Demagog.cz

Sliby Sobotkovy vlády (2014—2017)

Speciální výstup Demagog.cz sledující plnění slibů vlády Bohuslava Sobotky

S končícím volebním obdobím zpracoval Demagog.cz unikátní analýzu, nakolik koalice ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL splnila závazky, které si na začátku volebního období sama vytyčila. Pečlivě jsme prostudovali programové prohlášení vlády a koaliční smlouvu a identifikovali jsme přesně 156 měřitelných slibů, a to napříč rezorty. Můžete si tak přečíst, jak si vláda vedla v plnění slibů na poli bezpečnosti, zahraniční politiky, zdravotnictví, školství, práva a státní správy, hospodářství a ekonomiky, zemědělství i životního prostředí.

U každého jsme na základě dohledávání primárních zdrojů informací zkoumali, zda se jej koalici podařilo naplnit (kompletní metodika). Pro potřeby tohoto výstupu pracujeme s třemi hodnotícími kategoriemi — jde o sliby splněné, částečně splněné a nesplněné (více v metodice). Cílem hodnocení není říct, zda vláda byla dobrá, nebo špatná. To si rozhodne každý volič 20. a 21. října u volební urny. Naším cílem bylo nabídnout veřejnosti tvrdá data a poctivou analýzu namísto impulsivních a zkratkovitých hodnocení, která s sebou nese rozbíhající se předvolební kampaň. Z výsledků vyplývá, že vláda splnila 51 % verifikovatelných slibů a naopak nesplnila 40 % z toho, co si vytyčila v koaliční smlouvě.

Analýzu jsme zpracovali k 20. srpnu 2017, po proběhnuvší poslední schůzi Poslanecké sněmovny ji budeme s ohledem na legislativní posuny u jednotlivých předloh ještě aktualizovat.

Budeme rádi za vaši zpětnou vazbu. Pište nám na info@demagog.cz.

Poslední aktualizace výstupu: 20. srpna 2017

156 sledovaných slibů

79 splněných
51 %
14 částečně splněných
9 %
63 porušených
40 %
Oblast Hodnocení
Aktualizace koncepcí Hospodářství Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda zajistí aktualizaci Státní energetické koncepce a Státní surovinové politiky.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 9

Aktualizaci státní energetické koncepce (.pdf) schválila vláda ČR na svém zasedání 18. 5. 2015 usnesením č. 362. Server ekolist.cz k tématu uvádí, že schválením byl završen proces aktualizace, který trval téměř pět let. Koncepce je významným strategickým dokumentem, protože vymezuje směr, kterým se bude v následujících dekádách ubírat česká energetika. Do doby přijetí aktualizace se energetická politika ČR řídila Státní energetickou koncepcí (.doc) z roku 2004. Jak uvedl pro zpravodajský server iHned.cz tehdejší ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek, koncepce z roku 2004 byla překonaná a neodrážela události, které se v energetickém sektoru v následujících letech odehrály.

Dokument Státní surovinová politika ČR v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů (.pdf) schválila vláda ČR na svém zasedání dne 14. 6. 2017 usnesením č. 441.

Ještě před schválením dokumentu vládou došlo v únoru letošního roku k jeho veřejnému projednání na Ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO). Toto veřejné projednání bylo určeno pracovníkům veřejné správy a zástupcům podnikatelských subjektů a akademické sféry.

Nová surovinová politika, projednávaná od roku 2012, je aktualizací předchozí surovinové politiky platné od roku 1999. Cílem nového dokumentu je dle informací MPO vytyčit mantinely pro využívání nerostných surovin z domácích i zahraničních zdrojů. Nová surovinová politika navazuje na aktualizovanou státní energetickou koncepci z roku 2015 a vytváří předpoklady pro její praktické naplnění.

Cash pooling Hospodářství Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Ministerstvo financí zefektivní řízení likvidity státu, a to zejména prostřednictvím provádění cash poolingu.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 5

Cash pooling je nástroj k efektivnímu řízení likvidity, který se používá ve firmách a který nyní používá i státní správa. Je součástí systému státní pokladny, který se začal zavádět již před nástupem této vlády.

„Ministerstvo financí tak nemusí držet vysokou opatrnostní rezervu pro financování státního dluhu, protože Státní pokladna nám ji částečně nahrazuje. Dříve si stát musel zbytečně půjčovat, ačkoli na účtech jednotlivých veřejných institucí ležely desítky miliard korun. Prosazené změny a úspěšná rozpočtová stabilizace nám umožní půjčit si na finančních trzích až o 140 mld. korun méně, než jsme původně předpokládali,“popisoval Miroslav Kalousek, ministr financí v předchozí vládě, efektivitu společného spravování finančních prostředků.

Podstatou systému je, že se peníze ze všech složek státní správy sjednotí na jednom účtu, z kterého pak na základě plánované potřeby postupně odcházejí. Výhody systému spočívají v tom, že si jednotlivé složky navzájem pomáhají vykrývat mezery v cash flow a každá jedna složka nemusí držet vysokou hotovostní rezervu.

Toho využívala i současná vláda, do listopadu 2015 rozpustilo ministerstvo financí rezervy ve výši 63 miliard korun.

Efektivita řízení likvidity je pozitivně hodnocena i ve Zprávě o řízení státního dluhu v roce 2016 (strana 24). Z tabulky je sice patrné, že v roce 2016 v systému státní pokladny výrazně přibylo likvidity, je to ale kvůli tomu, že v roce 2016 se do systému zapojily další významné subjekty jako například VZP nebo SŽDC.

Čističky vod Životní prostředí Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Dobudujeme čistírny odpadních vod v obcích nad 2 000 obyvatel.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 35

Podle dostupných zdrojů nebylo v roce 2013 (rok před nástupem vlády Bohuslava Sobotky) připojených na čističku odpadních vod (ČOV) 11 aglomerací nad 2 000 EO (ekvivalentních obyvatel). Hned v roce 2014 bylo vystavěno pět nových komunálních čističek. Novější data ovšem k dispozici veřejně nejsou.

Celkový počet čističek pak uvádí i Český statistický úřad, nejnovější data jsou z roku 2016.

V problematice čističek se nepočítá se samostatnými městy nad 2 000 obyvatel, ale s celými aglomeracemi, které mají nad 2 000 ekvivalentních obyvatel. Může se tedy jednat i o svazek více menších obcí, které jsou brány jako aglomerace.

Ministerstvo zemědělství na přímý dotaz odpovědělo, že v současné době všechny aglomerace nad 2 000 EO mají k dispozici vlastní čističky nebo jsou připojeny k nejbližším čističkám.

Daňové ráje Hospodářství Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Platby od právnických a fyzických osob subjektům v daňových rájích budou předmětem zvláštní informační povinnosti. Daňový ráj (resp. příslušná jurisdikce) bude definován vyhláškou ministerstva financí („black list“). Porušení povinnosti bude mít kromě jiného za následek automatickou ztrátu daňové uznatelnosti hrazeného nákladu.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 30

Slib splněn nebyl, neboť zatím taková informační povinnost nebyla zavedena; ani se nám nepodařilo nalézt vyhlášku MFČR, která by definovala daňové ráje . Tyto seznamy jsou zpracovávány zatím na nadnárodní úrovni.

Finanční správa nicméně v lednu 2016 informovala, že při kontrolách zaměřených na daňové ráje doměřila 50 mil. korun. Dohledávat dodatečné doměření daně se daří především díky mezinárodním smlouvám, kterých je Česká republika signatářem. Důležitým faktorem mezinárodní spolupráce je především fakt, že smlouvy podepsaly i státy a území považované za daňové ráje, jako např. Kypr, Panama, Lichtenštejnsko, Britské Panenské ostrovy, Bahamské ostrovy, ostrov Man, Jersey či Guernsey.

Seznam daňových rájů vydala v minulosti OECD a v roce 2015 také Evropská unie. Tento krok byl ovšem kritizován jako krytí vnitrounijních problémů s vyhýbáním se placení daní a takzvaným „LuxLeaks“. Podrobnější informace (v anglickém jazyce) k dispozici v tiskové zprávě Evropské komise zde.

Aktivity České republiky se v tomto ohledu tedy váží zatím ke schůzi Rady EU pro hospodářské a finanční záležitosti (ECOFIN) z 8. listopadu 2016, které se jako tehdejší ministr financí zúčastnil Andrej Babiš. Rada se na svém jednání dohodla na postupu a kritériích, dle nichž budou jednotlivé jurisdikce zařazeny na seznam nespolupracujících v daňové oblasti.

Na této schůzi se rovněž jednalo o balíčku opatření, jimiž se reformuje způsob zdanění podniků v rámci EU.

„Balíček obsahuje nové návrhy týkající se společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob. Komise navrhuje jednotný soubor pravidel pro výpočet zdanitelného zisku společností v celé EU, včetně opatření vedoucích k eliminaci příležitostí pro vyhýbání se daňovým povinnostem. Součástí balíčku je také návrh nového systému pro řešení sporů týkajících se dvojího zdanění a opatření k vyřešení hybridních nesouladů mezi daňovými systémy členskými státy a třetích zemí.“
(citace z webových stránek Evropské rady a Rady EU; Rubrika: Domovská stránka, Zasedání, Rada pro hospodářské a finanční věci (Zasedání č. 3495); 8. listopadu 2016)

Dále také rada odsouhlasila návrh směrnice, který umožňuje daňovým orgánům přístup k informacím o skutečném vlastnictví obchodních společností. Návrh by měl začít platit od 1. ledna 2018.
Mimo spolupráci v rámci Rady EU je kooperace v oblasti daňové správy zakotvena též v českém právním systému, a to v zákoně č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní.

Možnosti prevence daňových úniků poskytují, mimo jiné, také mezinárodní dohody TIEA - dohody o výměně informací v daňových záležitostech. Tyto dohody má ČR uzavřeny i se zeměmi, které měly dříve status daňových rájů, jako například Britské Panenské ostrovy nebo Kajmanské ostrovy. Přehled platných TIEA České republiky je dostupný zde.

Data ze státní pokladny Hospodářství Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda zpřístupní data ze státní pokladny veřejnosti a připraví informační materiál o státním rozpočtu pro občany.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 5

Ministerstvo financí pravidelně vydává publikaci Státní rozpočet v kostce , která by dle webu ministerstva měla zvýšit informovanost veřejnosti a transparentnost rozpočtové politiky v souladu s mezinárodními trendy. Popisuje hlavní funkce státního rozpočtu, jeho charakteristiky, proces jeho přípravy a přináší konkrétní informace k rozpočtu na každý rok.

Kromě Státního rozpočtu v kapse funguje na webu ministerstva aplikace monitor.statnipokladna.cz, která umožňuje veřejnosti volný přístup k rozpočtovým a účetním informacím ze všech úrovní státní správy. Tato aplikace byla však spuštěna už za předchozí vlády Jiřího Rusnoka.

Dobrovolní hasiči Bezpečnost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Legislativně a organizačně dořešíme zapojování dobrovolníků do širšího spektra aktivit v bezpečnostní oblasti (dobrovolní hasiči) tak, aby na tuto aktivitu nedoplácel ani zaměstnanec-dobrovolník, ani jeho zaměstnavatel.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 49

Je třeba říci, že vláda v roce 2016 podpořila dobrovolné hasiče novým dotačním programem, téměř 400 milionů bylo uvolněnona nákup dopravních automobilů a na výstavbu nebo rekonstrukci požárních zbrojnic jednotek Sborů dobrovolných hasičů obcí. Slíbila také množství dalších kroků, které by měly dobrovolnické sbory podpořit. S tím se ovšem dobrovolní hasiči nespokojili a žádali také úlevy od zaměstnavatelů a zjednodušení procesu získání řidičského průkazu na velká auta.

Pokud jde o uvolňování ze zaměstnání, to je v současné době přinejmenším legislativně ošetřeno § 200 zákoníku práce. Zaměstnavatel sice musí dobrovolníka uvolnit bez náhrady, tu ovšem podle jiného zákona nahrazuje v plné míře obec. To však není dílem současné vlády. Stejně tak není jejím přičiněním, že za pracovní úraz vzniknuvší při takové akci nese odpovědnost obec, kde je dobrovolný sbor zřízen, a ta také platí náhradu.

Po předešlých slibech však následovalo přiznání 100% náhrady dobrovolným hasičům, jejichž nemocenská má původ právě v těchto veřejně prospěšných aktivitách. Zajistila to novela zákona o nemocenském pojištění, zákon z 19. dubna 2017 vstoupí v účinnost v únoru 2018. Druhý odstavec paragrafu 29, který nás zajímá především, přiřkl novele již původní návrh (bod 9 části první). Návrh byl předložen ministerstvem práce a sociálních věcí a našel podporu napříč Poslaneckou sněmovnou mimo strany TOP 09 a ODS.

K tomuto ovšem předložila obsáhlé výtky Komora velitelů jednotek dobrovolných hasičů, především pak k tomu, že přiznání náhrady není změnou oproti dřívější úpravě, přičemž přínosem by bylo přiřknout hasičům privilegované náhrady zejména v počátku nemocenské. Dosud totiž požívají po dobu prvních 14 dnů (bez prvních 3 dnů) stejné náhrady mzdy nebo platu jako jiní zaměstnanci, a to ve výši 60 % průměrného výdělku, kdy se započítávají jen pracovní dny. Tento stav Komoře velitelů nevyhovuje. Stejně tak apeluje i na to, že stále existuje nerovnost mezi jednorázovým odškodněním za poškozené zdraví pro dobrovolné hasiče a hasiče z povolání.

I přes tyto výtky je ovšem zřejmé, že vládní koalice podnikla kroky k řešení daného problému, jak se zavázala.

Dokončení úseků TEN-T Hospodářství Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda dokončí úseky infrastruktury s napojením na sítě TEN-T.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 11

Slib hodnotíme jako nesplněný, protože výstavba zejména silničních uzlů zapojených do sítě TEN-T nebyla dokončena.

TEN-T neboli politika transevropské dopravní sítě je projekt dávající si za cíl (. doc, str. 3):

  • posílení hospodářské soudržnosti mezi jednotlivými evropskými zeměmi a regiony,
  • zlepšení účinnosti dopravy,
  • zlepšení udržitelnosti dopravy,
  • zvýšení přínosů pro uživatele dopravy.

Evropská komise definovala tzv. primární uzly (městské a vstupní brány do EU); zjednodušeně řečeno, cílem sítě je propojit všechny aglomerace nad 1 mil. obyvatel, všechna důležitá letiště, přístavy a hraniční přechody do sousedních států EU, pokud možno všemi druhy dopravy.

V květnu loňského roku vláda informovala, že na 11 úsecích, které jsou součástí dopravní páteřní sítě TEN-T, stát vykoupil pozemky. V letošním roce začala výstavba pouze na kratších úsecích dálnic D3 a D48.

Dostupnost kulturních institucí Vzdělanost Část. splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Usnadníme dostupnost veřejných kulturních institucí, např. zavedením jednoho dne s volným vstupem a rodinných slev.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 43

V lednu roku 2015 uspořádalo ministerstvo kultury bilanční tiskovou konferenci, v jejímž výstupu zmiňuje, jaký je stav konkrétních slibů z koaliční smlouvy. Je zde zmíněna novela zákona 203/2006 Sb., o některých druzích podpory kultury, která však nebyla ani navržena.

Zavedení určitých dnů s volným vstupem tak není součástí tohoto ani jiného zákona. Některé instituce zavedly dny s volným vstupem (např. na základě doporučení ze strany ministerstva nebo na základě vlastního uvážení), nejedná se ale o nařízení zákonem a nejde o plošné opatření.

Konkrétními institucemi jsou např. Moravská galerie (od 1. prosince 2013, tedy nikoliv ve funkčním období současné vlády), ve vybraných dnech také Moravské zemské muzeum, obdobně Národní muzeum.

Běžně je u památek, které spravuje Národní památkový ústav, zvýhodněné vstupné pro děti, zdravotně postižené, organizované skupiny nebo pro rodiny. Národní památkový ústav také organizuje tzv. věrnostní program, do kterého se zapojila (nikoliv ovšem na základě zákona) řada památek. Jedná se o program, kdy za pět zakoupených vstupů získává návštěvník šestý vstup zdarma.

Národní památkový ústav nám poskytl prostřednictvím svého mluvčího odpověď, v jakém stavu daná agenda je. „Dobrý večer,

mohu potvrdit, že po dohodě s Ministerstvem kultury zavedl Národní památkový ústav ve vybraných dnech volné vstupy do památkových objektů pro děti a mládež (plošné zavedení volného vstupu nebylo z důvodu plnění rozpočtu NPÚ z vlastních výnosů možné).

Srdečně zdraví,

Mgr. Jan Cieslar
tiskový mluvčí“

Opatření tedy sice nebylo zcela naplněno, jisté kroky však vláda (ministerstvo kultury) podnikla. Závazek tedy hodnotíme jako částečně splněný.

Druhá kariéra sportovců Vzdělanost Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vytvoříme podmínky pro trenéry a sportovní instruktory mládeže včetně příležitostí pro druhou kariéru aktivních sportovců.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 44

V roce 2015 vláda projednala strategický dokument Plán podpory rozvoje sportu v letech 2015–2017. Dle Plánu (.doc, str. 17–18) je prioritním cílem v podpoře rozvoje sportu mj. podpora sportovní reprezentace, v jejímž rámci musí být dle Plánu vytvořen systém podpory bývalých sportovců při zajišťování druhé kariéry. K podmínkám pro trenéry a instruktory mládeže je v plánu pouze uvedeno, že prakticky neexistují prostředky na jejich odměňování v tělovýchovných jednotách a sportovních klubech, což v základních článcích sportu zabraňuje realizaci kvalifikované trenérské práce s mládeží.

Na Plán navázala Koncepce podpory sportu 2016–2025, kterou vláda schválila v červnu 2016. Koncepce považuje za základní sportovní priority podporu sportu dětí a mládeže a jejich trenérů a podporu reprezentantů. V Koncepci se uvádí, že je žádoucí inovovat vzdělávací standardy ve sportu pro dobrovolné i vrcholové trenéry a je třeba vytvořit systém péče o sportovní reprezentanty po ukončení kariéry.

Konkrétně materiál uvádí:

„Strategický cíl 6 - Vytvořit systém péče o státní reprezentanty po ukončení kariéryJe třeba vytvořit systém péče o vynikající sportovní reprezentanty po ukončení kariéry jako je obvyklé v zemích EU, rozvíjet duální kariéru a přípravu sportovců na jiné pracovní postavení po ukončení sportovní kariéry a zvyšovat zapojení sportovců do další činnosti v oblasti sportu dle jejich předpokladů a schopností. S naplňováním Koncepce Sport 2025 vyvstává potřeba vzniku nových pracovních míst.“

Slib hodnotíme jako nesplněný, jelikož je ve zmíněných dokumentech pouze obecně – bez konkrétních kroků k realizaci – uvedeno, že je nutné vytvořit systémy podpory a péče o sportovce po ukončení kariéry. V žádném z nich nejsou stanoveny podmínky pro trenéry, které nebyly vytvořeny ani žádným zákonem, vládním usnesením či ministerskou vyhláškou z dílny této vlády.

EET Hospodářství Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Navrhneme legislativní opatření vedoucí k maximální digitalizaci správy daní. Specificky navrhneme legislativní a technická opatření směřující k efektivní kontrole vykazovaných tržeb z maloobchodního prodeje zboží a služeb. Tato opatření zahrnou u vybraných subjektů online hlášení tržeb, povinnost vystavovat doklady s unikátním číslem a „účtenkovou loterii“.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 30

Základním kamenem této iniciativy k podle vlády „efektivnější“ kontrole vykazování tržeb z maloobchodního prodeje je schválený zákon z 16. března 2016 112 /2016 Sb. o evidenci tržeb, který poskytl legální rámec celému projektu elektronické evidence tržeb (EET). Elektronická evidence tržeb spočívá v tom, že je evidována každá platba a zákazník obdrží od obchodníka účtenku s unikátním kódem.

Garantem a provozovatelem celého projektu je pak Finanční správa, která zároveň obstarává technickou správu celého systému. Pilotní provoz systému byl zahájen 1. listopadu 2016 a od 1. prosince 2016 běží systém již v ostrém provozu.

Zákon samotný počítal s postupným zaváděním EET dle jednotlivých podnikatelských segmentů – 1. prosince 2016 to bylo Stravování, ubytování a pohostinství, od 1. března 2017 pak segment Malobchod a velkoobchod, následovat pak bude termín 1. března 2018 (zbývající nejmenovaní v 1., 2., a 4. vlně) a poslední termín zapojení bude 1. června 2018 pro skupinu Řemesla a vybrané výrobní činnosti.

Součastí kontroly je i tzv. „účtenková loterie“, kterou bude mít na starosti přímo ministerstvo financí. Provozovatelem a dodavatelem systému loterie byla vybrána firma Diebold Nixdorf. Loterie by měla být spuštěna v říjnu roku 2017.

Vzhledem k přijetí zákona a zavedení systému EET do praxe považujeme slib za splněný. Dodejme, že nehodnotíme správnost zvoleného řešení a ani jeho funkčnost, popisujeme pouze to, zda vláda plní to, co si sama předsevzala.

Ekologická výchova Životní prostředí Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Posílíme ekologickou výchovu, osvětu a vzdělávání a zavedeme ekologickou výchovu ve školách.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 35

Součástí školních osnov je zajištění enviromentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO), jehož metodika byla novelizována již v roce 2008. Tyto metodické pokyny MŠMT poskytují doporučení a návod, jak realizovat environmentální výchovu ve školách a jak ji zakomponovat do vzdělávacích osnov.

Důvodem je přihlášení ČR ke Strategii vzdělávání pro udržitelný rozvoj České republiky (2008–2015). Jedním z hlavních východisek je učinění reformních kroků v oblasti vzdělávání jako hlavního nástroje záruky udržitelného rozvoje. Stejně tak není zákonem zavedená ekologická výchova ve školách, součástí vzdělávání je jen v rámci předmětů jako je prvouka, vlastivěda, přírodověda, přírodopis (v Rámcovém vzdělávacím programu MŠMT je např. uvedeno, že má být součástí učiva o živé přírodě také její ochrana a ochrana životního prostředí (bod 5.6.3 - nedošlo však k žádné úpravě např. časových dotací těchto předmětů, bod 7), a to již od doby schválení novely metodických pokynů z roku 2008.

Nejedná se tedy o krok zavedený současnou vládou Bohuslava Sobotky. Povinností škol poskytujících základní vzdělání je také zahrnout do osnov tzv. průřezová témata, která musejí být postupně všechna nabídnuta v průběhu základního vzdělávání.

Jedná se o témata jako výchova demokratického občana, multikulturního výchova, ale i environmentální výchova (bod 6), ovšem ani tato součást výuky neprošla změnami (.doc; Upravený_RVPZV_s_barevně_...) Rámcového vzdělávacího programu v roce 2013 (později ke změně RVP nedošlo).

V Rámcovém vzdělávacím programu pro předškolní vzdělávání (.pdf) platném od ledna letošního roku je součástí osnov v předškolním vzdělávání kategorie Dítě a svět. Ta má za úkol seznámit dítě s prostředím, ve kterém žije, vytvářet elementární povědomí o širším, mimo jiné i přírodním prostředí, apod.

V dalších rámcových vzdělávacích programech, např. pro gymnázia (.pdf, ..pro gymnázia), je platná verze z roku 2007, s úpravou z roku 2016, která se ovšem týká jen podoby profilové maturitní zkoušky. I pro gymnázia platí povinnost zahrnout kamkoliv v průběhu studia tzv. průřezová témata, jejichž součástí je i environmentální výchova.

Časová dotace zavádějící povinnost učit předměty na bázi ekologické výchovy změněna nebyla. Obdobná situace platí i pro gymnázia se sportovní přípravou (.pdf) a střední odborné školy všech kategorií. Povinná ekologická výchova nebo předměty zaměřené na životní prostředí jsou povinnou součástí osnov těch oborů, jejichž zaměření tomu odpovídá, př. Ekologie a ochrana životního prostředí.

V současné době existuje také zákon o právu na informace o životním prostředí (123/1998 Sb.), novelizován v roce 2015. Lze tedy říci, že současná vláda udržuje problematiku životního prostředí a enviromentální osvěty živou, ačkoliv tyto konkrétní sliby jsou hodnoceny jako nesplněné, neboť nerozšiřuje to, co bylo zavedeno již dříve.

Ekonomická diplomacie Bezpečnost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda bude klást důraz i na ekonomickou diplomacii. Ministerstvo zahraničních věcí a Ministerstvo průmyslu a obchodu zpracují její koncepci, kterou budou společně uskutečňovat a která zahrne i soukromý sektor.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 18

Ekonomická diplomacie byla podpořena dohodou uzavřenou mezi ministerstvem zahraničních věcí (MZV) a ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO); proběhla také aktualizace Exportní strategie ČR, která je základním rámcem proexportní politiky.

V roce 2014 byla podepsána Rámcová dohoda mezi MZV a MPO o zásadách spolupráce při zajišťování podpory exportu a ekonomické diplomacie České republiky. Dohoda stanovuje základy systému podpory exportu a ekonomické diplomacie a jasně rozděluje kompetence obou ministerstev v této oblasti.

Dále došlo k aktualizaci Exportní strategie České republiky 2012–2020, kterou vláda ČR schválila v roce 2016. Předkládal ji ministr průmyslu a obchodu ve spolupráci s ministrem zahraničí. Nová verze mimo jiné zdůrazňuje potřebu těsnější spolupráce zainteresovaných ministerstev tak, aby byly proexportní činnosti koordinovány efektivně podle aktuálních potřeb podniků, a předpokládá průběžnou komunikaci s firemními reprezentacemi.

