Demagog.cz

Sliby Sobotkovy vlády (2014—2017)

Speciální výstup Demagog.cz sledující plnění slibů vlády Bohuslava Sobotky

S končícím volebním obdobím zpracoval Demagog.cz unikátní analýzu, nakolik koalice ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL splnila závazky, které si na začátku volebního období sama vytyčila. Pečlivě jsme prostudovali programové prohlášení vlády a koaliční smlouvu a identifikovali jsme přesně 156 měřitelných slibů, a to napříč rezorty. Můžete si tak přečíst, jak si vláda vedla v plnění slibů na poli bezpečnosti, zahraniční politiky, zdravotnictví, školství, práva a státní správy, hospodářství a ekonomiky, zemědělství i životního prostředí.

U každého jsme na základě dohledávání primárních zdrojů informací zkoumali, zda se jej koalici podařilo naplnit (kompletní metodika). Pro potřeby tohoto výstupu pracujeme s třemi hodnotícími kategoriemi — jde o sliby splněné, částečně splněné a nesplněné (více v metodice). Cílem hodnocení není říct, zda vláda byla dobrá, nebo špatná. To si rozhodne každý volič 20. a 21. října u volební urny. Naším cílem bylo nabídnout veřejnosti tvrdá data a poctivou analýzu namísto impulsivních a zkratkovitých hodnocení, která s sebou nese rozbíhající se předvolební kampaň. Z výsledků vyplývá, že vláda splnila 51 % verifikovatelných slibů a naopak nesplnila 40 % z toho, co si vytyčila v koaliční smlouvě.

Analýzu jsme zpracovali k 20. srpnu 2017, po proběhnuvší poslední schůzi Poslanecké sněmovny ji budeme s ohledem na legislativní posuny u jednotlivých předloh ještě aktualizovat.

Budeme rádi za vaši zpětnou vazbu. Pište nám na info@demagog.cz.

Poslední aktualizace výstupu: 20. srpna 2017

156 sledovaných slibů

79 splněných
51 %
14 částečně splněných
9 %
63 porušených
40 %
Oblast Hodnocení
Automatická valorizace plateb za státní pojištěnce Sociální stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Pravidelně valorizujeme platby za státní pojištěnce vázané na ekonomické parametry (růst inflace, růst průměrné mzdy ve zdravotnictví).“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 37

Platba za státního pojištěnce znamená, že stát je prostřednictvím státního rozpočtu plátcem zdravotního pojištění za studenty, nezaměstnané a důchodce. Za tyto osoby platí stát měsíčně pojistné ve výši 13,5 % z částky rovnající se vyměřovacímu základu pro platbu pojistného státem.

Vyměřovací základ je přitom stanoven v zákoně o pojistném na veřejné zdravotní pojištění. Zde uvedenou částku základu může vláda vždy do 30. června změnit svým nařízením, kterým vždy jednorázově zvyšuje platbu za státní pojištěnce. Pravidelná valorizace by však měla být zajištěna novelou tohoto zákona, která jasně stanoví ekonomické parametry, k nimž bude pravidelné navyšování vázáno.

Pravidelnou valorizaci prosazovalo Ministerstvo zdravotnictví za bývalého ministra Němečka a jeho plán převzal i nynější ministr Ludvík. V lednu 2016 přišlo Ministerstvo zdravotnictví s návrhem na pravidelnou valorizaci. Proti návrhu se postavilo Ministerstvo financí pod vedením Andreje Babiše především kvůli jeho přílišné finanční nákladnosti pro státní rozpočet.

V návrhu zákona byla pravidelná valorizace platby navázána na všeobecný vyměřovací základ pro účely důchodového pojištění. Součástí návrhu zákona měl být anticyklický mechanismus, který by v době ekonomické krize zajistil kompenzaci výpadku prostředků pro systém zdravotního pojištění (viz zde).

Ministerstvo financí s anticyklickým mechanismem nesouhlasilo a chyběla mu v návrhu provázanost se zvýšením výběru pojistného na zdravotní pojištění při ekonomickém růstu a možností snížení plateb státu. Podle Ministerstva financí měla být valorizace plateb navázána na ekonomické parametry jako růst inflace či růst průměrné mzdy ve zdravotnictví.

Valorizace plateb byla ovšem předmětem sporu mezi ministry Němečkem a Babišem již dříve, neboť Andrej Babiš jakékoliv navyšování odmítal.

Sobotkova vláda navýšila platbu za státního pojištěnce několikrát, až na poslední případ vždy pomocí vládního nařízení, což dokazuje následující tabulka, která ukazuje vývoj výše této platby:

Navyšování plateb za státní pojištěnce bylo pro období mezi červencem 2014 a koncem roku 2018 realizováno vládou vždy formou vládního nařízení. Ve všech případech se jednalo o navýšení této platby po domluvě koaličních stran jednorázově, nikoliv na základě automatického mechanismu, podle něhož by docházelo k pravidelnému zvýšení podle stanovených parametrů.

V červnu 2017 schválili poslanci novelu zákona č. 592/1992 Sb., která byla výsledkem dohody ministrů Ludvíka a Babiše. Tato novela znamenala zvýšení vyměřovacího základu a měsíční částky za státního pojištěnce pro roky 2019 a 2020. Stát bude v těchto letech dávat do systému zdravotního pojištění za státní pojištěnce přibližně 3,5 mld. Kč ročně navíc. I když se jedná o novelu zákona zaručující valorizaci platby v obou zmíněných letech o přibližně stejnou částku, nejedná se o pravidelnou valorizaci platby vázanou na ekonomické parametry. Slib proto hodnotíme jako nesplněný.

Dozor ve zdravotnictví Sociální stát Část. splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zřídíme dozorový orgán nad toky zdravotního pojišťění.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 38

Vládní slib je částečně splněný, neboť orgán kontrolující toky zdravotního pojištění nebyl v pravém slova smyslu zřízen; byla ale přijata novela, díky které jsou finanční toky v rámci zdravotního pojištění průhlednější.

Dne 19. června 2015 schválila Poslanecká sněmovna vládní návrh zákona (ČÁST PRVNÍ, odstavec 18), kterým se novelizoval zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Na základě této novely musí zdravotní pojišťovny povinně zveřejnit smlouvy s poskytovateli zdravotních služeb o poskytnutí zdravotních služeb a jejich úhradě. Zdravotní pojišťovny musí rovněž zveřejnit všechny změny a dodatky k těmto smlouvám. Neučiní-li tak, hrozí jim pokuta až 10 000 000 Kč.
Více informací o „transparenční novele“ naleznete na webových stránkách Ministerstva zdravotnictví. Příslušný sněmovní tisk k dispozici zde (.pdf, str. 4).

