Demagog.cz

Sliby Sobotkovy vlády (2014—2017)

Speciální výstup Demagog.cz sledující plnění slibů vlády Bohuslava Sobotky

S končícím volebním obdobím zpracoval Demagog.cz unikátní analýzu, nakolik koalice ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL splnila závazky, které si na začátku volebního období sama vytyčila. Pečlivě jsme prostudovali programové prohlášení vlády a koaliční smlouvu a identifikovali jsme přesně 156 měřitelných slibů, a to napříč rezorty. Můžete si tak přečíst, jak si vláda vedla v plnění slibů na poli bezpečnosti, zahraniční politiky, zdravotnictví, školství, práva a státní správy, hospodářství a ekonomiky, zemědělství i životního prostředí.

U každého jsme na základě dohledávání primárních zdrojů informací zkoumali, zda se jej koalici podařilo naplnit (kompletní metodika). Pro potřeby tohoto výstupu pracujeme s třemi hodnotícími kategoriemi — jde o sliby splněné, částečně splněné a nesplněné (více v metodice). Cílem hodnocení není říct, zda vláda byla dobrá, nebo špatná. To si rozhodne každý volič 20. a 21. října u volební urny. Naším cílem bylo nabídnout veřejnosti tvrdá data a poctivou analýzu namísto impulsivních a zkratkovitých hodnocení, která s sebou nese rozbíhající se předvolební kampaň. Z výsledků vyplývá, že vláda splnila 51 % verifikovatelných slibů a naopak nesplnila 40 % z toho, co si vytyčila v koaliční smlouvě.

Analýzu jsme zpracovali k 20. srpnu 2017, po proběhnuvší poslední schůzi Poslanecké sněmovny ji budeme s ohledem na legislativní posuny u jednotlivých předloh ještě aktualizovat.

Budeme rádi za vaši zpětnou vazbu. Pište nám na info@demagog.cz.

Poslední aktualizace výstupu: 20. srpna 2017

156 sledovaných slibů

79 splněných
51 %
14 částečně splněných
9 %
63 porušených
40 %
Oblast Hodnocení
Automatická valorizace plateb za státní pojištěnce Sociální stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Pravidelně valorizujeme platby za státní pojištěnce vázané na ekonomické parametry (růst inflace, růst průměrné mzdy ve zdravotnictví).“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 37

Platba za státního pojištěnce znamená, že stát je prostřednictvím státního rozpočtu plátcem zdravotního pojištění za studenty, nezaměstnané a důchodce. Za tyto osoby platí stát měsíčně pojistné ve výši 13,5 % z částky rovnající se vyměřovacímu základu pro platbu pojistného státem.

Vyměřovací základ je přitom stanoven v zákoně o pojistném na veřejné zdravotní pojištění. Zde uvedenou částku základu může vláda vždy do 30. června změnit svým nařízením, kterým vždy jednorázově zvyšuje platbu za státní pojištěnce. Pravidelná valorizace by však měla být zajištěna novelou tohoto zákona, která jasně stanoví ekonomické parametry, k nimž bude pravidelné navyšování vázáno.

Pravidelnou valorizaci prosazovalo Ministerstvo zdravotnictví za bývalého ministra Němečka a jeho plán převzal i nynější ministr Ludvík. V lednu 2016 přišlo Ministerstvo zdravotnictví s návrhem na pravidelnou valorizaci. Proti návrhu se postavilo Ministerstvo financí pod vedením Andreje Babiše především kvůli jeho přílišné finanční nákladnosti pro státní rozpočet.

V návrhu zákona byla pravidelná valorizace platby navázána na všeobecný vyměřovací základ pro účely důchodového pojištění. Součástí návrhu zákona měl být anticyklický mechanismus, který by v době ekonomické krize zajistil kompenzaci výpadku prostředků pro systém zdravotního pojištění (viz zde).

Ministerstvo financí s anticyklickým mechanismem nesouhlasilo a chyběla mu v návrhu provázanost se zvýšením výběru pojistného na zdravotní pojištění při ekonomickém růstu a možností snížení plateb státu. Podle Ministerstva financí měla být valorizace plateb navázána na ekonomické parametry jako růst inflace či růst průměrné mzdy ve zdravotnictví.

Valorizace plateb byla ovšem předmětem sporu mezi ministry Němečkem a Babišem již dříve, neboť Andrej Babiš jakékoliv navyšování odmítal.

Sobotkova vláda navýšila platbu za státního pojištěnce několikrát, až na poslední případ vždy pomocí vládního nařízení, což dokazuje následující tabulka, která ukazuje vývoj výše této platby:

Navyšování plateb za státní pojištěnce bylo pro období mezi červencem 2014 a koncem roku 2018 realizováno vládou vždy formou vládního nařízení. Ve všech případech se jednalo o navýšení této platby po domluvě koaličních stran jednorázově, nikoliv na základě automatického mechanismu, podle něhož by docházelo k pravidelnému zvýšení podle stanovených parametrů.

V červnu 2017 schválili poslanci novelu zákona č. 592/1992 Sb., která byla výsledkem dohody ministrů Ludvíka a Babiše. Tato novela znamenala zvýšení vyměřovacího základu a měsíční částky za státního pojištěnce pro roky 2019 a 2020. Stát bude v těchto letech dávat do systému zdravotního pojištění za státní pojištěnce přibližně 3,5 mld. Kč ročně navíc. I když se jedná o novelu zákona zaručující valorizaci platby v obou zmíněných letech o přibližně stejnou částku, nejedná se o pravidelnou valorizaci platby vázanou na ekonomické parametry. Slib proto hodnotíme jako nesplněný.

Ekologická výchova Životní prostředí Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Posílíme ekologickou výchovu, osvětu a vzdělávání a zavedeme ekologickou výchovu ve školách.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 35

Součástí školních osnov je zajištění enviromentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO), jehož metodika byla novelizována již v roce 2008. Tyto metodické pokyny MŠMT poskytují doporučení a návod, jak realizovat environmentální výchovu ve školách a jak ji zakomponovat do vzdělávacích osnov.

Důvodem je přihlášení ČR ke Strategii vzdělávání pro udržitelný rozvoj České republiky (2008–2015). Jedním z hlavních východisek je učinění reformních kroků v oblasti vzdělávání jako hlavního nástroje záruky udržitelného rozvoje. Stejně tak není zákonem zavedená ekologická výchova ve školách, součástí vzdělávání je jen v rámci předmětů jako je prvouka, vlastivěda, přírodověda, přírodopis (v Rámcovém vzdělávacím programu MŠMT je např. uvedeno, že má být součástí učiva o živé přírodě také její ochrana a ochrana životního prostředí (bod 5.6.3 - nedošlo však k žádné úpravě např. časových dotací těchto předmětů, bod 7), a to již od doby schválení novely metodických pokynů z roku 2008.

