Demagog.cz

Sliby Sobotkovy vlády (2014—2017)

Speciální výstup Demagog.cz sledující plnění slibů vlády Bohuslava Sobotky

S končícím volebním obdobím zpracoval Demagog.cz unikátní analýzu, nakolik koalice ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL splnila závazky, které si na začátku volebního období sama vytyčila. Pečlivě jsme prostudovali programové prohlášení vlády a koaliční smlouvu a identifikovali jsme přesně 156 měřitelných slibů, a to napříč rezorty. Můžete si tak přečíst, jak si vláda vedla v plnění slibů na poli bezpečnosti, zahraniční politiky, zdravotnictví, školství, práva a státní správy, hospodářství a ekonomiky, zemědělství i životního prostředí.

U každého jsme na základě dohledávání primárních zdrojů informací zkoumali, zda se jej koalici podařilo naplnit (kompletní metodika). Pro potřeby tohoto výstupu pracujeme s třemi hodnotícími kategoriemi — jde o sliby splněné, částečně splněné a nesplněné (více v metodice). Cílem hodnocení není říct, zda vláda byla dobrá, nebo špatná. To si rozhodne každý volič 20. a 21. října u volební urny. Naším cílem bylo nabídnout veřejnosti tvrdá data a poctivou analýzu namísto impulsivních a zkratkovitých hodnocení, která s sebou nese rozbíhající se předvolební kampaň. Z výsledků vyplývá, že vláda splnila 51 % verifikovatelných slibů a naopak nesplnila 40 % z toho, co si vytyčila v koaliční smlouvě.

Analýzu jsme zpracovali k 20. srpnu 2017, po proběhnuvší poslední schůzi Poslanecké sněmovny ji budeme s ohledem na legislativní posuny u jednotlivých předloh ještě aktualizovat.

Budeme rádi za vaši zpětnou vazbu. Pište nám na info@demagog.cz.

Poslední aktualizace výstupu: 20. srpna 2017

156 sledovaných slibů

79 splněných
51 %
14 částečně splněných
9 %
63 porušených
40 %
Oblast Hodnocení
Čističky vod Životní prostředí Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Dobudujeme čistírny odpadních vod v obcích nad 2 000 obyvatel.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 35

Podle dostupných zdrojů nebylo v roce 2013 (rok před nástupem vlády Bohuslava Sobotky) připojených na čističku odpadních vod (ČOV) 11 aglomerací nad 2 000 EO (ekvivalentních obyvatel). Hned v roce 2014 bylo vystavěno pět nových komunálních čističek. Novější data ovšem k dispozici veřejně nejsou.

Celkový počet čističek pak uvádí i Český statistický úřad, nejnovější data jsou z roku 2016.

V problematice čističek se nepočítá se samostatnými městy nad 2 000 obyvatel, ale s celými aglomeracemi, které mají nad 2 000 ekvivalentních obyvatel. Může se tedy jednat i o svazek více menších obcí, které jsou brány jako aglomerace.

Ministerstvo zemědělství na přímý dotaz odpovědělo, že v současné době všechny aglomerace nad 2 000 EO mají k dispozici vlastní čističky nebo jsou připojeny k nejbližším čističkám.

Digitální gramotnost Právní stát Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Přijetí Strategie pro zvýšení digitální gramotnosti a rozvoj elektronických dovedností občanů.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 4

Strategii digitální gramotnosti ČR na období 2015–2020 (.pdf) schválila vláda usnesením č. 523 dne 1. 7. 2015. Tímto usnesením vláda uložila ministryni práce a sociálních věcí (MPSV), aby do konce března 2016 zpracovala Akční plán pro implementaci zmíněné Strategie, aby implementaci Strategie MPSV koordinovalo s ministerstvem školství a dále aby ministryně práce a sociálních věcí předkládala vládě každý kalendářní rok (vždy k 30. červnu) vyhodnocení naplňování Strategie. Akční plán Strategie ministryně vládě předložila a ta ho schválila usnesením č. 616 na svém zasedání dne 7. 7. 2016.

Ministryně Marksová vládě dne 10. 7. 2017 předložila pro informaci Zprávu o naplňování Akčního plánu Strategie digitální gramotnosti České republiky na období 2015 až 2020 v roce 2016 (bod D, číslo 3).

Strategie digitální gramotnosti je součástí širšího projektu nazvaného Digitální Česko v. 2.0 – Cesta k digitální ekonomice (.pdf), který schválila předchozí (Nečasova) vláda dne 20.3. 2013 usnesením č. 203. V příloze (.pdf, str. 3) tohoto usnesení se v bodě 16 píše o pověření MPSV v koordinaci s ministerstvem školství k vypracování Strategie pro zvýšení digitální gramotnosti a rozvoj elektronických dovedností občanů.

Jak se také uvádí v příloze usnesení č. 203, cílem Strategie je „...rozvíjet optimální nástroje tak, aby byli noví pracovníci připraveni na vstup do zaměstnání a zároveň aby byli podporováni současní zaměstnanci, kteří čelí změnám v informačních a komunikačních technologiích a globalizaci. Mezi další cíle patří snižování digitální propasti a zajištění, resp. zvýšení, celkové úrovně digitální gramotnosti občanů a tím posílení české ekonomiky a její konkurenceschopnosti.“

Na praktické plnění cílů Strategie bude vynaloženo přes 3,8 miliardy korun; většinu částky pokryjí finance z evropských fondů, zbytek doplatí stát. Peníze mají směřovat na pořádání kurzů a školení a vybudování digitálních center pro širokou veřejnost.

Dostupnost kulturních institucí Vzdělanost Část. splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Usnadníme dostupnost veřejných kulturních institucí, např. zavedením jednoho dne s volným vstupem a rodinných slev.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 43

V lednu roku 2015 uspořádalo ministerstvo kultury bilanční tiskovou konferenci, v jejímž výstupu zmiňuje, jaký je stav konkrétních slibů z koaliční smlouvy. Je zde zmíněna novela zákona 203/2006 Sb., o některých druzích podpory kultury, která však nebyla ani navržena.

Zavedení určitých dnů s volným vstupem tak není součástí tohoto ani jiného zákona. Některé instituce zavedly dny s volným vstupem (např. na základě doporučení ze strany ministerstva nebo na základě vlastního uvážení), nejedná se ale o nařízení zákonem a nejde o plošné opatření.