Dozorčí orgán v oblasti zdravotního pojištění existuje od roku 1992 a provádí kontrolu hospodaření na takzvaném zvláštním účtu, jenž je dle § 20 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, VZP ČR povinna zřídit.

Tento zvláštní účet slouží (zjednodušeně) k financování hrazených služeb na základě přerozdělování pojistného dle počtu pojištěnců, jejich věku, pohlaví apod.

Dozorčí orgán sestává ze zástupců Ministerstva financí, Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva práce a sociálních věcí a zástupců VZP a ostatních zdravotních pojišťoven.

Elektronický přístup pacientů v účtům Sociální stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zavedeme elektronický přístup pacientů k vlastním individuálním účtům s možností poskytnout vybraná data lékaři.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 40

Vládní závazek se týká elektronizace českého zdravotnictví. Během svého mandátu zpracoval kabinet Národní strategii elektronizace zdravotnictví 2016–2020 (.pdf). Vláda schválila tento strategický dokument usnesením č. 1054 v listopadu 2016. Dále uložila ministru zdravotnictví, aby zajistil v souladu se schválenou strategií realizaci rozvoje elektronizace zdravotnictví a do konce března 2017 připravil k projektu akční plán.

Akční plán ke strategii předložil (.pdf, s. 8) ministr zdravotnictví v dubnu 2017, čímž byl dokument schválen.

Zatímco vláda připravovala zmíněnou strategii, vypracovala skupina poslanců v čele s předsedou Výboru pro zdravotnictví Rostislavem Vyzulou z hnutí ANO návrh zákona, který se problematikou elektronizace zdravotnictví zabývá.

Tento poslanecký návrh však neuspěl, v příloze k usnesení č. 204 totiž vláda vyjádřila v březnu 2017 k tomuto návrhu nesouhlasné stanovisko. Ve svém stanovisku vláda mimo jiné uvádí, že: „ [...] se řešením problematiky elektronizace zdravotnictví zabývá, snaží se ji řešit systematicky a komplexně, a to v rámci Národní strategie elektronického zdravotnictvína období 2016 - 2020 [...]Přípravu zcela nové právní úpravy bez jakékoli předchozí analýzy, bez odborné diskuze, a aniž by byly aspoň v základním směru zhodnoceny její předpokládané dopady, nepokládá vláda za vhodné řešení.“

Poslední aktivita vlády se ve věci elektronizace zdravotnictví – jak vyplývá z výše uvedeného – odehrála v dubnu 2017. Závazek z programového prohlášení tedy naplněn nebyl.

Hlášení volných míst Sociální stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Také obnovíme povinnost zaměstnavatelů hlásit na úřady práce volná místa.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 36

Oznamování volných pracovních míst úřadům práce ze strany zaměstnavatelů specifikuje § 35 zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti v aktuálním znění. V § 35 (1) se výslovně uvádí:

(1) Zaměstnavatel může oznámit příslušné krajské pobočce Úřadu práce volná pracovní místa a jejich charakteristiku (§ 37). Volnými pracovními místy se rozumí nově vytvořená nebo uvolněná pracovní místa, na která zaměstnavatel zamýšlí získat zaměstnance nebo je hodlá obsadit dočasně přidělenými zaměstnanci agentury práce. Podle výše citovaného paragrafu zákona o zaměstnanosti mají tedy zaměstnavatelé možnost, nikoliv povinnost, hlásit úřadům práce volná pracovní místa. Povinnost zaměstnavatelů hlásit volná místa úřadům práce byla zakotvena v původním znění tohoto zákona, který začal být účinný od října 2004. V původním znění § 35 byla vymezena povinnost zaměstnavatelů následovně: Zaměstnavatel je povinen do 10 kalendářních dnů oznámit příslušnému úřadu práce volná pracovní místa a jejich charakteristiku (§ 37) a neprodleně, nejpozději do 10 kalendářních dnů, oznámit obsazení těchto míst. Volnými pracovními místy se rozumí nově vytvořená nebo uvolněná pracovní místa, na která zaměstnavatel zamýšlí získat zaměstnance. Lhůta pro oznámení počíná běžet dnem následujícím po vytvoření, uvolnění nebo obsazení pracovního místa.Novela zákona o zaměstnanosti s účinností od ledna 2012 ovšem tuto povinnost zaměstnavatelů zrušila a namísto ní zavedla pro zaměstnavatele pouze možnost dobrovolně hlásit volná místa.

Sobotkova vláda výslovně slíbila obnovení a nikoliv zavedení této povinnosti právě kvůli skutečnosti, že původně zákon o zaměstnanosti stanovil pro zaměstnavatele povinnost oznamovat volná místa úřadům práce. Vláda za dobu svého fungování neprosadila znovuzavedení povinnosti zaměstnavatelů hlásit úřadům práce volná pracovní místa, zaměstnavatelé mohou volná místa i nadále oznamovat pouze dobrovolně, proto hodnotíme tento slib vlády jako nesplněný.

Lázeňská péče Sociální stát Část. splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zlepšíme přístup pacientů k lázeňské péči (úprava indikačního seznamu posilující RHB péči a zamezující hrazení wellness služeb z veřejných prostředků).“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 38

Vláda Bohuslava Sobotky opravdu vydala předpisy pro úpravu systému pravidel pro hrazení lázeňské a rehabilitační péče pacientům, konkrétně novelu zákona o zdravotním pojištění (č. 1/2015 Sb.) a vyhlášku ministerstva zdravotnictví č. 2/2015 Sb.

Podle textu Zdravotnického deníku, na který odkazuje na svém webu Všeobecná zdravotní pojišťovna, se změny projevily především v délce pobytu pacientů, kdy se půlce z nich nároky na pobyt v lázních znovu prodloužily po snížení počtu dnů z roku 2011. To skutečně obsahuje i samotná novela, podle níž pacienti využívající lázeňskou péči mohou na základě předložené legislativy absolvovat pobyty až o 7 dnů delší.

Mezi roky 2009 a 2013 obecně poměrně výrazně klesl počet proplacených pobytů v lázních z veřejného pojištění.