Nejedná se tedy o krok zavedený současnou vládou Bohuslava Sobotky. Povinností škol poskytujících základní vzdělání je také zahrnout do osnov tzv. průřezová témata, která musejí být postupně všechna nabídnuta v průběhu základního vzdělávání.

Jedná se o témata jako výchova demokratického občana, multikulturního výchova, ale i environmentální výchova (bod 6), ovšem ani tato součást výuky neprošla změnami (.doc; Upravený_RVPZV_s_barevně_...) Rámcového vzdělávacího programu v roce 2013 (později ke změně RVP nedošlo).

V Rámcovém vzdělávacím programu pro předškolní vzdělávání (.pdf) platném od ledna letošního roku je součástí osnov v předškolním vzdělávání kategorie Dítě a svět. Ta má za úkol seznámit dítě s prostředím, ve kterém žije, vytvářet elementární povědomí o širším, mimo jiné i přírodním prostředí, apod.

V dalších rámcových vzdělávacích programech, např. pro gymnázia (.pdf, ..pro gymnázia), je platná verze z roku 2007, s úpravou z roku 2016, která se ovšem týká jen podoby profilové maturitní zkoušky. I pro gymnázia platí povinnost zahrnout kamkoliv v průběhu studia tzv. průřezová témata, jejichž součástí je i environmentální výchova.

Časová dotace zavádějící povinnost učit předměty na bázi ekologické výchovy změněna nebyla. Obdobná situace platí i pro gymnázia se sportovní přípravou (.pdf) a střední odborné školy všech kategorií. Povinná ekologická výchova nebo předměty zaměřené na životní prostředí jsou povinnou součástí osnov těch oborů, jejichž zaměření tomu odpovídá, př. Ekologie a ochrana životního prostředí.

V současné době existuje také zákon o právu na informace o životním prostředí (123/1998 Sb.), novelizován v roce 2015. Lze tedy říci, že současná vláda udržuje problematiku životního prostředí a enviromentální osvěty živou, ačkoliv tyto konkrétní sliby jsou hodnoceny jako nesplněné, neboť nerozšiřuje to, co bylo zavedeno již dříve.

Elektronický přístup pacientů v účtům Sociální stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zavedeme elektronický přístup pacientů k vlastním individuálním účtům s možností poskytnout vybraná data lékaři.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 40

Vládní závazek se týká elektronizace českého zdravotnictví. Během svého mandátu zpracoval kabinet Národní strategii elektronizace zdravotnictví 2016–2020 (.pdf). Vláda schválila tento strategický dokument usnesením č. 1054 v listopadu 2016. Dále uložila ministru zdravotnictví, aby zajistil v souladu se schválenou strategií realizaci rozvoje elektronizace zdravotnictví a do konce března 2017 připravil k projektu akční plán.

Akční plán ke strategii předložil (.pdf, s. 8) ministr zdravotnictví v dubnu 2017, čímž byl dokument schválen.

Zatímco vláda připravovala zmíněnou strategii, vypracovala skupina poslanců v čele s předsedou Výboru pro zdravotnictví Rostislavem Vyzulou z hnutí ANO návrh zákona, který se problematikou elektronizace zdravotnictví zabývá.

Tento poslanecký návrh však neuspěl, v příloze k usnesení č. 204 totiž vláda vyjádřila v březnu 2017 k tomuto návrhu nesouhlasné stanovisko. Ve svém stanovisku vláda mimo jiné uvádí, že: „ [...] se řešením problematiky elektronizace zdravotnictví zabývá, snaží se ji řešit systematicky a komplexně, a to v rámci Národní strategie elektronického zdravotnictvína období 2016 - 2020 [...]Přípravu zcela nové právní úpravy bez jakékoli předchozí analýzy, bez odborné diskuze, a aniž by byly aspoň v základním směru zhodnoceny její předpokládané dopady, nepokládá vláda za vhodné řešení.“

Poslední aktivita vlády se ve věci elektronizace zdravotnictví – jak vyplývá z výše uvedeného – odehrála v dubnu 2017. Závazek z programového prohlášení tedy naplněn nebyl.

Energetická efektivnost elektrospotřebičů Životní prostředí Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Prosadíme postupné zvyšování energetické efektivnosti elektrospotřebičů (např. zpřísňování standardů pro štítkování).“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 33

Štítkování spotřebičů je upravováno právními předpisy EU, které jsou implementovány do českého právního řádu.

Označování spotřebičů energetickými štítky poskytuje spotřebitelům informaci o jejich energetické efektivnosti. Systém štítkování do konce července 2017 upravovala směrnice 2010/30/EU, která byla do českého právního řádu implementována v podobě zákona č. 406/2000 Sb. a navazující vyhlášky č. 337/2011 Sb. Od srpna je však účinné nařízení 2017/1369, jež platnost zmíněné směrnice ruší. Nařízení je přímo použitelné a nevyžaduje tudíž úpravu českého právního rámce. Zavádí například změnu stupnice hodnotící spotřebiče nebo databázi výrobků.

V rámci národní legislativy vláda v tomto období předložila poslancům dvě novely zákona o hospodaření energií, které ovšem fakticky přejímaly části evropského práva. První z nich se týkala energetické náročnosti budov (§ 9). Štítkování zde bylo rovněž upraveno, a to v případě velkých veřejných nákupů pro ústřední orgány státu (tedy v rámci celého hospodářství jde o marginální sektor).

Kromě toho pak letos na jaře kabinet poslal do Poslanecké sněmovny další novelu stejného zákona, která ovšem nezačala být doposud vůbec projednávána.

Obecně lze konstatovat, že daná problematika se řídí evropskou legislativou, česká vláda tato pravidla postupně implementuje. V rámci Národního akčního plánu energetické účinnosti ČR (z roku 2012, aktualizováno v únoru 2016) je pak na str. 26 uváděno, že v souvislosti se štítkováním provádí Česká republika informační kampaň na podporu implementace dané směrnice.

Ministerstvo průmyslu rovněž spravuje Program EFEKT, státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie. V rámci něj se v minulosti stát soustředil na informování (např. v roce 2011 vydal set jednotlivých štítků na elektrospotřebiče). Aktuálně mají být v dotačních programech alokovány prostředky na oblasti úspory energie. Nicméně ty se přímo netýkají vládního závazku, navíc jde často o pilotní programy nebo informační kampaně.

Fiskální pakt Bezpečnost Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Jako výraz odpovědné fiskální politiky se vláda připojí k fiskálnímu paktu (Smlouvě o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii).“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 16

Smlouvu o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové uniischválila vláda 24. března 2014 a souhlas s ratifikací vydal 27. srpna také Senát.

