domech MČ Brno-Kohoutovice, kdy jedním z 5 uchazečů je mimo jiné i Salla 91 a.s. Výrok je tedy hodnocen jako nepravdivý, neboť nelze tvrdit, že Kočica či jeho firma se nikdy neucházel o veřejnou zakázku.
V resortu dopravy máme třináct podřízených organizací, a to do toho nepočítám například České dráhy s jejich osmnácti dceřinkami, Cargo a tak dále. V rámci těchto organizací se vyměnili tři ředitelé.
Ministerstvo dopravy má skutečně 13 podřízených organizací, a to bez Českých drah a ČD Cargo. Jejich celý seznam je dostupný na stránkách Ministerstva dopravy.
České dráhy mají 25 dceřiných společností, jejich celý seznam je dostupný na stránkách Českých drah.
Skutečně došlo k výměně několika ředitelů společností, které spadají pod Ministerstvo vnitra, například byl odvolán ředitel Českých drah, Ředitelství silnic a dálnic, Ředitelství vodních cest nebo Drážního úřadu. Nepodařilo se nám dohledat další odvolané ředitele a jelikož sám Zdeněk Žák ve svém výroku vyčleňuje České dráhy ze seznamu podřízených organizací, tak se opravdu jedná o výměnu tří ředitelů.
Na základě těchto informací hodnotíme výrok jako pravdivý, pouze s jednou výhradou ke špatnému určení počtu dceřiných společností Českých drah.
Krachující Cargo, (České) dráhy, kterým hrozila platební neschopnost, rušení třetiny rychlíků, rušení velké části regionálních spojů. Ani jeden z těch problémů dnes neexistuje.
V nedávné minulosti se skutečně objevovaly informace o možném krachu ČD Cargo. Ten byl alespoň dočasně odvrácen.
České dráhy se za generálního ředitele Petra Žaludy sice poměrně výrazně zadlužovaly, ve veřejně dostupných zdrojích se však nikde neobjevuje informace o tom, že by jim hrozila platební neschopnost (insolvence). Ta nestává teprve v situaci, kdy dlužník není schopen dostát svým závazkům, tedy splácet dluhy. Výrok ministra v demisi Žáka by tak byl v této části pravdivý pouze tehdy, pokud bychom přistoupili na předpoklad, že platební neschopnost teoreticky hrozí každému subjektu. Poté by však již ale nešlo tvrdit, že tato hrozba již neexistuje.
Od 1. července 2013 došlo ke zrušení 6 rychlíků a omezení dalších 18. V prosinci 2013 však bylo 10 z těchto spojů obnoveno. Rychlíků je však v České republice 437, nejedná se tedy o rušení třetiny rychlíků, ale o rušení či omezení pouze 5,5 % rychlíků.
K rušení (omezování) regionálních spojů dochází i za působení Zdeňka Žáka na ministerstvu. A to na Rakovnicku a v jižních Čechách.
Především z důvodu výrazného nadsazení počtu rušených rychlíků hodnotíme výrok Zdeňka Žáka jako nepravdivý.
1 500 lidí na Cargu bylo připraveno k propuštění. Dneska jsou dále zaměstnanci toho Carga.
Výrok je hodnocen jako nepravdivý, protože není pravda, že všech Žákem uváděných 1500 lidí zůstalo v ČD Cargo. 400 lidí podle vyjádření z této společnosti na konci roku svá místa opustilo.
Pro ověření tohoto výroku jsme oslovili tiskové oddělení ČD Cargo a dostali jsme tuto odpověď: "Přeji dobrý den. Původně se skutečně počítalo s propuštěním cca 1600 zaměstnanců ke konci roku 2013. Díky aktivní obchodní politice se ale společnosti daří získávat nové zakázky a nahradit jimi dříve ztracené přepravy. To se samozřejmě projevilo i výrazně menším propouštěním. Na konci roku tak odešlo jen cca 400 zaměstnanců. V tuto chvíli má ČD Cargo již zasmluvněno a podepsáno cca 95 % plánovaných tržeb z vlastní přepravy na rok 2014 a schválený podnikatelský plán na rok 2014 počítá s provozním ziskem 2 miliony korun. S přátelským pozdravem Mgr. Radek Joklík GŘ KGŘ | 2. oddělení tiskové T: 420 972 232 532, M: 420 724 845 091 E: joklik@gr.cd.cz"
Já jsem naopak vždycky říkal, že jak stát, tak KAPSCH je tady na straně obětí. Obětí toho, že stát nikdy na tuto věc pořádně nesoutěžil a že velmi bezhlavě uzavíral dodatky.