Že by novela či další legislativní předlohy (popř. indikační vyhláška) zamezovaly proplácení wellness služeb, nelze z veřejně dostupných zdrojů nijak potvrdit. Samo ministerstvo zdravotnictví v tiskové zprávě ke splnění slibu zlepšení přístupu k rehabilitační péči o tomto vůbec nemluví. Naopak píše, že přístup pacientů k péči zůstal přinejmenším na stejné úrovni:

V novele zákona Ministerstvo zdravotnictví nepřidalo do seznamu žádnou novou indikaci, v několika konkrétních případech však došlo ke zmírnění podmínek a zpřesnění některých ustanovení tak, aby nebylo pochyb o nárocích pacienta.“

Minimální mzda Sociální stát Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Po projednání v tripartitě budeme postupně zvyšovat minimální mzdu tak, aby se postupně přiblížila 40 % průměrné mzdy.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 36

Vláda Bohuslava Sobotky prozatím zvýšila minimální mzdu třikrát – v letech 2015, 2016 a 2017. Ke zvýšení sice došlo již v roce 2013, což mělo přesah do roku 2014, nicméně toto zvýšení bylo schvalováno předchozí vládou.

K prvnímu zvýšení minimální mzdy vládou Bohuslava Sobotky došlo v lednu 2015 (.pdf, str. 3), kdy byla zvýšena z původních 8 500 Kč na 9 200 Kč. Podíl minimální mzdy na průměrné se posunul z 33 % na 34,8 %.

K dalšímu zvýšení došlo v lednu 2016 (.pdf, str. 3), kdy byla minimální mzda navýšena na 9 900 Kč. Podíl na průměrné mzdě činil 35,9 %.

K zatím poslednímu navýšení došlo v lednu 2017, kdy se minimální mzda zvedla na 11 000 Kč. Podíl minimální mzdy na průměrné za rok 2017 lze zatím pouze odhadovat. Za první kvartál roku 2017 průměrná mzda v ČR činila 27 889 Kč. Podíl minimální mzdy na průměrné je tedy zatím 39,4 %, což se už velmi blíží slibovaným 40 %.

V současnosti by vláda chtěla prosadit další zvýšení minimální mzdy od ledna 2018. Premiér Sobotka se nechal slyšet, že chce zvýšil minimální mzdu až na 12 200 Kč. „Nejprve návrh předložíme sociálním partnerům, aby se mohli vyjádřit. Po nich, odborech a zaměstnavatelích projedná návrh vláda. Je to jedna z aktuálních priorit sociální demokracie,“ uvedl Sobotka. Také vyjádřil názor, že minimální mzda by se měla zvyšovat každoročně.

Ne euthanasii Sociální stát Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Neumožníme žádné opatření v rozporu s ochranou života od početí do přirozeného konce (ne aktivní euthanasii).“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 40

V květnu 2016 podala skupina šesti poslanců (tři z vládního hnutí ANO a jedna bývalá členka tohoto hnutí) návrh zákona o důstojné smrti, který měl umožnit nevyléčitelným pacientům ukončit na vlastní žádost svůj život.

V červnu stejného roku vláda tento návrh zákona projednávala a vyslovila s tímto návrhem svůj nesouhlas (.pdf), čímž vláda jako celek dodržela svůj původní slib v koaliční smlouvě, kde je řečeno, že „za koaličně dohodnutý se má takový vládní návrh resp. takové usnesení vlády, které podpoří alespoň polovina z přítomných ministrů z každé koaliční strany.“ (IV. 5.)

Návrh putoval do Poslanecké sněmovny, kde jej však koalice, která má většinu, doposud nezařadila ani do prvního čtení. Je tedy jisté, že zákon v tomto období neprojde.

Dodejme, že koaliční smlouvu podepsali také (viz konec dokumentu) všichni členové poslaneckých klubů současných vládních stran. Šlo tedy spíše o porušení ze strany daných poslanců (Zlatuška, Vondráček, Čihák).

Neziskové nemocnice Sociální stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Přijmeme zákon o veřejných neziskových (veřejnoprávních) ZZ pro páteřní síť nemocnic, u fakultních nemocnic se spoluúčastí univerzit na jejich řízení.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 39

Ministerstvo zdravotnictví předložilo návrh zákona o veřejné neziskové zdravotnické organizaci do připomínkového řízení 1. října 2015. Hlavním účelem bylo vytvořit veřejnou neziskovou zdravotnickou organizaci jako novou právní formu nemocnic. Nová právní forma měla (.docx, str. 7–8) zjednodušit řízení nemocnic a možnosti jejich financování. Dále pak měly nemocnice mít ze zákona nárok (.docx, str. 10–11) na uzavření smlouvy se zdravotní pojišťovnou, na základě které by pak mohly poskytovat služby pojištěncům dané zdravotní pojišťovny.

V neposlední řadě návrh obsahuje novou úpravu spolupráce fakultních nemocnic s univerzitami, která by měla (.docx, str. 12–13) zpřesnit podmínky jejich spolupráce, zefektivnit jejich společnou činnost a stanovit podmínky jmenování a odpovědnost vedoucích pracovníků společných pracovišť. Stejně jako u veřejné neziskové zdravotnické organizace se počítá s vytvořením nové právní formy těchto nemocnic, tzv. univerzitních nemocnic (.docx, str. 17). Celkem by podle návrhu mělo změnit svou právní formu devět státních nemocnic (.docx, str. 31–32).

Co se týče postupu návrhu ve vládě, Ministerstvo zdravotnictví jej po vypořádání připomínek předložilo Legislativní radě vlády – ta jej však v listopadu 2016 doporučila vládě neschválit. Vláda o návrhu doposud nejednala a vzhledem k předložení návrhu zákona o univerzitních nemocnicích ani s největší pravděpodobností jednat nebude.

Vláda se po neúspěchu rozhodla pokračovat pouze v oblasti univerzitních nemocnic a v březnu 2017 předložila sněmovně návrh zákona o univerzitních nemocnicích, jehož hlavní body kopírují předchozí legislativní návrh. Návrh však již od června leží ve sněmovním výboru pro zdravotnictví, který nařídil (.pdf, str. 2) přerušení jeho projednávání do 30. září.

Obchod s chudobou Sociální stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zamezíme obchodu s chudobou, který spočívá v pronajímání předražených ubytoven hrazených ze sociálních dávek na bydlení.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 37

Vláda sice udělala několik kroků ke zlepšení situace lidí na ubytovnách a ke ztížení provozování tohoto byznysu, problém však přetrvává. Konkrétní podobu života na ubytovnách ukazuje reportáž Reportérů ČT z dubna 2017. Komplexněji měl být problém řešen přijetím zákona o sociálním bydlení, projednávání vládního návrhu však bylo v Poslanecké sněmovně přerušeno v prvním čtení a není pravděpodobné, že by byl do konce volebního období přijat.