Konkrétními institucemi jsou např. Moravská galerie (od 1. prosince 2013, tedy nikoliv ve funkčním období současné vlády), ve vybraných dnech také Moravské zemské muzeum, obdobně Národní muzeum.

Běžně je u památek, které spravuje Národní památkový ústav, zvýhodněné vstupné pro děti, zdravotně postižené, organizované skupiny nebo pro rodiny. Národní památkový ústav také organizuje tzv. věrnostní program, do kterého se zapojila (nikoliv ovšem na základě zákona) řada památek. Jedná se o program, kdy za pět zakoupených vstupů získává návštěvník šestý vstup zdarma.

Národní památkový ústav nám poskytl prostřednictvím svého mluvčího odpověď, v jakém stavu daná agenda je. „Dobrý večer,

mohu potvrdit, že po dohodě s Ministerstvem kultury zavedl Národní památkový ústav ve vybraných dnech volné vstupy do památkových objektů pro děti a mládež (plošné zavedení volného vstupu nebylo z důvodu plnění rozpočtu NPÚ z vlastních výnosů možné).

Srdečně zdraví,

Mgr. Jan Cieslar
tiskový mluvčí“

Opatření tedy sice nebylo zcela naplněno, jisté kroky však vláda (ministerstvo kultury) podnikla. Závazek tedy hodnotíme jako částečně splněný.

Druhá kariéra sportovců Vzdělanost Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vytvoříme podmínky pro trenéry a sportovní instruktory mládeže včetně příležitostí pro druhou kariéru aktivních sportovců.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 44

V roce 2015 vláda projednala strategický dokument Plán podpory rozvoje sportu v letech 2015–2017. Dle Plánu (.doc, str. 17–18) je prioritním cílem v podpoře rozvoje sportu mj. podpora sportovní reprezentace, v jejímž rámci musí být dle Plánu vytvořen systém podpory bývalých sportovců při zajišťování druhé kariéry. K podmínkám pro trenéry a instruktory mládeže je v plánu pouze uvedeno, že prakticky neexistují prostředky na jejich odměňování v tělovýchovných jednotách a sportovních klubech, což v základních článcích sportu zabraňuje realizaci kvalifikované trenérské práce s mládeží.

Na Plán navázala Koncepce podpory sportu 2016–2025, kterou vláda schválila v červnu 2016. Koncepce považuje za základní sportovní priority podporu sportu dětí a mládeže a jejich trenérů a podporu reprezentantů. V Koncepci se uvádí, že je žádoucí inovovat vzdělávací standardy ve sportu pro dobrovolné i vrcholové trenéry a je třeba vytvořit systém péče o sportovní reprezentanty po ukončení kariéry.

Konkrétně materiál uvádí:

„Strategický cíl 6 - Vytvořit systém péče o státní reprezentanty po ukončení kariéryJe třeba vytvořit systém péče o vynikající sportovní reprezentanty po ukončení kariéry jako je obvyklé v zemích EU, rozvíjet duální kariéru a přípravu sportovců na jiné pracovní postavení po ukončení sportovní kariéry a zvyšovat zapojení sportovců do další činnosti v oblasti sportu dle jejich předpokladů a schopností. S naplňováním Koncepce Sport 2025 vyvstává potřeba vzniku nových pracovních míst.“

Slib hodnotíme jako nesplněný, jelikož je ve zmíněných dokumentech pouze obecně – bez konkrétních kroků k realizaci – uvedeno, že je nutné vytvořit systémy podpory a péče o sportovce po ukončení kariéry. V žádném z nich nejsou stanoveny podmínky pro trenéry, které nebyly vytvořeny ani žádným zákonem, vládním usnesením či ministerskou vyhláškou z dílny této vlády.

Ekologická výchova Životní prostředí Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Posílíme ekologickou výchovu, osvětu a vzdělávání a zavedeme ekologickou výchovu ve školách.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 35

Součástí školních osnov je zajištění enviromentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO), jehož metodika byla novelizována již v roce 2008. Tyto metodické pokyny MŠMT poskytují doporučení a návod, jak realizovat environmentální výchovu ve školách a jak ji zakomponovat do vzdělávacích osnov.

Důvodem je přihlášení ČR ke Strategii vzdělávání pro udržitelný rozvoj České republiky (2008–2015). Jedním z hlavních východisek je učinění reformních kroků v oblasti vzdělávání jako hlavního nástroje záruky udržitelného rozvoje. Stejně tak není zákonem zavedená ekologická výchova ve školách, součástí vzdělávání je jen v rámci předmětů jako je prvouka, vlastivěda, přírodověda, přírodopis (v Rámcovém vzdělávacím programu MŠMT je např. uvedeno, že má být součástí učiva o živé přírodě také její ochrana a ochrana životního prostředí (bod 5.6.3 - nedošlo však k žádné úpravě např. časových dotací těchto předmětů, bod 7), a to již od doby schválení novely metodických pokynů z roku 2008.

Nejedná se tedy o krok zavedený současnou vládou Bohuslava Sobotky. Povinností škol poskytujících základní vzdělání je také zahrnout do osnov tzv. průřezová témata, která musejí být postupně všechna nabídnuta v průběhu základního vzdělávání.

Jedná se o témata jako výchova demokratického občana, multikulturního výchova, ale i environmentální výchova (bod 6), ovšem ani tato součást výuky neprošla změnami (.doc; Upravený_RVPZV_s_barevně_...) Rámcového vzdělávacího programu v roce 2013 (později ke změně RVP nedošlo).

V Rámcovém vzdělávacím programu pro předškolní vzdělávání (.pdf) platném od ledna letošního roku je součástí osnov v předškolním vzdělávání kategorie Dítě a svět. Ta má za úkol seznámit dítě s prostředím, ve kterém žije, vytvářet elementární povědomí o širším, mimo jiné i přírodním prostředí, apod.

V dalších rámcových vzdělávacích programech, např. pro gymnázia (.pdf, ..pro gymnázia), je platná verze z roku 2007, s úpravou z roku 2016, která se ovšem týká jen podoby profilové maturitní zkoušky. I pro gymnázia platí povinnost zahrnout kamkoliv v průběhu studia tzv. průřezová témata, jejichž součástí je i environmentální výchova.