Ekonomická diplomacie je nově také explicitně uvedena (na str. 7) jako jeden z nástrojů zahraniční politiky v Koncepci zahraniční politiky České republiky, která byla aktualizována v roce 2015.

MZV každoročně zastřešuje projekty na podporu ekonomické diplomacie, například v podobě podnikatelských misí, účasti na výstavách a veletrzích nebo kulatých stolů. V roce 2017 bylo po první výzvě k realizaci doporučeno 240 projektů, na které bylo přiděleno více než 35 milionů Kč, po druhé výzvě přibylo dalších 45 projektů. V oblasti podnikatelských misí se mimo těch velkých, které probíhají za účasti nejvyšší politické reprezentace, nově pořádají sektorové obchodní mise, zaměřené na sektory, v nichž mají české podniky největší šanci uspět.

Energetická efektivnost elektrospotřebičů Životní prostředí Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Prosadíme postupné zvyšování energetické efektivnosti elektrospotřebičů (např. zpřísňování standardů pro štítkování).‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 33

Štítkování spotřebičů je upravováno právními předpisy EU, které jsou implementovány do českého právního řádu.

Označování spotřebičů energetickými štítky poskytuje spotřebitelům informaci o jejich energetické efektivnosti. Systém štítkování do konce července 2017 upravovala směrnice 2010/30/EU, která byla do českého právního řádu implementována v podobě zákona č. 406/2000 Sb. a navazující vyhlášky č. 337/2011 Sb. Od srpna je však účinné nařízení 2017/1369, jež platnost zmíněné směrnice ruší. Nařízení je přímo použitelné a nevyžaduje tudíž úpravu českého právního rámce. Zavádí například změnu stupnice hodnotící spotřebiče nebo databázi výrobků.

V rámci národní legislativy vláda v tomto období předložila poslancům dvě novely zákona o hospodaření energií, které ovšem fakticky přejímaly části evropského práva. První z nich se týkala energetické náročnosti budov (§ 9). Štítkování zde bylo rovněž upraveno, a to v případě velkých veřejných nákupů pro ústřední orgány státu (tedy v rámci celého hospodářství jde o marginální sektor).

Kromě toho pak letos na jaře kabinet poslal do Poslanecké sněmovny další novelu stejného zákona, která ovšem nezačala být doposud vůbec projednávána.

Obecně lze konstatovat, že daná problematika se řídí evropskou legislativou, česká vláda tato pravidla postupně implementuje. V rámci Národního akčního plánu energetické účinnosti ČR (z roku 2012, aktualizováno v únoru 2016) je pak na str. 26 uváděno, že v souvislosti se štítkováním provádí Česká republika informační kampaň na podporu implementace dané směrnice.

Ministerstvo průmyslu rovněž spravuje Program EFEKT, státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie. V rámci něj se v minulosti stát soustředil na informování (např. v roce 2011 vydal set jednotlivých štítků na elektrospotřebiče). Aktuálně mají být v dotačních programech alokovány prostředky na oblasti úspory energie. Nicméně ty se přímo netýkají vládního závazku, navíc jde často o pilotní programy nebo informační kampaně.

Evidence nemovitého i movitého majetku Hospodářství Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Veškerý nemovitý (v další fázi pak i významný movitý) majetek státu bude centrálně evidován a spravován, z čehož vyplyne i racionalizace portfolia nemovitého majetku a optimalizace jeho využití.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 5

Tento výrok hodnotíme jako nesplněný, a to ze dvou důvodů: za prvé, centrální registr nemovitých budov existoval již před nástupem Sobotkovy vlády a objekty jsou do něj povinně zapisovány podle zákona o majetku ČR. Za druhé, movitý majetek žádný podobný centrální registr nemá.

Pod Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) funguje Centrální registr administrativních budov (CRAB): systém evidující nemovité majetky státu; zveřejňuje některé ekonomické údaje o provozu budov a nabízí nemovitosti státu k prodeji. CRAB se zaměřuje výlučně na nemovitosti a není dílem Sobotkovy vlády, protože plány na něj začaly již v roce 2008 (tedy za vlády Mirka Topolánka; funkční období vlády Bohuslava Sobotky začalo v únoru 2014).

Projektový záměr na vybudování CRAB vznikl v roce 2008. Jak uvádí web CRAB, „v červnu 2009 byl projektový záměr CRAB zpřesněn jako centrální registr administrativních budov ve vlastnictví státu, včetně souvisejících pozemků a staveb a prostor nestátních budov, v nichž jsou složky státu dislokovány, včetně ekonomických dat“. Na rozvoj projektu přispěla EU ze strukturálních fondů (tyto prostředky pokryly až 85 % nákladů). V ostrém provozu funguje CRAB od roku 2012 („Brožura CRAB 2013“, .pdf, str. 4).

Cíle projektu CRAB jsou následující:

„- evidence administrativních budov státu v jednom systému,
- přehled o volných/využitých plochách,
- minimalizace neúčelného vynakládání finančních prostředků na pořizování nových budov a prostor,
- jednotný prostor pro elektronickou nabídku nepotřebného nemovitého majetku v rámci státu (viz §19 zákona č. 219/2000 Sb.),
- jednotný prostor pro transparentní nabídku nemovitého majetku určeného k realizaci, přístupný široké veřejnosti,
- optimalizace dislokace státních institucí a jejich zaměstnanců (včetně možnosti využití sdílení prostor).“

Dodejme, že zda jsou v CRAB skutečně všechny státní nemovitosti, nemůžeme ověřit.

Pokud jde o movitý majetek, i ten spadá do působnosti Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Na svých webových stránkách ÚZSVM zveřejňuje majetek k prodeji, žádná centrální databáze podobná CRAB však neexistuje.

Expertíza u dopravních staveb Hospodářství Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zavedeme expertízu nákladů u stavebních investic do dopravní infrastruktury nad 50 mil. Kč s cílem hospodárného vynakládání veřejných prostředků a posuzování nákladů těchto staveb v celém cyklu životnosti.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 26

Stanovení pravidel pro provádění expertíz projektů staveb dopravní infrastruktury je uvedeno v dokumentu Dopravní politika ČR pro období 2014–2020 s výhledem do roku 2050 (.pdf, str. 57) jako jedno z opatření k dosažení úspor při přípravě a realizaci staveb dopravní infrastruktury. Tento dokument, za jehož implementaci odpovídá ministerstvo dopravy, byl schválen na jednání vlády již v červnu 2013. V koaliční smlouvě bylo opatření specifikováno.

Ministerstvo dopravy ve věci zavedení tohoto opatření nepodniklo konkrétní kroky k přijetí zákona, jehož součástí by bylo zavedení daného opatření, a nebylo vydáno ani nařízení vlády, které by tuto záležitost řešilo. Ministerstvo dopravy ve své působnosti nevydalo ani vyhlášku zabývající se tímto opatřením.

V rámci Ředitelství silnic a dálnic, které je zřízené ministerstvem dopravy, sice funguje úsek kontroly kvality staveb – tento úsek však kontroluje technickou kvalitu staveb, nikoliv náklady u dopravních staveb nad stanovenou částku. Úsek neprovádí expertízu nákladů.

Financování základního výzkumu Vzdělanost Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Snížíme závislost základního výzkumu na účelovém financování.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 42

Slib hodnotíme jako nesplněný, jelikož poměr prostředků, které putují v České republice ze státního rozpočtu do účelového a institucionálního výzkumu, zůstal během mandátu vlády fakticky stejný.

V České republice existují dva základní způsoby financování (.pdf) výzkumů ze státních peněz. Účelové financování zahrnuje ve své podstatě peníze, se kterými se ve státním rozpočtu počítá jako s podporou výzkumu. Jedná se tak o finance, které putují výzkumným týmům. Institucionální podporou se pak míní peníze, které přerozdělují např. vláda a jednotlivá ministerstva a které jdou na provoz jednotlivých pracovišť. Jsou to tedy o peníze, jež se investují kvůli dlouhodobému efektu.

Základní výzkum je bádání, které nemá žádný předem daný konkrétní cíl. Během základního výzkumu se může např. zkoumat zajímavý přírodní jev. Informace získané v průběhu se pak uplatňují během aplikovaného výzkumu, kdy vědec většinou hledá či testuje konkrétní vlastnosti subjektu.

Je možné zjistit, že výdaje státního rozpočtu na podporu vědy a výzkumu sice celkově stoupají, avšak podle Sekce místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace (.pdf) se podíl účelového a institucionálního financování nezvětšuje, naopak se blíží podobným hodnotám. Současná vláda tak podporuje stejně vědecká pracoviště a jednotlivé týmy.

Firemní školky Vzdělanost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Podpoříme vznik firemních školek se zajištěním odborného vzdělávacího programu a odbornosti učitele.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 40

Zákon č. 472/2011 Sb., který novelizuje školský zákon, poprvé umožňuje zřídit firemní mateřské školy. Zároveň jim dává možnost přednostně přijímat děti zaměstnanců, což je rozdíl oproti mateřským školám, které si nemohou stanovovat takovou podmínku - jinak by se jednalo o diskriminaci.

Firemní školky, jež jsou zapsané ve Školském rejstříku, musí splňovat požadavky dané školským zákonem. Pokud se jedná o soukromého zřizovatele firemní školky, která je zapsaná ve školském registru, bude financovaná obdobně jako soukromá mateřská škola. Není u nich rozdíl ani při čerpaní dotací. Do firemních školek jsou přijímané děti od 3 let. Pokud by chtěl zaměstnavatel zabezpečit péči o děti do 3 let, může zřídit firemní školku, která podléhá jinému než školskému zákonu. Může se jednat buď o dětskou skupinu (upravenou zákonem č. 247/2014 Sb.), nebo péči o dítě do 3 let (podle zákona č. 455/1991 Sb.).

V období let 2015 až 2017 byly ministerstvem práce a sociálních věcí vydané tři výzvy na předkládání projektů kvůli čerpání finančních prostředků z Evropského sociálního fondu. První výzva se týkala podpory budování a provozu zařízení, ve kterých se starají o děti předškolního věku, pro podniky, ale i veřejnost (kromě Prahy). Celková částka stanovená na přerozdělování byla 1,1 mld. Kč. Druhá výzva se stejným zadáním byla určená jen pro hlavní město ČR. Na redistribuci se vyčlenilo 213 milionů Kč. V třetí výzvě měly být předkládané projekty na podporu vzniku dětských skupin pro podniky a veřejnost (kromě Prahy). V dubnu 2017 došlo dokonce k navýšení alokované sumy na cca 930 milionů Kč, aby byly podpořeny všechny žádosti, které splňovaly podmínky.

Dětské skupiny vznikly i na některých ministerstvech. Stejně jako u většiny zařízení, i zde byly získány prostředky z Evropského sociálního fondu.

Vládní slib pokládáme za splněný, protože prostřednictvím výše popsaných výzev, které vyhlásilo ministerstvo práce a sociálních věcí, mohly firemní školky získat dotace pro svůj vznik nebo fungování.

Fiskální pakt Bezpečnost Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Jako výraz odpovědné fiskální politiky se vláda připojí k fiskálnímu paktu (Smlouvě o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii).‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 16

Smlouvu o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové uniischválila vláda 24. března 2014 a souhlas s ratifikací vydal 27. srpna také Senát.

Přesto zůstává smlouva stále neschválená, chybí ratifikace poslanci a také prezidentem. Koalice má v Poslanecké sněmovně většinu, smlouvu mohla schválit během celého volebního období. Prozatím prošel dokument pouze prvním čtením, které proběhlo již v roce 2014. Vláda měla tedy fakticky tři roky času prohlasovat smlouvu ve druhém čtení.

U mezinárodních smluv jsou v Poslanecké sněmovně pouze dvě čtení a čistě teoreticky je možné, že se smlouva stihne projednat ještě během září. Prozatím se tak ovšem nestalo, závazek tak hodnotíme jako nesplněný. Vláda sice danou smlouvu schválila, bez proběhnuvší ratifikace jde ovšem pouze o deklaratorní postoj.

Účelem smlouvy je posílit hospodářský pilíř Hospodářské a měnové unie. K tomu má dojít prostřednictvím třech opatření: zpřísnění rozpočtové kázně, posílení koordinace hospodářských politik a zlepšení správy eurozóny. Jedná se například o zajištění vyrovnaného nebo přebytkového veřejného rozpočtu.

Fiskální pakt v současnosti znamená hlavně možnost České republiky účastnit se na vybraných jednáních summitů eurozóny. Závaznost plnit fiskální pak však mají jenom státy platící eurem.

Fondy prevence Vzdělanost Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Navýšíme čerpání z fondu prevence zdravotních pojišťoven na boj s obezitou mládeže.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 43

Na úvod je pro úplnost třeba charakterizovat fondy prevence zdravotních pojišťoven. Hospodaření zdravotních pojišťoven se zakládá na fondovém principu, přičemž jednotlivé činnosti jsou financovány stanovenými finančními prostředky z finančních fondů, kterých je celkem sedm. Jedním z nich je Fond prevence, jehož zřízení je dobrovolné. Slouží k hrazení služeb, u kterých je prokazatelný preventivní účinek. Takové služby se poskytují pojišťěncům, kteří trpí onemocněním, případně jsou jím ohroženi.

Boj proti obezitě je součástí širšího projektu nazvaného Zdraví 2020 - Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí (.pdf). Tuto strategii schválila 8.1. 2014 tehdejší úřednická Rusnokova vláda usnesením č. 23.

Hlavní těžiště odpovědnosti za strategii vláda zmíněným usnesením přenesla na ministra zdravotnictví, jemuž uložila rozpracovat do konce roku 2015 strategii tématiky do jednotlivých implementačních akčních plánů. Témata jednotlivých akčních plánů určil dokument národní strategie (.pdf, str. 23) a jedním z nich je také téma zařazené v oblasti oblasti prevence nemocí a podpory zdraví nazvané Správná výživa a stravovací návyky populace (.pdf, str. 22, bod 2).

Výše zmíněné akční plány Ministerstvo zdravotnictví předložilo vládě 28.8. 2015, kdy také byly vládním usnesením č. 671 schváleny. Tématu prevence obezity se věnuje akční plán nazvaný Správná výživa a stravovací návykypopulace na období 2015–2020, b) Prevence obezity (.pdf).

Náklady na realizaci cílů z akčního plánu týkajícího se prevence obezity jsou odhadovány na desítky milionů korun, akční plán (.pdf, str. 37) náklady konkretizuje.

Otázce zdrojů financování celého projektu se věnuje výše zmíněný zastřešující dokument Zdraví 2020. Projekt předpokládá využití finančních prostředků z Evropské unie, Světové zdravotnické organizace i ze státního rozpočtu (.pdf, str. 31).

Zda došlo k navýšení čerpání z fondu prevence zdravotních pojišťoven na boj s obezitou není možné z veřejně dostupných zdrojů zjistit. Na webu Poslanecké sněmovny se nachází informace z roku 2014 o tom, že "...Příprava nového zákona o sportu, navýšení čerpání z fondu prevence zdravotních pojišťoven na boj s obezitou mládeže a standardy a metodika výuky tělesné výchovy na základních školách patří mezi deset priorit, jež si pro současné funkční období stanovil podvýbor pro mládež a sport, který pracuje při sněmovním výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu." Příslušný podvýbor však v průběhu volebního období nezveřejnil žádný dokument, který by se řešenou problematikou zabýval.

Jak vyplývá z vyjádření Ministrerstva zdravotnictví, o které jsme v souvislosti s ověřováním naplnění tohoto slibu, vláda reálně nemá možnost, jak toto navýšení realizovat:

" Dobrý den,v oblasti poskytování příspěvků na prevenci nedošlo od roku 2014 k žádné změně právních předpisů, tedy pravidla jsou shodná a následující:

Příspěvky na zdravotní programy hrazené z fondu prevence jsou plně v kompetenci jednotlivých zdravotních pojišťoven a jejich poskytování je dobrovolné. MZ nemůže v této oblasti závazně zdravotním pojišťovnám přikazovat, jaké programy mají zřizovat ani jak vysoká má být výše příspěvků či jiných bonusů pro jejich pojištěnce.

Žádost o konkrétní výši příspěvků do programů zaměřených na obezitu mládeže, je tedy potřeba směřovat přímo na jednotlivé zdravotní pojišťovny.

S pozdravem,
Ondřej MACURAvedoucí tiskového oddělení. "

Fond zábrany škod Bezpečnost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zachováme finanční prostředky získané díky změně zákona o pojišťovnictví pro HZS ČR nad rámec jejich standardního rozpočtu (fond zábrany škod a platby za výjezdy k dopravním nehodám).‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 49

V roce 2013 byl přijat zákon o pojišťovnictví, který ukládá pojišťovnám odvádět 3 % z povinného ručení do Fondu zábrany škod. Tento fond financuje integrovaný záchranný systém (15 % z fondu) a také prevenci pro bezpečný provoz na silnici (15 %). Zbylých 10 % se rozděluje dle uvážení a potřeby.

Hasičské záchranné sbory České republiky z toho fondu každý rok dostanou přes 60 %, z toho 20 % pro SDH ČR a 40 % pro HZS ČR. Tyto finance jsou většinou využity pro nákup nových vozidel a techniky. Každý rok je celková částka Fondu zábrany škod zhruba 600 miliónů korun. HZS ČR tak díky tomuto systému dostává skoro 400 miliónů ročně nad rámec svého rozpočtu.

Stejný zákon také upravuje úhradu nákladů na výjezd. Suma se vyměřuje dle paušální částky 5600 Kč/h. Tato částka se platí v případě, že HS vyjede k dopravní nehodě, k případu, který byl úmyslně způsoben, nebo kvůli falešné zprávě. Dané peníze pak jdou přímo do rozpočtu daného HS, jenž k případu vyjel.

Zákon se během současné vlády neměnil. Dle zpráv o činnosti za roky 2013 (.pdf, str. 152) a 2015 (.pdf, str. 125) si HZS ČR polepšily zhruba o 990 miliónů, a tak slíbené peníze hasičským sborům opravdu zůstaly. Dodejme nicméně, že Nejvyšší kontrolní úřad ve svém nálezu z roku 2015 konstatoval, že hasiči nečerpají maximální možnou částku, kterou by čerpat mohli. A to zejména s ohledem na nejednoznačnost legislativy.

Chov zvířat jako podmínka Životní prostředí Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Platby v rámci agroenvironmentálních programů podmíníme dostatečným zatížením zemědělské půdy chovem hospodářských zvířat.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 32

Slib vláda splnila, neboť dle § 17 nařízení vlády č. 75/2015 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření (dále jen AEKO) je stanovena intenzita chovu hospodářských zvířat jako jedna z podmínek pro udělení dotace. V případě porušení podmínek může být, dle téhož nařízení, dotace snížena či vůbec neudělena.

AEKO slouží k šetrnějšímu využití zemědělské půdy za účelem ochrany a zlepšení životního prostředí či krajiny včetně jejich vlastností. AEKO jsou součástí Programu rozvoje venkova 2014–2020. Více informací k dispozici zde a zde. Konkrétní výčet opatření je uveden v § 2 nařízení vlády č. 72/2015 Sb.

V předchozím programovacím období (2007–2013) se tato opatření jmenovala jinak, a sice Agroenvironmentální opatření (dále jen AEO). Detailnější popis opatření zde a v NV č. 79/2007 Sb. V obou případech (AEO i AEKO) jsou tato opatření závazná na pět let.

Pokud se podíváme blíže na podmíku intenzity chovu hospodářských zvířat, tak tato podmínka doznala několika změn:

1) Oproti předchozímu programovému období byla intenzita chovu zvýšena z 0,2 na 0,3 velké dobytčí jednotky na hektar travního porostu (VDJ/ha). Jinými slovy, zemědělec má chovat větší množství dobytka na 1 ha TP ve srovnání s předešlým obdobím.

2) Dále byla upravena (zdvojena) maximální výše intenzity chovu na 1,15 VDJ/ha v rámci podopatření ošetřování trvalých travních porostů a na 1,5 VDJ/ha zemědělské půdy s druhem zemědělské kultury: orná půda, trvalý travní porost a trvalá kultura. Dříve byla maximální výše pouze 1,5 VDJ/ha zemědělské půdy.

Tedy v případě chovu dobytka na půdě uvedené v § 2 nařízení vlády č. 72/2015 Sb. se podmínky zpřísnily.

3) Změnila se délka kontrolního období, ve kterém musí žadatel o dotaci splnit podmínku intenzity chovu, ze tří měsíců na měsíce čtyři – od 1. června do 30. září.

4) Změnil se koeficient výpočtu VDJ u skotu do šesti měsíců včetně z 0,2 na 0,4. Ostatní koeficienty byly zachovány.

Tabulky koeficientů jsou součástí příloh vládních nařízení:

Příloha č. 4 k NV č. 79/2007 Sb. a příloha č. 13 k NV č. 75/2015 Sb.

Podrobné informace k plnění podmínky intenzity chovu hospodářských zvířat jsou k dispozici v Metodice vydané ministerstvem zemědělství pro rok 2017 (.pdf, str. 66–69; kapitola 9.5.5.2).

Institut státní expertizy Hospodářství Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda zavede institut státní expertizy pro celou oblast investiční výstavby u veřejných zakázek.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 5

Vláda během trvání svého funkčního období nedokázala institut finalizovat. Během prvních měsíců vládnutí se ministerstva pro místní rozvoj a financí nemohla dohodnout, do gesce kterého rezortu institut spadá. Následně došlo k ujasnění a Ministerstvo pro místní rozvoj iniciovalo kroky, které měly vést k zavedení institutu. I přes určité pokusy však celý projekt zůstal ve vzduchoprázdnu Ministerstva pro místní rozvoj.

Z vládního Plánu legislativních prací (. doc. str. 4) vlády na zbývající část roku 2014 vyplývá, že legislativní návrhy zavedení institutu státní expertízy měly být vypracovány v druhé polovině roku 2014.

Z dokumentu lze rovněž vyčíst, že na vládní úrovni došlo ke kompetenčnímu sporu o to, do působnosti kterého ministerstva institut zapadá. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) uvedlo, že v Programovém prohlášení vlády (. pdf, str. 5) je uveden úkol pro Ministerstvo financí. Rezort financí oponoval skutečností, že podle § 14 odst. 1 tzv. kompetenčního zákona je ústředním orgánem státní správy ve věcech investiční politiky Ministerstvo pro místní rozvoj (do jehož gesce patří i problematika veřejných zakázek), a navrhl, aby gestorem předložení tohoto návrhu bylo Ministerstvo pro místní rozvoj, s tím, že Ministerstvo financí bude uvedeno jako spolugestor. Nutno podotknout, že oba rezorty náleží hnutí ANO.

Věci se daly do pohybu po půl roce koaličního vládnutí – v červenci 2014 MMR předložilo novelu zákona o veřejných zakázkách, jehož obsahem je mimo jiné návrh zrušení ustanovení, která upravují seznam hodnotitelů. Přijetím tohoto návrhu dojde k celkovému zrušení tohoto právního institutu. Důvodem těchto změn je příprava nové koncepce státní expertízy. Novela vstoupila v platnost v březnu 2015.

V roce 2014 zveřejnilo ministerstvo jména poradců (. pdf, str. 7), kteří na projektu spolupracovali, více informací však rezort na svém webu o institutu státní expertízy nenabízí. A podobné je to i v případě webů vlády a ministerstva financí.

Investiční pobídky Hospodářství Část. splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda obnoví systém pobídek pro zahraniční i domácí firmy s klíčovou rolí CzechInvestu při jejich organizaci, a to včetně jeho zahraničních poboček. Vláda nově zformuluje pobídky tak, aby stimulovaly projekty s vysokou přidanou hodnotou, s vysokým podílem vědy a výzkumu, případně strategické služby, a aby motivovaly investory dlouhodobě podnikat a reinvestovat do české ekonomiky.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 8

Podporu ve formě investičních pobídek mohou získat čeští i zahraniční investoři, kteří svoji investici umístí na území ČR. Výhradní organizací, kde mohou investoři své žádosti o investiční pobídky zaregistrovat, je agentura CzechInvest. Ta je podřízena Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR (MPO) a své zastoupení má i v zahraničí.

Poslední úprava zákona o investičních pobídkách nabyla účinnosti v květnu 2015. Novela zapracovává evropské nařízení č. 651/2014 a zavádí některé změny v investičních pobídkách. Zavedla například zvýhodněné průmyslové zóny (Ostrava-Mošnov, Most-Joseph a Holešov), v nichž investoři dosáhnou na atraktivnější formy podpor. Rozšířil se také počet regionů, ve kterých je poskytována hmotná podpora na vytvoření pracovních míst a školení nových zaměstnanců.

Oblastmi, které mohou být investičními pobídkami podporovány, jsou nyní zpracovatelský průmysl, technologická centra a centra strategických služeb, přičemž všech se týká podmínka minimálně pětileté udržitelnosti podpořených projektů. Projekty s vysokou přidanou hodnotou, které v roce 2016 tvořily čtvrtinu všech podpořených projektů, obvykle vznikají v posledních dvou zmíněných oblastech. Činnost těchto center novela podporuje změnou některých podmínek, jako je snížení minimálního počtu vytvořených pracovních míst.

MPO v současné době zvažuje další novelizaci zákona o investičních pobídkách. Jedním z důvodů je snaha o větší důraz na zvyšování podílu přidané hodnoty v produkci. Konkrétně by se mělo jednat například o rozšíření podpory technologických center a center strategických služeb na celou Českou republiku nebo větší důraz na projekty s jistým dlouhodobým podílem výdajů na výzkum a vývoj ve zpracovatelském průmyslu. Vzhledem k velmi dobrému stavu české ekonomiky by navíc neměl být brán ohled na vznik nových pracovních míst, ale spíše na kvalitu investic.