Návrh zákona o sociálním bydlení (Návrh zákona včetně důvodové zprávy, .pdf) počítá s tím, že by osoba v bytové nouzi nebo osoba vynakládající nepřiměřeně vysoké náklady na bydlení měla nárok na sociální bydlení. Bytový fond by zajišťovala primárně obec, a to s regulovanou cenou nájmu. Tím by v podstatě vymizela potřeba těchto lidí hledat si bydlení jiným způsobem – tedy v ubytovnách – a zamezilo by se tzv. „obchodu s chudobou“.

Na podzim 2014 ovšem prošla první ze dvou novel, které se „obchodu s chudobou“ týkají. Jde o novelu zákona o pomoci v hmotné nouzi, která definuje vhodné bydlení a určuje, jak musí vypadat byt, na který dostane žadatel v hmotné nouzi dávky – jedná se hlavně o zakotvení stavebních a hygienických standardů. Navíc zavádí, že místo doplatku na bydlení poskytovaného na jednu osobu je doplatek poskytnut na jednu místnost ubytovny (jeden byt), bez ohledu na to, kolik lidí v ní žije.

V březnu 2017 prošla Parlamentem druhá novela zákona o pomoci v hmotné nouzi. Ta podle důvodové zprávy (.pdf, s. 5–9) cílí přímo proti byznysu s ubytovnami, respektive upravuje a zpřísňuje podmínky, za kterých může žadatel získat doplatek na bydlení umožňující mu bydlet v „substandardních formách bydlení“ (tedy takových, které neodpovídají stavebně-technickým standardům). Žadatel musí mít důvod v takových prostorách bydlet (např. jedná se o místo blízké k jeho zaměstnání) a musí spolupracovat na motivačním plánu. Zároveň se novelou snížila výše dávky, kterou mohou žadatelé pro bydlení na ubytovnách získat (z 90 % pokrytých nákladů na bydlení na 80 %).

Ohrožení na trhu práce Sociální stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda navrhne dočasné osvobození od plateb na sociální pojištění po dobu 12 měsíců u těch zaměstnavatelů, kteří zaměstnají občany zvláště ohrožené na trhu práce. Za tyto zaměstnance bude pojistné hradit stát.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 7

Sociální pojištění je založené na pravidelných příspěvcích, které jsou příjmem státního rozpočtu. Občan se připravuje na událost (např. důchod nebo nemoc), která nastane, nebo by mohla nastat. V sociálním pojištění jsou zahrnuty platby za nemocenské pojištění, důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

Sociální pojištění jsou povinni platit zaměstnavatelé ve výši 25 % vyměřovacího základu. Odvádí poplatek za nemocenské pojištění, důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Zaměstnanci jsou povinni platit 6,5 % z vyměřovacího základu. Platí důchodové a nemocenské pojištění, které jim zaměstnavatel přímo strhává z platu. Dohromady je státu v rámci sociálního pojištění odváděno 31,5 % z vyměřovacího základu za jednoho zaměstnance. Osoby samostatně výdělečně činné jsou povinné platit 28 % z vyměřovacího základu na důchodové pojištění a 1,2 % na nemocenské pojištění.

V koncepci Ministerstva práce a sociálních věcí pro období 2015 až 2017 s dopadem až do roku 2020 byla vytyčena úloha vypracovat návrh dočasného osvobození od plateb na sociální pojištění na dobu 12 měsíců pro ty zaměstnavatele, kteří zaměstnávají občany zvlášť ohrožené na trhu práce. Tato úloha vyplývala z programového prohlášení vlády (.pdf). Ohroženými občany na trhu práce jsou myšleni vysokoškolští absolventi, osoby starší 50 let a rodiče po návratu z mateřské dovolené, kteří byli před nástupem do práce vedeni v evidenci nezaměstnaných.

Tento slib hodnotíme jako nesplněný. Za dobu funkčního období této vládní koalice nedošlo k předložení žádného takového vládního návrhu. Zůstává zachovaný původní stav.

Ochrana zdravotníků ve službě Sociální stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zlepšíme právní ochranu zdravotníků včetně obrany před fyzickými útoky při výkonu zdravotnického povolání.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 39

Právní úprava ochrany zdravotnických pracovníků zůstává zachována tak. jak byla vymezena v novém trestním zákoníku přijatém v roce 2009. Zdravotní pracovníci nejsou zahrnuti v § 127 odst. 1, který taxativně jmenuje úřední osoby.

Je jim však přiznaná vyšší ochrana při výkonu jejich povolání, prostřednictvím přísnějších trestů pro pachatele násilných trestných činů vůči zdravotníkům vykonávajícím svou činnost. Ty jsou definovány v paragrafech § 140 Vražda odst. 3 f), §145 Těžké ublížení na zdraví odst. 2 e), §146 Ublížení na zdraví odst. 2 d) a § 353 Nebezpečné vyhrožování odst. 2 e).

Slib je nesplněný. Téma zařazení zdravotnických pracovníků mezi úřední osoby je dlouho diskutované, avšak zatím nedošlo ke změně. Jedním z důvodů je, že úřední osoba má sice větší ochranu, ale při překročení svých kompetencí jí hrozí vyšší tresty.

Personálie úřadů práce Sociální stát Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda stabilizuje a personálně posílí pobočky Úřadu práce ČR s ohledem na zajištění činností v oblasti politiky zaměstnanosti a výplaty nepojistných sociálních dávek včetně nezbytného sociálního šetření.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 6

Slib považujeme za splněný a odkazujeme se na předchozí analýzy k tomuto tématu.

Vyplácení sociálních dávek bylo na úřady práce převedeno v roce 2012, v té době ovšem nedošlo k personálnímu posílení těchto úřadů, pouze navýšení pracovních povinností. Sobotkova vláda v roce 2014 schválila posílení úřadů o 600 pracovníků.
Dále se odkazujeme na naši předchozí analýzu OVM z 19. dubna 2015, kde potvrzujeme, že se ve zmíněném roce počítá s náborem dalších pracovníků pro zajištění efektivního vyplácení nepojistných sociálních dávek.

Na základě informací dostupných zde by mělo dojít i v letošním roce k dalšímu personálnímu posílení v rámci této oblasti.

Poplatky ve zdravotnicví Sociální stát Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda nebude znovu zavádět poplatek za hospitalizaci. S účinností k 1. lednu 2015 zruší poplatek za recept i za ošetření v ambulantní sféře. Ponechá pouze regulační poplatek za využití pohotovostních služeb.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 7

Poplatky za hospitalizaci byly zrušeny na základě nálezu Ústavního soudu z června 2013, s účinností od 1. ledna 2014, a již znovu zavedeny nebyly. V současné době fungují regulační poplatky za využití lékařské pohotovostní služby a využití pohotovostní služby v oboru zubní lékařství ve výši 90 Kč, tak jak stanovuje zákon o veřejném zdravotním pojištění. Vláda Bohuslava Sobotky ve svém funkčním období zrušila regulační poplatky za návštěvu lékaře a poplatky za lékařský předpis a recept dne 26. září 2014, s účinností od 1. ledna 2015, tak jak je uvedeno ve vládní novele příslušné legislativy (.pdf, str. 6).