Přesto zůstává smlouva stále neschválená, chybí ratifikace poslanci a také prezidentem. Koalice má v Poslanecké sněmovně většinu, smlouvu mohla schválit během celého volebního období. Prozatím prošel dokument pouze prvním čtením, které proběhlo již v roce 2014. Vláda měla tedy fakticky tři roky času prohlasovat smlouvu ve druhém čtení.

U mezinárodních smluv jsou v Poslanecké sněmovně pouze dvě čtení a čistě teoreticky je možné, že se smlouva stihne projednat ještě během září. Prozatím se tak ovšem nestalo, závazek tak hodnotíme jako nesplněný. Vláda sice danou smlouvu schválila, bez proběhnuvší ratifikace jde ovšem pouze o deklaratorní postoj.

Účelem smlouvy je posílit hospodářský pilíř Hospodářské a měnové unie. K tomu má dojít prostřednictvím třech opatření: zpřísnění rozpočtové kázně, posílení koordinace hospodářských politik a zlepšení správy eurozóny. Jedná se například o zajištění vyrovnaného nebo přebytkového veřejného rozpočtu.

Fiskální pakt v současnosti znamená hlavně možnost České republiky účastnit se na vybraných jednáních summitů eurozóny. Závaznost plnit fiskální pak však mají jenom státy platící eurem.

Hlášení volných míst Sociální stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Také obnovíme povinnost zaměstnavatelů hlásit na úřady práce volná místa.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 36

Oznamování volných pracovních míst úřadům práce ze strany zaměstnavatelů specifikuje § 35 zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti v aktuálním znění. V § 35 (1) se výslovně uvádí:

(1) Zaměstnavatel může oznámit příslušné krajské pobočce Úřadu práce volná pracovní místa a jejich charakteristiku (§ 37). Volnými pracovními místy se rozumí nově vytvořená nebo uvolněná pracovní místa, na která zaměstnavatel zamýšlí získat zaměstnance nebo je hodlá obsadit dočasně přidělenými zaměstnanci agentury práce. Podle výše citovaného paragrafu zákona o zaměstnanosti mají tedy zaměstnavatelé možnost, nikoliv povinnost, hlásit úřadům práce volná pracovní místa. Povinnost zaměstnavatelů hlásit volná místa úřadům práce byla zakotvena v původním znění tohoto zákona, který začal být účinný od října 2004. V původním znění § 35 byla vymezena povinnost zaměstnavatelů následovně: Zaměstnavatel je povinen do 10 kalendářních dnů oznámit příslušnému úřadu práce volná pracovní místa a jejich charakteristiku (§ 37) a neprodleně, nejpozději do 10 kalendářních dnů, oznámit obsazení těchto míst. Volnými pracovními místy se rozumí nově vytvořená nebo uvolněná pracovní místa, na která zaměstnavatel zamýšlí získat zaměstnance. Lhůta pro oznámení počíná běžet dnem následujícím po vytvoření, uvolnění nebo obsazení pracovního místa.Novela zákona o zaměstnanosti s účinností od ledna 2012 ovšem tuto povinnost zaměstnavatelů zrušila a namísto ní zavedla pro zaměstnavatele pouze možnost dobrovolně hlásit volná místa.

Sobotkova vláda výslovně slíbila obnovení a nikoliv zavedení této povinnosti právě kvůli skutečnosti, že původně zákon o zaměstnanosti stanovil pro zaměstnavatele povinnost oznamovat volná místa úřadům práce. Vláda za dobu svého fungování neprosadila znovuzavedení povinnosti zaměstnavatelů hlásit úřadům práce volná pracovní místa, zaměstnavatelé mohou volná místa i nadále oznamovat pouze dobrovolně, proto hodnotíme tento slib vlády jako nesplněný.

Nezcizitelnost lesů Životní prostředí Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zákonem stanovíme nezcizitelnost státních lesů.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 32

Vláda na svém jednání 13. března 2017 schválila návrh zákona, který explicitně vyjadřuje zákaz zcizování lesů ve vlastnictví státu, byť přiznává, že ani tento zákaz není absolutní.

„Možnost prodeje navrhuje novela striktně omezit na jasně vyjmenované případy, jako jsou směny pozemků, prodej odloučených lesních pozemků apod. Všechny výjimky ze zákona musí schválit Ministerstvo zemědělství.“Návrh (.pdf) zákona pak doslova uvádí: „Státní lesy nelze zcizit, pokud tento zákon nestanoví jinak. Zákaz zcizení státních lesů se nevztahuje na směnu lesního pozemku, prodej spoluvlastnického podílu státu, prodej odloučeného lesního pozemku, zcizení ve veřejném zájmu chráněném tímto zákonem nebo jinými právními předpisy, vydání věci podle právních předpisů upravujících restituci majetku.“ Předchozí verze zákona takový zákaz neobsahuje. Podle důvodové zprávy (.pdf) k předkládanému zákonu:

„Stávající právní úprava neobsahuje sice výslovné ustanovení o nezcizitelnosti státních lesů,obsahuje však ustanovení, která nakládání s lesy ve vlastnictví státu významně omezují a podřizují je souhlasu Ministerstva zemědělství.“ K výslovnému zákazu, který vláda považuje za klíčovou změnu, však směřují připomínky Ministerstva spravedlnosti, které tuto formulaci obsaženou v první větě považuje za nadbytečnou. Uvedením výjimek je totiž jasné, že v jiných případech je zcizení zakázáno. Výjimky jsou však podle ministerstva formulovány nedostatečně určitým způsobem, proto požadovalo první větu vypustit a zbytek přepracovat. Dodejme, že materiál zaslaný k připomínkovému řízení je svým zněním téměř totožný s konečnou verzí, tyto připomínky tak nebyly reflektovány.

Programový slib doposud nebyl naplněn. Návrh předložený v březnu tohoto roku zůstal neprojednán. Předkládající ministr zemědělství navrhl projednání ve zkráceném režimu (§ 90 odst. 2 jednacího řádu PS), aby mohl být případně schválen právě již v prvním čtení, k tomu však nedošlo. Slib tak nebyl splněn.

Neziskové nemocnice Sociální stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Přijmeme zákon o veřejných neziskových (veřejnoprávních) ZZ pro páteřní síť nemocnic, u fakultních nemocnic se spoluúčastí univerzit na jejich řízení.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 39

Ministerstvo zdravotnictví předložilo návrh zákona o veřejné neziskové zdravotnické organizaci do připomínkového řízení 1. října 2015. Hlavním účelem bylo vytvořit veřejnou neziskovou zdravotnickou organizaci jako novou právní formu nemocnic. Nová právní forma měla (.docx, str. 7–8) zjednodušit řízení nemocnic a možnosti jejich financování. Dále pak měly nemocnice mít ze zákona nárok (.docx, str. 10–11) na uzavření smlouvy se zdravotní pojišťovnou, na základě které by pak mohly poskytovat služby pojištěncům dané zdravotní pojišťovny.