Jednotné inkasní místo Hospodářství Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zrušíme zákon č. 458/2011 Sb. (JIM), který je vzhledem k zákonnému opatření Senátu legislativně nepoužitelný. Základní myšlenky JIM (zjednodušení daňového systému a správy daní a pojistného) však koalice podporuje. Proto zároveň sjednotíme základy pro výpočet zdravotního a sociálního pojištění s výpočty odpovídajících daňových základů. Tato změna bude konstruována jako rozpočtově neutrální.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 29

Zákon č. 458/2011 Sb. upravuje daňové a jiné zákony v souvislosti se vznikem tzv. jednotného inkasního místa. Jednalo se o projekt minulých vlád, prosazovaný především bývalým ministrem financí Miroslavem Kalouskem. Na jeho základě mělo dojít ke zjednodušení daňové agendy, zavedení jednoho základu pro výpočet daně z příjmů i sociálního a zdravotního pojištění; celý odvod pak měl být v jedné částce odveden na jeden účet. To bylo doprovázeno změnou ve struktuře finančních i dalších úřadů. V původním znění zákon také rušil tzv. superhrubou mzdu a zaváděl daňovou sazbu 19 % z hrubé mzdy. To však bylo Sobotkovou vládou zrušeno, novela č. 267/2014 ruší řadu ustanovení tohoto zákona včetně zrušení superhrubé mzdy a prakticky tak končí projekt jednoho inkasního místa. (Část novely byla zrušena již dříve zákonným opatřením senátu, na které se odvolává i koaliční smlouva.)

I pak ale byly na projekt jednoho inkasního místa vynakládány další prostředky, jak konstatuje zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu. „Stanovených cílů Projektu JIM nebylo dosaženo, projekt nebyl oficiálně ukončen ani nebylo rozhodnuto o dalším postupu,“ píše NKÚ.

Ke sjednocení základů (naplánovanému v původním zákoně) tedy nedošlo. Aktuální znění zákona o dani z příjmů ani zákona o veřejném zdravotním pojištění s jednotným odvodem nepočítá, ani se nepodařilo dohledat, že by vláda takový návrh předkládala. V roce 2016 sice Babišova náměstkyně Schillerová mluvila o plánu, který má být představen před volbami, ten ale do této chvíle představen nebyl a vzhledem k legislativnímu procesu už by nebylo možné takový plán schválit.

Kariérní řád Vzdělanost Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zavedeme efektivní kariérní řád pro učitele, který bude propojen s motivačním ohodnocením učitelů.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 41

Vládní návrh zákona o pedagogických pracovnících, který obsahoval také kariérní řád, neprošel 12. července 2017 Poslaneckou sněmovnou. Zamítnuta byla jak upravená verze Senátu, tak původní verze Sněmovny.

Kariérní řád se snažila prosadit bývalá ministryně školství Kateřina Valachová. Ministerstvo školství si od jeho zavedení slibovalo především finanční zatraktivnění učitelské profese. Návrh schválila na 56. schůzi konané 7. dubna 2017 Poslanecká sněmovna, poté postoupil do horní komory Parlamentu ČR.

Přesto Senát vrátil návrh 31. května 2017 Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy. Ty počítají například s vyššími příplatky třídním a některým dalším učitelům a zrušením některých specializovaných činností. Nový ministr školství Stanislav Štech dával přesto preferenci kariérnímu řádu ve sněmovní podobě, kterou prosazovala již jeho předchůdkyně Kateřina Valachová.

Proti návrhu vznikl odpor Pedagogické komory. Poslancům zaslala petici proti schválení kariérního řádu (.pdf, str. 1–7), kterou podepsalo dohromady 21 609 učitelů z 1 150 škol. Komoře vadila zejména zbytečná administrativa, jež by dopadla na školy a učitele, nebo že kariérní systém ovlivní do roku 2022 pouhých 5 % učitelů, a většina tak ke zkvalitnění výuky motivovaná nijak nebude.

Poslanecká sněmovna tedy nakonec hlasovala o dvou návrzích novely zákona o pedagogických pracovnících. U původní poslanecké verze by bylo zapotřebí minimálně 101 hlasů, v případě verze s pozměňovacími návrhy senátorů prostá většina hlasů přítomných poslanců. Oba návrhy nakonec poslanci zamítli.

U senátní verze byl pro pouze Petr Gazdík z klubu TOP 09 a Starostové, ostatních 99 poslanců hlasovalo proti. Sněmovní verze byla sice úspěšnější, přesto podpora 39 poslanců proti 55 ostatním nestačila. Důvodem je, že od novely odstoupil y dvě koaliční strany - konkrétně hnutí ANO a KDU-ČSL. Z jeho členů hlasovali jen dva v prospěch zákona.

Změny koaličních stran v hlasování o tzv. kariérním řádu, o tomtéž návrhu.

Kariérní řád počítal s rozdělením pedagogů do tří stupňů od začínajících přes samostatné až vynikající. Podle zařazení do příslušných kategorií měli být také odměňováni a motivováni k lepším výkonům. Začínající učitel by musel absolvovat dvouleté adaptační období, během kterého by mu pomáhal za 3000 korun měsíčně uvádějící učitel. Období by zakončovalo atestační řízení.

Třetí kategorie by pedagogové mohli dosáhnout po sedmi letech praxe a rozhodoval by o něm Národní institut pro další vzdělávání. Učitelé si tak mohli polepšit až o 5000 korun měsíčně. Novela zahrnovala také nepedagogy, kteří na středních školách vyučují odborné předměty. Nově by jim byla odborná kvalifikace uznána po 20 letech v oboru.

O podobné novele Zákona č. 563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících se diskutuje už delší dobu. Původní varianta ministra Marcela Chládka počítala s čtyřstupňovým systémem, ten se ale současnému vedení nelíbil. Třetí a čtvrtý stupeň byl totiž odtržen od přímé práce s žáky ve škole. Dalším pokusem byl dvoustupňový systém, který by odděloval začínající a samostatné učitele.

Klasifikace vhodnosti pořadů Vzdělanost Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Připravíme systém klasifikace vhodnosti pořadů pro jednotlivé věkové kategorie.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 43

Vláda předložila sněmovně návrh o novele zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání, která obsahovala také klasifikaci vhodnosti pořadů, 5. října 2016. V současnosti čeká na projednání v Poslanecké sněmovně a její schválení se do konce volebního období Poslanecké sněmovny nestihne.

O potřebě zakotvit nějakou formou systém označování vhodnosti jednotlivých pořadů podle věku a závadných témat (takzvaný labelling), diskutuje ministerstvo kultury už od roku 2005. Provozovatelé televizního vysílání tehdy vytvořili pracovní skupinu, která se zabývala vytvořením samoregulačního systému.

Úpravou labellingu se zabývá také novela zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, představená ministerstvem kultury jako vládní návrh ve sněmovním tisku 934. Ten v současné době čeká v Poslanecké sněmovně na začátek projednávání. V tomto případě označujeme výrok za nesplněný, protože jej vláda sice začala zpracovávat, ale nestihne se schválit.

Vlastní systém označování pořadů má v současné době televize Prima, ČT1, ČT2, ČT Art a dětský kanál ČT Déčko. Jedná se ovšem o samoregulaci, jejíž podmínky a pravidla si určuje každá stanice sama. Smyslem labellingu je jednotná úprava na území celé České republiky, která situaci usnadňuje rodičům.

Návrh zákona se inspiroval podobnou právní úpravou nizozemského modelu Kijkwijzer. Hlavní změny (.pdf, str. 13) se týkají prime time, tzv. hlavního vysílacího času. Nově by mezi 20:00 a 22:00 mohly být zařazeny pořady již pro patnáctileté. Další novinkou by mohly být přehledné piktogramy, které by označovaly obsahové kategorie násilí, strach, sex, diskriminace, užívání návykových látek včetně alkoholu a tabáku a vulgární vyjadřování.

Aktuálně chrání zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání dětské a dospívající diváky před upoutávkami a pořady, které by mohly ohrozit jejich psychický, fyzický či mravní vývoj, ustanovením § 32 odst. 1 písm. g) a e) zákona č. 231/2001 Sb.

V ustanovení § 32 odst. 1 písm. j) zákona č. 231/2001Sb. pak ukládá provozovatelům povinnost nezařazovat do programů pořady a reklamy, které obsahují vulgarismy a nadávky, kromě uměleckých děl, v nichž je to z hlediska líčeného kontextu nutné; taková díla je však možné vysílat pouze v době od 22.00 hodin do 06.00 hodin druhého dne.

Zároveň jsou podle ustanovení § 32 odst. 1 písm. h) téhož zákona provozovatelé povinni zajistit, aby vysílání, týkající se bodu g), bezprostředně předcházelo slovní upozornění na nevhodnost pořadu pro děti a mladistvé a aby pořad, který by mohl ohrozit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých, byl označen v případě televizního vysílání obrazovým symbolem upozorňujícím na jeho nevhodnost pro děti a mladistvé po celou dobu vysílání.

Klimatické změny Životní prostředí Část. splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Budeme se podílet na mezinárodních opatřeních směřujících k omezení klimatických změn. Budeme usilovat, aby vznikla dohoda navazující na Kjótský protokol, zejména se zaměřením na adaptační opatření.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 33

V oblasti boje proti klimatickým změnám se za největší úspěch dá považovat podpis Pařížské dohody, která má po roce 2020 nahradit Kjótský protokol. Tento dokument zavazuje podepsané státy ke snížení emisí skleníkových plynů a „udržení nárůstu průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a úsilí o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí, [...] zvyšování schopnosti přizpůsobit se nepříznivým dopadům změny klimatu, [...] sladění finančních toků s nízkoemisním rozvojem odolným vůči změně klimatu“ (článek 2).

Tuto dohodu podepsalo 195 stran, které jsou členy Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, z nichž ji 155 také ratifikovalo - k podepsání dohody došlo 22. dubna 2016, kde tak za ČR učinil ministr životního prostředí Richard Brabec. V platnost pak vstoupila 4. listopadu 2016.

Pařížská dohoda ovšem stále není Českou republikou ratifikována, přestože návrh na ratifikaci byl předložen již 5. října 2017. V této době prošel pouze Senátem. V Poslanecké sněmovně bylo jednání o ratifikaci několikrát zahájeno, avšak bylo pokaždé přerušeno, naposledy 11. července 2017. Zde byla smlouva přikázána k projednání zahraničnímu výboru a výboru životního prostředí, které doporučily souhlas s ratifikací. Česká republika je tak stále jedinou zemí EU, jež smlouvu neratifikovala.

Koalice se v červnu shodla, že ratifikaci chce ještě do konce volebního období stihnout. Jelikož k tomu stačí již jen jedno čtení v Poslanecké sněmovně, je možné, že se jí to skutečně podaří. Na základě výsledků zářijové schůze Poslanecké sněmovny bude hodnocení aktualizováno.

Kontrola výdajů Hospodářství Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda vytvoří nový zákon o vnitřním řídicím kontrolním systému, který posílí manažerskou zodpovědnost a funkční nezávislý audit. Cílem je, aby se většina výdajů kontrolovala již před proplacením faktur.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 6

Vláda předložila v dané věci návrh zákona o kontrole a řízení a veřejných financí, ten ovšem neprošel na poslední schůzi Poslanecké sněmovny ve volebním období 2013-2017. Kromě této předlohy již další legislativu vláda v dané věci nevytvořila. Slib tedy hodnotíme jako nesplěný.

Návrh zákona o kontrole a řízení veřejných financí (.pdf) měl nahradit stávající zákon o finanční kontrole. Manažerská zodpovědnost veřejných subjektů měla být posílena tak, aby schválení výdajů nebylo jen administrativním úkonem. Cílem mělo být zajištění výkonu kontroly čtyř očí, nezávislé kontroly připravovaných, realizovaných i ukončených operací a prověření celkového nastavení systému (str. 42).

Návrh zákona upravuje podmínky zřízení interního auditu. Stávající zákon o finanční kontrole stanovuje obecnou povinnost provádět interní audit. Důvodová zpráva uvádí, že tento interní audit je relativně drahý a orgány veřejné správy tento mechanismus často nahrazovaly svými veřejnosprávními kontrolami (str. 64–65), proto byly podmínky interního auditu upraveny. V praxi též docházelo k nesprávnému rozložení kompetencí, což ohrožovalo nezávislost auditu (str. 26).

Nově chce zákon zavést předběžné hodnocení výdajů. Toto předběžné hodnocení reprezentuje prvotní záměr realizovat určitý výdaj. Před tím, než se veřejný subjekt zaváže k výdaji veřejných prostředků, musí mít jistotu, že ke krytí tohoto budoucího závazku budou k dispozici veřejné prostředky (str. 56–57).

K žádné změně však ve finále nedošlo.

Kontrola zpravodajských služeb Bezpečnost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda předloží návrh zákona, který stanoví rozsah a způsob kontroly zpravodajských služeb Parlamentem ČR. Zákon bude vycházet ze zásady, že parlamentní kontrole musí podléhat všechny zpravodajské služby České republiky. Zákon zavede dvoustupňový systém kontroly, proto bude kromě zřízení kontrolních orgánů v Poslanecké sněmovně ČR zřízen i od Parlamentu ČR odvozený expertní kontrolní orgán složený z důvěryhodných, bezpečnostně prověřených a veřejností respektovaných občanů.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 4

Vláda předložila Poslanecké sněmovně novelu zákona o zpravodajských službách 30. června 2016.

Novela přináší oproti současné situaci několik změn. První z nich je zřízení zvláštního kontrolního orgánu Poslanecké sněmovny, který má kontrolovat činnost Úřadu pro zahraniční styky a informace. Obdobné orgány již existují pro ostatní dvě zpravodajské služby - Bezpečnostní informační službu a Vojenské zpravodajství. Zřízením tohoto orgánu se tak naplní slib vlády, aby parlamentní kontrole podléhaly všechny zpravodajské služby ČR.

Druhou významnou novinkou je zřízení Orgánu nezávislé kontroly zpravodajských služeb ČR. Tento orgán má mít za úkol (.pdf, § 12 odst. 3) vykonávat kontrolu zákonnosti činnosti zpravodajských služeb včetně kontroly dodržování základních práv a svobod. Novela zároveň obsahuje požadavky (.pdf, § 12e–12f) na členy orgánu, kterých má být pět.

Obě novinky pak souvisí i s novinkou třetí, kterou je zavedení (.pdf, str. 17–18) dvojúrovňového systému kontroly zpravodajských služeb. První úroveň se má sestávat z kontrolních orgánů Sněmovny pro každou zpravodajskou službu zvlášť, druhou úroveň pak má tvořit orgán nezávislé kontroly. Ten však bude moci provádět kontroly pouze na základě podnětu (.pdf, § 12 odst. 3) jednoho z kontrolních orgánů Sněmovny, sám ze své vlastní iniciativy tak činit nebude moci.

Vláda nakonec návrh protlačila Poslaneckou sněmovnou na jejím posledním jednání volebního období 2013-2017. Slib tudíž hodnotíme jako splněný.

Kultura jako veřejná služba Vzdělanost Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Kulturu definujeme zákonem jako veřejnou službu. Přijmeme zákon o veřejnoprávní instituci v kultuře, který odstraní nedostatky dnešních příspěvkových organizací, odpolitizuje je a zajistí jejich stabilní financování.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 42

Vláda nepředložila zákon o veřejnoprávní instituci v kultuře, naopak vydala nesouhlasné stanovisko k senátnímu návrhu tohoto zákona. Ministerstvo kultury sice předložilo do připomínkového řízení návrh zákona o kultuře, samo jej pak ale stáhlo.

Ministerstvo kultury si v roce 2015 zadalo analýzu možných právních forem kulturních organizací a na jejích základech chtělo postavit návrh zákona (podle studie Markéty Štěpáníkové, .pdf, str. 3). K předložení vládního návrhu však nedošlo.

Senát předložil návrh zákona, ten však vůbec nebyl projednáván v Poslanecké sněmovně. Vláda se zákonem vyjádřila nesouhlas, mimo jiné ho považovala za nedostatečně zhodnocený analýzami dopadu nové legislativy.

V roce 2014 nicméně ministerstvo kultury předložilo do připomínkového řízení návrh zákona o kultuře. Zákon měl vytvořit zastřešující legislativu pro tuto oblast, vymezit význam kultury, zavést Radu pro kulturu jako poradní orgán, lépe vymezit působnosti státu a krajů a vyčlenit z rozpočtu částku na kulturu. To mělo zajistit stabilnější financování kultury.

Kulturní organizace jako příspěvkové jsou v současnosti navázány na zřizovatele (podle zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů jim zřizovatel poskytuje příspěvek „v návaznosti na výkony či jiná kritéria jejich potřeb“). Právní status veřejné instituce mířil právě na zmírnění závislosti na zřizovateli a omezení jeho vlivu. Senátní návrh definoval tuto kulturní veřejnou instituci jako neziskovou a sloužící veřejnému zájmu (což mělo sloužit k odpolitizování).

Dodejme, že již existuje institut „veřejné kulturní služby“ v zákonu o některých druzích podpory kultury, kde jsou veřejné kulturní služby definovány jako „služby spočívající ve zpřístupňování umělecké tvorby a kulturního dědictví veřejnosti a v získávání, zpracování, ochraně, uchování a zpřístupňování informací, které slouží k uspokojování kulturních, kulturně výchovných nebo kulturně vzdělávacích potřeb veřejnosti.“

Maastrichtská kritéria Hospodářství Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„V rámci svého funkčního období vláda zajistí dodržování maastrichtských fiskálních kritérií, zejména udržení schodku veřejných financí pod 3 % hrubého domácího produktu.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 5

Maastrichtská kritéria jsou (zjednodušeně) souborem podmínek, které je třeba dodržovat pro vstup do jednotné evropské měny. Těchto kritérií je několik – kritérium cenové stability, stav veřejných financí, stabilita národní měny vůči euru a dlouhodobý stav úrokových sazeb. Sobotkova vláda se ujala úřadu 29. ledna 2014, podstatné je tedy období od roku 2014 do letošního roku.

Na základě údajů z posledního dostupného Vyhodnocení plnění maastrichtských kritérií (.pdf, str. 4; tabulka 1.1) plní Česká republika kritérium cenové stability od roku 2013 a dle posledního dostupného výhledu (rovněž v tabulce 1.1) by tomu tak mělo být až do roku 2019.

Taktéž Convergence Report (.pdf, str. 51; graf 3.1) z roku 2016 vypracovaný Evropskou komisí uvádí, že na jaře loňského roku i v letech 2013–2015 plnila ČR kritérium cenové stability. Mimo odhady nejsou údaje za rok 2017 zatím k dispozici.

Druhým kritériem je stav veřejných financí. Obě dvě složky tohoto kritéria Česká republika během vlády Bohuslava Sobotky také plní, jak dokládají údaje z materiálu Ministerstva financí ČR – Státní rozpočet 2017 v kostce (.pdf; str. 56; viz následující tabulku).

Vláda ve svém závazku zdůrazňuje udržení schodku veřejných financí pod 3 % HDP, což také splnila. Za rok 2016 bylo saldo vládního sektoru dokonce přebytkové. To bylo zapříčiněno řadou různých vlivů.

Třetí konvergenční kritérium se týká účasti v Exchange Rate Mechanism II a stabilitě národní měny vůči euru. Stanovení plnění tohoto kritéria je obtížnější, neboť:

„Formální plnění kurzového kritéria není až do vstupu ČR do mechanismu směnných kurzů možné, hodnocení jeho plnění lze tedy provádět pouze v analytické rovině.“

(citováno z Vyhodnocení plnění maastrichtských kritérií (.pdf, str. 6))

V analytické rovině by dle MFČR i toto kritérium Česká republika plnila. Za tímto účelem byla stanovena „hypotetická centrální parita, jako průměrná hodnota kurzu CZK/EUR za první čtvrtletí roku 2014. Toto stanovení by umožňovalo (opět hypoteticky) vstoupit do ERM II ve druhém čtvrtletí 2014 a přijmout euro k 1. lednu 2017.“ Na základě dat zachycených v grafu níže je patrné, že by se kurz koruny vůči euru nevychýlil o ±15 % od centrální parity a ani by nedošlo k její změně, což je předpokladem pro úspěšné plnění tohoto kritéria.

(MFČR, 2017, Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou 2016; str. 7)

Posledním kritériem je dlouhodobý stav úrokových sazeb. Stav se sleduje podobně jako první kritérium, cenová hladina, nicméně zde nesmí úrokové sazby sledované země převýšit průměrnou sazbu ze tří zemí EU s nejlepšími dosaženými výsledky v oblasti cenové stability o více než dva procentní body.

Toto poslední kritérium Česká republika rovněž plní. Od listopadu 2014 až po květen 2017 měla ČR dlouhodobé úrokové sazby pod úrovní 1 % vyjma měsíce června 2015, kdy byla sazba na úrovni 1,01 %. Mezi členskými státy EU se jedná o nízké hodnoty. Plnění kritéria dlouhodobých úrokových sazeb dokládá také tabulka a graf níže:

(European Commission, 2017, Convergence report 2016; str. 56)
Modrá křivka znázorňuje vývoj dlouhodobé úrokové míry ČR v letech a oranžové body zachycují průměrné hodnoty sazeb ze 3 členských zemí s nejlepšími dosaženými výsledky v oblasti cenové stability.

Mediální vlastnictví Vzdělanost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Po vzoru vyspělých zemí zpřesníme pravidla týkající se koncentrace mediálního vlastnictví.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 43

V případě koncentrace mediálního vlastnictví byla přijata novela zákona o střetu zájmů. Jedná se sice o vládní návrh, ale s pozměňovacími návrhy, které tyto změny obsahovaly, nesouhlasila koaliční strana ANO. Mířily totiž zejména na Andreje Babiše.

Zákon o střetu zájmů předložila vláda poslancům v sněmovním tisku 3. srpna 2015. Původní návrh zákona se týkal především zefektivnění vymahatelnosti právní úpravy střetu zájmů, která platila už od roku 2006. Politici např. měli svůj majetek přiznávat již při vstupu do politiky a pak také při konci jejich mandátu. Koncentraci mediálního vlastnictví ale neupravoval (.pdf, str. 1–124).

Úpravu zahrnuje až jeden z pozměňovacích návrhů (.pdf, str. 2), za kterým stojí tehdy ještě poslanec, nyní ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jan Chvojka z ČSSD. Podle něj nesmí člen vlády provozovat rozhlasové nebo televizní vysílání či být vydavatelem periodického tisku, společníkem, členem nebo ovládající osobou právnické osoby, která je provozovatelem nebo vydavatelem.

Tyto své funkce musí člen vlády ukončit nejpozději 60 dnů ode dne zahájení výkonu. Pokud je neukončí, nesmí disponovat hlasovacími právy a jestliže je jediným společníkem v obchodní společnosti, nesmí činit jiná rozhodnutí, než která ukládá zákon nebo která se týkají zrušení obchodní společnosti. Dále nesmí volit orgány obchodní společnosti nebo jejich členy, ledaže jim zanikla funkce, a nesmí mít právo na podílu ze zisku z právnické osoby, které je provozovatelem nebo vydavatelem.

Novelu vetoval svým hlasem prezident, ale Poslanecká sněmovna jej nakonec přehlasovala. K schválení bylo potřeba 101 hlasů, pro bylo 129 poslanců. Všichni poslanci ANO hlasovali proti a Andrej Babiš se hlasování zdržel. I přes tento fakt je slib hodnocen jako splněný, neboť byly prosazeny příslušné změny navzdory části koalice. Výsledný stav se změnil.

Vlastnictví médií politiky je upravováno v zahraničí různě, a to více či méně restriktivně. Neexistuje tak nějaký jednotný vzor, podle kterého by se vláda mohla inspirovat. Vlastnictví médií mají upraveno například v Itálii, kde platí výjimka pro ty, co sice vlastní mediální podnik, ale nejsou v jeho čele. Tento zákon byl přijat především kvůli premiérovi Silviu Berlusconim, na kterého se ale díky výjimce nevztahoval. Podobně v USA dohlížela na newyorského starostu Michaela Bloomberga komise hlídající střet zájmů. V Makedonii mají zase zákon o prevenci střetu zájmů, který zakazuje, aby byl politik zároveň vlastníkem médií.

Obecně lze konstatovat, že podobná regulace často reaguje na konkrétní případy; v zemích s vysokou politickou kulturou není zvykem, že by politikové přímo kontrolovali (resp. vlastnili) média, nemusí zde tedy taková věc být řešena legislativně zcela konkrétně. Nehodnotíme ani, zda je taková regulace žádoucí či správná, popisujeme pouze, zda vláda plní to, co si sama předsevzala.

Méně obětí nehod Hospodářství Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Přijmeme opatření ke snížení počtu usmrcených v silničním provozu s cílem dosáhnout do roku 2020 na úroveň průměru evropských zemí a současně budeme sledovat cíl snížení počtu zraněných až o 40 %.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 27

Slib hodnotíme jako nesplněný; v loňském roce sice došlo k rekordně nízkému počtu smrtelných dopravních nehod, nicméně v předchozích letech vlády Bohuslava Sobotky rostl nejen počet usmrcených osob, ale rovněž i počet zraněných. Vláda připravila novelu zákona o silničním provozu, ta však platí až od roku 2016 a její účinky se patrně projeví (což je navíc spekulace) až v dlouhodobějším horizontu.