Porodné na druhé dítě Sociální stát Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Prosadíme porodné i na druhé dítě.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 37

Předchozí vláda ODS, TOP 09 a VV v roce 2011 zrušila porodné na druhé dítě. Vláda Bohuslava Sobotky porodné na druhé dítě od roku 2015 opět zavedla. Konkrétně tak učinila novelou zákona o státní sociální podpoře, která prošla během roku 2014.

V novele se přímo uvádí: „Nárok na porodné má žena, která porodila své první nebo druhé živé dítě, nepřevyšuje-lirozhodný příjem v rodině součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2,70.“

Koeficientem je míněn 2,7násobek životního minima. Za první dítě má od roku 2015 rodička nárok na 13 tisíc korun, na druhé dítě pak 10 tisíc korun.

Podmínky se změnily také v případě narození dvojčat a vícerčat. Do roku 2015 měla rodička nárok na porodné 19 500 korun v případě, že se jí při prvním porodu narodilo dvě a více dětí. V případě, že se jí ale narodilo při prvním porodu jedno dítě a při dalším porodu dvě a více dětí, měla nárok pouze na porodné na první dítě ve výši standardních 13 tisíc korun.

Od roku 2015 má rodička nárok na porodné 23 tisíc korun za porod dvojčat a vícerčat bez ohledu na to, zda se jedná o první nebo druhý porod.

Převod lékařských praxí Sociální stát Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Usnadníme převod lékařských praxí mezi lékaři (dědictví, prodej).“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 39

Prodej lékařské praxe bylo možné uskutečnit dvěma způsoby: buď přímým převedením z osoby na osobu, nebo nejprve převedením praxe na právnickou osobu a následným předáním podílů v této právnické osobě zájemci o praxi (.pdf, str. 24).

Při prodeji mezi dvěma fyzickými osobami mohla být praxe odkoupena prostřednictvím nepojmenované smlouvy nebo smlouvou o prodeji závodu (NOZ §2175). Nový nabyvatelmá povinnost získat oprávnění k poskytování zdravotní péče ve stejném rozsahu, v jakém ji poskytoval předcházející provozovatel. Zároveň musel prodávající požádat o odebrání oprávnění. Dále musely být uzavřeny smlouvy mezi zdravotními pojišťovnami a novým provozovatelem. Zde však bylo nutné absolvovat výběrové řízení, které pro pojišťovny nebylo závazné, tedy ani pří úspěchu uchazeče s ním nemusela být uzavřena smlouva (.pdf, str. 24).

Tento stav změnila vládou navržená novela zákona o všeobecném zdravotním pojištění 200/2015Sb., účinná k 1.9.2015, která v § 17 odst.8 zavedla pro pojišťovny povinnost uzavřít smlouvu o poskytování a hrazení zdravotní péče s kupujícím praxe. Tato novela zavádí i možnost dědění lékařské praxe, kde platí podobné podmínky jako při prodeji. Jedinou výjimkou, kdy zdravotní pojišťovna nemusí uzavřít smlouvu s nástupcem nebo dědicem, je, pokud původnímu poskytovateli vypověděla smlouvu. Nákup a dědění praxe upravují zákony o zdravotních službách a veřejném zdravotním pojištění (.pdf).

Převod lékařské praxe na právnickou osobu a následně až na kupujícího praxe přijetím této novely ztratil svou výhodu v možnosti převodu smluv se zdravotními pojišťovnami bez nutnosti výběrového řízení. Proto existuje názor, že už není efektivní tento způsob využívat (.pdf).

Slib považujeme za splněný. Přijetím novely zákona o všeobecném zdravotním pojištění skutečně došlo k ulehčení převodu a zavedení dědění lékařské praxe.

Reforma důchodového systému Sociální stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Dáme podnět k sestavení odborné komise v gesci ministerstva práce a sociálních věcí a ministerstva financí složené z delegovaných zástupců koaličních stran, opozice, zástupců tripartity a odborníků z řad ekonomů, demografů a sociologů, která připraví úpravy zdanění práce a důchodového systému s účinností od roku 2017 tak, abychom zajistili výplaty důstojných penzí, posílení principu zásluhovosti, narovnání transferu mezi rodinou a společností a zastropování věku odchodu do důchodu.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 36

Vládní koalice skutečně zřídila takovou komisi, její výstupy však zcela neaplikovala, některé jí navrhované body neprosadila (ani neprosazovala) vůbec. Vláda sice zavedla některé parametrické úpravy důchodového systému, ty však vycházely spíše (zejména jde o druhý pilíř) z přímé dohody mezi stranami než z práce důchodové komise. Vládní závazek rovněž uvádí snahy o úpravy zdanění práce od roku 2017, přičemž v dané věci se nestalo nic.

Koaliční smlouva (čl. 5.1) vlády ČSSD, ANO a KDU-ČSL stanovila mandát pro tzv. Odbornou komisi pro důchodovou reformu, která se opravdu poprvé v plné sestavě sešla na konci května roku 2014. Zatím žádnou velkou reformu penzijního systému nedohodla a nepředložila, v zákonech vešlo v účinnost pouze pár návrhů komise (str. 11).

Především od ledna 2016 zrušila tzv. důchodové spoření ukotvené v druhém penzijním pilíři. Ten zavedl systém, kdy si lidé mohli dobrovolně spořit na důchod, po jeho zrušení se jim ale peníze vrátily. Ač danou věc navrhovala rovněž zřízená komise, šlo primárně o závazek vyplývající z koaliční smlouvy.

Dále vešly v platnost návrhy komise týkající se třetího penzijního pilíře (3.1 – 3.5) neboli penzijního připojištění (také dobrovolné). Rozšířilo se osvobození od daně z příjmů na výplaty penzí, snížil se minimální věk pro účast v doplňkovém penzijním pojištění, zvýšil se limit pro investování do standardních fondů kolektivního investování, změnil se způsob správy doplňkových fondů, které pojištění kryjí, a změnily se pravomoci České národní banky k udělování povolení, pokud nejsou splněny zákonné požadavky.