V neposlední řadě návrh obsahuje novou úpravu spolupráce fakultních nemocnic s univerzitami, která by měla (.docx, str. 12–13) zpřesnit podmínky jejich spolupráce, zefektivnit jejich společnou činnost a stanovit podmínky jmenování a odpovědnost vedoucích pracovníků společných pracovišť. Stejně jako u veřejné neziskové zdravotnické organizace se počítá s vytvořením nové právní formy těchto nemocnic, tzv. univerzitních nemocnic (.docx, str. 17). Celkem by podle návrhu mělo změnit svou právní formu devět státních nemocnic (.docx, str. 31–32).

Co se týče postupu návrhu ve vládě, Ministerstvo zdravotnictví jej po vypořádání připomínek předložilo Legislativní radě vlády – ta jej však v listopadu 2016 doporučila vládě neschválit. Vláda o návrhu doposud nejednala a vzhledem k předložení návrhu zákona o univerzitních nemocnicích ani s největší pravděpodobností jednat nebude.

Vláda se po neúspěchu rozhodla pokračovat pouze v oblasti univerzitních nemocnic a v březnu 2017 předložila sněmovně návrh zákona o univerzitních nemocnicích, jehož hlavní body kopírují předchozí legislativní návrh. Návrh však již od června leží ve sněmovním výboru pro zdravotnictví, který nařídil (.pdf, str. 2) přerušení jeho projednávání do 30. září.

Nová tvorba rozpočtu MO Bezpečnost Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Chceme zavést nový způsob tvorby rozpočtového rámce resortu obrany v podobě víceletých rozpočtových výhledů, schvalovaných vládou a Poslaneckou sněmovnou. To umožní navázat alokaci zdrojů na systém střednědobého obranného plánování, a tím nastavit stabilnější a předvídatelnější prostředí pro rozvoj vojenských schopností a pořizování vojenské techniky, což povede ke zvýšení efektivity.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 50

Tvorba státního rozpočtu se řídí zákonem 218/2000, o rozpočtových pravidlech. Stejně tak je v této legislativě upravena tvorba střednědobých výdajových rámců. Ministerstvo obrany (MO) se stejně jako další resorty řídí těmito pravidly – během mandátu této vlády nedošlo v dané věci ke změně, kdy by resort měl nový (zvláštní, Sněmovnou schvalovaný) způsob přijímání rozpočtových výhledů.

Víceleté výhledy se standardně schvalují při tvorbě státního rozpočtu. Zpravidla se tvoří na období dvou let, podle aktuálního znění rozpočtových pravidel jde o minimální výhled. Že v rámci resortu obrany nejde o novinku, dokládá např. tvorba rozpočtu na rok 2013, který sestavovala vláda Petra Nečase v roce 2012, tedy před vznikem současné koalice (pro srovnání návrh rozpočtu MO na rok 2012). Současná vláda v tomto modelu pokračovala a tyto dvouleté výhledy pro rozpočtovou kapitolu ministerstva obrany schvalovala spolu se státním rozpočtem na daný rok (2014, 2015, 2016, 2017). Postupovala tedy podle platného zákona. V těchto výhledech vláda představuje určitý odhadovaný minimální limit výše prostředků pro danou oblast – tedy MO.

Pokud jde o schvalování, ani zde vláda nepředvedla onu novinku, kdy by tyto rozpočtové výhledy pro MO schvalovala sama vláda i Poslanecká sněmovna. Jak uvádí zákon:

„Vláda projedná návrh střednědobého výhledu současně s návrhem státního rozpočtu. Schválený střednědobý výhled předkládá vláda samostatně na vědomí Poslanecké sněmovně současně s návrhem zákona o státním rozpočtu.“

Jednání o výhledech jsou součástí jednání o státním rozpočtu, který stejně jako v předchozích obdobích schvaluje nejprve vláda a dále Poslanecká sněmovna (jde o zákon, který neschvaluje horní komora Parlamentu).

Vzhledem k tomu, že současná vláda nepřinesla do tvroby rozpočtu nový systém tzv. střednědobých výhledů, ale jen převzala již fungující systém, je slib hodnocen jako nesplněný.

Obecní a městská policie Bezpečnost Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Provedeme komplexní novelu zákona o obecní a městské policii. Obecní a městská policie by fakticky neměla nahrazovat funkci Policie ČR a měla by se více zaměřovat na bezpečnostní specifika měst a obcí.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 48

Vláda předložila návrh novely zákona o obecné policii v prosinci 2015. O komplexní novelu zásadně upravující postavení obecní a městské policie a jejich postavení vůči Policii ČR se však nejedná. To potvrzuje i důvodová zpráva k samotné novele, podle které (.pdf, str. 27 poslední odstavec) nebyla „identifikována potřeba provedení zásadních koncepčních změn v dosavadním modelu fungování obecních policií.“ Dalším argumentem pro toto tvrzení je pak výběr předkládané varianty zákona, kdy pouhá dílčí varianta novely dostala přednost před variantou nově upravující celou koncepci obecní policie (.pdf, str. 29–30 a 34–35). Vládní návrh novely tak obsahuje pouze dílčí úpravy sloužící ke zpřehlednění postavení a pravomocí obecní policie. Obecní policie by podle vládního návrhu mohla nově vyžadovat poskytnutí údajů o spáchaných přestupcích z většího počtu evidencí než doposud (.pdf, § 11a) či předvést osobu na služebnu Policie ČR i mimo území své obce (.pdf, § 13a). Další ustanovení se týkají nové úpravy předpokladů k výkonu funkce strážníka, přičemž jednou z novinek je snížení věku z 21 na 18 let (.pdf, § 4 odst. 1 písm. c)), a také přestupků souvisejících s užitím stejnokroje nebo označení vozidla obecní policie (.pdf, § 27a). Žádné komplexní úpravy postavení obecní policie ve vládním návrhu však nenalezneme.

Návrh prošel Poslaneckou sněmovnou, přičemž původní vládní návrh doznal ve Sněmovně značných změn, neboť se zúžil (.docx) pouze na úpravu předpokladů k výkonu funkce strážníka a úpravu veřejnoprávních smluv, na základě nichž jedna obec propůjčuje druhé obci, která obecní policii nezřídila, vlastní obecní policii k provedení určitých úkolů (např. kontroly pořádání koncertů či fotbalových zápasů). 19. července pak návrh schválil Senát.