Vláda Bohuslava Sobotky pokračovala v naplňování Národní strategie bezpečnosti silničního provozu 2011–2020, schválené v srpnu 2011. Poslední revize se Strategie dočkala letos v únoru. Sobotkova vláda rovněž prosadila novelu zákona o silničním provozu – zákon mimo jiné zavedl pro chodce povinnost užít reflexní prvek mimo území obce při snížené viditelnosti, tedy například za tmy, soumraku či v mlze.

Graf 1: Počet osob usmrcených v silničním provozu 2011-2016:

Tabulka 2: Počet zraněných v silničním provozu 2011-2016

Průměr usmrcených osob v silničním provozu na 1 mil. obyvatel se v rámci Evropské unie v roce 2013 pohyboval na 51 usmrcených, v České republice to bylo 62. O tři roky později klesl evropský průměr na 50 usmrcených, český pak na 57,4.

Mobilita výzkumných pracovníků Vzdělanost Část. splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Podpoříme mobilitu výzkumných pracovníků i doktorských studentů mezi našimi a zahraničními výzkumně zaměřenými univerzitami a ústavy, a to zejména zpřístupněním výběrových řízení i pro zahraniční vědecké pracovníky.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 42

Ministerstvo školství vyhlásilo výzvy pro mobilitu zahraničních pracovníků. Podporu cílenou přímo na doktorandy nevypisovalo, nicméně ti mohou vyjet do zahraničí též přes tyto mobilitní výzvy. To je důvodem, proč hodnotíme výrok jako částečně splněný.

Ministerstvo školství vyhlásilo v červnu 2017 v rámci Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) výzvu č. 27 - Mezinárodní mobilita výzkumných pracovníků. Výzva (.pdf, str. 5) podporuje mobilitu výzkumníků pomocí následujících podporovaných aktivit:

  1. Pracovní pobyty post-doků ze zahraničí v ČR.
  2. Pracovní pobyty výzkumných pracovníků - seniorů ze zahraničí v ČR.
  3. Pracovní pobyty výzkumných pracovníků - juniorů v zahraničí.
  4. Pracovní pobyty výzkumných pracovníků - seniorů v zahraničí.

V červenci 2017 byla ministerstvem školství v rámci OP VVV vyhlášena výzva č. 50 - Mezinárodní mobilita výzkumných pracovníků - MSCA-IF. Tato výzva (.pdf, str. 5) podporuje individuální projekty předložené do výzvy Horizon 2020, Marie Skłodowska-Curie Actions, které i přes kladné hodnocení nemohly být finančně podpořeny a dostaly se na seznam tzv. no money projektů. Výzva č. 50 podporuje mobilitu výzkumníků pomocí těchto aktivit:

  1. Podpora „no money“ projektů MSCA - příjezdy do ČR.
  2. Podpora „no money“ projektů MSCA - výjezdy z ČR.

V minulosti též běžela výzva ESF pro vysoké školy (.pdf), v rámci níž byla mimo jiné podporována internacionalizace: „... rozvoj mezinárodní spolupráce a mezinárodního partnerství, internacionalizace vysokoškolského prostředí, mobility studentů a pracovníků vysokých škol, podpora programu Erasmus+, podpora zahraničních vyučujících, rozvoj vztahů se zahraničními institucemi v rámci Graduate school formou joint a multipledegrees programů.“ (str. 5, aktivita č. 5 této výzvy)

V souvislosti s mobilitou doktorských studentů neexistuje žádná výzva ministerstva školství v rámci OP VVV, která by podporovala mobilitu a byla obdobná výzvě č. 27. Doktorandi jako výzkumníci nicméně mohou vyjíždět v rámci zmíněné výzvy 27. Mobilita doktorandů je pak obvykle financována z různých zdrojů - z peněz EU (například Erasmus ), jiných zahraničních fondů, stipendijních fondů vysokých škol, mezinárodních smluv apod.

Nábor policistů Bezpečnost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Nastartujeme nábor policistů s cílem získat kvalitní lidi a překonat generační a odbornou diskontinuitu v policejních sborech.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 48

Jak dokládají data samotné Policie ČR, během vlády Bohuslava Sobotky (mezi lednem 2014 a lednem 2017) došlo k nárůstu počtu příslušníků policie o 1635 osob - z původních 38 754 policistů na aktuálních 40 389 policistů.

Vláda také přijímala koncepční dokumenty, ve kterých počítala s dalším nárůstem počtu policistů.

V červnu 2017 schválila vláda dokumentKoncepce rozvoje Policie České republiky do roku 2020 (.pdf, str. 83), v němž je navrhováno posílit policii o 4000 policistů během období 2016–2020. Detailní rozmístění nově přijatých policistů bylo předloženo v materiáluRozvoj Policie České republiky v letech 20162020. Tento materiál byl sice v říjnu 2015 schválen Bezpečnostní radou státu, ale vláda jej v červnu 2016 na svém jednání neschválila, jeho projednávání bylo odloženo.

Před rokem 2016, kdy nebyla v platnosti současná koncepce rozvoje policie, docházelo k personálnímu posílení Policie ČR i přesto, že nebyly stanoveny nebo navrhnuty konkrétní počty nových policistů. Pro rok 2016 koncepce navrhovala posílit policii o 850 nových policistů, což se nepodařilo, neboť ke konci roku 2016 zůstalo neobsazených 61 míst.

Navzdory této skutečnosti hodnotíme tento slib Sobotkovy vlády jako splněný, protože skutečně dochází k nabírání nových policistů a početní stavy Policie ČR se zvyšují. Vláda navíc schválila Koncepci rozvoje Policie ČR do roku 2020, která obsahuje návrh posílit policii o 4000 nových policistů. Ačkoliv se v roce 2016 nepodařilo rozšířit policejní řady o navrhovaných 850 nových policistů, početní stavy policistů byly opravdu posíleny.

Náklady na změny nese stát Hospodářství Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„pokr. Všechna opatření budou založena na principu, že náklady na jejich implementaci ponese prostřednictvím daňových odpočtů stát a ne podnikatelský sektor. Na toto opatření bude navázán pokles snížené sazby DPH.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 30

V souvislosti s elektronickou evidencí tržeb (viz slib výše) vznikla podnikatelům povinnost zakoupit si zařízení, které bude schopné odeslat online údaje o tržbě finanční správě a zároveň vystavit pro zákazníka účtenku s předepsanými údaji.

Jako kompenzaci nákladů v souvislosti s pořízením takového zařízení nabízí vláda možnost jednorázové daňové slevy ve výši pět tisíc korun. Jak jsme již dříve ověřovali, uplatnění této slevy provází řada komplikací. Podnikatelé s nízkým základem daně (přibližně do daňového základu 199 tisíc korun) tuto slevu mohou uplatnit pouze částečně či vůbec (jejich základ daně je tak nízký, že žádnou daň neplatí). Možnost uplatnit slevu pak souvisí se zařazením do konkrétní vlny EET, bez ohledu na to, kdy si pokladnu skutečně pořídí (pořídí-li si pokladnu v předstihu, slevu může stejně uplatnit až ve zdaňovacím období, kdy poprvé musí zaevidovat tržbu).

Právnickým osobám pak nejsou náklady na pořízení pokladny kompenzovány vůbec. Výše slevy navíc nezohledňuje skutečnou cenu pořízeného zařízení. Podíváme-li se, jaká zařízení jsou na trhu dostupná, dají se skutečně pořídit levná řešení, jejichž cenu daňová kompenzace pokryje; existují však i řešení za desítky tisíc korun, která však v některých typech provozů můžou být nezbytná, případně může být nutné pořídit hned několik přenosných platebních terminálů.

Na počátku roku 2017 ještě proběhlo jednání ministra financí s Asociací českého tradičního obchodu o možném navýšení slíbené daňové kompenzace, skončilo však neúspěchem.

V souvislosti s první vlnou EET, která se týkala stravovacích a ubytovacích zařízení, došlo od 1. prosince 2016 k přeřazení stravovacích služeb do nižší sazby DPH (z 21 na 15 %). To se netýká alkoholu a tabákových výrobků. Snížení daně se tedy netýká ani točeného piva, jak sliboval ministr financí hospodským.

Sobotkova vláda také zavedla druhou sníženou sazbu DPH ve výši 10 % (platí tedy sazby 10, 15 a 21 procent) na léky, knihy a dětskou výživu, od roku 2017 pak i na noviny a časopisy. Ta ale platí již od 1. ledna 2015; na dalších úpravách sazeb se tato vláda neshodla.

Národní rada pro vzdělávání Vzdělanost Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Bude ustavena Národní rada pro vzdělávání jako platforma pro odbornou diskusi, formulování klíčových směrů rozvoje vzdělávací soustavy a řešení aktuálních otázek ve školství.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 9

Tento slib hodnotíme jako nesplněný, protože Národní rada pro vzdělávání nikdy fakticky nevznikla.

Vznik Rady prosazoval hlavně ministr školství Marcel Chládek. Podle něj měla být role Rady následující: „Tato rada bude orgánem apolitickým, bude složená z odborníků a bude dodržovat kontinuitu školské strategie bez rozdílu toho, kdo je momentálně ministrem školství, nebo momentálně řídí vládu, tak aby celý systém šel jedním směrem a klíčové priority, které někdo nastaví, mohl jiný dokončit.“ Chládek také zahrnul Národní radu pro vzdělávání do vládní Strategie vzdělávání 2020 (.pdf, str. 35).

V roce 2014 se začalo pracovat na vzniku Rady, nicméně tato příprava byla doprovázena kritikou, že se Rada stane jen „trafikou“ pro vysloužilé politiky, nikoliv poradním orgánem odborníků. Kritika mířila hlavně na Chládkovo rozhodnutí jmenovat předsedou přípravného výboru exprezidenta Václava Klause. Z toho nakonec sešlo, na schůzce přípravného výboru byl ale například tehdejší předseda Akademie věd Jiří Drahoš.

Národní rada pro vzdělávání se však nikdy nedostala přes přípravnou fázi.

Ne privatizaci lesů Životní prostředí Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Nebudeme privatizovat státní lesy.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 32

Během působení současné vlády nedošlo k privatizaci státních lesů, potažmo státní společnosti Lesy ČR.

V roce 2015 sice došlo k určitému rozporu mezi ministrem financí Andrejem Babišem (ANO) a předsedou ústavně-právního výboru poslanecké sněmovny Jeronýmem Tejcem (ČSSD). Neshoda vznikla na základě Babišova výroku v rozhovoru pro HN z 13. května 2015, ve kterém zmínil, že by rád privatizoval části některých státních podniků, včetně Lesů ČR. To narazilo na odpor koaliční ČSSD, která slovy Jeronýma Tejce jakoukoliv formu prodeje zamítla.

„Dokud je součástí vlády ČSSD, nic takového nedovolíme,“ řekl Tejc podle portálu Novinky.cz.

V březnu 2017 vláda schválila novelu zákona o lesích, ve které doslovně zakazuje prodej Lesů ČR. Možnost prodeje navrhuje novela striktně omezit na jasně vyjmenované případy, jako jsou směny pozemků, prodej odloučených lesních pozemků apod. Všechny výjimky ze zákona musí schválit Ministerstvo zemědělství. Novela se v březnu dostala do Poslanecké sněmovny, kde čeká na své projednání. Předkládající ministr zemědělství Marian Jurečka navrhl projednání ve zkráceném režimu, aby novela mohla být případně schválena již v prvním čtení.

Ne školnému Vzdělanost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Školné ani zápisné nepřipustíme. Garantujeme bezplatné vysokoškolské vzdělání na veřejných a státních vysokých školách.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 41

Současná vládní koalice během svého čtyřletého mandátu nezavedla ani školné, ani zápisné na vysokých školách. Změny ve vysokoškolské legislativě tyto oblasti vůbec neřešily.

Poslanecká sněmovna schválila v lednu 2016 vládou navrhnutou novelu vysokoškolského zákona. Ta byla zaměřená především na změnu podmínek systému akreditace studijních programů. Dále zpřesnila vnitřní a vnější hodnocení vysokých škol a zavedla navýšení sociálního stipendia.

Bezplatnost studia na vysoké škole po přijetí novely zůstává zachovaná. Nedošlo k zavedení školného, které by byl povinný platit každý vysokoškolský student.

Nadále existuje výjimka (§ 58 zákona č. 111/1998 Sb.), kterou je veřejná vysoká škola oprávněná stanovit si poplatek za studium v případech, že student prodlouží standardní dobu studia nebo navštěvuje studijní program v cizím jazyce. Veřejná vysoká škola může požadovat i poplatek spojený s přijímacím řízením.

Slib byl tedy splněn. Proběhla úprava zákona o vysokých školách, ale nedošlo k žádným vládním návrhům, které by měly za cíl prosadit zavedení školného na veřejných vysokých školách, jak tomu bylo při minulém návrhu reformy, jenž byl nakonec neúspěšný.

Nezcizitelnost lesů Životní prostředí Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zákonem stanovíme nezcizitelnost státních lesů.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 32

Vláda na svém jednání 13. března 2017 schválila návrh zákona, který explicitně vyjadřuje zákaz zcizování lesů ve vlastnictví státu, byť přiznává, že ani tento zákaz není absolutní.

„Možnost prodeje navrhuje novela striktně omezit na jasně vyjmenované případy, jako jsou směny pozemků, prodej odloučených lesních pozemků apod. Všechny výjimky ze zákona musí schválit Ministerstvo zemědělství.“Návrh (.pdf) zákona pak doslova uvádí: „Státní lesy nelze zcizit, pokud tento zákon nestanoví jinak. Zákaz zcizení státních lesů se nevztahuje na směnu lesního pozemku, prodej spoluvlastnického podílu státu, prodej odloučeného lesního pozemku, zcizení ve veřejném zájmu chráněném tímto zákonem nebo jinými právními předpisy, vydání věci podle právních předpisů upravujících restituci majetku.“ Předchozí verze zákona takový zákaz neobsahuje. Podle důvodové zprávy (.pdf) k předkládanému zákonu:

„Stávající právní úprava neobsahuje sice výslovné ustanovení o nezcizitelnosti státních lesů,obsahuje však ustanovení, která nakládání s lesy ve vlastnictví státu významně omezují a podřizují je souhlasu Ministerstva zemědělství.“ K výslovnému zákazu, který vláda považuje za klíčovou změnu, však směřují připomínky Ministerstva spravedlnosti, které tuto formulaci obsaženou v první větě považuje za nadbytečnou. Uvedením výjimek je totiž jasné, že v jiných případech je zcizení zakázáno. Výjimky jsou však podle ministerstva formulovány nedostatečně určitým způsobem, proto požadovalo první větu vypustit a zbytek přepracovat. Dodejme, že materiál zaslaný k připomínkovému řízení je svým zněním téměř totožný s konečnou verzí, tyto připomínky tak nebyly reflektovány.

Programový slib doposud nebyl naplněn. Návrh předložený v březnu tohoto roku zůstal neprojednán. Předkládající ministr zemědělství navrhl projednání ve zkráceném režimu (§ 90 odst. 2 jednacího řádu PS), aby mohl být případně schválen právě již v prvním čtení, k tomu však nedošlo. Slib tak nebyl splněn.

Nižší limit pro hotovostní platby Hospodářství Část. splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Prosadíme snížení limitu pro hotovostní platby z 15 000 Euro na 10 000 Euro. Porušení povinnosti bude mít kromě jiného za následek automatickou ztrátu daňové uznatelnosti hrazeného nákladu.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 30

Od 30. dubna 2004 je účinný zákon o omezení plateb v hotovosti. V původním znění měl poskytovatel platby povinnost provést platbu bezhotovostně, pokud překračovala částku 15 000 eur.

K 27. květnu 2011 byl limit změněn na 350 000 Kč.

K 1. prosinci 2014 se limit znovu měnil na základě přijatého vládního návrhu na 270 000 Kč (což odpovídá částce cca 10 000 eur).

Provedení i přijetí nadlimitní platby je přestupek, za který lze uložit pokutu až 500 000 Kč, pokud jde o fyzické osoby, a až 5 000 000 Kč, jedná-li o právnické nebo podnikající fyzické osoby.

Nová tvorba rozpočtu MO Bezpečnost Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Chceme zavést nový způsob tvorby rozpočtového rámce resortu obrany v podobě víceletých rozpočtových výhledů, schvalovaných vládou a Poslaneckou sněmovnou. To umožní navázat alokaci zdrojů na systém střednědobého obranného plánování, a tím nastavit stabilnější a předvídatelnější prostředí pro rozvoj vojenských schopností a pořizování vojenské techniky, což povede ke zvýšení efektivity.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 50

Tvorba státního rozpočtu se řídí zákonem 218/2000, o rozpočtových pravidlech. Stejně tak je v této legislativě upravena tvorba střednědobých výdajových rámců. Ministerstvo obrany (MO) se stejně jako další resorty řídí těmito pravidly – během mandátu této vlády nedošlo v dané věci ke změně, kdy by resort měl nový (zvláštní, Sněmovnou schvalovaný) způsob přijímání rozpočtových výhledů.

Víceleté výhledy se standardně schvalují při tvorbě státního rozpočtu. Zpravidla se tvoří na období dvou let, podle aktuálního znění rozpočtových pravidel jde o minimální výhled. Že v rámci resortu obrany nejde o novinku, dokládá např. tvorba rozpočtu na rok 2013, který sestavovala vláda Petra Nečase v roce 2012, tedy před vznikem současné koalice (pro srovnání návrh rozpočtu MO na rok 2012). Současná vláda v tomto modelu pokračovala a tyto dvouleté výhledy pro rozpočtovou kapitolu ministerstva obrany schvalovala spolu se státním rozpočtem na daný rok (2014, 2015, 2016, 2017). Postupovala tedy podle platného zákona. V těchto výhledech vláda představuje určitý odhadovaný minimální limit výše prostředků pro danou oblast – tedy MO.

Pokud jde o schvalování, ani zde vláda nepředvedla onu novinku, kdy by tyto rozpočtové výhledy pro MO schvalovala sama vláda i Poslanecká sněmovna. Jak uvádí zákon:

„Vláda projedná návrh střednědobého výhledu současně s návrhem státního rozpočtu. Schválený střednědobý výhled předkládá vláda samostatně na vědomí Poslanecké sněmovně současně s návrhem zákona o státním rozpočtu.“

Jednání o výhledech jsou součástí jednání o státním rozpočtu, který stejně jako v předchozích obdobích schvaluje nejprve vláda a dále Poslanecká sněmovna (jde o zákon, který neschvaluje horní komora Parlamentu).

Vzhledem k tomu, že současná vláda nepřinesla do tvroby rozpočtu nový systém tzv. střednědobých výhledů, ale jen převzala již fungující systém, je slib hodnocen jako nesplněný.

Novela autorského zákona Vzdělanost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Přijmeme novelu autorského zákona, která mj. zjednoduší poskytování licencí pro využívání autorských děl.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 43

Novela upravující poskytování licencí pro využívání autorských děl pod číslem 102/2017 Sb. byla vyhlášena ve Sbírce zákonů 5. dubna 2017. K zjednodušení dochází zejména u kolektivní správy, zákonné licence svou úpravou spíše rozšiřují pole působnosti a upravují neošetřené situace.

Návrh novely autorského zákona vláda předložila Sněmovně 17. února 2016 a novela po projití legislativním procesem vyšla 5. dubna 2017 pod číslem 102/2017 Sb. Novela do značné míry provádí unijní směrnici a obsahuje rozsáhlé úpravy licencí pro využívání autorských děl jak u zákonných licencí, tak především u kolektivní správy.

Zákonné licence umožňují užívat osobám po splnění zákonných podmínek dílo v mezích zákona i bez souhlasu autora. Novela v oblasti zákonných licencí nově umožňuje pro osoby se zdravotním postižením opatřit záznam audiovizuálního díla titulky nebo jinými prostředky nezbytnými ke zpřístupnění díla těmto osobám. To samé mohou učinit i provozovatelé televizního vysílání u jimi vysílaných pořadů. Zákon také zcela nově zavádí licenci pro karikaturu a parodii, která umožňuje užít autorské dílo pro účely karikatury a parodie.

Hlavní část novely se pak týká kolektivní správy autorských práv. Kolektivní správou se míní zastupování většího počtu osob disponujícími s majetkovou částí autorských práv jedním subjektem – kolektivním správcem. Kolektivní správce spravuje nositeli práv jeho práva a zároveň jej případně při neoprávněném výkonu jeho práva zastupuje u soudu. Určitá práva musí být kolektivně spravována, např. právo na odměnu za užití výkonu umělce při vysílání takového výkonu rozhlasem či televizí.

V oblasti kolektivní správy novela přináší změny v oblasti licencování online služeb s hudebními díly a licencování osiřelých děl. Novela dále zavádí rozšířenou kolektivní správu, která umožní ku příkladu knihovnám zjednodušené sdílení děl.

Licence k užití hudebních děl online pro více území stanovuje pevný rámec pro usnadnění slučování hudebního repertoáru a snižuje tak počet licencí, které uživatel potřebuje k provozování služby pro více území. Navíc umožňuje kolektivnímu správci, který sám nemůže hudební repertoár sloučit, aby požádal jiného kolektivního správce o zastupování svého repertoáru pro více území.

Zavedením rozšířené kolektivní správy mohou nově knihovny na základě kolektivní hromadné licenční smlouvy navzájem sdílet a zpřístupňovat veřejnosti nejen díla z vlastních knihovních fondů, ale i díla z fondů jiných knihoven. Tato novinka přináší velké usnadnění, neboť předtím bylo třeba v takových případech sjednávat individuální licenční smlouvy.

Zavedením licencování osiřelých děl (tj. děl, u nichž ještě neuplynula doba ochrany autorských nebo jiných práv a zároveň nositel práv není znám či není dohledatelný) novela dává uživatelům možnost užívat takové dílo bez starostí o to, že v případech, kdy se dodatečně objeví (bude nalezen nebo se sám přihlásí) nositel práv, budou tito uživatelé vystaveni možným právním postihům spojeným s neoprávněným užitím předmětu ochrany.

Novela rozpočtových pravidel Hospodářství Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda se zaměří také na přípravu novely rozpočtových pravidel, tedy zákona, podle kterého se rozpočet sestavuje. Tato novela musí zahrnovat posílení role Ministerstva financí při řízení likvidity prostředků státu, úpravu pravidel pro implementaci prostředků z rozpočtu Evropské unie posílením role poskytovatele a implementaci směrnice o Národních rozpočtových rámcích.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 5

Posílení role Ministerstva financí při řízení likvidity prostředků přinesla pro zdravotní pojišťovny a Správu železniční dopravní cesty povinnost podřídit všechny své účty státní pokladně a nadále je vést pouze u ČNB. Do souhrnných účtů podřízených státní pokladně spadají i účty veřejných VŠ a výzkumných institucí (.pdf,str. 8–9).

Státní pokladna slouží ke zjednodušení řízení státních příjmů a výdajů, státního dluhu nebo likvidity prostředků. Do státní pokladny se tak dostane více disponibilních zdrojů.

Postavení poskytovatele dotací z EU se rovněž posílilo. Poskytovatel nemusí příjemci dotaci vyplatit v případě porušení jakýchkoli pravidel při jejím poskytování nebo nakládání s poskytnutými prostředky (.pdf, str. 10).

K implementaci směrnice EU o rozpočtových rámcích došlo pomocí zákona o rozpočtové odpovědnosti (.pdf, str. 16). Cílem je dosažení transparentnosti a udržitelnosti veřejných financí. Ukládá veřejným institucím povinnost sestavovat návrh rozpočtu na rok a střednědobý výhled rozpočtu na dva další roky.

Obecní a městská policie Bezpečnost Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Provedeme komplexní novelu zákona o obecní a městské policii. Obecní a městská policie by fakticky neměla nahrazovat funkci Policie ČR a měla by se více zaměřovat na bezpečnostní specifika měst a obcí.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 48

Vláda předložila návrh novely zákona o obecné policii v prosinci 2015. O komplexní novelu zásadně upravující postavení obecní a městské policie a jejich postavení vůči Policii ČR se však nejedná. To potvrzuje i důvodová zpráva k samotné novele, podle které (.pdf, str. 27 poslední odstavec) nebyla „identifikována potřeba provedení zásadních koncepčních změn v dosavadním modelu fungování obecních policií.“ Dalším argumentem pro toto tvrzení je pak výběr předkládané varianty zákona, kdy pouhá dílčí varianta novely dostala přednost před variantou nově upravující celou koncepci obecní policie (.pdf, str. 29–30 a 34–35). Vládní návrh novely tak obsahuje pouze dílčí úpravy sloužící ke zpřehlednění postavení a pravomocí obecní policie. Obecní policie by podle vládního návrhu mohla nově vyžadovat poskytnutí údajů o spáchaných přestupcích z většího počtu evidencí než doposud (.pdf, § 11a) či předvést osobu na služebnu Policie ČR i mimo území své obce (.pdf, § 13a). Další ustanovení se týkají nové úpravy předpokladů k výkonu funkce strážníka, přičemž jednou z novinek je snížení věku z 21 na 18 let (.pdf, § 4 odst. 1 písm. c)), a také přestupků souvisejících s užitím stejnokroje nebo označení vozidla obecní policie (.pdf, § 27a). Žádné komplexní úpravy postavení obecní policie ve vládním návrhu však nenalezneme.

Návrh prošel Poslaneckou sněmovnou, přičemž původní vládní návrh doznal ve Sněmovně značných změn, neboť se zúžil (.docx) pouze na úpravu předpokladů k výkonu funkce strážníka a úpravu veřejnoprávních smluv, na základě nichž jedna obec propůjčuje druhé obci, která obecní policii nezřídila, vlastní obecní policii k provedení určitých úkolů (např. kontroly pořádání koncertů či fotbalových zápasů). 19. července pak návrh schválil Senát.