Prošel i návrh změnit hranici důchodového věku, která do té doby neměla limit a počítala s automatickým zvyšováním podle zvyšující se hranice naděje na dožití. Konkrétní číslo jako hranici tato změna nenastavila, ale nastavila nové parametry pro výpočet hranice důchodového věku. Ten se může dále posouvat každých 5 let, a to v závislosti na vzrůstajícím věku dožití. Vláda tedy zcela důchodový věk nazastropovala. Nové opatření bude navíc platit až od roku 2030, kdy se reálně důchodový věk dostane na 65 let. Jde tedy spíše o odložení rozhodnutí v této věci na další vlády.

V neposlední řadě komise upravila systém valorizace důchodů, který upravuje důchody tak, aby reagovaly na zvyšující se úroveň životních nákladů domácností, a tím se omezil počet domácností důchodců, které žijí na hranici chudoby. Dodejme, že nehodnotíme, zda tyto změny znamenají to, že penze jsou důstojné.

Komise ovšem vládě navrhla i další body. Např. šlo o diferenciace sazeb pojistných odvodů pro rodiny s dětmi. Obecně se jedná o to, že by rodiny s více dětmi platily nižší sociální pojištění. Koalice letos v dubnu tuto předlohu poslala do Poslanecké sněmovny, nezačala se ovšem ani projednávat. Je tedy jisté, že tento bod doporučovaný komisí nebude ve stávajícím období prosazen. Dalším nenaplněným návrhem komise je společný důchodový vyměřovací základ manželů. To ovšem odmítla ministryně práce.

Kromě toho vláda ve svém závazku psala rovněž o úpravách zdanění práce. V této věci se během jejího mandátu fakticky nic nestalo. Byly zachovány jak sazby daní z příjmu, tak výše odvodů.

Stavba sociálních bytů Sociální stát Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„S využitím evropských prostředků zahájíme ve spolupráci s obcemi výstavbu malometrážních sociálních bytů a startovacích bytů pro mladé rodiny.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 37

V rámci dotačních integrovaných programů jsou vypsány výzvy zaměřené na sociální infrastrukturu, které mimo jiné podporují výstavbu sociálních bytů; vypsané byly i další výzvy na sociální bydlení. Ministerstvo pro místní rozvoj navíc dotuje ze státních peněz vznik podporovaného bydlení, do kterého patří i vstupní byty a bydlení pro seniory.

V rámci IROP jsou vypsané výzvy v rámci tří integrovaných nástrojů (ITI, CLLD, IPRÚ), které se zaměřují na sociální byty, komunitní centra, deinstitucionalizaci sociálních služeb a rozvoj sociálních služeb. Tyto výzvy běží od konce roku 2016 do roku 2022 a dohromady jsou na tuto věc vyčleněny skoro 4 mld. korun, jak je vidět v následující tabulce:

Na sociální bydlení běžely v roce 2016 i další výzvy, č. 34 a č. 35 na podporu pořizování sociálních bytů a na podporu sociálního bydlení ve vyloučených lokalitách (celkem bylo k dispozici přes miliardu korun).

Ministerstvo pro místní rozvoj rozděluje i státní dotace, které se vztahují na tento typ bydlení, v rámci programu zaměřeného na „podporované byty“. Jedním z typů podporovaných bytů jsou vstupní byty (.pdf, s. 10–13), které se vztahují na osoby v hmotné nouzi, které zároveň žijí ve vyloučené lokalitě, hrozí jim odebrání dítěte nebo jsou v tíživé životní situaci (opuštění výkonu trestu, dětského domova atd.).

Kromě vstupních bytů program podporuje výstavbu pečovatelských domů, komunitních domů pro seniory a domů s bezbariérovými byty. Nejde přímo o program zaměřený na obce, i když se obce o dotace často hlásí (může je však získat i soukromý subjekt). Příjemce dotace, který byty staví či opravuje pro tyto účely, však musí mít souhlas obce.

Tyto programy jsou vypisovány každoročně a například pro rok 2017 bylo na dotace v programu na podporu bydlení k dispozici 411 mil. Kč, z toho 320 mil. v programu na podporované byty. (Pro srovnání: například v roce 2013 – za Nečasovy vlády – bylo rozděleno 200 mil. Kč v rámci výstavby podporovaných bytů. Nejde tedy o něco, co by začala tato vláda.)

Pro úplnost dodáváme, že stát poskytuje také úvěr pro mladé do 36 let na rekonstrukce a modernizace od Státního fondu rozvoje bydlení a úvěr pro rodiny pečující o dítě do šesti let; tento úvěr je výhodnější než od banky.

Stropy pro odvody Sociální stát Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Odvody plateb do zdravotního pojištění budou beze stropu.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 37

Na schůzi 24. září 2014 Poslanecká sněmovna hlasováním schválila vládní návrh zákona (.pfd, str. 257), kterým se definitivně zrušil maximální vyměřovací základ pro odvody pojistného do zdravotního pojištění. Tato novela nabyla účinnosti 1. ledna 2015.

V minulosti, respektive mezi lety 2008 až 2012, byl stanoven strop pro odvody zdravotního pojištění nejprve na 48násobek a později 72násobek průměrné mzdy. V roce 2012 schválil tehdejší parlament novelu zákona, kterou se s účinností od 1. ledna 2013 do konce roku 2014 přerušila platnost tohoto maximálního vyměřovacího základu (Zdroj: Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky; Informace; 2015) . V tabulce níže je zachycen vývoj výší maximálních vyměřovacích základů pro platby do veřejného zdravotního pojištění od roku 2008:

Valorizace penzí Sociální stát Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda připraví novelu zákona o důchodovém pojištění týkající se úpravy podmínek pro zvyšování důchodů od roku 2015. Vláda ukončí platnost pravidla snížené valorizace důchodů a zajistí, že důchody budou od ledna 2015 opět zvyšovány o 100 % nárůstu spotřebitelských cen a o jednu třetinu nárůstu reálné mzdy.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 6

Sobotkova vláda v dubnu 2014 podala návrh novely zákona o důchodovém pojištění. Tento návrh byl schválen, od 1. září 2014 nabyl účinnosti a je vypsán ve Sbírce zákonů jako 183/2014 Sb. (.pdf, str. 35).

Tento zákon ukončil dosavadní platnost tehdejší valorizace, která byla upravena zákonem č. 314/2012 Sb. Původně se tedy v období od 1. ledna 2013 do posledního prosince roku 2015 měly důchody valorizovat tak, že se zohledňovala pouze 1/3 růstu spotřebitelských cen. Měla tedy proběhnout ještě jedna snížená valorizace v lednu 2015.

Sobotkova vláda však změnou v zákoně tuto sníženou valorizaci zrušila a již od ledna 2015 se tedy podmínky valorizace důchodů upravily na zvyšování důchodů podle 100 % nárůstu spotřebitelských cen a jednu třetinu nárůstu reálné mzdy.