Obchod s chudobou Sociální stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zamezíme obchodu s chudobou, který spočívá v pronajímání předražených ubytoven hrazených ze sociálních dávek na bydlení.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 37

Vláda sice udělala několik kroků ke zlepšení situace lidí na ubytovnách a ke ztížení provozování tohoto byznysu, problém však přetrvává. Konkrétní podobu života na ubytovnách ukazuje reportáž Reportérů ČT z dubna 2017. Komplexněji měl být problém řešen přijetím zákona o sociálním bydlení, projednávání vládního návrhu však bylo v Poslanecké sněmovně přerušeno v prvním čtení a není pravděpodobné, že by byl do konce volebního období přijat.

Návrh zákona o sociálním bydlení (Návrh zákona včetně důvodové zprávy, .pdf) počítá s tím, že by osoba v bytové nouzi nebo osoba vynakládající nepřiměřeně vysoké náklady na bydlení měla nárok na sociální bydlení. Bytový fond by zajišťovala primárně obec, a to s regulovanou cenou nájmu. Tím by v podstatě vymizela potřeba těchto lidí hledat si bydlení jiným způsobem – tedy v ubytovnách – a zamezilo by se tzv. „obchodu s chudobou“.

Na podzim 2014 ovšem prošla první ze dvou novel, které se „obchodu s chudobou“ týkají. Jde o novelu zákona o pomoci v hmotné nouzi, která definuje vhodné bydlení a určuje, jak musí vypadat byt, na který dostane žadatel v hmotné nouzi dávky – jedná se hlavně o zakotvení stavebních a hygienických standardů. Navíc zavádí, že místo doplatku na bydlení poskytovaného na jednu osobu je doplatek poskytnut na jednu místnost ubytovny (jeden byt), bez ohledu na to, kolik lidí v ní žije.

V březnu 2017 prošla Parlamentem druhá novela zákona o pomoci v hmotné nouzi. Ta podle důvodové zprávy (.pdf, s. 5–9) cílí přímo proti byznysu s ubytovnami, respektive upravuje a zpřísňuje podmínky, za kterých může žadatel získat doplatek na bydlení umožňující mu bydlet v „substandardních formách bydlení“ (tedy takových, které neodpovídají stavebně-technickým standardům). Žadatel musí mít důvod v takových prostorách bydlet (např. jedná se o místo blízké k jeho zaměstnání) a musí spolupracovat na motivačním plánu. Zároveň se novelou snížila výše dávky, kterou mohou žadatelé pro bydlení na ubytovnách získat (z 90 % pokrytých nákladů na bydlení na 80 %).

Ohrožení na trhu práce Sociální stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda navrhne dočasné osvobození od plateb na sociální pojištění po dobu 12 měsíců u těch zaměstnavatelů, kteří zaměstnají občany zvláště ohrožené na trhu práce. Za tyto zaměstnance bude pojistné hradit stát.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 7

Sociální pojištění je založené na pravidelných příspěvcích, které jsou příjmem státního rozpočtu. Občan se připravuje na událost (např. důchod nebo nemoc), která nastane, nebo by mohla nastat. V sociálním pojištění jsou zahrnuty platby za nemocenské pojištění, důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

Sociální pojištění jsou povinni platit zaměstnavatelé ve výši 25 % vyměřovacího základu. Odvádí poplatek za nemocenské pojištění, důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Zaměstnanci jsou povinni platit 6,5 % z vyměřovacího základu. Platí důchodové a nemocenské pojištění, které jim zaměstnavatel přímo strhává z platu. Dohromady je státu v rámci sociálního pojištění odváděno 31,5 % z vyměřovacího základu za jednoho zaměstnance. Osoby samostatně výdělečně činné jsou povinné platit 28 % z vyměřovacího základu na důchodové pojištění a 1,2 % na nemocenské pojištění.

V koncepci Ministerstva práce a sociálních věcí pro období 2015 až 2017 s dopadem až do roku 2020 byla vytyčena úloha vypracovat návrh dočasného osvobození od plateb na sociální pojištění na dobu 12 měsíců pro ty zaměstnavatele, kteří zaměstnávají občany zvlášť ohrožené na trhu práce. Tato úloha vyplývala z programového prohlášení vlády (.pdf). Ohroženými občany na trhu práce jsou myšleni vysokoškolští absolventi, osoby starší 50 let a rodiče po návratu z mateřské dovolené, kteří byli před nástupem do práce vedeni v evidenci nezaměstnaných.

Tento slib hodnotíme jako nesplněný. Za dobu funkčního období této vládní koalice nedošlo k předložení žádného takového vládního návrhu. Zůstává zachovaný původní stav.

Ochrana zdravotníků ve službě Sociální stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zlepšíme právní ochranu zdravotníků včetně obrany před fyzickými útoky při výkonu zdravotnického povolání.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 39

Právní úprava ochrany zdravotnických pracovníků zůstává zachována tak. jak byla vymezena v novém trestním zákoníku přijatém v roce 2009. Zdravotní pracovníci nejsou zahrnuti v § 127 odst. 1, který taxativně jmenuje úřední osoby.

Je jim však přiznaná vyšší ochrana při výkonu jejich povolání, prostřednictvím přísnějších trestů pro pachatele násilných trestných činů vůči zdravotníkům vykonávajícím svou činnost. Ty jsou definovány v paragrafech § 140 Vražda odst. 3 f), §145 Těžké ublížení na zdraví odst. 2 e), §146 Ublížení na zdraví odst. 2 d) a § 353 Nebezpečné vyhrožování odst. 2 e).

Slib je nesplněný. Téma zařazení zdravotnických pracovníků mezi úřední osoby je dlouho diskutované, avšak zatím nedošlo ke změně. Jedním z důvodů je, že úřední osoba má sice větší ochranu, ale při překročení svých kompetencí jí hrozí vyšší tresty.

Ochranná pásma na vodu Životní prostředí Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zvýšíme ochranu povrchových vod přehodnocením ochranných pásem a zavedením hlediska ochrany vod do zemědělské praxe.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 33

Ochranná pásma vodních zdrojů byla stanovena v zákoně o vodách (vodní zákon). Tento zákon byl novelizován, ale pasáž upravující ochranná pásma měněna nebyla.

Zásady správné zemědělské praxe pro ochranu vod byly také vydávány již dříve, před vládou Bohuslava Sobotky – například v roce 2008 nebo v roce 2012. V době úřadování Sobotkovy vlády pak byly tyto zásady vydány pouze v roce 2016.