Obranné koncepce Bezpečnost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Ministerstvo obrany předloží dva základní koncepční materiály: Dlouhodobý výhled pro obranu 2030 a Koncepce výstavby Armády ČR.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 16

Dokument Dlouhodobý výhled pro obranu 2030 (.pdf) je výsledkem společné práce Sekce obranné politiky a strategie Ministerstva obrany (MO) a Centra bezpečnostních a vojenskostrategických studií Univerzity obrany. Materiál nejprve 23. 3. 2015 projednala Bezpečnostní rada státu (BRS), která téhož dne vydala usnesení č. 2, kde konstatuje, že dokument bere na vědomí a ukládá ministrovi obrany povinnost (Martin Stropnický) předložit ho do mezirezortního připomínkového řízení a následně na schůzi Vlády ČR.

Vláda dokument schválila na své schůzi dne 15. 6. 2015 usnesením č. 466. Zmíněné usnesení také uložilo ministrovi obrany ... zajistit postupné naplňování politicko - vojenských ambicí České republiky v souladu s Dlouhodobým výhledem pro obranu 2030.Obsahem dokumentu je analýza vývoje bezpečnostního prostředí v následujících dvou dekádách a identifikace bezpečnostních hrozeb, kterým pravděpodobně budou ČR i její spojenci čelit. Jak se uvádí ve zmíněném dokumentu, jedná se například o hrozbu příštích migračních vln, nerovnoměrného demografického vývoje, růstu poptávky po strategických surovinách nebo růstu vlivu teroristických skupin, organizovaného zločinu a dalších nestátních aktérů (.pdf, str. 6).

Materiál také počítá s růstem rozpočtu na obranu. Ministr obrany Stropnický k němu řekl: Tento strategický dokument určuje základní směr, kterým by se měly rozvíjet vojenské schopnosti naší armády.“ Výhled tvoří rámec pro jiný materiál, a to Koncepci výstavby Armády ČR 2025.

Dokument Koncepce výstavby Armády České republiky 2025 (.pdf) vznikl z iniciativy ministra obrany Stropnického. Ten v dubnu 2015 pro ČT uvedl, že podobný koncepční materiál resortu dlouhodobě scházel. Koncepce má přispět k realizaci rámce stanoveného Dlouhodobým výhledem pro obranu 2030 (.pdf) .

Vláda dokument schválila na svém zasedání z prosince 2015 usnesením č. 1094. Tímto usnesením také uložila ministrovi Stropnickému zajistit postupné praktické naplňování dokumentu tak, aby Armáda ČR byla schopná plnit všechny své úkoly a závazky.

Koncepce se zabývá analýzou současného stavu Armády ČR a identifikuje, jak by měla vypadat po převedení do praxe, včetně velení a řízení Armády ČR a jejích bojových technologií. Koncepce též uvádí silné a slabé stránky současného stavu Armády ČR (.pdf, str 9–18). Jedním z cílů koncepce je také modernizace pozemních i vzdušných sil.

Odpovědnost za výsledky ve výzkumu Vzdělanost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Posílíme odpovědnost za výsledky dosahované ve výzkumu a vývoji za veřejné prostředky, včetně zpřístupňování výsledků v souladu s požadavky EU (Horizon 2020).‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 42

Dne 8. února 2017 vláda ve svém usnesení (.pdf) schválila novou metodiku (.pdf) hodnocení výzkumných organizací a hodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací, která má zajistit lepší efektivitu vynakládání veřejných prostředků do výzkumu a vývoje. Návrh této metodiky předložil Pavel Bělobrádek jakožto předseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace.

Mezi základní principy nového systému hodnocení patří rozdělení výzkumných organizací (VO) na tři různé úrovně (úroveň národní nebo také centrální, hodnocení na úrovni poskytovatelů a hodnocení pro potřeby řízení výzkumné organizace). Výzkumné organizace budou nově při hodnocení děleny na tři skupiny, konkrétně na vysoké školy, ústavy Akademie věd ČR a na rezortní výzkumné organizace a organizace průmyslového výzkumu. Bude také uplatňováno škálování výzkumných organizací na stupnici A-D, přičemž první dlouhodobé škálování proběhne v roce 2019.

Důležitou změnou oproti stávajícímu stavu bude hodnocení úrovně mezinárodní spolupráce jednotlivých výzkumných organizací. Novinkou bude také posuzování kvality výzkumných organizací pomocí pěti základních modulů, mezi které patří: Kvalita vybraných výsledků, Výkonnost výzkumu, Společenská relevance výzkumu, Životaschopnost nebo také Viabilita a modul Strategie a koncepce. Relativní významnost modulů bude různá podle postavení výzkumné organizace v systému výzkumu a vývoje
.“

V souvislosti s efektivitou vynakládání veřejných prostředků souvisí také finanční nástroj Evropského parlamentu a Rady Evropské unie Horizon 2020, jehož cílem je mimo jiné zajištění globální evropské konkurenceschopnosti a překlenutí mezery mezi výzkumem a trhem. To má zajistit rozpočet 70 miliard euro na období 2014–2020. Tyto cíle jsou v souladu i se zmíněnou metodikou, která má také za cíl podpořit zvýšení kvality a mezinárodní konkurenceschopnosti českého systému výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI).

Ochranná pásma na vodu Životní prostředí Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zvýšíme ochranu povrchových vod přehodnocením ochranných pásem a zavedením hlediska ochrany vod do zemědělské praxe.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 33

Ochranná pásma vodních zdrojů byla stanovena v zákoně o vodách (vodní zákon). Tento zákon byl novelizován, ale pasáž upravující ochranná pásma měněna nebyla.

Zásady správné zemědělské praxe pro ochranu vod byly také vydávány již dříve, před vládou Bohuslava Sobotky – například v roce 2008 nebo v roce 2012. V době úřadování Sobotkovy vlády pak byly tyto zásady vydány pouze v roce 2016.

Online sázení podle EU Hospodářství Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda bude harmonizovat legislativu v oblasti on-line sázení a loterií s požadavky Evropské komise a zajistí dodatečné daňové příjmy zdaněním loterií a her na internetu, ať už jsou provozovány českými nebo zahraničními subjekty.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 6

Česká vláda začala připravovat novelu zákona o hazardních hrách v roce 2014. Sněmovně byl však tisk předložen až v srpnu 2015. Už v říjnu 2013, tedy pár měsíců před nástupem Sobotkovy vlády, přišla od Evropské komise výzva, ve které Komise žádala vládu, aby předložila informace (zejména výklad zákonů) týkající se hazardních her na internetu. Komise zkoumala, zda v Česku nedochází k porušování pravidel volného obchodu a služeb. Podobné žádosti obdržely také vlády Belgie, Litvy, Kypru, Polska a Rumunska.

V průběhu projednávání zákona se do věci opět vložila Evropská komise, která zkoumala detaily zákona. Vláda dostala 4. května 2016 vyjádření o ukončení notifikačního procesu a projednávání zákona mohlo pokračovat.

Komise trvala na tom, aby byl zákon o hazardních hrách v souladu mimo jiné s unijním rámcem pro hazardní hry na internetu, který byl přijat v roce 2012.

Evropská komise doporučila, aby projednávaný zákon obsahoval následující body:

  • efektivní výběr daní
  • ochrana sázejících a jejich okolí
  • zajištění opatření k předcházení a potírání sociálně patologických jevů spojených s provozováním hazardních her
  • otevření českého trhu hazardních her pro provozovatele se sídlem v členském státě Evropské unie nebo státě, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru
  • úprava provozování hazardních her dálkovým přístupem prostřednictvím internetu
  • nový postup povolovacího řízení
  • zavedení efektivního kontrolního mechanismu, a náprava souladnosti s právem Evropské unie

Zákon č. 186/2016 Sb. o hazardních hrách vyšel ve sbírce zákonů v červnu 2016 s platností od 1. ledna 2017.

Oprava památek z fondů Vzdělanost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Využijeme programy EU, Norských fondů atp. na opravu památek.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 43

Fondy EHP a Norské fondy dokončily etapu podpory některých zemí Evropy pro roky 2009–2014, což nespadá do funkčního období současné vlády. Nový program fondů EHP a Norských fondů byl schválen 3. května 2016, dne 25. října 2016 se jednotlivé přispívající země dohodly na programových sektorech a oblastech, kam bude finanční podpora směřovat. Česká republika je mezi zeměmi, které finanční podporu z těchto fondů v budoucnu získají. Součástí dohody na programových sektorech je i podpora kulturního podnikání, kulturního dědictví a kulturní kooperace (.pfd, str. 38).

Od roku 2015 je vždy na jeden rok vyhlášena výzva k předkládání projektů v Integrovaném regionálním operačním programu, která má pomoci revitalizovat vybrané památky zapsané na seznam UNESCO a národní kulturní památky. V období 2015–2016 bylo schváleno a podpořeno 54 žádostí z 63 podaných, v období 2016–2017 je prozatím schváleno 5 žádostí z podaných 88 (sběr žádostí byl ukončen v březnu 2017). V roce 2016 byla vyhlášena výzva pro muzea s návštěvností alespoň 30 000 návštěvníků ročně, čímž získala finanční podporu řada regionálních muzeí v celkové výši 1,6 mld. Kč.

Příklady podpořených projektů jsou mj. obnova poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou, revitalizace zámecké oranžérie a francouzského parku na zámku Dobříš, digitalizace poutního areálu Svatý Kopeček atd. (.xlsx)

Paušály pro OSVČ Hospodářství Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Omezení výše paušálních nákladů pro OSVČ absolutní částkou a/nebo snížením procentní sazby paušálních nákladů, aby bylo dosaženo smyslu tohoto institutu (zjednodušení výpočtu daně, ne neodůvodněné snížení daňového základu).‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 29

Paušální výdaje osobám samostatně výdělečně činným upravila tato vláda hned dvakrát. Poprvé v roce 2014 novelou zákona, kterou stanovila strop pro uplatnění 80% a 60% paušálů ve zdaňovacím období 2015 na 2 mil. Kč (pro 30% a 40% paušály stanovila tento limit již předchozí vláda). Podruhé v roce 2017, kdy byl limit u všech čtyř sazeb paušálních nákladů snížen na 1 mil. Kč s platností pro zdaňovací období 2018.

Podrobnější informace jsou k dispozici například zde.

Příslušné sněmovní tisky k provedeným změnám naleznete zde (.pdf, str. 288) a zde (.pdf, str. 5).

Procentní sazby byly ponechány beze změny.

Peníze pro SFDI Hospodářství Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zajistíme stabilizaci zdrojů Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI).‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 25

Tento vládní slib najdeme v kapitole „1.2 Moderní doprava“, na straně 9 koaliční smlouvy (.pdf).

Jak dokládají data z Výročních zpráv SFDI (rok 2016 a rok 2017), objemy prostředků na příjmové straně kolísaly, a to nejenom mezi jednotlivými roky, ale také mezi schválenou výší a skutečností v jednotlivém daném roce. Od roku 2014 (začátek mandátu této vlády) ovšem celkové příjmy rostly, porovnáme-li skutečnou výši příjmů.

Daňové příjmy lze za celé uvedené období, ale zejména mezi lety 2014–2017, považovat za stabilní. U nedaňových příjmů jsou určité rozdíly. Totéž platí u přijatých transferů (dotace ze státního rozpočtu, z operačních programů, na údržbu atd.). Největší odchylka je patrná v roce 2015, dle Výroční zprávy SFDI za rok 2015 (.pdf; str. 20) se nejvíce čerpalo z Operačního programu Doprava ještě z období 2007–2013, a to díky pravidlu n+2.

Vláda může ovlivnit daňové příjmy, nedaňové se špatně identifikují a vládní činnost na ně nemusí mít vliv; kapitálové příjmy byly nulové (vyjma roku 2011). Příjem z transferů vykázal relativně velkou odchylku v roce 2015, nicméně v ostatních letech fungování Sobotkovy vlády se výrazně nelišil. Ovšem tato odchylka vypovídá o nedobrém čerpání prostředků z ESIF (dříve Evropské strukturální fondy), což mají na starosti jednotlivé resorty (tedy členové vlády). Avšak toto dočerpání znamenalo nevyčerpané prostředky z roku 2013, tedy z roku Nečasovy a posléze Rusnokovy vlády.

Dokládá to rovněž informace z Výroční zprávy SFDI za rok 2014 (.pdf; str. 19), kde se uvádí, že během roku 2014 nemohly být některé dotace z prostředků EU čerpány dříve, než byly schváleny příslušné programové dokumenty. Proto měly některé dotace z programů pro období 2014–2020 nulové čerpání. Zároveň nižší čerpání prostředků OPD z programového období 2007–2013 bylo způsobeno průtahy v zadávacích řízeních, zpožděním příprav apod.

Shrnuto: i přes výkyv roku 2015 můžeme na vývoj příjmů vzhledem k výše zmíněným argumentům nahlížet jako na stabilizovaný, alespoň během mandátu této vlády. V předchozích letech (2011–2013) jsou naproti tomu patrné poměrně značné negativní rozdíly v čerpaných prostředcích z fondů EU a SR (přijaté transfery).

Platy a vybavení ve školství Vzdělanost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zároveň bude (vláda, pozn. Demagog.cz) usilovat o postupné zvyšování prostředků na mzdy pedagogických a nepedagogických pracovníků i na modernizaci škol a jejich vybavení.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 10

Tento slib hodnotíme jako splněný. K navýšení platů došlo v období Sobotkovy vlády dvakrát a na modernizaci škol jdou peníze z evropských fondů.

Platy pedagogických i nepedagogických zaměstnanců se zvedly v listopadu 2015 – nepedagogickým pracovníkům o 3 %, pedagogickým o 3,3 %. Dne 1. 9. 2016 se dále zvedly platy zaměstnanců ve školství, a to v průměru o 4 % nepedagogickým pracovníkům a o 6 % pedagogickým pracovníkům; stalo se tak díky nařízení vlády. Od července 2017 dochází k dalšímu navýšení platů nepedagogických zaměstnanců.

S dalším a zásadnějším navýšením platů pedagogů počítal kariérní řád, který byl schválen Sněmovnou, vrácen Senátem s pozměňovacími návrhy a dne 12. 7. 2017 zamítnut Sněmovnou (hlasovala proti němu velká část koaličních poslanců). Pokud by byl schválen, učitelé by podle vládního návrhu dostávali jednak příplatky za určité odborné funkce (vedení mladších kolegů atd.), jednak by se jim zvyšovaly platy s tím, jak by v průběhu své praxe postupovali po kariérních stupních.

Detailní analýzu platů i odměn ve školství zpracoval iRozhlas.cz (se zaměřením na gender a věk učitelů, jednotlivé stupně ve školství i mezinárodní srovnání).

Na modernizaci škol byly ve školním roce 2016/2017 vyhlášeny programy v rámci IROP na podporu projektů infrastruktury základních škol, s důrazem na školy ve vyloučených lokalitách. Tyto projekty řídí ministerstvo pro místní rozvoj, nicméně jde o peníze ze strukturálních fondů EU. Podobně jdou skrz fondy peníze třeba na vybavení pro zájmové a celoživotně vzdělávací organizace a také na zvýšení a rozvoje kapacit mateřských a základních škol.

Platy bezpečnostních sborů Bezpečnost Část. splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Mzdové prostředky (pro bezp. sbory - pozn. Demagog.cz), které škrtla předchozí vláda, nalezneme v úsporách v rezortu vnitra.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 48

Platové tarify pro příslušníky bezpečnostních složek se opravdu za vlády Bohuslava Sobotky zvýšily, a to od 1. 7. 2017 o 10 %. To vyrovnává snížení platů bezpečnostních složek za vlády Petra Nečase. Ministerstvo vnitra uvádí, že platy v rámci úspor klesly v roce 2011 o 10 %.

Celkem toto zvýšení vyšlo daňové poplatníky na 1,6 miliardy korun. 600 milionů, jak uvádí s odvoláním na vyjádření ministrů vnitra a financí Česká televize, našel samotný Chovancův resort, zbytek pak vláda pokryla z dalších kapitol státního rozpočtu. Z tohoto důvodu hodnotíme slib jako částečně splněný. Koalice totiž skutečně zvýšila mzdy, jak se zavázala, peníze na tento krok však nepocházely výhradně z rozpočtu ministerstva vnitra.

Pobídky/poplatky na třídění odpadu Životní prostředí Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vytvoříme systém pobídek a poplatků, které podpoří vývoj v tomto směru a motivaci občanů třídit odpad.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 34

Zákon o odpadech je účinný od 1. ledna 2002 a naposled byl novelizován (.pdf) v roce 2015. V původním zákoně jsou také stanoveny podmínky výběru poplatků za komunální odpad, které od té doby neprošly zákonnou úpravou. Doposud tedy poplatky a pobídky nebyly upraveny tak, aby byli občané více motivováni k třídění odpadu. Výjimku tvoří pouze povinnost obcí zajistit pro domácnosti místa pro odkládání bioodpadů, papíru, plastů, skla apod.

Současná vláda, konkrétně ministr životního prostředí Richard Brabec, podal v roce 2016 návrh zákona o odpadech a o změně některých zákonů k projednání ve vládě – ke schválení ve vládě ovšem nedošlo. Návrh byl navrácen k dalšímu projednání a změnám, které doporučila Legislativní rada vlády.

Přesto ministerstvo životního prostředí v první polovině letošního roku spustilo kampaň Zaplať, kolik vyhodíš!, jejímž principem je osvěta v oblasti snižování množství komunálních odpadů. Jednalo se o projekt třinácti seminářů konajících se v průběhu dubna a května v krajských městech, na kterých získali zástupci obcí informace o možnosti zisku evropských dotací v oblasti odpadového hospodářství. Konkrétní kroky vlády, resp. ministerstva životního prostředí, k vytvoření pobídek ke třídění odpadů tedy jsou viditelné, nestaly se ovšem (alespoň prozatím) součástí zákona. Nebyl ani přijat ucelený systém pobídek, o kterém vládní koalice psala ve svém prohlášení.

Podpora aplikovaného výzkumu Vzdělanost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Posílíme podporu aplikovaného výzkumu v přírodovědných a technických oborech studia, včetně rozvoje doktorských studií se zaměřením na aplikovaný výzkum.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 42

Z hlediska vynaložených peněz vláda skutečně vědu i výzkum podporuje více. V následující tabulce jsme shromáždili výdaje státu na vědu a vysoké školy uvedené v rozpočtech na rok 2014, 2015, 2016 a 2017. Poslední řádek tabulky je věnován Grantové agentuře, prostřednictvím které vláda rozděluje peníze do výzkumu také.

Na vědu tedy vláda každoročně vynakládá více a více peněz.

Podporu přírodovědeckých a technických oborů můžeme dokázat přehledem udělených grantů. Mezi lety 2013–2017 agentura rozdělila na 248 tisíc grantů, z toho 42,8 % v oblasti průmyslu, 18 % v matematice a fyzice a 11,3 % v chemii. Z hlediska finanční podpory by byla převaha ještě větší, výzkum v technické a přírodovědecké sféře totiž stojí neporovnatelně více peněz než v oborech humanitních.

Téma doktorského studia na českých vysokých školách nejhlasitěji otevřela exministryně školství Valachová, která prosazovala dvojnásobné zvýšení jejich stipendií na 15 tisíc korun měsíčně. Počet (str. 4) doktorandů dlouhodobě stagnuje, pro úplnost dodáváme, že jejich plat je v kompetenci vedení vysoké školy a často si na univerzitách přivydělávají výukou. Protože se vláda snažila učinit alespoň drobné kroky ke zkvalitnění doktorských programů, je slib hodnocen jako splněný.

Na závěr bychom chtěli poznamenat, že vědci disponují také penězi z evropských zdrojů, jejichž tok prostřednictvím MMR také částečně ovlivňuje vláda. K vládním financím však tyto prostředky již nepřičítáme. Bereme v potaz primárně ty prostředky, na které má vláda přímý vliv.

Podpora sociálně potřebných zaměstnanců Hospodářství Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Navrhneme dočasné osvobození sociálně potřebných zaměstnanců od plateb na sociální pojištění po dobu 12 měsíců (za tyto zaměstnance bude pojistné hradit stát) v kombinaci s nástroji aktivní politiky zaměstnanosti. Sociálně potřebný zaměstnanec bude definován způsobem, který v maximální možné míře omezí možnosti zneužití tohoto opatření a bude zahrnovat absolventy vysokých škol, osoby starší 50 let a rodiče po návratu z mateřské dovolené, kteří budou před uzavřením pracovního poměru evidováni jako nezaměstnaní. Podpora bude omezena na zaměstnavatele, u kterých nedojde v rozhodném období ke snížení počtu zaměstnanců. Zároveň bude omezena výše této podpory u jednoho zaměstnavatele‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 29

K příslušné změně, jak byla definována v programovém prohlášení vlády, během mandátu Sobotkova kabinetu nedošlo.

Článek na zpravodajském portálu IHNED.cz z 11. listopadu 2015 uvádí, že ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo návrh, který by měl zvýšit motivaci zaměstnavatelů pro přijímaní nových pracovníků. Ze strany zaměstnavatelů byl vnímán rozpačitě:

Na základě této a necelé dva týdny předtím publikované zprávy jsou dotčenými - sociálně potřebnými zaměstnanci - nezaměstnaní do 25 let bez dlouhé praxe (včetně absolventů), lidé starší 50 let a matky, které se vrací z rodičovské dovolené.
Sleva měla být skutečně uplatněna 12 po sobě jdoucích měsíců v případě, že by se zaměstnavatel rozhodl výše uvedené typy osob zaměstnat. Sleva na sociálním pojistném měla dle výpočtů MPSV činit maximálně 3 174 korun.

Tisková zpráva výsledků jednání vlády a program schůze vlády (.pdf, str. 4; bod č. 22) ze dne 2. listopadu 2015 potvrzují, že se vláda návrhem na zavedení slev v rámci pojistného na sociální zabezpečení zabývala, nicméně ho odložila.

Odložení potvrzuje rovněž další článek z 10. srpna 2016, ve kterém se uvádí, že MPSV návrh na slevy pro zaměstnavatele dosud nepředstavilo.

Sazby sociálního pojištění lze najít v zákoně č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

Podpora sportovních akcí Vzdělanost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Stanovíme kritéria pro veřejnou podporu mezinárodních sportovních akcí v České republice.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 44

Ministerstvo školství iniciovalo novelu zákona o podpoře sportu, účinnou od ledna 2017. Sportovní akce rozděluje novela do dvou kategorií, a to na 1) významné sportovní akce (mezinárodního významu na území ČR, tj. olympijské hry, mistrovství světa, mistrovství Evropy nebo světový pohár) a 2) významné sportovní akce mimořádné důležitosti (k jejich pořádání je nutné prohlášení státu, že zajistí vytvoření podmínek pro konání akce). Rozdělení je důležité kvůli odlišné konstrukci poskytování podpory. Novela zákona uvádí podrobnosti podpory významných akcí – akce mimořádné důležitosti se konají pouze se souhlasem vlády, o nějž žádá uchazeč o pořádání akce. Součástí žádosti je předpokládaný rozpočet akce a studie proveditelnosti se všemi požadovanými náležitostmi. Pro akce mezinárodního významu na území ČR zajišťuje ministerstvo školství podporu ve formě dotace v programech zaměřených na podporu sportu.

Podpora významných akcí v ČR se vztahuje k Programu VI. Významné sportovní akce, který je vyhlášen v rámci materiálu Dotační neinvestiční programy státní podpory sportu pro spolky na období 2017–2019. Program VI. (str. 21–25) je určen pro žadatele jednorázových i pravidelných významných akcí na území ČR.

Pokračování kotlíkových dotací Životní prostředí Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda podpoří pokračování modernizace individuálních topenišť (tzv. kotlíkové dotace).‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 8

Takzvané kotlíkové dotace spustilo ministerstvo životního prostředí pod vedením Richarda Brabce ve dvou výzvách v rámci Operačního programu Životní prostředí 2014–2020, opatření 2.1 (Snížit emise z lokálního vytápění domácností podílející se na expozici obyvatelstva koncentracím znečišťujících látek). Kvůli financování kotlíkových dotací z fondů EU si musely o finanční prostředky zažádat nejprve kraje, které následně poskytly dotace přímo občanům. Administraci žádostí občanů o kotlíkové dotace mají na starosti krajské úřady.

V srpnu 2015 v rámci první výzvy kotlíkových dotací vyhlásilo ministerstvo životního prostředí prostřednictvím Státního fondu životního prostředí ČR výzvy pro kraje, aby předložily projekty, jejichž prostřednictvím budou poskytovat finanční podporu. Jednotlivé kraje poté samostatně vyhlašovaly výzvy k předložení žádostí o kotlíkové dotace určené již přímo pro občany od prosince 2015. V první výzvě, do níž se zapojily všechny kraje včetně hlavního města Prahy, byly rozděleny na kotlíkové dotace celkem 3 mld. Kč. Některé kraje (například Středočeský kraj nebo Jihomoravský kraj) vyhlásily pro občany více krajských kol v rámci první výzvy kotlíkových dotací.

Druhou výzvu kotlíkových dotací odstartovalo ministerstvo v březnu 2017, kdy kraje opět vyzvalo k předložení projektů, na jejichž základě občanům poskytnou dotační prostředky. Kraje předpokládají spuštění vlastních výzev k předložení žádostí o kotlíkové dotace pro občany v druhé polovině roku 2017. Jedinou výjimku představuje Moravskoslezský kraj, který vyhlásil krajskou výzvu kotlíkových dotací v červnu 2017. Celková alokace finančních prostředků poskytnutých občanům v rámci druhé výzvy kotlíkových dotací činí 3,4 mld. Kč.