Výdaje na sociální služby Sociální stát Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda zajistí dostatečný objem finančních prostředků ze státního rozpočtu pro oblasti sociálních služeb, který nebude nižší než v roce 2014 a bude zohledňovat míru inflace.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 6

Je jistě problematické určit, co přesně je „dostatečný objem“, může jít o velmi subjektivní posouzení. V rámci ověření naplnění slibu tedy sledujeme, zda výdaje do sociálních služeb od roku 2014 nejsou nižší, než jaká byla jejich výše právě v tomto roce, kdy vláda Bohuslava Sobotky nastoupila.

S výjimkou roku 2015, kdy klesly celkové výdaje o zhruba 300 milionů korun, alokace na sociální služby rostla. V letošním roce je rozpočtováno oproti roku 2014 téměř o čtvrtinu finančních prostředků více (příslušná data naleznete ve zdroji pod tabulkou, vycházejí z monitoru státní pokladny).

Data: zde. Výkyv mezi roky 2011 a 2012 byl způsobem sociální reformou ministra Drábka.

Výhrada svědomí pro zdravotníky Sociální stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Přijmeme novou právní úpravu pro případy výhrady svědomí pro všechny pracovníky ve zdravotnictví.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 39

Výhrada svědomí je právní a etický institut, který umožňuje např. zdravotnickým pracovníkům odmítnout poskytnout zdravotnickou službu pacientovi, pokud by její poskytnutí odporovalo jejich svědomí nebo náboženskému vyznání.

V českém právním řádu je tento institut zakotven v zákoně o zdravotních službách. Na výhradu svědomí má nárok každý zdravotnický pracovník. Zdravotnické zařízení pak pacientovi zajistí jiného zdravotnického pracovníka.

Odmítnutí zdravotnické služby není možné, pokud by jím došlo k vážnému ohrožení zdraví nebo života pacienta.

Zákon o zdravotních službách byl od roku 2011 čtrnáctkrát novelizován. Žádná novela se však nedotkla ustanovení o výhradě svědomí.

Výplata dávek Sociální stát Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda vytvoří podmínky pro smluvní a technické zajištění systému pro výplaty nepojistných sociálních dávek a dávek z oblasti státní politiky zaměstnanosti včetně veškerých pomocných aplikací, a to prostřednictvím infrastruktury a informačních systémů resortu práce a sociálních věcí.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 6

Slib hodnotíme jako splněný, protože vláda navýšila počet pracovníků úřadů práce, čímž se zlepšily podmínky pro vyplácení dávek. Vládě se také podařilo získat nové dodavatele informačních systémů. Je však nutné poznamenat, že z veřejných zdrojů není jasné, zda všechny systémy budou fungovat prostřednictvím infrastruktury a informačních systémů ministerstva práce a sociálních věcí.

Převedení vyplácení sociálních dávek z obcí na úřady práce proběhlo v roce 2011. Podle oficiální zprávy ministerstva práce a sociálních věcí se všechny nepojistné sociální dávky, včetně podpory v nezaměstnanosti, začaly v roce 2012 vyplácet na Úřadu práce ČR, který „nově od obcí přebral výplatu dávek hmotné nouze, příspěvku na péči a dávek osobám se zdravotním postižením“. Výhodou této změny bylo zdvojnásobení počtu míst, které dávky vyplácejí.

Jak popisuje tisková mluvčí Úřadu práce ČR ve zprávě z 15. 4. 2014:

„Centralizovaný ÚP ČR vznikl v roce 2011. Do té doby existovalo 77 samostatných okresních úřadů práce. V nich působilo celkem 8 136 lidí. Po zásadní organizační změně a převodu kompetencí v rámci zpracování a výplat nepojistných sociálních dávek k 1. 1. 2012 práce přibylo. Počet úředníků ale naopak klesl, a to o 1 953 osob. V době, kdy dávkovou agendu vykonávaly obce, pracovalo v této oblasti více než 3 642 lidí. Když přešla na ÚP ČR, dostalo ji na bedra 1 953 zaměstnanců. V červenci 2014 schválila vláda personální posílení v této oblasti, a to o 600 pracovníků. Momentálně má ÚP ČR celkem 10 007 zaměstnanců.“ Vládě se tedy povedlo přivést více zaměstnanců pro zajištění lepšího vyplácení dávek.

Ministerstvu práce a sociálních věcí se však nepodařilo naplnit závazek k zajištění nových informačních systémů na vyplácení dávek. Od roku 1993 vytvářela a zpracovávala firma OKsystem informační systémy pro výplatu sociálních dávek. Od roku 2011 se ale ministerstvo práce a sociálních věcí snaží o vysoutěžení nového systému. Tehdejší ministr Jaromír Drábek se pokoušel firmu OKsystem vyšachovat bez řádného výběrového řízení, a tak bylo jediným zákonným řešením navrácení k firmě OKsystem.

Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová se v roce 2014 rozhodla vyhlásit výběrové řízení na vysoutěžení nového systému. Fungovat měl začít podle původních plánu během ledna 2017. Jenže neúspěšní uchazeči podávali námitky a snažili se zvrátit rozhodnutí ministerstva. To zakázku rozdělilo na čtyři oblasti.

První nový velký informační systém začal fungovat od června (.pdf) letošního roku. Systém na zpracování dávek v nezaměstnanosti dodává firma Atos (.pdf), která podobný systém provozuje na Slovensku.

Druhý systém pro výplatu sociálních dávek se rozběhne od března 2018 a jeho autorem je OKsystem. Okruh jeho správy je od rodičovských příspěvků po dávky pro postižené.

Systém nazvaný Integrovaná a podpůrná provozní data dodává ČD Telematika a propojuje dva výše zmíněné systémy.

Poslední zakázku na systém Provozní integrační prostředí, který zajišťuje provoz a komunikaci mezi systémy, získala firma AutoCont.

Oba systémy jsou již připraveny, doposud však nebyly spuštěny. Než všechny tyto programy naběhnou, přechodné období překlene za miliardu právě OKsystem.

Další systém od ČD Telematika (nazvaný Integrovaná podpůrná a provozní data), který má zmíněné dva systémy dávek a zaměstnanosti propojovat, už je hotov, ale zatím na svou chvíli čeká. Podobně je na tom systém Provozní integrační prostředí (AutoCont) zajišťující provoz a komunikaci mezi systémy.

Na jaké platformě a infrastruktuře nové informační systémy od firem Atos a OKsystem pracují, se nám nepodařilo dohledat, jelikož příloha č. 6 Funkční a technické požadavky byla zadavatelem označena jako důvěrná neveřejná informace, kterou dostali pouze účastníci výběrového řízení.