Časová dotace zavádějící povinnost učit předměty na bázi ekologické výchovy změněna nebyla. Obdobná situace platí i pro gymnázia se sportovní přípravou (.pdf) a střední odborné školy všech kategorií. Povinná ekologická výchova nebo předměty zaměřené na životní prostředí jsou povinnou součástí osnov těch oborů, jejichž zaměření tomu odpovídá, př. Ekologie a ochrana životního prostředí.

V současné době existuje také zákon o právu na informace o životním prostředí (123/1998 Sb.), novelizován v roce 2015. Lze tedy říci, že současná vláda udržuje problematiku životního prostředí a enviromentální osvěty živou, ačkoliv tyto konkrétní sliby jsou hodnoceny jako nesplněné, neboť nerozšiřuje to, co bylo zavedeno již dříve.

Elektronická sbírka zákonů Právní stát Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Podpoříme projekt elektronické sbírky zákonů dostupné každému občanu na internetu.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 44

Elektronickou sbírku zákonů vláda skutečně podpořila a to zejména legislativně. Prosadila zákon, který tuto sbírku zavedl. Nově by měla být tato věc dostupná od začátku roku 2020, kdy začne být výše uvedený zákon účinný.

Dle návrhu vlády by měl být systém reálně hotov do konce března 2018 (str. 80). V období do zmíněného roku 2020 by měla mít veřejnost k dispozici systém v pilotním provozu (str. 108). Co se týče finančních nákladů, celé zřízení by mělo stát 527 milionů korun, z čehož asi 80 % nákladů má být pokryto evropskými penězi (str. 17).

Elektronické fakturace Právní stát Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zavedeme elektronizaci daňových dokladů a elektronizaci fakturace pro instituce státní správy a jejich dodavatele.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 47

Možnost listinné nebo elektronické podoby daňového dokladu je zakotvena již v původním znění zákona o DPH z roku 2004. Definice elektronického daňového dokladu se dále zpřesňuje jak v zákoně, tak v pokynech finanční správy.

V České republice existuje standard pro elektronickou fakturaci ISDOC, který na základě společné deklarace výrobců ekonomických a ERP systémů ICT unie a zástupců státu vybudoval a spravuje společný formát elektronické komunikace.

V roce 2014 byla představena nová verze ISDOC, která obsahuje nové možnosti pro využití strukturované elektronické fakturace ve veřejných zakázkách. Je rozšířena například o číslo a platnost smlouvy, spisovou značku a číslo jednací, kódy výkonového účetnictví státu nebo položky pro evidenci spotřební daně. Umožní tak snadnější sledování jednotlivých položek v účetnictví státu.

Z veřejně dostupných informací není patrné, nakolik tento pokrok v elektronizaci daňových dokladů byl iniciován státní správou či přímo touto vládou. K představení nové verze došlo v dubnu 2014, tedy jen tři měsíce po nástupu Sobotkovy vlády. Je nicméně faktem, že během fungování této vlády ke změně došlo, slib tak hodnotíme jako splněný.

Energetická efektivnost elektrospotřebičů Životní prostředí Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Prosadíme postupné zvyšování energetické efektivnosti elektrospotřebičů (např. zpřísňování standardů pro štítkování).“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 33

Štítkování spotřebičů je upravováno právními předpisy EU, které jsou implementovány do českého právního řádu.

Označování spotřebičů energetickými štítky poskytuje spotřebitelům informaci o jejich energetické efektivnosti. Systém štítkování do konce července 2017 upravovala směrnice 2010/30/EU, která byla do českého právního řádu implementována v podobě zákona č. 406/2000 Sb. a navazující vyhlášky č. 337/2011 Sb. Od srpna je však účinné nařízení 2017/1369, jež platnost zmíněné směrnice ruší. Nařízení je přímo použitelné a nevyžaduje tudíž úpravu českého právního rámce. Zavádí například změnu stupnice hodnotící spotřebiče nebo databázi výrobků.

V rámci národní legislativy vláda v tomto období předložila poslancům dvě novely zákona o hospodaření energií, které ovšem fakticky přejímaly části evropského práva. První z nich se týkala energetické náročnosti budov (§ 9). Štítkování zde bylo rovněž upraveno, a to v případě velkých veřejných nákupů pro ústřední orgány státu (tedy v rámci celého hospodářství jde o marginální sektor).

Kromě toho pak letos na jaře kabinet poslal do Poslanecké sněmovny další novelu stejného zákona, která ovšem nezačala být doposud vůbec projednávána.

Obecně lze konstatovat, že daná problematika se řídí evropskou legislativou, česká vláda tato pravidla postupně implementuje. V rámci Národního akčního plánu energetické účinnosti ČR (z roku 2012, aktualizováno v únoru 2016) je pak na str. 26 uváděno, že v souvislosti se štítkováním provádí Česká republika informační kampaň na podporu implementace dané směrnice.

Ministerstvo průmyslu rovněž spravuje Program EFEKT, státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie. V rámci něj se v minulosti stát soustředil na informování (např. v roce 2011 vydal set jednotlivých štítků na elektrospotřebiče). Aktuálně mají být v dotačních programech alokovány prostředky na oblasti úspory energie. Nicméně ty se přímo netýkají vládního závazku, navíc jde často o pilotní programy nebo informační kampaně.

Financování politických stran Právní stát Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zpřísníme systém financování politických stran zavedením výdajového limitu pro volební kampaně a uzákoněním limitu pro dary od fyzických a právnických osob.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 46

V září 2016 byl schválen zákon č. 322/2016 Sb. (.pdf), kterým se mění volební zákony a další související zákony s účinností od 1. ledna 2017. Všechny kandidující subjekty jsou mimo jiné povinny do pěti dnů od vyhlášení voleb zřídit transparentní volební účet.

Součástí této novely je také zavedení limitu na výdaje ve volebních kampaních.

Ve stejné době byla také přijata novela zákona o sdružování v politických stranách a politických hnutích (zákon č. 302/2016 Sb.), která upravuje podmínky pro poskytnutí darů politickým stranám nebo hnutím od fyzických a právnických osob (§18 tohoto zákona).