Slib hodnotíme jako splněný, jelikož Sobotkova vláda podpořila pokračování modernizace individuálních topenišť v podobě kotlíkových dotací, a to pomocí finančních prostředků z fondů EU, konkrétně z Operačního programu Životního prostředí 2014–2020. Ministerstvo životního prostředí spustilo v srpnu 2015 a březnu 2017 dvě výzvy kotlíkových dotací, v rámci nichž kraje vyhlásily a budou vyhlašovat vlastní krajské výzvy k předložení kotlíkových žádostí pro občany.

Pokuty za etikety podle obratu Životní prostředí Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zavedeme přísné tresty za nedodržování složení výrobku, které je uvedeno na etiketě, a udělování pokut s ohledem na obrat společnosti.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 32

Slib je hodnocen jako nesplněný zejména s ohledem na to, že pokuty s ohledem na obrat společnosti nebyly zavedeny.

Označení složení na obalech výrobků je jednotné pro všechny členské státy Evropské unie, a to kvůli účinnosti nařízení č. 1169/2011, které pro lepší porovnávání výrobků nařizuje povinnost uvádět obsah na 100 g nebo 100 ml. Zároveň vytyčuje výživové hodnoty – celkový obsah tuku, cukry, nasycené mastné kyseliny, sacharidy, bílkoviny, sůl a energetickou hodnotu – které musí být uvedené na obale (.pdf).

Na národní úrovni je označení regulováno zákonem č. 110/1997 Sb. a dalšími předpisy, které ho určují při konkrétních potravinách (například zákon o ekologickém zemědělství).

Těsně před koncem předcházející úřednické vlády byla vládou předložena novela zákona o potravinách a tabákových výrobcích. Novela byla zaměřena na přizpůsobení se evropské právní úpravě a odstranění duplicity pojmů. Zároveň také navýšila výšku pokuty za nesprávné označení potravin ze 3 mil. Kč na 10 mil. Kč; u nebezpečných potravin může pokuta dosahovat částky 50 mil. Kč, tato úprava je však platná už od roku 2008 (.pdf).

V následujících úpravách zákona o potravinách a tabákových výrobcích (180/2016 Sb., 26/2017 Sb. a 183/2017 Sb.) došlo během funkčního období současné vlády k rozšíření počtu činů v oblasti potravinářství, které jsou klasifikovány jako právní delikty. Dále byla změněna terminologie a bylo upřesněno, kdo je zodpovědný za výběr uložené pokuty.

Hodnotíme vládní slib jako nesplněný. Vláda nepodnikla žádné konkrétní kroky, které by vedly ke změně výpočtu pokuty podle obratu firmy. Stále zůstává pevně stanovená částka, do které se může pokuta vyšplhat. Navýšení pokuty za nesprávné označení potravin předložila předcházející úřednická vláda.

Povinný rok školky Vzdělanost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Poslední rok předškolního vzdělávání zavedeme v zásadě jako povinný.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 40

Zákon 178/2016 Sb., který byl schválen 24. 5. 2016 Poslaneckou sněmovnou, říká:

Zákonný zástupce dítěte je povinen přihlásit dítě k zápisu k předškolnímu vzdělávání (§ 34a odst. 2) v kalendářním roce, ve kterém začíná povinnost předškolního vzdělávání dítěte.

Povinný předškolní rok je v témže zákoně definován následovně:

Od počátku školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne pátého roku věku, do zahájení povinné školní docházky dítěte, je předškolní vzdělávání povinné, není-li dále stanoveno jinak.“

Jediný způsob, jak se vyhnout povinné předškolní docházce, je individuální vzdělání, jež má ovšem také své náležitosti, které je nutné splnit, aby bylo uznáno jako plnohodnotné předškolní vzdělání.

Zákonný zástupce má povinnost zajistit svému dítěti přezkoušení v příslušné mateřské školce, která se nachází ve spádové oblasti bydliště dítěte.

Dítě je tak povinno vzdělávat se alespoň poslední rok před nástupem na základní školu na úrovni mateřské školy.

Pracující důchodci Hospodářství Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Obnovení slevy na dani pro pracující důchodce.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 29

Od roku 2015 došlo k několika daňovým změnám, mezi něž patří i obnovení slevy na dani pro pracující starobní důchodce i pro důchodce, kteří mají příjmy z pronájmu.

Obnovila se základní sleva na dani ve výši 24 840 Kč, sleva mohla být uplatněna za roky 2013 a 2014. Spolu s touto změnou se znovu zavedl limit 840 tis. Kč, při jehož překročení se zdaňují příjmy důchodců z pracovního poměru, podnikání nebo pronájmu.

Zrušení této slevy provedla v rámci úsporných opatření Nečasova vláda, měla platit pro roky 2013 až 2015. Skupina senátorů podala v roce 2014 stížnost k Ústavnímu soudu, jíž bylo vyhověno. Důchodcům se tak vrátila sleva na dani za rok 2014. Později pak Sobotkova vláda obnovila slevu na dani pro důchodce i pro rok 2013.

Prevence před povodněmi Životní prostředí Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda proto zajistí další etapy Programu prevence před povodněmi orientované na retenci vody v povodích a bude realizovat protipovodňová opatření především v oblastech, které jsou minimálně chráněny před povodní.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 12

Současná vláda pokračuje v podpoře dotačního programu prevence před povodněmi, kdy v současnosti běží již jeho třetí pokračovaní pod názvem Podpora prevence před povodněmi III (2014–2020). Ministerstvo zemědělství, v jehož gesci program probíhá, potvrzuje orientaci na retenci vody v krajině při výběru projektů, jak vyplývá z informačního materiálu pro žadatele dotací:

„Budou upřednostňována opatření směřující ke zvýšení retence, tedy realizace řízených rozlivů povodní, budování poldrů a vodních nádrží s retenčními prostory.“
Je tu tedy alespoň proklamatorní snaha o naplnění slibu , což potvrzují i slova ministra zemědělství Jurečky v poslanecké sněmovně z 2. dubna 2015:

„V současné době je zahájena třetí etapa pro období 2014 až 2020, realizace technických protipovodňových opatření, ve které bude upřednostňována podpora retence, opatření k řízeným rozlivům povodí, poldry, vodní nádrže s retenčními prostorami a podpora zejména chybějících opatření v oblastech s potenciálně významným povodňovým rizikem vymezeným podle takzvané povodňové směrnice.“
V materiálech (. pdf, str .6) k dotačnímu programu je také několikrát zmíněna jedna podmínka o tom, že by měly dostávat přednost projekty dotýkající se území vymezených v mapách povodňových rizik a mapách povodňového nebezpečí. Pokračující podporu programu ukazuje i tato informace z února 2016 o uvolnění dalších financí na projekty zaměřené na zprůtočnění nebo zvýšení retenčních možností koryt vodních toků a přilehlých niv.

Vzhledem k výše uvedenému považujeme slib za splněný, i když na reálné výsledky bude nutno počkat až do ukončení dotačního programu po roce 2020.

Program protierozních opatření Životní prostředí Část. splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zahájíme program protierozních opatření a program k zachování kvality půd.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 32

Na podporu protierozních opatření jdou peníze hlavně z operačního programu Životní prostředí, který ovšem nezačala tato vláda, navíc do této oblasti putuje méně peněz než v předchozím období. Nelze tedy konstatovat, že tato vláda zahájila intenzivnější boj proti erozím. Hospodaření s půdou je jednou z oblastí dotovaných z Programu rozvoje venkova. Závazek tedy hodnotíme jako částečně splněný, protože peníze do těchto oblastí jsou posílány, nicméně nejde o začátek či masivnější podporu těchto oblastí.

Opatření proti erozi jsou financována v rámci Operačního programu Životní prostředí 2014–2020, osa 4.3. (posílit přirozené funkce krajiny), do kterého je alokováno 151 694 028 eur (cca 4 mld. korun).

V rámci toho se jedná o následující priority:

  • podpora opatření zamezující vodní erozi,plošnému a soustředěnému povrchovému odtoku (užití travních pásů, průlehů, …),
  • stabilizace drah soustředěného povrchového odtoku (hrázky, terasy, svodné příkopy, …),
  • preventivní opatření (zakládání či obnova mezí, remízů, …).
  • podpora opatření zamezující větrné erozi
  • obnova či zakládání větrolamů.

Protierozní opatření však byla i součástí dřívějšího Operačního programu Životní prostředí v letech 2007–2013 , a to v rámci prioritní osy 6 - zlepšování stavu přírody a krajiny. Na tuto osu bylo vyčleněno skoro 600 milionů eur.

Ministerstvo životního prostředí dále uděluje dotace v rámci národního Programu péče o krajinu, konkrétně Podprogram pro zlepšování dochovaného přírodního prostředí. Podpora kvality půdy je zahrnuta v Programu rozvoje venkova 2014–2020, a to v cíli předcházení erozi půdy (.pdf, str. 137). Jedná se o lepší hospodaření s půdou zemědělskou a lesnickou. Podle ministerstva zemědělství šlo od roku 2014 do protierozních opatření celkově 5 miliard korun.

Programy pro ohrožené regiony Životní prostředí Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda připraví realizaci Zeleného programu v regionech s dlouhodobě špatným životním prostředím (Moravskoslezský kraj, Ústecký kraj), na jehož podobě se budou podílet kromě státu také města a obce i významné podnikatelské subjekty.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 8

Vláda schválila na svém jednání 10. července 2017 akční plán Strategie restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje, v němž jsou podrobně uvedeny jednotlivé kroky v několika oblastech, které mají zlepšit hospodářskou situaci ve zmíněných regionech.

Mezi hlavní pilíře patří např. lidské zdroje, podpora podnikání, inovace, výzkum a vývoj a v neposlední řadě také životní prostředí (ekologické škody, revitalizace Krušných Hor, regenerace „brownfieldů“). Nejedná se tedy o samostatný, ekologicky zaměřený, program podporující kraje s dlouhodobě špatným životním prostředím; tato problematika je součástí komplexně propojené strategie.

Program se zaměřuje obecně na zlepšování a rekultivaci životního prostředí, pro jednotlivé regiony pracuje rovněž se specifickými náměty. Např. u Moravskoslezského kraje chce vláda rychleji čerpat evropské fondy na odstraňování ekologických škod, u Karlovarského a Ústeckého kraje jde pak např. o podporu programu Revitalizace Krušných hor.

Evropské dotace jsou v této problematice poskytovány na základě posouzení ministerstva životního prostředí, které je řídícím orgánem Operačního programu Životního prostředí 2014–2020, přičemž jednou z prioritních oblastí, ve které je možné získat finanční podporu na konkrétní projekty, je „zlepšování kvality v lidských sídlech“. Prozatím bylo zveřejněno pět výzev (8., 16., 17., 67. a 79. výzva) na získání evropské dotace ve zmíněné oblasti zlepšování kvality ovzduší.

Prokazování původu majetku Hospodářství Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda podnikne nezbytné kroky v oblasti prokazování původu nabytého majetku a v této souvislosti přijme přiměřená opatření v daňových a trestně právních předpisech.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 5

Slib vlády Bohuslava Sobotky o podniknutí kroků v oblasti prokazování původu majetku je hodnocen jako splněný, protože vláda prosadila novelu zákona, který v českém právním řádu zakotvil prokazování původu majetku a v souvislosti s tím měnil i některé další předpisy v trestně právní oblasti.

Vláda Bohuslava Sobotky se zavázala přijmout opatření v oblasti prokázání původu majetku, společně s dalšími opatřeními a úpravou trestně právních předpisů, po svém vzniku v programovém prohlášení.

Vláda předložila 2. 6. 2015 návrh novely zákona o změně zákonů v souvislosti s prokazováním původu majetku Poslanecké sněmovně. O rok později byl návrh zákona Sněmovnou schválen a postoupen Senátu, který ho vrátil s pozměňovacími návrhy zpět do Poslanecké sněmovny. Senátoři snížili výši rozdílu mezi příjmy a nárůstem jmění pro výzvu správce daně poplatníkovi o nutnosti prokázání vzniku a původu majetku ze 7 mil. na 5 mil. Kč. Poslanecká sněmovna přijala pozměňovací návrh Senátu a novela vyšla ve Sbírce zákonů 3. 10. 2016 po podpisu prezidentem republiky s platností od 1. 12. 2016.

Jak již bylo napsáno, podle novely zákona má správce daně pravomoc vyžadovat prokázání vzniku a původu majetku u poplatníků, u kterých má důvodné podezření, že příjmy neodpovídají nabytému majetku (rozdíl mezi jměním a příjmy je alespoň 5 mil. Kč). Pokud poplatník ve stanovené lhůtě původ majetku neprokáže, správce daně doměří ušlou daň a zároveň poplatník musí zaplatit 50 % (nebo 100 % – to pouze v případě, že poplatník sám ztěžoval stanovení výše daně) z částky doměřené daně jako penále. Zároveň se rozšiřuje dosavadní trest za podání nepravdivého majetkového přiznání z možnosti trestu odnětí svobody až na jeden rok nebo zákazu činnosti na možnost uložení trestu odnětí svobody od šesti měsíců do tří let, zákaz činnosti nebo peněžitý trest.

Výrok je tedy hodnocen jako pravdivý, neboť vláda nejen prosadila zákon, který se věnuje prokazování původu majetku jako daňové problematice, ale navázala na něj i dalšími trestněprávními předpisy.

Prostředky na živ. prostředí z EU Životní prostředí Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Upravíme návrh nového OPŽP včetně toho, že finanční alokace do nového OPŽP bude přibližně v podobné proporci jako v předchozím programovém období.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 35

Operační program Životní prostředí pokračuje i v období 2014–2020, nicméně peněžní obnos alokovaný do tohoto programu se zmenšil zhruba o polovinu.

Operační program Životní prostředí je určený na zlepšování životního prostředí. V období 2007–2013 zde bylo k dispozici 300 mil. eur ze státního rozpočtu a 5 mld. eur z evropských fondů (strukturálního a investičního). Program měl prioritní osy: dotace pro vodohospodářskou infrastrukturu a snižování rizika povodní; zlepšování kvality ovzduší; udržitelné užívání zdrojů energie; odpadové hospodářství a odstraňování starých ekologických zátěží; omezování průmyslového znečištění a environmentálních rizik; zlepšování stavu přírody a krajiny; environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu.

Operační program Životní prostředí 2014–2020 má oproti tomu k dispozici 2,6 mld. eur, a to na oblasti (prioritní osy): zlepšování kvality vod a snižování rizika povodní; zlepšování kvality ovzduší v lidských sídlech; odpady a materiálové toky; ekologické zátěže a rizika; ochrana a péče o přírodu a krajinu; energetické úspory.

Přesčasy policistů Bezpečnost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Prosadíme systémovou změnu v proplácení přesčasů tak, aby se povinnost sloužit ročně 150 hodin bez nároku na odměnu či náhradní volno vztahovala jen na zákonem vyhlášené krizové stavy a mimořádné události (povodně, teroristické hrozby atd.).‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 49

Povinnost sloužit ročně 150 hodin platí podle zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů pro příslušníky bezpečnostních sborů, a to bez nároku na odměnu či náhradní volno. Pokud počet hodin nepřekročí stanovený limit 150 hodin ročně, berou se tyto hodiny jako součást služebního poměru.

Bezpečnostním sborem se podle tohoto zákona rozumí Policie České republiky, Hasičský záchranný sbor České republiky, Celní správa České republiky, Vězeňská služba České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služba a Úřad pro zahraniční styky a informace.

V únoru 2017 vláda předložila Poslanecké sněmovně návrh novely zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, který poslanci schválili v červnu 2017. Následně tento návrh zákona odsouhlasil Senát a podepsal jej prezident. Novela zákona bude účinná od ledna 2018.

Novela zákona (.doc) odstraňuje povinnost příslušníků bezpečnostních sborů sloužit ročně 150 hodin bez nároku na odměnu či náhradní volno, s výjimkou v podobě vyhlášených krizových stavů. Pouze při krizovém stavu budou muset členové bezpečnostních sborů sloužit bez nároku na odměnu nebo náhradní volno. Za normálních okolností, kdy nebude vyhlášen krizový stav, budou mít přesčasy proplácené, případně budou nárokovat náhradní volno.

Regulace vodného a stočného Životní prostředí Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Posílíme cenovou regulaci vodného a stočného.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 35

Tento slib byl splněn, neboť Sobotkova vláda schválila na jednání 9. února 2015 Návrh koncepčního řešení regulace ve vodárenství.

Tímto usnesením vznikl meziresortní Výbor pro koordinaci regulace oboru vodovodů a kanalizací (Výbor VaK), kterým se posilují regulační mechanismy v oblasti vodného a stočného. Detailnější informace k působnosti tohoto výboru naleznete zde (v přílohách, .doc).

Dále byl v roce 2014 v rámci cenotvorby vodného a stočného zpřísněn postup prokazování zahrnutého přiměřeného zisku v nájemném, a to podle odpovídajícího podílu vloženého majetku vlastníkem.

„Do ceny nelze zahrnout odpisy infrastrukturního majetku nepotřebného a kapacitně nevyužitého pro výrobu a dodání (rozvod) pitné vody nebo na odvádění a čištění, popřípadě jiné zneškodňování, odpadních vod, kromě infrastrukturního majetku sloužícího prokazatelně k zajištění zabezpečenosti dodávek pitné vody a odvádění a čištění odpadní vody.“ (web MFČR, 2017; Pitná voda a odpadní odvedená voda („vodné a stočné“); Odbor 16: Cenová politika)

Regulaci vodárenství vykonává v ČR vícero orgánů. Cenovou regulaci má na starosti ministerstvo financí dle zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, § 10a. Na základě vodního zákona jsou dalšími orgány ministerstvo zemědělství, ministerstvo životního prostředí a v oblasti zdravotní nezávadnosti vod či jejich znečištění též ministerstvo zdravotnictví.

Regulace cen je prováděna na základě takzvaného věcného usměrňování cen – zákon o cenách, § 6. Tento postup se uplatňuje již od roku 1993.

Jinými slovy, MFČR vydá ve svém věstníku postupy pro tvorbu cen. Věstník s regulací cen pro rok 2017 je k dispozici zde (.pdf). Postupy týkající se cenotvorby v oblastech povrchové vody, pitné vody a odpadní vody najdete na straně 9.

Regulační úřad na železnici Hospodářství Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Pro zajištění rovných podmínek mezi dopravci na liberalizovaném železničním trhu zřídíme regulační úřad železniční dopravy.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 26

Tento slib lze najít v koaliční smlouvě (.pdf) v kapitole „1.2 Moderní doprava“ na straně 9.

Za účelem regulování železniční dopravy byl skutečně vytvořen Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře. Tento úřad byl zřízen na základě článku 55 směrnice 2012/34/EU (Oddíl 4), a to zákonem č. 320/2016 Sb., o Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře.

Vládní návrh tohoto zákona je k dispozici zde (.pdf). Návrh byl přijat na schůzi Poslanecké sněmovny 13. července 2016 a následně v Senátu 24. srpna 2016, přičemž nabyl účinnosti 1. dubna 2017. V souvislosti se vznikem regulačního úřadu schválili poslanci také novelu drážního zákona. Sněmovní tisk novely o drahách EU je k dispozici zde (.pdf).

Zároveň byl novelizován zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky (kompetenční zákon), v němž byl upraven § 2; v rámci této novelizace se doplnil bod „15. Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře“.

Výčet kompetencí tohoto úřadu naleznete zde a také v zákoně č. 266/1994 Sb., o drahách.

Rozpočet a personálie armády Bezpečnost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Stabilizujeme rozpočtovou a personální situaci Armády ČR.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 50

Vláda od svého nástupu v roce 2014 do rozpočtové kapitoly ministerstva obrany postupně přidávala větší objem prostředků (v absolutních číslech). V poměru k HDP, což je indikátor používaný směrem k závazku k NATO, koalice fakticky zastavila dlouholetý propad.

Kabinet přijal rovněž Koncepci výstavby armády ČR, která počítá s dalším zvyšováním výdajů na obranu v budoucích letech (str. 27). Zda ovšem bude tohoto zvýšení dosaženo, není v současnosti jisté.

Stran personální situace vycházíme z vývoje počtu vojáků (i dalších zaměstnanců) v resortu ministerstva obrany.

Vláda ve věci stabilizace počtu vojáků fakticky kopírovala stav u obranných výdajů, kdy dlouhodobější propad zastavila a lehce pootočila trend. Slib tedy hodnotíme jako splněný.

Síť vodovodů Životní prostředí Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Rozšíříme a zmodernizujeme síť veřejných vodovodů a systému čištění odpadních vod.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 35

Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) bylo v roce 2013 (.pdf), tedy rok před nástupem současné vlády, v České republice 75 481 km vodovodů a bylo jimi zásobováno 93,8 % občanů. V roce 2016 (.pdf) to bylo již 77 681 km a zásobováno bylo skrze vodovody 94,4 % obyvatel České republiky. Pokrytí země vodovody se nicméně zvyšovalo jak za této, tak za předchozí (Nečasovy) vlády, což je vidět na následujícím grafu:

Ve výsledku se tedy jedná o 2 200 km vodovodů více a o zhruba 60 000 více lidí připojených k vodovodu v průběhu vlády Bohuslava Sobotky. Podle Operační programu životního prostředí 2014–2020 (OPŽP 2014–2020), který funguje pod ministerstvem pro životního prostředí, je podporováno zkvalitňování vody, a to jak v případě modernizace a rozvoje vodovodních sítí, tak v případě čističek odpadních vod.

V několika výzvách (např. výzvy 22. nebo 38.) OPŽP 2014–2020 je možno čerpat dotace ohledně zkvalitnění vody až do roku 2020. Ovšem je nutno podotknout, že řídícím orgánem OPŽP sice je ministerstvo životního prostředí, ale všechny tyto prostředky pochází z Evropské unie.

Co se týče státních peněz, ministerstvo zemědělství vyhlásilo např. výzvy na čerpání státních financí v rámci podpory vodní infrastruktury jak v roce 2015 (.pdf), tak stejně i pro roky 2016 (.pdf) a 2017 (.pdf). Ze státních prostředků tak ministerstvo zemědělství uvolnilo během tří let okolo 2,9 mld. Kč na výstavbu a modernizaci vodovodů v obcích do 1 000 obyvatel a místních částí do 1 000 obyvatel.

V konečném důsledku se tedy na výstavbě a modernizaci podílely jak peníze pocházející z fondů Evropské unie, tak zároveň i peníze, které byly čistě ze státních prostředků.

Slevy na dani na 2. a další dítě Hospodářství Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Od roku 2015 postupné zvyšování slevy na dani na druhé a další dítě s cílem podstatně zvýšit slevu na dani na druhé a další dítě do konce volebního období.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 29

K prvnímu nárůstu došlo již v roce 2015, sleva na dani se postupně navyšuje.

Snížení DPH na vybrané komodity Hospodářství Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Snížení sazby DPH na léky, knihy, dětské pleny a nenahraditelnou dětskou výživu od roku 2015.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 29

Vláda na svém jednání 2. července 2014 projednala novelu zákona, kterou došlo ke snížení DPH na léky, knihy, dětské pleny a nenahraditelnou výživu z předchozích 15 % na nynější 10% sazbu. Bez problému prošla legislativním procesem, do druhé snížené sazby (příloha č. 3) dnes patří také knihy či výživa pro malé děti.

Vznikla tak druhá snížená sazba daně z přidané hodnoty, kam tyto položky spadají.

Soběstačnost Životní prostředí Část. splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Připravíme dlouhodobou strategickou vizi rozvoje agrárního sektoru. Postupně chceme dosáhnout potravinové soběstačnosti v základních komoditách, které lze u nás produkovat.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 31

Vládní slib hodnotíme jako částečně splněný. V živočišné výrobě sice dochází v posledních letech k navyšování soběstačnosti, nicméně v rostlinné je trend spíše opačný.

Ministerstvo zemědělství si v loňském roce vytyčilo cíl, aby v roce 2030 bylo Česko přiměřeně potravinově soběstačné v základních komoditách, které u nás lze produkovat. Pomoci tomu má mimo jiné navyšování objemu peněz určených na národní dotační programy pro živočišné komodity.

Jak vyplývá ze statistik rezortu zemědělství, míra potravinové soběstačnosti u základních pěti živočišných komodit od roku 2010 roste. V případě základních rostlinných potravin však dochází spíše ke snižování soběstačnosti, patrné je to zejména u cukru, brambor a kukuřice.

* Rok 2015 uváděný ve Strategii 2030 jako aktuální stav odpovídá hodnotě odhadované v polovině roku 2015, a tudíž se může lišit od konečné hodnoty daného období.

Zdroj: Zelené zprávy 2013, 2015

Soukromé bezpečnostní služby Bezpečnost Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Soukromé bezpečnostní služby nemohou a nesmí nahrazovat činnost policie a policistů. Základem pro kvalitní a profesionální činnost těchto agentur je stanovení legislativních podmínek pro jejich činnost v novém zákoně.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 48

Vládní návrh příslušného zákona byl Sněmovně předložen v květnu 2015. Poslanci o něm jednali v prvním čtení v březnu 2016 a propustili jej k jednání do výborů. Zde se však projednávání zaseklo a dále již tento návrh nebyl na plénu projednáván. Právě proto je slib hodnocen jako nesplněný, zákonem totiž vláda soukromé bezpečnostní agentury během svého mandátu již nestihne upravit.

Tento zákon by měl za cíl kontrolu soukromých bezpečnostních agentur, soukromých detektivů, převoz hotovosti, cenin a cenných předmětů v hodnotě převyšující 5 000 000 Kč, technickou službu k ochraně osob a majetku a bezpečnostní poradenství - pro jejich fungování by byla nutná licence.

Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) prohlásil pro iRozhlas.cz, že si od zákona sliboval: „...zkvalitnění poskytovaných služeb pro zákazníky soukromých bezpečnostních agentur ve všech ohledech, a to i díky značným požadavkům kladeným na kvalifikaci podnikatelů a jejich zaměstnanců, které budou nezbytně nutné pro získání licence.“

Oproti většině ostatních zemí Evropské unie nemá dosud Česká republika zákon, který by fungování soukromých bezpečnostních agentur upravoval. Podle Unie soukromých bezpečnostních agentur ČR bylo za rok 2016 v ČR 6754 subjektů zabývajících se bezpečnostními službami. Ty čítají 45 055 zaměstnanců, kterých by se nový zákon týkal.

Sport a zdravý styl Vzdělanost Část. splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Ve vzdělávacích programech posílíme výchovu ke sportu a zdravému životnímu stylu.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 43

Vláda sice přímo neposílila výchovu ke sportu v rámci vzdělávacích programů, podnikla ovšem některé kroky, které směřují tímto směrem. Zejména jde o testovací program Hodina pohybu navíc, na který se má v budoucnu navázat dalšími aktivitami. Přihlédneme-li ke krokům, které ministerstvo školství učinilo v oblasti zdravého životního stylu (zejména v oblasti stravování dětí), hodnotíme tento závazek jako částečně splněný.

Ve vzdělávacích programech nedošlo ke změně počtu hodin tělesné výchovy a stále platí dvě hodiny týdně (.docx, str. 5). Tuto variantu navrhoval v roce 2014 tehdejší ministr za ČSSD Marcel Chládek. Toto řešení však doposud přijato nebylo.

Změna ve vzdělávacím programu nastala v oblasti tělesné výchovy, kdy v květnu 2017 byla schválena změna, kterou bylo plavání zařazeno mezi závazné očekávané výstupy.

Posílení výchovy ke sportu spočívá také v projektuHodina pohybu navíc. Tento projekt započal v roce 2015. Školy zařizují dětem jednu hodinu sportovních aktivit mimo rámec výuky pod dozorem školených trenérů; projekt je ale nepovinný. Momentálně se ho účastní 350 škol.

V oblasti zdravého životního stylu a zdravého stravování předložilo MŠMT vyhlášku, která vstoupila v platnost jako vyhláška č. 282/2016 Sb.Vyhláška o požadavcích na potraviny, pro které je přípustná reklama a které lze nabízet k prodeji a prodávat ve školách a školských zařízeních, více známá jako Pamlsková vyhláška. V ní je upraven maximálně povolený počet tuků, cukrů a solí v daných potravinách, které se mohou prodávat na půdě školy. Tímto opatřením se zúžil výběr potravin, které si žáci základních škol a nižších gymnázií mohou koupit na půdě školy.

V oblasti stravování ve školách došlo také ke změně spotřebního koše, čímž došlo ke zkvalitnění a vyvážení potravin dětí na základních školách. Vláda také změnila vyhláškou č. 17/2015 Sb. vyhlášku č. 107/2005 Sb., o školním stravování. Vyhláška upravuje pravidla pro školní stravování a umožňuje školským stravovacím zařízením rozhodnout se, zda jim jejich personální a materiální zabezpečení umožňuje připravovat dietní stravu ve vlastním zařízení pro strávníky, jejichž zdravotní stav podle potvrzení registrujícího poskytovatele zdravotnických služeb v oboru praktické lékařství pro děti a dorost vyžaduje stravovat se s omezením podle dietního režimu.

Ministerstvo školství zdravý životní styl podporuje také v podpoře projektů, které schválily minulé vlády – jedná se o projekt Ovoce a zelenina do škol a Mléko do škol.

Vládě Bohuslava Sobotky se podařilo odstranit výživově škodlivé potraviny ze školních bufetů a pozměnit jídelníček žáků. Na druhou stranu nedošlo ke slibovanému posílení výchovy dětí ke sportu, jelikož se nezměnily hodinové dotace na sport. Jediným směrem k přidáním třetí hodiny tělesné hodiny týdně do škol je projekt Hodina pohybu navíc, která je však pro školy dobrovolná.

Stabilita daňového systému Hospodářství Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zajistíme, aby schválené změny platily po celé volební období a aby byla zachována stabilita českého daňového systému.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 30

Jednou z významných novinek této vlády bylo zavedení druhé snížené sazby DPH ve výši 10 %. Platí od roku 2015 a týká se léků (včetně veterinárních), knih, nenahraditelné dětské výživy a potravin pro osoby trpící celiakií a fenylketonurií. Tato sazba je i v roce 2017 platná v desetiprocentní výši.

Přesto se však i po schválení od roku 2015 projednávaly určité změny. Andrej Babiš chtěl snížit DPH na čepované pivo i nealkoholické nápoje v pohostinstvích. Vláda se také dohadovala o přeřazení základních potravin do nejnižší sazby DPH. K ničemu ale nakonec nedošlo a výše sazeb se od prvního schválení také neměnila. Do nižší sazby byly od roku 2017 zařazeny noviny.

Dalším krokem bylo zvýšení sazby daně z hazardu. Původně se počítalo se sazbami 23 % a 28 %. Od roku 2017 ale platí sazby ve výši 23 % a 35 %.

Sleva na dani na vyživované dítě se měnila hned několikrát. Pro rok 2015 se zavedla sleva na dani na druhé a další dítě ve výši 15 804 Kč na druhé a 17 004 Kč na třetí a další. K dalšímu zvýšení došlo pro rok 2016 a nakonec i pro rok 2017. Toto zvýšení však vláda avizovala již od počátku.

Daňový systém za této vlády je skutečně stabilní. V některých případech i přes její ujištění, že provede určité změny, což nedodržela (např. zrušení superhrubé mzdy, solidární přirážky a zavedení druhé sazby DPFO).

Státní energetická koncepce Hospodářství Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Budeme usilovat o schválení Státní energetické koncepce napříč politickým spektrem, aby nedocházelo k zásadním změnám koncepce při změně vládní garnitury.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 28

Vláda schválila Aktualizaci státní energetické koncepce v květnu roku 2015. Dokument stanovil směřování energetické koncepce státu na příštích 25 let. Aktualizace nahradila Státní energetickou koncepci z roku 2004 (. doc).

Lze předpokládat, že minimálně na vládní úrovni našla Koncepce podporu všech stran. Na podzim 2014 proběhlo poslední mezirezortní připomínkové řízení. Nedošlo během něj k žádnému věcnému rozporu a všechny připomínky jednotlivých rezortů byly zapracovány. Podporu dokumentu vyslovili po prosincovém jednání Rady hospodářské a sociální dohody také zástupci zaměstnavatelů i odborových organizací.

Z ostatních parlamentních stran se ke Koncepci veřejně vyjádřili pouze komunisté. Poslankyně Evropského parlamentu Kateřina Konečná publikovala na Parlamentních listech příspěvek, ve kterém ocenila, že vláda Koncepci přijala. V kritičtějším duchu reagoval na přijetí Koncepce ÚV KSČM. „Je možné ocenit, že vláda konečně tuto aktualizaci provedla. KSČM se však domnívá, že takto důležitý a pro dlouhou dobu platný materiál nemůže být jen věcí koaliční exekutivy, ale pro jeho přesah do dalších volebních období je nutná jasně deklarovaná shoda v rámci zvolené politické reprezentace“, vyjádřil se k Aktualizaci státní energetické koncepce ústřední výbor strany.

Ještě před schválením Koncepce prošla Sněmovnou novela energetického zákona – tu poslanci přijali v dubnu 2015 162 hlasy.

Novela do zákona zakomponovala nové předpisy platné v EU a sladila dosavadní úpravu s novou podobou českého občanského zákoníku.

Stavební zákon Hospodářství Část. splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„V oblasti územního plánování a stavebního řádu připraví vláda novelu stavebního zákona, která přinese zjednodušení a zrychlení povolovacích řízení.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 14

Vládou navržený zákon č. 225/2017 Sb. (novela tzv. stavebního zákona) byl 31. 7. 2017 vyhlášen ve sbírce zákonů. Jak je uvedeno v důvodové zprávě, měl by přinést zjednodušení a zrychlení povolovacího řízení.

U developerských projektů toho má být docíleno prostřednictvím tzv. koordinovaného řízení, které zavádí spojené územní a stavební řízení u jednotlivé stavby, při souboru staveb, ale i při stavbách speciálních a jiných. Koordinované řízení bude vést obecní úřad. Co se týče speciálních staveb, toto řízení bude vedeno příslušným úřadem (jako např. v případě výstavby železnic železničním úřadem). Využívání koordinovaného řízení je dobrovolné. Stavitel může zvolit samostatné územní a stavební řízení. Při výstavbě dálnic bude do koordinovaného řízení integrován posudek životního prostředí.

U staveb všech rodinných domů již nebude potřeba stavební povolení, ale postačí ohlášení. Doteď bylo možné podat ohlášení, jen pokud se jednalo o rodinný dům do výměry 150 m². U ohlášení může být získán souhlas úřadu s výstavbou už do 30 dní. Naproti tomu při stavebním povolení se předpokládá delší doba.

Mění se také podmínky budování bazénů nebo např. skleníků na vlastní zahradě. Už nebude nutné povolovat umístění a samotnou stavbu (stavební povolení nebo ohlásení) – postačí povolení umístění.

Slib hodnotíme jako částečně splněný. Novela stavebního zákona u staveb rodinných domů nebo například bazénů na vlastní zahradě ulehčuje získání povolení. Avšak při developerských projektech a výstavbě dálnic je sporné, zda daná novela splní účel. Zapříčiněno je to právě dobrovolností výběru koordinovaného řízení. Výstavba dálnic by podle ministerstva dopravy spíše urychlila předčasná držba, tedy možnost začít přípravné práce na pozemku určeném k vyvlastnění.

Stejná míra občanských práv (živ. prostředí) Životní prostředí Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zachováme současnou legislativně zaručenou úroveň občanských práv týkajících se životního prostředí včetně zajištění účasti veřejnosti ve správních řízeních.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 35

Občanská práva týkající se životního prostředí jsou chráněna např. zákonem o ochraně přírody. Tento zákon byl za funkčního období Sobotkovy vlády novelizován. Podle původního znění měla občanská sdružení právo na informace o zamýšlených zásazích a zahajovaných správních řízeních, při nichž by mohly být dotčeny zájmy ochrany přírody, od příslušných orgánů státní správy.

Novelizované znění toto oprávnění občanským sdružením ponechává, avšak s výjimkou řízení navazujících na posuzování vlivů na životní prostředí podle zvláštního zákona (tzv. zákon o EIA). Občanská práva týkající se životního prostředí byla novelizací zákona o ochraně přírody omezena.

Stavební zákon byl novelizován (s účinností od roku 2018) tak, že mimo jiné tzv. environmentální spolky (.pdf, str. 3) nebudou účastníky stavebního řízení. Současná úroveň práv spolků byla touto novelizací dotčena.

Strategie na změnu klimatu Životní prostředí Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda připraví do poloviny roku 2016 Strategii pro přizpůsobení se změně klimatu v České republice včetně konkrétních projektů zadržování vody v krajině, revitalizací vodních toků a údolních niv, důsledné ochrany spodních vod atd.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 8

Vláda přijala Strategii přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR v říjnu 2015. Strategie obsahuje (.pdf) analýzu dopadu změny klimatu na jednotlivé aspekty hospodářství a životního prostředí (konkrétně lesní hospodářství, zemědělství, biodiverzita, vodní hospodářství, urbanizovaná krajina, zdraví a hygiena, cestovní ruch, energetika a průmysl a doprava).

V příloze Strategie jsou popsány konkrétní pilotní projekty adaptačních opatření a výzkumy na toto téma.

Školky a jesle Vzdělanost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„S využitím evropských fondů a dotací ze státního rozpočtu poskytneme obcím prostředky na vytvoření dostatečné kapacity mateřských škol a jeslí.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 40

Peníze na rozvoj a výstavbu zařízení pro děti v předškolní péči jsou rozdělovány prostřednictvím projektů IROP, jsou tedy financovány hlavně Evropskou unií. Jsou určeny jeslím, mateřským školám a dalším centrům, skupinám nebo klubům pro děti.

Například od listopadu 2016 jsou zde vyhlášeny výzvy pro tato zařízení v aglomeracích v rámci Integrovaného plánu rozvoje území (IPRÚ). K dispozici je přes 800 milionů korun.

V letech 2015–2016 probíhaly výzvy s penězi na zlepšení infrastruktury zařízení pro předškolní děti, zaměřené jak na sociálně vyloučené lokality, tak na ostatní území. Ve výzvě pro sociálně vyloučené lokality bylo k dispozici 1,7 miliardy, ve výzvě pro další oblasti 975 milionů Kč.

Výzvy ve strukturálních fondech jsou v kompetenci Ministerstva pro místní rozvoj a jsou spolufinancované státem.

Školní stravování Vzdělanost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zasadíme se o udržení cenově dostupného systému školního stravování a péče o děti ve školních družinách.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 41

Ceny školního stravování stanovují limity nastavené prostřednictvím vyhlášky o školním stravování, již vydává ministerstvo školství. Aktuální verze platí od února 2015 do září 2017, kdy začíná nový školní rok. Jak v minulé verzi, tak i ve verzi budoucí, jsou limity zachovány ve stejné výši. Vláda zde tedy drží svou pozici.

Ministerstvo práce a sociálních věcí kromě toho spustilo v minulém roce projekt Obědy do škol (.pdf, str. 1), který je nyní v druhé fázi. Děti ve věku od 3 do 15 let, jejichž rodiče či zákonní zástupci pobírají alespoň tři měsíce dávky v hmotné nouzi, mají obědy zdarma. Projekt financuje Fond evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD) prostřednictvím Operačního programu potravinové a materiální pomoci.

Ministerstvo má na obědy zdarma až do roku 2020 k dispozici až 400 milionů korun. Zapojeny jsou nyní školy v Libereckém, Jihomoravském a Královéhradeckém kraji, dále Kraj Vysočina a Praha. Prozatím byly takto poskytnuty desítky milionů korun, podle vyjádření ministryně Marksové dostává pravidelně oběd zdarma asi 500 dětí.

Tendr na mýto Hospodářství Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Připraví transformaci Ředitelství silnic a dálnic na státní podnik tak, aby zajistila efektivní výběr mýta po 1. lednu 2017 plně pod kontrolou Ministerstva dopravy.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 11

Statut Ředitelství silnic a dálnic ani forma kontroly efektivity výběru mýta se vládě dosud nepodařily změnit.

Od 1. ledna 2017 se v oblasti výběru mýtného v Česku neudála žádná zásadní změna. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) je stále státní příspěvková organizace zřízená Ministerstvem dopravy ČR, systém mýtných bran dosud provozuje firma Kapsch a dohlíží na něj společnost CGI, která mimo jiné hodnotí efektivitu výběru mýta.

Ta za svoje služby v roce 2016 (.xlsx) inkasovala 75 mil. korun ročně a jako jediný kandidát uspěla i ve veřejné zakázce na auditorské služby v tomto roce. Některá média přitom kritizovala ŘSD za vypsání zakázky v časové tísni, což mohlo zvýhodnit CGI oproti konkurenci.

Nejnovější tendr na provozování mýta byl vládou odsouván, nakonec byl v časové tísni provoz prodloužen společnosti Kapsch. Má jít o přechodnou variantu, než bude vypsán dlouhodobý tendr, o kterém vláda také ve svém závazku mluví. Nekonzistentnost ministerstva dopravy v této věci dokládá také video Otázek Václava Moravce, které dokládá velké změny ve vyjádřeních ministra Ťoka v této věci v čase.

Těžba zlata a břidlicového plynu Životní prostředí Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Nedovolíme obnovení průzkumu a těžby zlata, ani zahájení průzkumu a pozdější těžbu břidlicového plynu.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 34

Těžba zlata ani břidlicového plynu se ve funkčním období vlády neobnovila.

O těžbě zlata se diskutovalo naposledy na podzim 2016. Konkrétně se jednalo o těžbu zlata na Jesenicku, v okolí Zlatých hor. Obnovení těžby mělo kraji pomoci proti vysoké nezaměstnanosti a dát práci stovkám lidí v následujících několika letech.

Ministerstvo průmyslu a obchodu o tomto záměru začalo mluvit už na jaře 2015, kdy jej podpořil i prezident Zeman. Ministerstvo od tohoto plánu ale nakonec ustoupilo kvůli nízkým cenám zlata.

Na jaře 2015 také vláda neumožnila průzkum nalezišť břidlicového plynu na Přerovsku a Valašsku. Během třetího čtení horního zákona v Poslanecké sněmovně v lednu 2016 neprošel návrh poslance Kučery (TOP 09) na používání technologie hydraulického štěpení hornin při průzkumu a dobývání břidlicového plynu. Za vládní koalici, která návrh nepodpořila, tak i nadále deklaroval odmítavý postoj tehdejší ministr Mládek.

Ten uvedl:

„Aby nedošlo k omylu, tato vládní koalice se rozhodla, že nebude podporovat těžbu břidlicového plynu. Já to v žádném případě nezpochybňuji. Navíc ekonomické výsledky v Polsku při pokusech o podobnou činnost nejsou povzbuzující. Totéž platí pro zlato. Jsem proti tomu, aby se zkoušela nějaká těžba v Povltaví. Zkoumali jsme možnost těžby ve Zlatých Horách, tam to nevychází ekonomicky. Ekologický problém by byl odstranitelný, kdybychom to dělali jako Slováci, kteří to vozí k loužení do Belgie. Ekologický problém by nebyl. S těžbou uranu, s plnohodnotnou, končíme tento rok, dotěžování na Dolní Rožínce bude probíhat do konce roku 2017. Pak dlouhá léta se žádný uran těžit nebude, možná dokonce nikdy. Ale bezpečně to nevíme. Čili to nejsou věci, které by byly pro aktuální řešení. To jsem považoval za nutné též dodat, aby to nevypadalo, že vláda se honem chystá na nějakou těžbu a že obce přijdou o nějaké velké příjmy.“

Transparentní financování sportu Vzdělanost Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda se zasadí o transparentní financování sportu.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 10

Vláda přijala strategické dokumenty, které na transparentnost financování sportu kladou důraz, a přijat byl zákon, jímž se zavádí rejstřík sportovních organizací. Ministerstvo školství také na základě doporučení Nejvyššího kontrolního úřadu posílilo kontrolu dotací.

V návaznosti na programové prohlášení přijala vláda Koncepci rozvoje sportu 2016–2025, mezi jejíž priority patří transparentní rozdělování dotací a otevřenost informací na straně státu i na straně sportovních subjektů. Dalším přijatým dokumentem je Plán rozvoje sportu 2015–2017, který mimo jiné identifikoval potřebu vytvoření rejstříku sportovců a sportovních organizací, který by MŠMT umožnil lépe vyhodnocovat současný stav i trendy sportovního prostředí ČR a zefektivnil dotační politiku.

Následně byl přijat zákono podpoře sportu, účinný od začátku roku 2017, který výše zmíněný rejstřík zavádí. Funguje jako neveřejný informační systém veřejné správy a sportovní organizace, která žádá o státní podporu, je povinna se do něj zapsat. V reakci na doporučení NKÚ zavedlo MŠMT také vícestupňovou kontrolu dotací a další opatření k posílení transparentnosti, jako je zařazení kontrol v oblasti sportu do plánu kontrol MŠMT.

Pochyby o transparentnosti financování sportu však vyvolala kauza z května letošního roku, v důsledku které rezignovala na post ministryně školství Kateřina Valachová. Police tehdy zatkla předsedu Fotbalové asociace ČR Miroslava Peltu a náměstkyni ministryně školství Simonu Kratochvílovou, která se s Peltou měla domlouvat na přípravě a ovlivňování dotačních programů. Pod vlivem této kauzy ministryně zrušila program pro sportovní svazy a vyhlášen byl nový program s přísnějšími pravidly.

Policejní odposlechy, které zveřejnila některá média (např. Česká televize nebo Lidové noviny) sice přímo nedokládají, zda, jak a které konkrétní projekty byly ovlivněny; nicméně už samotný fakt, že náměstkyně ministryně školství (která byla odpovědná za dotace do sportu) je součástí policejního vyšetřování kvůli ovlivňování těchto dotací, je dostatečný k pochybnostem o tom, že vláda zavedla transparentní financování sportu. Z tohoto důvodu hodnotíme slib jako nesplněný.

Vazba turistika-údržba památek Vzdělanost Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zasadíme se o to, aby mezi příjmy z turistiky a výdaji na záchranu a údržbu památkového fondu byla přímá vazba.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 43

Vláda se snažila prosadit novelu zákona o ochraně památkového fondu, která ale nezaváděla přímou vazbu mezi turistickým ruchem a ochranou památek. Navíc ani tento zákon při třetím čtení neprošel.

Ministerstvo kultury pracovalo už od roku 2012 na zákonu o ochraně památkového fondu, který měl nahradit mnohokrát novelizovaný a zastaralý zákon z roku 1987. Vláda tento návrh schválila 20. listopadu 2015, poté o něm jednala Poslanecká sněmovna.

I když se novela zákona dotýká několika změn souvisejících s turistickým ruchem a památkovým fondem, slibovanou vazbu mezi příjmy z turistiky a výdaji na záchranu a obnovu památkového fondu neobsahuje. Ani zmíněná novela neprošla ve třetím čtení. Pro zamítnutí návrhu hlasovalo 84 poslanců, jen 53 bylo proti. K zamítnutí bylo potřeba 82 hlasů.

Hlavním důvodem zamítnutí byla historická města. Podle viceprezidentky Asociace sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví Marie Švábové byl nepřípustný zejména paragraf, podle něhož lze vyjmout parcely a pozemky uvnitř památkové zóny. Na takových územích by nebylo nutné žádat o projednání památkovou péčí. To by mohlo vést k tomu, že by si v okolí památek mohl kdokoliv stavět cokoliv a narušit tak jejich prostorové vztahy.

Návrh zákona upravoval i jiné vztahy. Vlastníci nemovitosti v památkových územích mohli nově žádat o kompenzaci nákladů a objevily se také nástroje, kterými by se dalo zakročit proti těm, kteří nechávali památky chátrat. Dále mělo dojít k propojení informací o památkách, odlehčení administrativy, zdůraznění veřejného zájmu a efektivnějším sankcím.

Více peněz na opravu silnic Hospodářství Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zvýšíme objem prostředků na opravy a údržbu dopravní infrastruktury s cílem zastavit dlouhodobé podfinancování, které vede k degradaci stavu těchto sítí.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 26

Slib hodnotíme jako splněný, protože objem prostředků směřujících do Státního fondu dopravní infrastruktury se v průběhu mandátu vlády Bohuslava Sobotky postupně zvyšoval. Výstavby, modernizace, opravy, údržby nebo správy silnic, dálnic a drah zabezpečuje právě Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI), který je v působnosti ministerstva dopravy.

Data ke grafu.

Výdaje na dopr. infrastrukturu Hospodářství Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Výše celkových zdrojů pro dopravní infrastrukturu by se v průběhu volebního období měla přiblížit cca 2 % HDP.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 25

Slib nebyl splněn, neboť pouze v roce 2015 se celkové zdroje přiblížily hodnotě 2 % HDP. V ostatních letech se výdaje pohybovaly výrazně pod touto hranicí.

Podobně jako ve zmíněné předchozí provedené analýze vyjdeme z Výročních zpráv Státního fondu dopravní infrastruktury. Materiály za roky 2016 a 2017 naleznete zde (.pdf) a zde.

Výši celkových příjmů rozpočtu SFDI za volební období 2013–2017, respektive 2014–2017 (neboť počátek mandátu Sobotkovy vlády je 29. ledna 2014) zachycuje následující tabulka:

Porovnáme-li tyto příjmy (včetně schválených) s meziročním vývojem HDP České republiky – makroekonomická predikce MFČR (tabulka – Přehled hlavních ukazatelů) dostaneme tyto údaje:

Z tabulky vyplývá, že se příjmy rozpočtu SFDI přiblížily deklarované hodnotě 2 % HDP pouze v roce 2015, a to díky dobrému čerpání evropských dotací (viz předchozí slib o stabilizaci zdrojů SFDI). A to se navíc týkalo jen skutečných příjmů, schválené výše rozpočtu této hodnoty nedosahují v žádném roce fungování Sobotkovy vlády.

Výdaje na kulturu: 1 % rozpočtu Vzdělanost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda se chce přiblížit jednoprocentnímu podílu výdajů státního rozpočtu na oblast kultury jako veřejné služby.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 12

Za Sobotkovy vlády se v letech 2013–2017 přiblížily výdaje státního rozpočtu na kulturu k jednomu procentu. Vyplývá to ze schválených státních rozpočtů pro jednotlivé roky.

U zákona č. 345/2014 Sb. (.pdf, str. 2, 6), o státním rozpočtu České republiky na rok 2015 se jedná o 0,89% podíl výdajů na kulturu z celkového státního rozpočtu. Výdaje dohromady tvoří 1 218 miliard korun, pro kulturu 10,89 miliard korun.

Zákonem č. 400/2015 Sb. (.pdf, str. 2, 6), o státním rozpočtu České republiky na rok 2016 vláda schválila výdaje pro státní rozpočet částkou 1 251 miliard korun a pro výdaje ministerstva kultury 11,70 miliard korun. Procentuální podíl je 0,94 %.

V roce 2017 se procentuální podíl zvedl až na 0,97 % výdajů státního rozpočtu. Ty zákon č. 457/2016 Sb. (.pdf, str. 2, 6), o státním rozpočtu České republiky na rok 2017 stanovuje částkou 1 309 miliard korun a na ministerstvo kultury spadá 12,73 miliard korun.