Nepodařilo se nám dohledat, že by se Zdeněk Žák někdy v minulosti vyjadřoval k problematice vybírání mýtného.
Řada politiků, například i Jiří Rusnok, se vyjadřovali k této problematice. Jedná se především o nevýhodnost smlouvy státu s firmou KAPSCH, na což poukázal například i NKÚ. Existuje zde celá řada problematických částí této spolupráce. Vyjádření Zdeňka Žáka se nám nepodařilo dohledat.
My všechny věci, které můžou počkat, jsme panu novému ministrovi nechali, například personální obsazení výběrových komisí, nechali jsme mu všecky možnosti, kdy může cokoliv z těch kroků, co jsme dělali, zastavit.
Je pravdou, že Sobotkova vláda se vší pravděpodobností personální obsazení (nejen) výběrových komisí prověří, nepodařilo se nám ale zjistit, zda veškeré provedené kroky bude skutečně možné zvrátit.
Podle Českého rozhlasu designovaný premiér Sobotka skutečně prohlásil, že počítá s tím, že "jednotliví ministři si udělají určité prověrky na svých resortech tak, aby si zmapovali potenciální kostlivce ve skříni,"s odkazem na to, jestli personální změny nebyly vedeny spíše klientelismem než odborností. Nastávající předseda vlády chce vedle toho zřídit personální výbor, který by posuzoval kvalifikaci nominantů do státních podniků.
K personálnímu obsazení výběrových komisí přinesla ČTK prostřednictvím periodika Deník například následující:"Nová koalice chce, aby ministerstva měla stálé odborné náměstky. Odpovídali by ministrovi a vládě za odbornou část práce ministerstva. Vzejít mají z výběrového řízení, přičemž ve výběrové komisi by byli státní tajemník, zástupce generálního ředitelství státní správy, ministr a jím pověřený zástupce. Vliv politiků na personální změny by tak byl podstatně omezen".
Podle informací ČTK, které přinesly například České noviny, se Sobotka vyjádřil například konkrétně ke spornému odvolání ředitelky kontroly kvality staveb Miloslavy Pošvářové, kterou odvolal Žákem dosazený ředitel ŘSD Pavel Kočica. Podle Sobotky ŘSD potřebuje "celkovou transformaci". "Někomu šlápla na kuří oko," dodal ke kauze s tím, že to ale podle něj muset prošetřit až nový ministr dopravy.
To, zda ovšem nejsou některé změny nevratné, se nám potvrdit či vyvrátit nepodařilo.
Já jsem tady nikdy nekritizoval, že například do odborné pozice se dostane politik, protože je politikem, ale protože je politikem a není odborníkem.
Je zřejmě nemožné doložit, zda Žák svou tezi o odbornících/politicích využíval vždy. Nicméně námi dohledaný zdroj dokládá, že tuto svou tezi zastával minimálně v době nástupu do své funkce.
Týden po svém usednutí do křesla ministra dopravy mluvil v pořadu Impulsy Václava Moravce zcela v intencích tohoto svého výroku. Konkrétně uvedl: "Pokud vidím, že například v dozorčí radě jsou vlastně výhradně politici, což by ještě nevadilo, politik není nadávka nebo neměla by být nadávka a politik taky může být excelentním odborníkem. Ale pokud v té dozorčí radě ani jeden z těch politiků nemá nic společného s dopravou, jsou tam lékaři a tak dále, tak mě to mírně řečeno znepokojuje, protože je to o tom, že potom ti lidé mají daleko užší možnost vidět do toho, co se v těch samotných Českých drahách děje".
Již z této formulace vyplývá, že Žák apriori nevylučuje možnost zastupování zájmů státu v různých radách i politiky, jsou-li odborně pro tuto pozici zdatní. Jeho výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
Například pokud pro tento spor (spor Eurovia vs. ČR o zvlněný úsek D47, pozn. Demagog.CZ) je klíčová, například výsledky sond, které si za obrovské peníze stát objednal a ta paní (Pošvářová, pozn. Demagog.CZ) ty výsledky si odnese domů (…) a není ochotna s ním seznámit tu vlastní firmu, která za to zodpovídá, management té firmy.