Dary a jiné bezúplatné plnění nesmí od jedné osoby v daném kalendářním roce překročit částku 3 miliony Kč. V souvislosti s těmito novelami byl zřízen Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí, který každoročně dohlíží na výroční finanční zprávy politických subjektů a má přehled o dárcích a jejich darech (§19, z. č. 302/2016 Sb.).

Financování základního výzkumu Vzdělanost Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Snížíme závislost základního výzkumu na účelovém financování.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 42

Slib hodnotíme jako nesplněný, jelikož poměr prostředků, které putují v České republice ze státního rozpočtu do účelového a institucionálního výzkumu, zůstal během mandátu vlády fakticky stejný.

V České republice existují dva základní způsoby financování (.pdf) výzkumů ze státních peněz. Účelové financování zahrnuje ve své podstatě peníze, se kterými se ve státním rozpočtu počítá jako s podporou výzkumu. Jedná se tak o finance, které putují výzkumným týmům. Institucionální podporou se pak míní peníze, které přerozdělují např. vláda a jednotlivá ministerstva a které jdou na provoz jednotlivých pracovišť. Jsou to tedy o peníze, jež se investují kvůli dlouhodobému efektu.

Základní výzkum je bádání, které nemá žádný předem daný konkrétní cíl. Během základního výzkumu se může např. zkoumat zajímavý přírodní jev. Informace získané v průběhu se pak uplatňují během aplikovaného výzkumu, kdy vědec většinou hledá či testuje konkrétní vlastnosti subjektu.

Je možné zjistit, že výdaje státního rozpočtu na podporu vědy a výzkumu sice celkově stoupají, avšak podle Sekce místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace (.pdf) se podíl účelového a institucionálního financování nezvětšuje, naopak se blíží podobným hodnotám. Současná vláda tak podporuje stejně vědecká pracoviště a jednotlivé týmy.

Firemní školky Vzdělanost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Podpoříme vznik firemních školek se zajištěním odborného vzdělávacího programu a odbornosti učitele.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 40

Zákon č. 472/2011 Sb., který novelizuje školský zákon, poprvé umožňuje zřídit firemní mateřské školy. Zároveň jim dává možnost přednostně přijímat děti zaměstnanců, což je rozdíl oproti mateřským školám, které si nemohou stanovovat takovou podmínku - jinak by se jednalo o diskriminaci.

Firemní školky, jež jsou zapsané ve Školském rejstříku, musí splňovat požadavky dané školským zákonem. Pokud se jedná o soukromého zřizovatele firemní školky, která je zapsaná ve školském registru, bude financovaná obdobně jako soukromá mateřská škola. Není u nich rozdíl ani při čerpaní dotací. Do firemních školek jsou přijímané děti od 3 let. Pokud by chtěl zaměstnavatel zabezpečit péči o děti do 3 let, může zřídit firemní školku, která podléhá jinému než školskému zákonu. Může se jednat buď o dětskou skupinu (upravenou zákonem č. 247/2014 Sb.), nebo péči o dítě do 3 let (podle zákona č. 455/1991 Sb.).

V období let 2015 až 2017 byly ministerstvem práce a sociálních věcí vydané tři výzvy na předkládání projektů kvůli čerpání finančních prostředků z Evropského sociálního fondu. První výzva se týkala podpory budování a provozu zařízení, ve kterých se starají o děti předškolního věku, pro podniky, ale i veřejnost (kromě Prahy). Celková částka stanovená na přerozdělování byla 1,1 mld. Kč. Druhá výzva se stejným zadáním byla určená jen pro hlavní město ČR. Na redistribuci se vyčlenilo 213 milionů Kč. V třetí výzvě měly být předkládané projekty na podporu vzniku dětských skupin pro podniky a veřejnost (kromě Prahy). V dubnu 2017 došlo dokonce k navýšení alokované sumy na cca 930 milionů Kč, aby byly podpořeny všechny žádosti, které splňovaly podmínky.

Dětské skupiny vznikly i na některých ministerstvech. Stejně jako u většiny zařízení, i zde byly získány prostředky z Evropského sociálního fondu.

Vládní slib pokládáme za splněný, protože prostřednictvím výše popsaných výzev, které vyhlásilo ministerstvo práce a sociálních věcí, mohly firemní školky získat dotace pro svůj vznik nebo fungování.

Fondy prevence Vzdělanost Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Navýšíme čerpání z fondu prevence zdravotních pojišťoven na boj s obezitou mládeže.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 43

Na úvod je pro úplnost třeba charakterizovat fondy prevence zdravotních pojišťoven. Hospodaření zdravotních pojišťoven se zakládá na fondovém principu, přičemž jednotlivé činnosti jsou financovány stanovenými finančními prostředky z finančních fondů, kterých je celkem sedm. Jedním z nich je Fond prevence, jehož zřízení je dobrovolné. Slouží k hrazení služeb, u kterých je prokazatelný preventivní účinek. Takové služby se poskytují pojišťěncům, kteří trpí onemocněním, případně jsou jím ohroženi.

Boj proti obezitě je součástí širšího projektu nazvaného Zdraví 2020 - Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí (.pdf). Tuto strategii schválila 8.1. 2014 tehdejší úřednická Rusnokova vláda usnesením č. 23.

Hlavní těžiště odpovědnosti za strategii vláda zmíněným usnesením přenesla na ministra zdravotnictví, jemuž uložila rozpracovat do konce roku 2015 strategii tématiky do jednotlivých implementačních akčních plánů. Témata jednotlivých akčních plánů určil dokument národní strategie (.pdf, str. 23) a jedním z nich je také téma zařazené v oblasti oblasti prevence nemocí a podpory zdraví nazvané Správná výživa a stravovací návyky populace (.pdf, str. 22, bod 2).

Výše zmíněné akční plány Ministerstvo zdravotnictví předložilo vládě 28.8. 2015, kdy také byly vládním usnesením č. 671 schváleny. Tématu prevence obezity se věnuje akční plán nazvaný Správná výživa a stravovací návykypopulace na období 2015–2020, b) Prevence obezity (.pdf).

Náklady na realizaci cílů z akčního plánu týkajícího se prevence obezity jsou odhadovány na desítky milionů korun, akční plán (.pdf, str. 37) náklady konkretizuje.