U zakázek na další dva systémy Funkční a technické požadavky zveřejněné jsou:

Ministerstvo je správcem Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí, jehož obsahem jsou údaje nezbytné k plnění úkolů ministerstva a Úřadu práce v oblasti státní sociální podpory, pomoci v hmotné nouzi, příspěvku na péči, dávek pro osoby se zdravotním postižením, sociálně-právní ochrany dětí, státní politiky zaměstnanosti a ochranyzaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele.Jednotný informační systém práce a sociálních věcí může ministerstvo a Úřad práce využít rovněž za účelem získání potřebných údajů nezbytných pro výplatu a kontrolu vyplácení dávek nebo podpory v nezaměstnanosti, podpory při rekvalifikaci nebo kompenzace. Součástí Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí je rovněž Standardizovaný záznam sociálního pracovníka vedený podle zákona o pomoci v hmotné nouzi a zákona o sociálních službách.(.pdf, str. 4)

Zákon o sociálním bydlení Sociální stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Prosadíme zákon o sociálním bydlení, který definuje standard sociálního bytu a vymezí osoby, které na něj mají při plnění stanovených podmínek nárok.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 14

V březnu 2017 vláda tento zákon po dlouhých diskuzích schválila, nicméně s ním nikdo příliš spokojen nebyl – vedly se spory například o tom, na koho by se měl zákon vztahovat.

ČSSD měla v plánu zákon aplikovat na široké spektrum lidí v nouzi, včetně seniorů, samoživitelů nebo postižených. Naopak ANO požadovalo zúžení skupiny obyvatel, na které by se zákon měl vztahovat, a také bylo proti zřizování nového úřadu, který by přidělování bytů řídil místo obcí. Místo toho měly být do programu dobrovolně zapojeny obce, které by tyto byty přidělovaly.

V případě, že by obce spolupráci odmítly, měl byty přidělovat nově zřízený Státní fond rozvoje bydlení. Opoziční strany pak kritizovaly zákon kvůli obavám o vytvoření sociálně vyloučených lokalit a také kvůli finanční náročnosti.

Po schválení ve vládě byl zákon poslán do Poslanecké sněmovny. Zde byl projednáván 17. 5. 2017, nicméně jednání bylo přerušeno a od té doby se o zákonu nejednalo. Jelikož je stále v prvním čtení, je fakticky jisté, že se již projednat nestihne a spadne tak pod stůl.

Zálohové výživné Sociální stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Pro případy, kdy druhý rodič neplatí řádně výživné, prosadíme zákonnou úpravu řešící zálohované výživné, poskytované za jasných podmínek státem.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 37

Tento návrh zákona byl vládou schválen a předložen do Poslanecké sněmovny v březnu 2017. Tam však jeho cesta prozatím skončila – zákon byl doporučen na projednání 5. dubna 2017, od té doby však nebylo zahájeno ani první čtení. Je tedy zjevné, že se již nestihne do konce volebního období projednat. Zákon o zálohovaném výživném by zaručoval „poskytování zálohovaného výživného nezaopatřeným dětem v případě, že fyzická osoba, která má k nezaopatřenému dítěti soudem uloženou povinnost hradit výživné, tuto svou povinnost řádně a včas neplní.“

Tyto dávky by dostávaly děti z domácností s příjmem pod 2,7 násobku životního minima a dětem by byla vyplácena částka do 1,2 násobku dětského životního minima, a to pokud povinná osoba neuhradila výživné po dobu delší než tři měsíce.

Opozice kritizuje nízkou vymahatelnost – ta by měla údajně dosahovat asi 10 %. TOP 09 také navrhuje, aby bylo možné dávku vymáhat po dlužnících už po dvou, ne třech měsících.

Zrušení II. pilíře Sociální stát Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Sloučíme II. a III. pilíř. Zastavíme vyvádění prostředků z průběžného důchodového pilíře.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 36

Slib označujeme za splněný, neboť II. pilíř důchodového systému Sobotkova vláda zrušila, čímž zastavila vyvádění prostředků z I. pilíře (průběžného) a reformou III. pilíře jej pro občany částečně zatraktivnila.

II. pilíř zavedla vláda Petra Nečase. Nynější vláda Bohuslava Sobotky na jednání dne 18. května 2015 projednala návrh zákona, jímž předložila zrušení II. pilíře penzijního sytému. V říjnu 2015 byl tento vládní návrh schválen Poslaneckou sněmovnou a koncem téhož roku také Senátem.

Změny, k nimž došlo zrušením II. pilíře a reformou III. pilíře, si následně ukážeme.

Důchodový systém před přijetím zákona č. 376/2015 Sb. o ukončení důchodového spoření během mandátu Sobotkovy vlády – tedy před zrušením druhého důchodového pilíře – vypadal následovně:

(MFČR, 2013; Manuál k důchodové reformě [.pdf, str. 7])

Důchodový systém sestával ze tří takzvaných důchodových pilířů:

I. důchodový pilíř - průběžný, do něhož tečou prostředky primárně ze sociálního pojistného a jsou z tohoto fondu vypláceny státní důchody.

II. důchodový pilíř, který Sobotkova vláda zrušila. Tento pilíř umožňoval účast na bázi dobrovolnosti, ale nebylo možné z něj vystoupit před dovršením věku, v němž byl člověku přiznán státní důchod z I. pilíře. Způsob financování byl založen na 5% odvodu z hrubé mzdy účastníka, přičemž se mu o 3 % snížil odvod do I. důchodového pilíře. II. pilíř obhospodařovaly penzijní společnosti, díky kterým měly být peníze na kapitálových trzích následně zhodnoceny.

Právě ono snížení odvodu do I. pilíře, z nějž se vyplácí státní důchody, bylo se zrušením II. pilíře zastaveno.

Posledním pilířem byl III. důchodový pilíř (penzijní připojištění pro účastníky transformovaných fondů a doplňkové penzijní spoření). Tento pilíř doznal reforem, ale zůstal zachován.

V rámci reforem se například do doplňkového penzijního spoření umožnil vstup všem bez věkového omezení (kapitola 5., Změny ve III. pilíři). Rodiče tedy mohou spořit v rámci tohoto pilíře svým dětem. Účast ve III. pilíři je taktéž dobrovolná. Ze systému lze předčasně vystoupit, ovšem s tím, že nárok na státní příspěvek a daňové úlevy je podmíněn setrváním do stanovené doby. Stát k měsíčním příspěvkům účastníků vyplácí státní příspěvek a umožňuje odečíst část zaplacených příspěvků ze základu daně z příjmů.

Sliby vlády Andreje Babiše ověřujeme díky grantové podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.