Výrok ministra Žáka hodnotíme jako neověřitelný, neboť mediální vyjádření obou zainteresovaných stran jsou zcela protichůdné a není možné z veřejných zdrojů korektně určit, která ze stran mluví pravdu.
Miloslava Pošvářová, tehdy šéfka úseku kontroly kvality a hlava komise, jež připravovala podklady pro soud s Eurovií, odmítla vydat výsledky průzkumných sond managementu Ředitelství silnic a dálnic. To tvrdí vedení ŘSD. To Pošvářova kritizovala z nehájení zájmů státu a k tématu pro Česku televizi uvedla: "Odpovědnost vůči státu a daňovým poplatníkům je vyšší, než zodpovědnost vůči mému nadřízenému, a jestli že se domnívám, že by mohlo dojít k poškození zájmů státu, tak jsem oprávněna takto postupovat".
V rozhovoru pro Ihned.cz ale odmítla tvrzení, že by si výsledky expertízy vzala domů. Situace stojí na tvrzení proti tvrzení a proto jsme se rozhodli hodnotit výrok jako neověřitelný. Více světla do věci může vnést soud, M. Pošvářová totiž podala na vedení ŘSD žalobu.
Samotná ta firma (Eurovia, pozn. Demagog.CZ) nabídla státu jednání (…) a odstranění těch vad. (…) Po několika kolech vyjednávání nabídla podmínky, které nemohly být přijatelné, protože stát žádala, aby se podílel na některých nákladech.
Eurovia již v prosinci 2013 navrhla Ministerstvu dopravy opravy na D47, které by firma realizovala. Lidovky.cz ale medializovaly nevýhodnost této nabídky pro stát z důvodu úhrady nákladů na opravy ze strany Ředitelství silnic a dálnic. Ze stejných důvodů ŘSD nabídku nakonec odmítlo.
VM: Vy teď za jednu registrační značku platíte jako Ministerstvo dopravy 115 korun bez daně z přidané hodnoty. Kritici této ceny říkají, že by mohla být poloviční (...). ZŽ: Ti kritici ovšem neříkají, že ta cena, o které hovoříte, je cena těch základních značek, (...), takže jsou to ty nejlépe falšovatelné značky s minimem ochranných prvků. My víme, že už dnes ta cena je přibližně na tržní hodnotě v evropském prostoru. Je srovnatelná například s Německem.
Ministerstvo dopravy v současnosti nakupuje značky s minimálním zabezpečením za téměř dvojnásobnou cenu, než je tomu v "evropském prostoru". Navíc MD dojednalo "slevu" oproti původním značkám s vyšším zabezpečením ve výši pouhé jedné koruny.
Podle serveru Česká pozice či Týden nakupuje v současnosti (informace k září 2013, ministr Žák ve studiu uváděl cenu 100 Kč za kus, tento údaj se nám ale nepodařilo potvrdit) nové "SPZ" skutečně za cenu v průměru 116 (tedy nikoliv 115, jak uvádí Žák) korun za kus. Tyto značky mají oproti původním minimum ochranných prvků. Ministerstvo tuto změnu obhajovalo nižší cenou.
Podle zmiňovaných kritiků, například podle Zbyňka Pařízka z firmy BAMAZ, je ale tato cena skutečně předražená. Podle něj lze nakoupit srovnatelné SPZ již od 1,89 EUR za kus, což při nynějším kurzu odpovídá necelým 52 korunám. Navzdory tomu, že se nám přímé srovnání s Německem dohledat nepodařilo, v "evropském prostoru" tedy česká cena (ať již se jedná o 116 či 100 korun) rozhodně srovnatelná není.
Úřad argumentuje, že dražší cena je způsobena vyšší kvalitou, není ovšem jasné, čím má být tato kvalita, s přihlédnutím k nižším zabezpečovacím prvkům, zaručena. Ministerstvo chce novým tendrem na dodavatele cenu snížit, nicméně podle zmiňovaného časopisu Týden by nová cena vzešlá ze soutěže mohla být paradoxně vyšší – až 158 Kč za kus.
Navíc co se týče uváděné současné ceny 116 Kč, Česká televize v září informovala, že u těchto značek bez ochrany (navíc vybrané v uzavřené soutěži) tvoří sleva oproti původním SPZ s vyšší mírou zabezpečení pouhou jednu korunu.