Otázce zdrojů financování celého projektu se věnuje výše zmíněný zastřešující dokument Zdraví 2020. Projekt předpokládá využití finančních prostředků z Evropské unie, Světové zdravotnické organizace i ze státního rozpočtu (.pdf, str. 31).

Zda došlo k navýšení čerpání z fondu prevence zdravotních pojišťoven na boj s obezitou není možné z veřejně dostupných zdrojů zjistit. Na webu Poslanecké sněmovny se nachází informace z roku 2014 o tom, že "...Příprava nového zákona o sportu, navýšení čerpání z fondu prevence zdravotních pojišťoven na boj s obezitou mládeže a standardy a metodika výuky tělesné výchovy na základních školách patří mezi deset priorit, jež si pro současné funkční období stanovil podvýbor pro mládež a sport, který pracuje při sněmovním výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu." Příslušný podvýbor však v průběhu volebního období nezveřejnil žádný dokument, který by se řešenou problematikou zabýval.

Jak vyplývá z vyjádření Ministrerstva zdravotnictví, o které jsme v souvislosti s ověřováním naplnění tohoto slibu, vláda reálně nemá možnost, jak toto navýšení realizovat:

" Dobrý den,v oblasti poskytování příspěvků na prevenci nedošlo od roku 2014 k žádné změně právních předpisů, tedy pravidla jsou shodná a následující:

Příspěvky na zdravotní programy hrazené z fondu prevence jsou plně v kompetenci jednotlivých zdravotních pojišťoven a jejich poskytování je dobrovolné. MZ nemůže v této oblasti závazně zdravotním pojišťovnám přikazovat, jaké programy mají zřizovat ani jak vysoká má být výše příspěvků či jiných bonusů pro jejich pojištěnce.

Žádost o konkrétní výši příspěvků do programů zaměřených na obezitu mládeže, je tedy potřeba směřovat přímo na jednotlivé zdravotní pojišťovny.

S pozdravem,
Ondřej MACURAvedoucí tiskového oddělení. "

Chov zvířat jako podmínka Životní prostředí Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Platby v rámci agroenvironmentálních programů podmíníme dostatečným zatížením zemědělské půdy chovem hospodářských zvířat.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 32

Slib vláda splnila, neboť dle § 17 nařízení vlády č. 75/2015 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření (dále jen AEKO) je stanovena intenzita chovu hospodářských zvířat jako jedna z podmínek pro udělení dotace. V případě porušení podmínek může být, dle téhož nařízení, dotace snížena či vůbec neudělena.

AEKO slouží k šetrnějšímu využití zemědělské půdy za účelem ochrany a zlepšení životního prostředí či krajiny včetně jejich vlastností. AEKO jsou součástí Programu rozvoje venkova 2014–2020. Více informací k dispozici zde a zde. Konkrétní výčet opatření je uveden v § 2 nařízení vlády č. 72/2015 Sb.

V předchozím programovacím období (2007–2013) se tato opatření jmenovala jinak, a sice Agroenvironmentální opatření (dále jen AEO). Detailnější popis opatření zde a v NV č. 79/2007 Sb. V obou případech (AEO i AEKO) jsou tato opatření závazná na pět let.

Pokud se podíváme blíže na podmíku intenzity chovu hospodářských zvířat, tak tato podmínka doznala několika změn:

1) Oproti předchozímu programovému období byla intenzita chovu zvýšena z 0,2 na 0,3 velké dobytčí jednotky na hektar travního porostu (VDJ/ha). Jinými slovy, zemědělec má chovat větší množství dobytka na 1 ha TP ve srovnání s předešlým obdobím.

2) Dále byla upravena (zdvojena) maximální výše intenzity chovu na 1,15 VDJ/ha v rámci podopatření ošetřování trvalých travních porostů a na 1,5 VDJ/ha zemědělské půdy s druhem zemědělské kultury: orná půda, trvalý travní porost a trvalá kultura. Dříve byla maximální výše pouze 1,5 VDJ/ha zemědělské půdy.

Tedy v případě chovu dobytka na půdě uvedené v § 2 nařízení vlády č. 72/2015 Sb. se podmínky zpřísnily.

3) Změnila se délka kontrolního období, ve kterém musí žadatel o dotaci splnit podmínku intenzity chovu, ze tří měsíců na měsíce čtyři – od 1. června do 30. září.

4) Změnil se koeficient výpočtu VDJ u skotu do šesti měsíců včetně z 0,2 na 0,4. Ostatní koeficienty byly zachovány.

Tabulky koeficientů jsou součástí příloh vládních nařízení:

Příloha č. 4 k NV č. 79/2007 Sb. a příloha č. 13 k NV č. 75/2015 Sb.

Podrobné informace k plnění podmínky intenzity chovu hospodářských zvířat jsou k dispozici v Metodice vydané ministerstvem zemědělství pro rok 2017 (.pdf, str. 66–69; kapitola 9.5.5.2).

Justiční samospráva Právní stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Předložíme návrhy na zřízení samosprávy justice za účelem zajištění co nejvyšší nezávislosti, efektivnosti a odpovědnosti soudního rozhodování.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 44

Vládní koalice během svého mandátu justiční samosprávu nezřídila. Dokládá to přehled tisků (zadat vláda, do kolonky zástupce pak „spravedlnost“), které byly a jsou projednávány od začátku volebního období v Poslanecké sněmovně. Ani jeden z nich příslušné úpravy neobsahuje.

Během pracovní cesty do Brna v únoru letošního roku ministr Chvojka uvedl, že ani nepředpokládá, že by se zřízení justiční samosprávy v tomto období podařilo. Vzhledem k blízkému termínu voleb a faktu, že žádný návrh není ani projednáván, je naprosto vyloučeno, aby vláda tento svůj slib splnila.

Kariérní řád Vzdělanost Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zavedeme efektivní kariérní řád pro učitele, který bude propojen s motivačním ohodnocením učitelů.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 41

Vládní návrh zákona o pedagogických pracovnících, který obsahoval také kariérní řád, neprošel 12. července 2017 Poslaneckou sněmovnou. Zamítnuta byla jak upravená verze Senátu, tak původní verze Sněmovny.