Výnos daně z min. olejů Hospodářství Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Chceme zvýšit jeho podíl z výnosu spotřební daně z minerálních olejů minimálně na 25 %.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 25

Dle dostupných údajů na webových stránkách MFČR (2014; 2015; 2016; 2017; vždy Tabulka č. 1 - Plnění příjmů státního rozpočtu) a z Výročních zpráv SFDI za roky 2014–2017 (viz odkazy v předchozím slibu) je zřejmé, že se podíl z celostátních výnosů spotřební daně z minerálních olejů v rámci rozpočtu SFDI nenavýšil, jak o tom mluví vládní prohlášení. Viz následující tabulky:

Z tabulek je patrné, že do rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury bylo převáděno pouze okolo 10 % z celostátních výnosů daně z minerálních olejů, a nikoli deklarovaných 25 %.

Vyšší zdanění hazardu Hospodářství Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vyšší zdanění hazardu.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 29

Vláda zavedla přímou daň z hazardních her. Nižší sazba této daně je 23 %, vyšší sazba je 35 %. Sazby se určují podle druhu her, vyšší sazbě podléhají pouze technické hry. Tento zákon o daní z hazardních her nabyl účinnosti 1. ledna 2017.

Reforma zdanění hazardních her probíhala ve více fázích. Novela účinná od 1. ledna 2016 přinesla zvýšení sazeb odvodu, od roku 2017 však došlo ještě k dalšímu navýšení.

Tabulka: Zdanění hazardu v ČR. Zdroj: MFČR (.pdf)

Vzdušný prostor ČR Bezpečnost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zavazujeme se zajistit ochranu i obranu vzdušného prostoru České republiky vlastními prostředky.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 15

Vojenské letectvo je organizováno v rámci Armády České republiky ve Vzdušných silách AČR. Česká republika jako taková si pak zajišťuje ochranu a obranu svého vzdušného prostoru vlastními silami, v tomto případě jednotkami spadajícími pod Velitelství Vzdušných sil AČR. V současnosti tvoří hlavní sílu 35 bojových letadel typu JAS-39 (14 kusů) a L-159 (21 kusů). Rovněž se disponuje 17 bojovými vrtulníky typů Mi-24 a Mi-35.

Zdroj: Armádní noviny

Protivzdušnou obranu zajišťuje 25. protiletadlový raketový pluk, jehož dnes již zastaralý raketový systém 2K12 KUB by měl být zcela nahrazen za modernější. V současnosti probíhají úvodní zadávací práce na projekt jeho výměny.

Pokud jde o udržení této schopnosti, tak je aktuálně zmiňována i do budoucnosti jako zásadní ve strategických materiálech AČR. V dokumentu (. docx, str. 13) schválené Koncepce výstavby AČR do roku 2025 je role letectva zmiňována takto:

„Taktické letectvo, jako součást bojových sil k udržení vzdušné nadvlády, zajistí schopnost obrany vzdušného prostoru ČR v rámci integrovaného systému protivzdušné a protiraketové obrany NATO (NATINAMDS), národního posilového systému protivzdušné obrany ČR a přímou leteckou podporu úkolových uskupení pozemních sil ve dne i v noci.“ Slib považujeme za splněný, i když je nutné podotknout, že ochrana vzdušného prostoru je sice v první řadě v gesci ČR, ale vzhledem k členství v NATO je ČR zapojena také do projektu společné ochrany vzdušného prostoru aliance, tedy Integrated Air and Missile Defence (NIAMD).

Tento systém umožňuje využít k ochraně vzdušného prostoru i ostatní vzdušné síly členských států aliance. V neposlední řadě je třeba také připomenout dohodu z let 2016–2017 o společné ochraně vzdušného prostoru mezi Českou republikou a Slovenskem, která umožňuje přímý zásah smluvních stran na území souseda při ochraně vzdušného prostoru, jako by se jednalo o vzdušné síly domácího státu.

Zahraniční mise Bezpečnost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda bude aktivně přispívat do zahraničních operací NATO, Evropské unie a OSN, které budou vybaveny odpovídajícím mandátem a budou v souladu s definovanými bezpečnostními a obrannými zájmy České republiky a závazky České republiky v NATO a Evropské unii.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 15

Česká republika vysílá vojáky do zahraničních misí NATO, EU i OSN v souladu s definovanými bezpečnostními zájmy.

Základním dokumentem bezpečnostní politiky ČR je Bezpečnostní strategie ČR, která byla naposledy aktualizována v roce 2015. Za základní východiska pro zajištění obrany a bezpečnosti země považuje strategie aktivní členství v NATO, rozvoj schopností EU a spolupráci s partnerskými zeměmi.

V rámci EU přispívá ČR do EU Battlegroups (EU BG), což jsou bojové skupiny složené z armád několika členských států, které po dobu půl roku drží pohotovost pro případ krize ohrožující bezpečnostní zájmy EU. Čeští vojáci byli v první polovině roku 2016 součástí V4 EU BG, v druhé polovině roku se zapojili do EU BG pod vedením Německa. Další EU BG s účastí ČR je plánována na rok 2019, kdy by měla být opět tvořena zeměmi V4. V rámci NATO pak fungují Síly rychlé reakce NATO (NATO Response Force, NRF), jednotky tvořené více národy pro případ nutnosti okamžitého zásahu kdekoliv na světě. ČR pro NRF vyčleňuje vojáky každoročně a například v roce 2016 se jednalo o 816 vojáků.

Od roku 2014 proběhly za účelem ochrany vzdušného prostoru členského státu NATO tři zahraniční mise na Islandu, kam bylo dohromady vysláno přes 200 vojáků, jedna zahraniční mise v Turecku, kde v rámci operace Active Fence zajišťovala skupina sedmi českých vojáků komunikaci s operačním velitelstvím NATO, a na území Iráku působil v rámci operace Inherent Resolve polní chirurgický tým.

Co se týče aktuálně probíhajících misí, ČR vysílá vojáky v rámci misí EU na území Bosny a Hercegoviny, Somálska, Mali a od roku 2015 také Itálie. V souladu se závazky NATO působí čeští vojáci v současné době také v Afganistánu, Kosovu a v rámci misí OSN v Izraeli a Mali. Na území Iráku působí letecký poradní tým v rámci operace Inherent Resolve vedené USA. Na žádost Egypta a mezinárodní organizace dohlížející na dodržování bezpečnostních podmínek mírové dohody mezi Egyptem a Izraelem jsou vojáci zapojeni i do operace MFO na Sinaji. V červenci 2017 schválila Poslanecká sněmovna působení českých vojáků v Polsku a Pobaltí v rámci tzv. alianční předsunuté přítomnosti, které vychází z rozhodnutí Varšavského summitu NATO.

Kromě toho se ČR účastní také pozorovatelských misí. V období od roku 2014 působí vojenští pozorovatelé AČR v mírových misích OSN v Kongu, Kosovu, Afganistánu a Středoafrické republice.

Zacházení s odpady Životní prostředí Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Předložíme novou strategii zacházení s odpady na období 2015 až 2025 a její principy podpoříme zákonnou úpravou.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 34

V prosinci 2014 vláda schválila Plán odpadového hospodářství České republiky pro období 2015–2024. Tento plán (.pdf) je klíčovým dokumentem pro realizaci dlouhodobé strategie nakládání s odpady. Strategie plánu vychází ze čtyř hlavních cílů.

Dokument byl schválen jako nařízení vlády č. 352/2014 Sb. s účinností od ledna 2015. Nový plán navázal na předchozí Plán odpadového hospodářství ČR 2003–2013, prodloužený do konce roku 2014.

V červenci 2015 schválila Sněmovna návrh novely zákona o odpadech. Novela zákona především uvedla do souladu evropské právo s českým zákonem o odpadech, neboť zapracovala změnu směrnice o bateriích a akumulátorech spolu s dalšími novými směrnicemi.

Zachování zelené nafty Životní prostředí Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zachováme tzv. zelenou naftu pro aktivně hospodařící zemědělce.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 32

Vláda skutečně schválila (.pdf) zachování vratky na spotřební daň z pohonných hmot zemědělcům již v roce 2014. Loni dokonce rozšířila (.pdf) daňové zvýhodnění pro zemědělce hospodařící v živočišné výrobě. První i druhá novela zákona o spotřební dani prošla oběma komorami Parlamentu, vláda tedy svůj slib splnila.

Zákon o odpadech Životní prostředí Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda připraví do poloviny roku 2016 novelu zákona o odpadech s cílem snížit podíl skládkovaných odpadů a naopak zvýšit úroveň recyklace odpadů, včetně odpadů biologických, na úroveň vyspělých evropských zemí.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 8

Návrh nového zákona o odpadech, u něhož ministerstvo životního prostředí deklarovalo cíl zvýšit míru recyklace odpadů a připravit ČR na zákaz skládkování od roku 2024, předložilo ministerstvo vládě v červenci 2016.

V lednu 2017 Legislativní rada vlády doporučila i přes již provedené úpravy návrh zákona vrátit ministerstvu k dopracování. Doposud vláda návrh neprojednala a zdaleka tak nebyl dokončen legislativní proces. Závazek tudíž hodnotíme jako nesplněný.

Zákon o památkách Vzdělanost Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Přijmeme také nový zákon o státní památkové péči.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 43

V současné době je platný zákon o státní památkové péči, jehož hlavním účelem je vytváření všestranných podmínek pro funkce státu při péči o kulturní památky (jejich zachovávání, vhodné využívání apod.). V roce 2015 byl předložen zákon, jenž měl doposud platný zákon rušit. Důvodová zpráva (str. 95) této předlohy uvádí:

Nezbytnost nové právní úpravy vyplývá zejména ze skutečnosti, že zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, je přes své četné novely právním předpisem již v mnohém překonaným, neboť vešel v účinnost 1. ledna 1988 a nepočítal s poměry, které nastanou již dva roky poté v souvislosti s obdobím přechodu k tržní ekonomice a s faktickým znovuzavedením institutu soukromého vlastnictví.

Proto je potřeba nastavit nově pravidla takovým způsobem, aby současný vývoj nevedl ke škodám a úbytku kulturního dědictví.Potřeba nové právní úpravy byla zmíněna i v programovém prohlášení vlády ze dne 12. 2. 2014, kde sezavázala přijmout nový památkový zákon.

V Poslanecké sněmovně se dne 12. července 2017 hlasovalo o zamítnutí vládního návrhu zákona. Potřebná byla většina 82 poslanců ze 163 přítomných, přičemž pro hlasovalo 84 poslanců, a nový zákon o státní památkové péči tak byl zamítnut. Tento bod programu tedy nebyl splněn.

Zákon o podpoře sportu Vzdělanost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Připravíme nový zákon o podpoře sportu.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 43

Ministerstvo školství na podzim předložilo novelu zákona o sportu, který následně koalice protlačila celým legislativním procesem.

Zákon nově vymezuje definice sportu, sportovní organizace, sportovce a sportovní akce, kterou rozděluje do dvou kategorií. Zákon zavedl rejstřík sportovních organizací a sportovců, jenž eviduje údaje o sportovních organizacích, které žádají o státní podporu, a v nich působících aktivních sportovcích. V rejstříku musí být uvedena i sportovní zařízení využívaná sportovními organizacemi a údaje o nich.

Zákon usiluje o zvýšení adresnosti a transparentnosti státní podpory tím, že stanovuje podrobnosti (udělování) podpory sportu ve formě dotace ze státního rozpočtu, kterou poskytuje ministerstvo školství v jím vyhlašovaných programech. Na co lze žádat státní podporu, okruh oprávněných žadatelů a časové období, stanoví podle zákona dokumentace programů. Podle zákona nesmí dostat dotaci osoba, která v uplynulých třech letech závažně porušila pravidla boje proti dopingu nebo která byla pravomocně odsouzena za nekalosti ve sportu či za dotační podvod.

Zákon dále upravuje státní podporu pro významné sportovní akce pořádané v České republice, stanovuje podmínky pro její získání v podobě předložení předpokládaného rozpočtu akce a studie proveditelnosti zohledňující finanční, materiální, personální a právní zajištění akce.

Zákon o zahraniční službě Bezpečnost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda bude aktualizovat stávající Koncepci zahraniční politiky České republiky a v návaznosti na zákon o státní službě připraví zákon o zahraniční službě.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 18

Nová Koncepce zahraniční politiky České republiky byla vládou ČR schválena v červenci 2015 a zákon o zahraniční službě je v platnosti od května 2017.

Koncepce zahraniční politiky České republiky představuje základní rámec pro uskutečňování zahraničněpolitických zájmů ČR. Poslední verze tohoto dokumentu, která byla schválena 13. července 2015, definuje tři globální cíle (bezpečnost, prosperita a udržitelný rozvoj, lidská důstojnost včetně lidských práv) a dva národní cíle (služba občanům, dobré jméno ČR). Součástí koncepce je také teritoriální zaměření české zahraniční politiky, tedy její podoba ve vztahu k jednotlivým světovým regionům. Hlavní koordinační úloha při provádění koncepce náleží ministerstvu zahraničních věcí (MZV).

Dokument navazuje na předchozí koncepci zahraniční politiky z roku 2011 a zohledňuje proměny mezinárodního prostředí, k nimž od té doby došlo. Nová verze tak například zmiňuje destabilizaci evropské bezpečnostní architektury ze strany Ruska.

Zákon č. 150/2017 Sb., zákon o zahraniční službě, je v platnosti od května 2017 a účinný od 1. července 2017. Zákon upravuje zejména konzulární služby, které českým občanům poskytují zastupitelské úřady v zahraničí, a práva a povinnosti pracovníků MZV, vzhledem k specifickému charakteru práce na MZV postavenému na střídání výkonu služby v ústředí a v zahraničí. Dále vymezuje základní pojmy a zásady výkonu zahraniční služby nebo rámec spolupráce MZV s jinými subjekty.

Smyslem tohoto zákona, který rovněž zapracovává evropskou směrnici č. 2015/637, je nastavení stabilních podmínek pro řádné fungování zahraniční služby.

Zákony na rychlejší stavby Hospodářství Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Předložíme legislativní návrhy pro urychlení a zjednodušení přípravy a realizace liniových staveb ve veřejném zájmu.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 26

Přípravu zákona o liniových stavbách označoval na jaře 2014 jako svou prioritu tehdejší ministr dopravy za ANO Antonín Prachař. Ten předložil věcný záměr návrhu zákona o liniových stavbách na podzim 2014, avšak Prachařův nástupce ve funkci, Dan Ťok (též za ANO), stáhl zmíněný návrh z legislativní rady vlády, protože obsahoval velké množství nevypořádaných připomínek.

V prosinci 2015 ministr Ťok oznámil, že chce, aby jeho ministerstvo připravilo vlastní zákon pro stavby ve veřejném zájmu, který by výrazně urychlil přípravu liniových staveb.

V září 2016 ministr Ťok v pořadu Otázky Václava Moravce na ČT (v čase 46:00) na moderátorovu otázku, zda vláda představí zákon o liniových stavbách v tomto volebním období, odpověděl: „...s pokorou musím říct, že je otázka, jestli je toho vláda schopná. A já to nevidím jako reálné.“

Na jaře roku 2017 ministr Ťok řekl, že do poloviny letošního roku předloží věcný návrh zákona o liniových stavbách. Ačkoliv na webu ministerstva dopravy nelze dohledat žádné aktuality o přípravě zmíněného zákona, k jeho přípravě zřejmě docházelo – v červnu 2017 přinesl server aktuálně.cz informaci, že ministerstvo si za 2,4 mil. korun nakoupilo externí právní služby na zpracování věcného záměru zákona. Tento postup přípravy věcného záměru kritizoval premiér, kterému vadila zejména cena externích služeb.

Ačkoliv zákon o liniových stavbách dosud neexistuje, některé jeho principy (vedoucí ke zrychlení přípravy těchto staveb, jako je např. koordinované povolovací řízení, které slučuje územní řízení, stavební řízení a posuzování vlivu na životní prostředí – RIA) byly zaneseny do rozsáhlé novely stavebního zákona (zákon č 183/ 2006 Sb.), která byla ve Sbírce zákonů vyhlášena na konci července 2017. Návrh novely stavebního zákona vláda schválila v září 2016 usnesením č. 828 a Sněmovně ji za vládu předložilo ministerstvo pro místní rozvoj dne 3. 10. 2016 jako sněmovní tisk č. 927.

Vláda rovněž nadvakrát (podruhé ve spolupráci s pravicovou opozicí) prosadila zvýšení výkupních cen za pozemky, a to v rámci novel zákona o urychlení výstavby dopravní vodní a energetické soustavy (vyvlastňovací zákon). Tento krok má přispět k urychlení výkupů pozemků.

Závislost na fosilních palivech Životní prostředí Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Společně s opozicí navrhneme zákon o snižování závislosti na fosilních palivech za podmínky, že tím neutrpí konkurenceschopnost české ekonomiky.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 8

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) poprvé předložilo materiál nazvaný Analýza proveditelnosti legislativy v rámci snižování závislosti na fosilních palivech (.doc) na jednání vlády v září 2015. Ačkoliv byl tento materiál na programu jednání vlády (.pdf, bod 21, str. 4), vláda jeho projednání odložila (.doc, bod 21, str .5) na počátek října 2015. Nakonec byla zmíněná analýza projednána a schválena na jednání vlády dne 9. března 2016 usnesením č. 192. V uvedeném usnesení vláda také uložila ministru životního prostředí Brabcovi předložit do konce září 2016 na jednání vlády návrh zákona o snižování závislosti na fosilních palivech.

V roce 2016 si rovněž nechalo ministerstvo životního prostředí vypracovatStudii dopadů antifosilního zákona, na základě které následně přistoupil ministr Brabec k tomu, že zákon předložen nebude.

Pokud se ovšem zastavíme u zmíněné studie, tak autoři ve svých doporučeních přicházejí s následujícími body:

  • detailněji a provázaně zpracovat celkovou energetickou bilanci pro nízkofosilní energetiku,
  • podrobněji analyzovat možné dopady a redistribuční efekty do produkce přidané hodnoty, především pro situaci výraznějšího zapojení průmyslu ČR do produkce nízkofosilních technologií,
  • podrobněji specifikovat a kvantifikovat všechny nepřímé a vynucenénáklady do změny energetiky, především pro variantu Nízkofosilní.

Tedy jejich doporučení (a také závěry) nepredikovaly, že by česká ekonomika měla možným návrhem utrpět. Spíše upozorňovali na to, že by bylo třeba dalších analýz v této věci.

V lednu 2017 se předloha projednávala v tripartitě. Hlavním projednávaným tématem – jak vyplývá ze záznamu schůze tripartity (.doc, bod 1.9, str. 10) – byly dopady tzv. antifosilního zákona na sociální a podnikatelskou sféru. Ministr Brabec měl dle tohoto záznamu k problematice antifosilního zákona říci, že „... antifosilní zákon by měl být předložen na základě Programového prohlášení vlády za předpokladu, že nebude mít negativní vliv na konkurenceschopnost ČR.“ Jednací strany tripartity se následně shodly, že doporučují vládě „...zrušit úkol ministra životního prostředí předložit návrh antifosilního zákona.“ Usnesení vlády v této věci však nebylo revokováno, v platnosti je tedy stále postoj vlády z března 2016, podle nějž měl být zákon předložen. Pokud se navíc podíváme na obsah dané studie, tak ta přímo neuvádí, že by měla být snížena konkurenceschopnost české ekonomiky. Uvádí 2 varianty, ke kterým by mohlo být přistoupeno, navíc sami autoři uvádějí, že s ohledem na přidělené časové možnosti pro vytvoření koncepce by bylo třeba podrobnějšího zpracování. Slib tedy hodnotíme jako nesplněný, neboť jednak platí vládní závazek (a následné usnesení vlády). Dále studie, na jejímž základě bylo přistoupeno k nepředložení návrhu zákona, fakticky nevyvrací, že by měla být poškozena konkurenceschopnost české ekonomiky.

Zkrácení daňových výhod pro některé OSVČ Hospodářství Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Podnikající fyzické osoby (OSVČ), které dlouhodobě nevykazují zisk z podnikání (a po zohlednění všech zdanitelných příjmů nevykazují základ daně), nebudou mít nárok na daňové zvýhodnění. Toto opatření se nebude vztahovat na fyzické osoby v roce zahájení podnikání a v následujících 3 letech.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 30

Původně se mělo jednat o tzv. minimální daň, kterou by měly povinnost platit všechny OSVČ bez ohledu na výši základu daně. Z toho vláda postupně došla k požadavku, aby OSVČ bez dlouhodobých zisků nebylo nárokováno daňové zvýhodnění. Současný zákon o daních z příjmů fyzických osob však nic takového neobsahuje. Tento bod tedy zůstal nesplněn.

Daňové zvýhodnění pro OSVČ se týká nároku na slevu na dani na vyživované dítě. Živnostníci, kteří uplatňují svou daňovou povinnost pomocí paušálu, ovšem stejně neměli nárok na tuto výhodu. Pro některé živnostníky je možné až od 1.ledna letošního roku uplatnit slevu na děti.

Zrušení superhrubé mzdy Hospodářství Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Koalice zruší koncept superhrubé mzdy a solidární přirážky zavedením druhé sazby daně z příjmů fyzických osob. Tato sazba daně bude stanovena tak, aby byl rozpočtový dopad zrušení superhrubé mzdy a solidární přirážky neutrální (tj. nedojde ke zvýšení daňového zatížení fyzických osob).‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 29

Slib je hodnocen jako nesplněný, vláda nezrušila superhrubou mzdu ani tzv. solidární přirážku. Nezavedla rovněž druhou sazbu z příjmů fyzických osob.

Výpočet superhrubé mzdy (respektive základu daně) je definován v zákoně o daních z příjmů. V tomtéž zákoně je definováno také solidární zvýšení daně.

Ačkoli nynější vláda Bohuslava Sobotky dala slib, že zruší koncept superhrubé mzdy a solidární daně, nestalo se tak. V lednu 2015 se Bohuslav Sobotka pro iDNES.cz vyjádřil, že daň ze superhrubé mzdy měla být v tomto roce naposledy, přičemž s jejím zrušením počítají nejpozději od 1. ledna 2016.

Rovněž tak učinil i místopředseda vlády Pavel Bělobrádek, který řekl:

Počítáme s tím, ale čekáme na ministerstvo financí, až to připraví.

Za ministerstvo financí k tomu tehdy místo Andreje Babiše uvedl informace tehdejší šéf tiskového oddělení Radek Ležatka - s tím, že upozornil na možné komplikace spojené se zásahem do daňového systému, délkou legislativního procesu či nezbytnou diskusí, v jejímž rámci by se konkretizovalo politické zadání. Rovněž připustil, že vzhledem k výše zmíněné problematice nelze potvrdit termín 1. ledna 2016.

V květnu 2015 se problematikou zrušení superhrubé mzdy začala vládní koalice znovu pomalu zabývat. Dotyčnou agendu mělo (jak již bylo uvedeno) na starosti ministerstvo financí, nicméně Andrej Babiš k tomuto uvedl:

Teď superhrubá mzda určitě není na stole. Já potřebuju dořešit rozpočet, potřebuju dořešit hlavně evidenci tržeb a potřebuju prosadit zákony, abych vybíral daně.

Kvůli nákladům, které se měly v souvislosti se zrušením superhrubé mzdy vyšplhat údajně až na miliardu korun, navrhl Babiš její zrušení odložit.

V lednu roku 2016 navrhla ODS prostřednictvím předsedy Petra Fialy zrušení solidárního zvýšení daně v rámci pozměňovacích návrhů (.pdf) novely zákona o daních z příjmů. Tento návrh ovšem podpořilo při hlasování pouhých 45 poslanců. Z koalice hlasoval pro jen Ivan Pilný, současný ministr financí.

Na jaře 2016 premiér Bohuslav Sobotka znovu zopakoval, že kabinet tento slib nestihne splnit, a tento úkol tak zůstane na příští vládě.

Dělat to jenom proto, abychom si mohli udělat další čárku, aniž by to mělo nějaký větší smysl z pohledu změny daňového systému, to si myslím, že není krok ve prospěch daňového poplatníka.

O necelé dva týdny později ministerstvo financí uvedlo, že přepisuje celý daňový zákon, který by měl být hotov v září 2017, tedy těsně před volbami. Nový návrh zákona o daních z příjmů by měl umožnit lepší a efektivnější správu daní - výpočet, výběr a jejich kontrolu. Rovněž by se s novelou tohoto zákona měl vymýtit takzvaný švarcystém a také by měl přijít konec superhrubé mzdy.

Je zde potřeba dodat ještě poznámku k solidárnímu zvýšení daně - Nečasova vláda deklarovala, že tato daň bude mít pouze dočasnou účinnost (pdf., str. 45) , nicméně toto omezení nebylo nakonec součástí finální podoby zákona, a tudíž solidární zvýšení daně platí díky tomu i nadále (viz výše).

Žádné změny v daních 2014 Hospodářství Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Nebudeme provádět žádné změny v daňových předpisech, které by měnily výši zdanění v roce 2014.‟

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 28

Vláda Bohuslava Sobotky nastoupila 29. ledna 2014, tedy až po ohlášení změn daňových sazeb na rok 2014, které zpravidla přichází v účinnost od 1. ledna daného roku. V roce 2014 se tedy daňové sazby nezměnily.

Během roku 2014 vláda schválila změny v daňových předpisech, vešly ale v účinnost až od roku 2015, například zákon o změnách souvisejících s daněmi z příjmů (zákon č. 267/2014 Sb.).

Sliby vlády Andreje Babiše ověřujeme díky grantové podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.