Pobídky/poplatky na třídění odpadu Životní prostředí Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vytvoříme systém pobídek a poplatků, které podpoří vývoj v tomto směru a motivaci občanů třídit odpad.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 34

Zákon o odpadech je účinný od 1. ledna 2002 a naposled byl novelizován (.pdf) v roce 2015. V původním zákoně jsou také stanoveny podmínky výběru poplatků za komunální odpad, které od té doby neprošly zákonnou úpravou. Doposud tedy poplatky a pobídky nebyly upraveny tak, aby byli občané více motivováni k třídění odpadu. Výjimku tvoří pouze povinnost obcí zajistit pro domácnosti místa pro odkládání bioodpadů, papíru, plastů, skla apod.

Současná vláda, konkrétně ministr životního prostředí Richard Brabec, podal v roce 2016 návrh zákona o odpadech a o změně některých zákonů k projednání ve vládě – ke schválení ve vládě ovšem nedošlo. Návrh byl navrácen k dalšímu projednání a změnám, které doporučila Legislativní rada vlády.

Přesto ministerstvo životního prostředí v první polovině letošního roku spustilo kampaň Zaplať, kolik vyhodíš!, jejímž principem je osvěta v oblasti snižování množství komunálních odpadů. Jednalo se o projekt třinácti seminářů konajících se v průběhu dubna a května v krajských městech, na kterých získali zástupci obcí informace o možnosti zisku evropských dotací v oblasti odpadového hospodářství. Konkrétní kroky vlády, resp. ministerstva životního prostředí, k vytvoření pobídek ke třídění odpadů tedy jsou viditelné, nestaly se ovšem (alespoň prozatím) součástí zákona. Nebyl ani přijat ucelený systém pobídek, o kterém vládní koalice psala ve svém prohlášení.

Pokuty za etikety podle obratu Životní prostředí Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zavedeme přísné tresty za nedodržování složení výrobku, které je uvedeno na etiketě, a udělování pokut s ohledem na obrat společnosti.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 32

Slib je hodnocen jako nesplněný zejména s ohledem na to, že pokuty s ohledem na obrat společnosti nebyly zavedeny.

Označení složení na obalech výrobků je jednotné pro všechny členské státy Evropské unie, a to kvůli účinnosti nařízení č. 1169/2011, které pro lepší porovnávání výrobků nařizuje povinnost uvádět obsah na 100 g nebo 100 ml. Zároveň vytyčuje výživové hodnoty – celkový obsah tuku, cukry, nasycené mastné kyseliny, sacharidy, bílkoviny, sůl a energetickou hodnotu – které musí být uvedené na obale (.pdf).

Na národní úrovni je označení regulováno zákonem č. 110/1997 Sb. a dalšími předpisy, které ho určují při konkrétních potravinách (například zákon o ekologickém zemědělství).

Těsně před koncem předcházející úřednické vlády byla vládou předložena novela zákona o potravinách a tabákových výrobcích. Novela byla zaměřena na přizpůsobení se evropské právní úpravě a odstranění duplicity pojmů. Zároveň také navýšila výšku pokuty za nesprávné označení potravin ze 3 mil. Kč na 10 mil. Kč; u nebezpečných potravin může pokuta dosahovat částky 50 mil. Kč, tato úprava je však platná už od roku 2008 (.pdf).

V následujících úpravách zákona o potravinách a tabákových výrobcích (180/2016 Sb., 26/2017 Sb. a 183/2017 Sb.) došlo během funkčního období současné vlády k rozšíření počtu činů v oblasti potravinářství, které jsou klasifikovány jako právní delikty. Dále byla změněna terminologie a bylo upřesněno, kdo je zodpovědný za výběr uložené pokuty.

Hodnotíme vládní slib jako nesplněný. Vláda nepodnikla žádné konkrétní kroky, které by vedly ke změně výpočtu pokuty podle obratu firmy. Stále zůstává pevně stanovená částka, do které se může pokuta vyšplhat. Navýšení pokuty za nesprávné označení potravin předložila předcházející úřednická vláda.

Prostředky na živ. prostředí z EU Životní prostředí Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Upravíme návrh nového OPŽP včetně toho, že finanční alokace do nového OPŽP bude přibližně v podobné proporci jako v předchozím programovém období.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 35

Operační program Životní prostředí pokračuje i v období 2014–2020, nicméně peněžní obnos alokovaný do tohoto programu se zmenšil zhruba o polovinu.

Operační program Životní prostředí je určený na zlepšování životního prostředí. V období 2007–2013 zde bylo k dispozici 300 mil. eur ze státního rozpočtu a 5 mld. eur z evropských fondů (strukturálního a investičního). Program měl prioritní osy: dotace pro vodohospodářskou infrastrukturu a snižování rizika povodní; zlepšování kvality ovzduší; udržitelné užívání zdrojů energie; odpadové hospodářství a odstraňování starých ekologických zátěží; omezování průmyslového znečištění a environmentálních rizik; zlepšování stavu přírody a krajiny; environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu.

Operační program Životní prostředí 2014–2020 má oproti tomu k dispozici 2,6 mld. eur, a to na oblasti (prioritní osy): zlepšování kvality vod a snižování rizika povodní; zlepšování kvality ovzduší v lidských sídlech; odpady a materiálové toky; ekologické zátěže a rizika; ochrana a péče o přírodu a krajinu; energetické úspory.

Reforma důchodového systému Sociální stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Dáme podnět k sestavení odborné komise v gesci ministerstva práce a sociálních věcí a ministerstva financí složené z delegovaných zástupců koaličních stran, opozice, zástupců tripartity a odborníků z řad ekonomů, demografů a sociologů, která připraví úpravy zdanění práce a důchodového systému s účinností od roku 2017 tak, abychom zajistili výplaty důstojných penzí, posílení principu zásluhovosti, narovnání transferu mezi rodinou a společností a zastropování věku odchodu do důchodu.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 36

Vládní koalice skutečně zřídila takovou komisi, její výstupy však zcela neaplikovala, některé jí navrhované body neprosadila (ani neprosazovala) vůbec. Vláda sice zavedla některé parametrické úpravy důchodového systému, ty však vycházely spíše (zejména jde o druhý pilíř) z přímé dohody mezi stranami než z práce důchodové komise. Vládní závazek rovněž uvádí snahy o úpravy zdanění práce od roku 2017, přičemž v dané věci se nestalo nic.

Koaliční smlouva (čl. 5.1) vlády ČSSD, ANO a KDU-ČSL stanovila mandát pro tzv. Odbornou komisi pro důchodovou reformu, která se opravdu poprvé v plné sestavě sešla na konci května roku 2014. Zatím žádnou velkou reformu penzijního systému nedohodla a nepředložila, v zákonech vešlo v účinnost pouze pár návrhů komise (str. 11).