Kariérní řád se snažila prosadit bývalá ministryně školství Kateřina Valachová. Ministerstvo školství si od jeho zavedení slibovalo především finanční zatraktivnění učitelské profese. Návrh schválila na 56. schůzi konané 7. dubna 2017 Poslanecká sněmovna, poté postoupil do horní komory Parlamentu ČR.

Přesto Senát vrátil návrh 31. května 2017 Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy. Ty počítají například s vyššími příplatky třídním a některým dalším učitelům a zrušením některých specializovaných činností. Nový ministr školství Stanislav Štech dával přesto preferenci kariérnímu řádu ve sněmovní podobě, kterou prosazovala již jeho předchůdkyně Kateřina Valachová.

Proti návrhu vznikl odpor Pedagogické komory. Poslancům zaslala petici proti schválení kariérního řádu (.pdf, str. 1–7), kterou podepsalo dohromady 21 609 učitelů z 1 150 škol. Komoře vadila zejména zbytečná administrativa, jež by dopadla na školy a učitele, nebo že kariérní systém ovlivní do roku 2022 pouhých 5 % učitelů, a většina tak ke zkvalitnění výuky motivovaná nijak nebude.

Poslanecká sněmovna tedy nakonec hlasovala o dvou návrzích novely zákona o pedagogických pracovnících. U původní poslanecké verze by bylo zapotřebí minimálně 101 hlasů, v případě verze s pozměňovacími návrhy senátorů prostá většina hlasů přítomných poslanců. Oba návrhy nakonec poslanci zamítli.

U senátní verze byl pro pouze Petr Gazdík z klubu TOP 09 a Starostové, ostatních 99 poslanců hlasovalo proti. Sněmovní verze byla sice úspěšnější, přesto podpora 39 poslanců proti 55 ostatním nestačila. Důvodem je, že od novely odstoupil y dvě koaliční strany - konkrétně hnutí ANO a KDU-ČSL. Z jeho členů hlasovali jen dva v prospěch zákona.

Změny koaličních stran v hlasování o tzv. kariérním řádu, o tomtéž návrhu.

Kariérní řád počítal s rozdělením pedagogů do tří stupňů od začínajících přes samostatné až vynikající. Podle zařazení do příslušných kategorií měli být také odměňováni a motivováni k lepším výkonům. Začínající učitel by musel absolvovat dvouleté adaptační období, během kterého by mu pomáhal za 3000 korun měsíčně uvádějící učitel. Období by zakončovalo atestační řízení.

Třetí kategorie by pedagogové mohli dosáhnout po sedmi letech praxe a rozhodoval by o něm Národní institut pro další vzdělávání. Učitelé si tak mohli polepšit až o 5000 korun měsíčně. Novela zahrnovala také nepedagogy, kteří na středních školách vyučují odborné předměty. Nově by jim byla odborná kvalifikace uznána po 20 letech v oboru.

O podobné novele Zákona č. 563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících se diskutuje už delší dobu. Původní varianta ministra Marcela Chládka počítala s čtyřstupňovým systémem, ten se ale současnému vedení nelíbil. Třetí a čtvrtý stupeň byl totiž odtržen od přímé práce s žáky ve škole. Dalším pokusem byl dvoustupňový systém, který by odděloval začínající a samostatné učitele.

Klasifikace vhodnosti pořadů Vzdělanost Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Připravíme systém klasifikace vhodnosti pořadů pro jednotlivé věkové kategorie.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 43

Vláda předložila sněmovně návrh o novele zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání, která obsahovala také klasifikaci vhodnosti pořadů, 5. října 2016. V současnosti čeká na projednání v Poslanecké sněmovně a její schválení se do konce volebního období Poslanecké sněmovny nestihne.

O potřebě zakotvit nějakou formou systém označování vhodnosti jednotlivých pořadů podle věku a závadných témat (takzvaný labelling), diskutuje ministerstvo kultury už od roku 2005. Provozovatelé televizního vysílání tehdy vytvořili pracovní skupinu, která se zabývala vytvořením samoregulačního systému.

Úpravou labellingu se zabývá také novela zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, představená ministerstvem kultury jako vládní návrh ve sněmovním tisku 934. Ten v současné době čeká v Poslanecké sněmovně na začátek projednávání. V tomto případě označujeme výrok za nesplněný, protože jej vláda sice začala zpracovávat, ale nestihne se schválit.

Vlastní systém označování pořadů má v současné době televize Prima, ČT1, ČT2, ČT Art a dětský kanál ČT Déčko. Jedná se ovšem o samoregulaci, jejíž podmínky a pravidla si určuje každá stanice sama. Smyslem labellingu je jednotná úprava na území celé České republiky, která situaci usnadňuje rodičům.

Návrh zákona se inspiroval podobnou právní úpravou nizozemského modelu Kijkwijzer. Hlavní změny (.pdf, str. 13) se týkají prime time, tzv. hlavního vysílacího času. Nově by mezi 20:00 a 22:00 mohly být zařazeny pořady již pro patnáctileté. Další novinkou by mohly být přehledné piktogramy, které by označovaly obsahové kategorie násilí, strach, sex, diskriminace, užívání návykových látek včetně alkoholu a tabáku a vulgární vyjadřování.

Aktuálně chrání zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání dětské a dospívající diváky před upoutávkami a pořady, které by mohly ohrozit jejich psychický, fyzický či mravní vývoj, ustanovením § 32 odst. 1 písm. g) a e) zákona č. 231/2001 Sb.

V ustanovení § 32 odst. 1 písm. j) zákona č. 231/2001Sb. pak ukládá provozovatelům povinnost nezařazovat do programů pořady a reklamy, které obsahují vulgarismy a nadávky, kromě uměleckých děl, v nichž je to z hlediska líčeného kontextu nutné; taková díla je však možné vysílat pouze v době od 22.00 hodin do 06.00 hodin druhého dne.

Zároveň jsou podle ustanovení § 32 odst. 1 písm. h) téhož zákona provozovatelé povinni zajistit, aby vysílání, týkající se bodu g), bezprostředně předcházelo slovní upozornění na nevhodnost pořadu pro děti a mladistvé a aby pořad, který by mohl ohrozit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých, byl označen v případě televizního vysílání obrazovým symbolem upozorňujícím na jeho nevhodnost pro děti a mladistvé po celou dobu vysílání.

Klimatické změny Životní prostředí Část. splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Budeme se podílet na mezinárodních opatřeních směřujících k omezení klimatických změn. Budeme usilovat, aby vznikla dohoda navazující na Kjótský protokol, zejména se zaměřením na adaptační opatření.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 33

V oblasti boje proti klimatickým změnám se za největší úspěch dá považovat podpis Pařížské dohody, která má po roce 2020 nahradit Kjótský protokol. Tento dokument zavazuje podepsané státy ke snížení emisí skleníkových plynů a „udržení nárůstu průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a úsilí o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí, [...] zvyšování schopnosti přizpůsobit se nepříznivým dopadům změny klimatu, [...] sladění finančních toků s nízkoemisním rozvojem odolným vůči změně klimatu“ (článek 2).

Tuto dohodu podepsalo 195 stran, které jsou členy Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, z nichž ji 155 také ratifikovalo - k podepsání dohody došlo 22. dubna 2016, kde tak za ČR učinil ministr životního prostředí Richard Brabec. V platnost pak vstoupila 4. listopadu 2016.

Pařížská dohoda ovšem stále není Českou republikou ratifikována, přestože návrh na ratifikaci byl předložen již 5. října 2017. V této době prošel pouze Senátem. V Poslanecké sněmovně bylo jednání o ratifikaci několikrát zahájeno, avšak bylo pokaždé přerušeno, naposledy 11. července 2017. Zde byla smlouva přikázána k projednání zahraničnímu výboru a výboru životního prostředí, které doporučily souhlas s ratifikací. Česká republika je tak stále jedinou zemí EU, jež smlouvu neratifikovala.

Koalice se v červnu shodla, že ratifikaci chce ještě do konce volebního období stihnout. Jelikož k tomu stačí již jen jedno čtení v Poslanecké sněmovně, je možné, že se jí to skutečně podaří. Na základě výsledků zářijové schůze Poslanecké sněmovny bude hodnocení aktualizováno.

Konec anonymity příjemců dotací Právní stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Prosadíme konec anonymity příjemců dotací a společností obchodujících se subjekty veřejné správy. Právnické osoby s anonymními vlastníky, které nerozkryjí kompletní vlastnickou strukturu, nebudou mít přístup k veřejným zakázkám, drobným nákupům, dotacím, návratné finanční výpomoci, úvěru z veřejného rozpočtu a majetku státu, obce nebo kraje. Stejný požadavek bude uplatňován i na jejich subdodavatele. Informace o vlastnické struktuře budou zpřístupněny veřejnosti s výjimkou zákonem stanovených omezení.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 47

Problematiku rozkrývání nejasné vlastnické struktury zčásti řeší zákon o zadávání veřejných zakázek a novela zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.

Podle zákona o zadávání veřejných zakázek, účinného od října 2016, musí vítězný uchazeč vždy doložit vlastnickou strukturu. Pokud na základě předložených dokladů zadavatel zjistí existenci střetu zájmů, vítězného uchazeče ze zakázky vyloučí. Zákon uvádí výčet dokladů nutných k prokázání skutečného majitele uchazeče.

V novele zákona o opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti s účinností od roku 2017 jsou uvedeny definice a řešení rozkrývání vlastnické struktury. Novela zákona definuje skutečného majitele, jehož totožnost je v některých případech povinna zjistit povinná osoba.

Novela zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob zavádí od roku 2018 evidenci údajů o skutečných majitelích. Stanovuje údaje o skutečném majiteli právnické osoby, jež mají být povinně zapisovány do evidence skutečných majitelů. Zavedení evidence znamená konec anonymity vlastníků společností. Evidence nebude veřejná, dálkový přístup do ní bude mít vymezený okruh státních orgánů.

Problematika samotného zákazu obchodování státu se společnostmi s nejasnými vlastníky bude podle Akčního plánu boje s korupcí na rok 2016 (.pdf, str. 12) řešena až ve spojitosti se společnou úpravou v rámci Evropské unie, u níž se předpokládá přijetí v roce 2018. Akční plán boje s korupcí 2017 v této souvislosti nepřinesl žádné nové informace.

Slib hodnotíme jako nesplněný. Zavedením evidence skutečných majitelů sice skončí anonymita vlastníků společností, ve věci zákazu obchodování státu se společnostmi s nejasnými vlastníky však – s výjimkou zákona o zadávání veřejných zakázek, který takové korporace z veřejných zakázek vylučuje – nebylo přijato žádné opatření, jež by tyto společnosti z obchodování se státem vyloučily. Evidence skutečných majitelů navíc nebude – v rozporu s vládním prohlášením – veřejně dostupná.

Kultura jako veřejná služba Vzdělanost Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Kulturu definujeme zákonem jako veřejnou službu. Přijmeme zákon o veřejnoprávní instituci v kultuře, který odstraní nedostatky dnešních příspěvkových organizací, odpolitizuje je a zajistí jejich stabilní financování.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 42

Vláda nepředložila zákon o veřejnoprávní instituci v kultuře, naopak vydala nesouhlasné stanovisko k senátnímu návrhu tohoto zákona. Ministerstvo kultury sice předložilo do připomínkového řízení návrh zákona o kultuře, samo jej pak ale stáhlo.

Ministerstvo kultury si v roce 2015 zadalo analýzu možných právních forem kulturních organizací a na jejích základech chtělo postavit návrh zákona (podle studie Markéty Štěpáníkové, .pdf, str. 3). K předložení vládního návrhu však nedošlo.

Senát předložil návrh zákona, ten však vůbec nebyl projednáván v Poslanecké sněmovně. Vláda se zákonem vyjádřila nesouhlas, mimo jiné ho považovala za nedostatečně zhodnocený analýzami dopadu nové legislativy.

V roce 2014 nicméně ministerstvo kultury předložilo do připomínkového řízení návrh zákona o kultuře. Zákon měl vytvořit zastřešující legislativu pro tuto oblast, vymezit význam kultury, zavést Radu pro kulturu jako poradní orgán, lépe vymezit působnosti státu a krajů a vyčlenit z rozpočtu částku na kulturu. To mělo zajistit stabilnější financování kultury.