Především od ledna 2016 zrušila tzv. důchodové spoření ukotvené v druhém penzijním pilíři. Ten zavedl systém, kdy si lidé mohli dobrovolně spořit na důchod, po jeho zrušení se jim ale peníze vrátily. Ač danou věc navrhovala rovněž zřízená komise, šlo primárně o závazek vyplývající z koaliční smlouvy.

Dále vešly v platnost návrhy komise týkající se třetího penzijního pilíře (3.1 – 3.5) neboli penzijního připojištění (také dobrovolné). Rozšířilo se osvobození od daně z příjmů na výplaty penzí, snížil se minimální věk pro účast v doplňkovém penzijním pojištění, zvýšil se limit pro investování do standardních fondů kolektivního investování, změnil se způsob správy doplňkových fondů, které pojištění kryjí, a změnily se pravomoci České národní banky k udělování povolení, pokud nejsou splněny zákonné požadavky.

Prošel i návrh změnit hranici důchodového věku, která do té doby neměla limit a počítala s automatickým zvyšováním podle zvyšující se hranice naděje na dožití. Konkrétní číslo jako hranici tato změna nenastavila, ale nastavila nové parametry pro výpočet hranice důchodového věku. Ten se může dále posouvat každých 5 let, a to v závislosti na vzrůstajícím věku dožití. Vláda tedy zcela důchodový věk nazastropovala. Nové opatření bude navíc platit až od roku 2030, kdy se reálně důchodový věk dostane na 65 let. Jde tedy spíše o odložení rozhodnutí v této věci na další vlády.

V neposlední řadě komise upravila systém valorizace důchodů, který upravuje důchody tak, aby reagovaly na zvyšující se úroveň životních nákladů domácností, a tím se omezil počet domácností důchodců, které žijí na hranici chudoby. Dodejme, že nehodnotíme, zda tyto změny znamenají to, že penze jsou důstojné.

Komise ovšem vládě navrhla i další body. Např. šlo o diferenciace sazeb pojistných odvodů pro rodiny s dětmi. Obecně se jedná o to, že by rodiny s více dětmi platily nižší sociální pojištění. Koalice letos v dubnu tuto předlohu poslala do Poslanecké sněmovny, nezačala se ovšem ani projednávat. Je tedy jisté, že tento bod doporučovaný komisí nebude ve stávajícím období prosazen. Dalším nenaplněným návrhem komise je společný důchodový vyměřovací základ manželů. To ovšem odmítla ministryně práce.

Kromě toho vláda ve svém závazku psala rovněž o úpravách zdanění práce. V této věci se během jejího mandátu fakticky nic nestalo. Byly zachovány jak sazby daní z příjmu, tak výše odvodů.

Soukromé bezpečnostní služby Bezpečnost Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Soukromé bezpečnostní služby nemohou a nesmí nahrazovat činnost policie a policistů. Základem pro kvalitní a profesionální činnost těchto agentur je stanovení legislativních podmínek pro jejich činnost v novém zákoně.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 48

Vládní návrh příslušného zákona byl Sněmovně předložen v květnu 2015. Poslanci o něm jednali v prvním čtení v březnu 2016 a propustili jej k jednání do výborů. Zde se však projednávání zaseklo a dále již tento návrh nebyl na plénu projednáván. Právě proto je slib hodnocen jako nesplněný, zákonem totiž vláda soukromé bezpečnostní agentury během svého mandátu již nestihne upravit.

Tento zákon by měl za cíl kontrolu soukromých bezpečnostních agentur, soukromých detektivů, převoz hotovosti, cenin a cenných předmětů v hodnotě převyšující 5 000 000 Kč, technickou službu k ochraně osob a majetku a bezpečnostní poradenství - pro jejich fungování by byla nutná licence.

Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) prohlásil pro iRozhlas.cz, že si od zákona sliboval: „...zkvalitnění poskytovaných služeb pro zákazníky soukromých bezpečnostních agentur ve všech ohledech, a to i díky značným požadavkům kladeným na kvalifikaci podnikatelů a jejich zaměstnanců, které budou nezbytně nutné pro získání licence.“

Oproti většině ostatních zemí Evropské unie nemá dosud Česká republika zákon, který by fungování soukromých bezpečnostních agentur upravoval. Podle Unie soukromých bezpečnostních agentur ČR bylo za rok 2016 v ČR 6754 subjektů zabývajících se bezpečnostními službami. Ty čítají 45 055 zaměstnanců, kterých by se nový zákon týkal.

Stejná míra občanských práv (živ. prostředí) Životní prostředí Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zachováme současnou legislativně zaručenou úroveň občanských práv týkajících se životního prostředí včetně zajištění účasti veřejnosti ve správních řízeních.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 35

Občanská práva týkající se životního prostředí jsou chráněna např. zákonem o ochraně přírody. Tento zákon byl za funkčního období Sobotkovy vlády novelizován. Podle původního znění měla občanská sdružení právo na informace o zamýšlených zásazích a zahajovaných správních řízeních, při nichž by mohly být dotčeny zájmy ochrany přírody, od příslušných orgánů státní správy.

Novelizované znění toto oprávnění občanským sdružením ponechává, avšak s výjimkou řízení navazujících na posuzování vlivů na životní prostředí podle zvláštního zákona (tzv. zákon o EIA). Občanská práva týkající se životního prostředí byla novelizací zákona o ochraně přírody omezena.

Stavební zákon byl novelizován (s účinností od roku 2018) tak, že mimo jiné tzv. environmentální spolky (.pdf, str. 3) nebudou účastníky stavebního řízení. Současná úroveň práv spolků byla touto novelizací dotčena.

Výhrada svědomí pro zdravotníky Sociální stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Přijmeme novou právní úpravu pro případy výhrady svědomí pro všechny pracovníky ve zdravotnictví.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 39

Výhrada svědomí je právní a etický institut, který umožňuje např. zdravotnickým pracovníkům odmítnout poskytnout zdravotnickou službu pacientovi, pokud by její poskytnutí odporovalo jejich svědomí nebo náboženskému vyznání.

V českém právním řádu je tento institut zakotven v zákoně o zdravotních službách. Na výhradu svědomí má nárok každý zdravotnický pracovník. Zdravotnické zařízení pak pacientovi zajistí jiného zdravotnického pracovníka.

Odmítnutí zdravotnické služby není možné, pokud by jím došlo k vážnému ohrožení zdraví nebo života pacienta.

Zákon o zdravotních službách byl od roku 2011 čtrnáctkrát novelizován. Žádná novela se však nedotkla ustanovení o výhradě svědomí.

Zákon o odpadech Životní prostředí Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda připraví do poloviny roku 2016 novelu zákona o odpadech s cílem snížit podíl skládkovaných odpadů a naopak zvýšit úroveň recyklace odpadů, včetně odpadů biologických, na úroveň vyspělých evropských zemí.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 8

Návrh nového zákona o odpadech, u něhož ministerstvo životního prostředí deklarovalo cíl zvýšit míru recyklace odpadů a připravit ČR na zákaz skládkování od roku 2024, předložilo ministerstvo vládě v červenci 2016.

V lednu 2017 Legislativní rada vlády doporučila i přes již provedené úpravy návrh zákona vrátit ministerstvu k dopracování. Doposud vláda návrh neprojednala a zdaleka tak nebyl dokončen legislativní proces. Závazek tudíž hodnotíme jako nesplněný.

Zákon o sociálním bydlení Sociální stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Prosadíme zákon o sociálním bydlení, který definuje standard sociálního bytu a vymezí osoby, které na něj mají při plnění stanovených podmínek nárok.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 14

V březnu 2017 vláda tento zákon po dlouhých diskuzích schválila, nicméně s ním nikdo příliš spokojen nebyl – vedly se spory například o tom, na koho by se měl zákon vztahovat.

ČSSD měla v plánu zákon aplikovat na široké spektrum lidí v nouzi, včetně seniorů, samoživitelů nebo postižených. Naopak ANO požadovalo zúžení skupiny obyvatel, na které by se zákon měl vztahovat, a také bylo proti zřizování nového úřadu, který by přidělování bytů řídil místo obcí. Místo toho měly být do programu dobrovolně zapojeny obce, které by tyto byty přidělovaly.

V případě, že by obce spolupráci odmítly, měl byty přidělovat nově zřízený Státní fond rozvoje bydlení. Opoziční strany pak kritizovaly zákon kvůli obavám o vytvoření sociálně vyloučených lokalit a také kvůli finanční náročnosti.

Po schválení ve vládě byl zákon poslán do Poslanecké sněmovny. Zde byl projednáván 17. 5. 2017, nicméně jednání bylo přerušeno a od té doby se o zákonu nejednalo. Jelikož je stále v prvním čtení, je fakticky jisté, že se již projednat nestihne a spadne tak pod stůl.

Zálohové výživné Sociální stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Pro případy, kdy druhý rodič neplatí řádně výživné, prosadíme zákonnou úpravu řešící zálohované výživné, poskytované za jasných podmínek státem.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 37

Tento návrh zákona byl vládou schválen a předložen do Poslanecké sněmovny v březnu 2017. Tam však jeho cesta prozatím skončila – zákon byl doporučen na projednání 5. dubna 2017, od té doby však nebylo zahájeno ani první čtení. Je tedy zjevné, že se již nestihne do konce volebního období projednat. Zákon o zálohovaném výživném by zaručoval „poskytování zálohovaného výživného nezaopatřeným dětem v případě, že fyzická osoba, která má k nezaopatřenému dítěti soudem uloženou povinnost hradit výživné, tuto svou povinnost řádně a včas neplní.“

Tyto dávky by dostávaly děti z domácností s příjmem pod 2,7 násobku životního minima a dětem by byla vyplácena částka do 1,2 násobku dětského životního minima, a to pokud povinná osoba neuhradila výživné po dobu delší než tři měsíce.

Opozice kritizuje nízkou vymahatelnost – ta by měla údajně dosahovat asi 10 %. TOP 09 také navrhuje, aby bylo možné dávku vymáhat po dlužnících už po dvou, ne třech měsících.

Závislost na fosilních palivech Životní prostředí Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Společně s opozicí navrhneme zákon o snižování závislosti na fosilních palivech za podmínky, že tím neutrpí konkurenceschopnost české ekonomiky.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 8

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) poprvé předložilo materiál nazvaný Analýza proveditelnosti legislativy v rámci snižování závislosti na fosilních palivech (.doc) na jednání vlády v září 2015. Ačkoliv byl tento materiál na programu jednání vlády (.pdf, bod 21, str. 4), vláda jeho projednání odložila (.doc, bod 21, str .5) na počátek října 2015. Nakonec byla zmíněná analýza projednána a schválena na jednání vlády dne 9. března 2016 usnesením č. 192. V uvedeném usnesení vláda také uložila ministru životního prostředí Brabcovi předložit do konce září 2016 na jednání vlády návrh zákona o snižování závislosti na fosilních palivech.

V roce 2016 si rovněž nechalo ministerstvo životního prostředí vypracovatStudii dopadů antifosilního zákona, na základě které následně přistoupil ministr Brabec k tomu, že zákon předložen nebude.

Pokud se ovšem zastavíme u zmíněné studie, tak autoři ve svých doporučeních přicházejí s následujícími body:

  • detailněji a provázaně zpracovat celkovou energetickou bilanci pro nízkofosilní energetiku,
  • podrobněji analyzovat možné dopady a redistribuční efekty do produkce přidané hodnoty, především pro situaci výraznějšího zapojení průmyslu ČR do produkce nízkofosilních technologií,
  • podrobněji specifikovat a kvantifikovat všechny nepřímé a vynucenénáklady do změny energetiky, především pro variantu Nízkofosilní.

Tedy jejich doporučení (a také závěry) nepredikovaly, že by česká ekonomika měla možným návrhem utrpět. Spíše upozorňovali na to, že by bylo třeba dalších analýz v této věci.

V lednu 2017 se předloha projednávala v tripartitě. Hlavním projednávaným tématem – jak vyplývá ze záznamu schůze tripartity (.doc, bod 1.9, str. 10) – byly dopady tzv. antifosilního zákona na sociální a podnikatelskou sféru. Ministr Brabec měl dle tohoto záznamu k problematice antifosilního zákona říci, že „... antifosilní zákon by měl být předložen na základě Programového prohlášení vlády za předpokladu, že nebude mít negativní vliv na konkurenceschopnost ČR.“ Jednací strany tripartity se následně shodly, že doporučují vládě „...zrušit úkol ministra životního prostředí předložit návrh antifosilního zákona.“ Usnesení vlády v této věci však nebylo revokováno, v platnosti je tedy stále postoj vlády z března 2016, podle nějž měl být zákon předložen. Pokud se navíc podíváme na obsah dané studie, tak ta přímo neuvádí, že by měla být snížena konkurenceschopnost české ekonomiky. Uvádí 2 varianty, ke kterým by mohlo být přistoupeno, navíc sami autoři uvádějí, že s ohledem na přidělené časové možnosti pro vytvoření koncepce by bylo třeba podrobnějšího zpracování. Slib tedy hodnotíme jako nesplněný, neboť jednak platí vládní závazek (a následné usnesení vlády). Dále studie, na jejímž základě bylo přistoupeno k nepředložení návrhu zákona, fakticky nevyvrací, že by měla být poškozena konkurenceschopnost české ekonomiky.

Sliby vlády Andreje Babiše ověřujeme díky grantové podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.