Kulturní organizace jako příspěvkové jsou v současnosti navázány na zřizovatele (podle zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů jim zřizovatel poskytuje příspěvek „v návaznosti na výkony či jiná kritéria jejich potřeb“). Právní status veřejné instituce mířil právě na zmírnění závislosti na zřizovateli a omezení jeho vlivu. Senátní návrh definoval tuto kulturní veřejnou instituci jako neziskovou a sloužící veřejnému zájmu (což mělo sloužit k odpolitizování).

Dodejme, že již existuje institut „veřejné kulturní služby“ v zákonu o některých druzích podpory kultury, kde jsou veřejné kulturní služby definovány jako „služby spočívající ve zpřístupňování umělecké tvorby a kulturního dědictví veřejnosti a v získávání, zpracování, ochraně, uchování a zpřístupňování informací, které slouží k uspokojování kulturních, kulturně výchovných nebo kulturně vzdělávacích potřeb veřejnosti.“

Limit u peněžních závazků Právní stát Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Smluvní strany se zavazují prosadit limit celkové výše úroků, zákonných sankcí a smluvních sankcí u peněžních závazků, který bude odvozený od výše zákonného úroku z prodlení.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 45

V prosinci 2016 nabyl účinnosti nový zákon o spotřebitelském úvěru, který upravuje poskytování úvěrů spotřebitelům.

Zákon obsahuje řešení situace, kdy spotřebitel nesplatí celý úvěr nebo jeho část včas, a dostane se tak do prodlení. V takovém případě bude muset zaplatit tuto nesplacenou část a k tomu po něm může poskytovatel úvěru požadovat zaplacení dalších položek.

Zákon nově stanovuje, že mezi tyto položky patří pouze úroky z prodlení, smluvní pokuta a náhrada nákladů, které poskytovateli vznikly v důsledku prodlení spotřebitele. Poskytovatel může po spotřebiteli požadovat zaplacení těchto položek pouze v případě, že si to spolu ve smlouvě ujednají.

Zákon dále stanovuje limit výše úroků z prodlení i smluvní pokuty. Co se týče úroků z prodlení, jejich výše je stanovena v nařízení vlády a vzhledem k srpnovému zvýšení repo sazby ČNB činí od počátku roku 2018 8,25 % z té části úvěru, kterou spotřebitel včas nesplatil. U smluvní pokuty její maximální výše činí 0,1 % denně opět z části úvěru, kterou spotřebitel včas nesplatil. Celková výše všech smluvních pokut pak nesmí přesáhnout polovinu částky celého úvěru a u úvěrů od 400 000 Kč může činit maximálně 200 000 Kč.

Obdobné limity pak zákon stanovuje i pro případ zprostředkování spotřebitelského úvěru.

Majetková přiznání politiků Právní stát Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Předložíme novelu zákona o střetu zájmů, která zavede elektronické vyplňování a zveřejňování majetkových přiznání politiků. Majetkové přiznání se bude podávat i ke dni nástupu do funkce.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 46

Nakonec přijatá a vládou navrhnutá novela zákona o střetu zájmů obsahovala změnu oznámení o majetku, příjmech a závazcích. Předtím se toto oznámení vztahovalo též na dary, bylo podávané písemnou formou a od roku 2008 i v elektronické podobě. Uchovával je registr oznámení, který byl spravovaný příslušným evidenčním orgánem. Po zaslaní žádosti bylo možné do něj nahlédnout osobně či elektronicky (.pdf).

Zákon č. 14/2017 Sb. zavádí povinnost podávat oznámení o majetku, příjmech a závazcích a vést registr oznámení už jen v elektronické podobě. Ten je nadále bezplatně přístupný pro některé veřejné funkce, např. poslance nebo senátora, už i bez potřebné žádosti.

Majetkové přiznání musel veřejný funkcionář po nastoupení do své funkce učinit nejpozději k 30. 6. následujícího kalendářního roku. Přijatý zákon 14/2017 Sb. to však mění a zavádí povinnost přiznat majetek, který vlastní, ještě před nástupem do funkce, a to ke dni předcházejícímu dnu nástupu do funkce (.pdf).

Slib tedy pokládáme za splněný, a to z důvodu, že novela zákona o střetu zájmů zahrnuje i povinnost podat majetkové přiznání ještě před nástupem veřejného funkcionáře do funkce.

Mediální vlastnictví Vzdělanost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Po vzoru vyspělých zemí zpřesníme pravidla týkající se koncentrace mediálního vlastnictví.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 43

V případě koncentrace mediálního vlastnictví byla přijata novela zákona o střetu zájmů. Jedná se sice o vládní návrh, ale s pozměňovacími návrhy, které tyto změny obsahovaly, nesouhlasila koaliční strana ANO. Mířily totiž zejména na Andreje Babiše.

Zákon o střetu zájmů předložila vláda poslancům v sněmovním tisku 3. srpna 2015. Původní návrh zákona se týkal především zefektivnění vymahatelnosti právní úpravy střetu zájmů, která platila už od roku 2006. Politici např. měli svůj majetek přiznávat již při vstupu do politiky a pak také při konci jejich mandátu. Koncentraci mediálního vlastnictví ale neupravoval (.pdf, str. 1–124).

Úpravu zahrnuje až jeden z pozměňovacích návrhů (.pdf, str. 2), za kterým stojí tehdy ještě poslanec, nyní ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jan Chvojka z ČSSD. Podle něj nesmí člen vlády provozovat rozhlasové nebo televizní vysílání či být vydavatelem periodického tisku, společníkem, členem nebo ovládající osobou právnické osoby, která je provozovatelem nebo vydavatelem.

Tyto své funkce musí člen vlády ukončit nejpozději 60 dnů ode dne zahájení výkonu. Pokud je neukončí, nesmí disponovat hlasovacími právy a jestliže je jediným společníkem v obchodní společnosti, nesmí činit jiná rozhodnutí, než která ukládá zákon nebo která se týkají zrušení obchodní společnosti. Dále nesmí volit orgány obchodní společnosti nebo jejich členy, ledaže jim zanikla funkce, a nesmí mít právo na podílu ze zisku z právnické osoby, které je provozovatelem nebo vydavatelem.

Novelu vetoval svým hlasem prezident, ale Poslanecká sněmovna jej nakonec přehlasovala. K schválení bylo potřeba 101 hlasů, pro bylo 129 poslanců. Všichni poslanci ANO hlasovali proti a Andrej Babiš se hlasování zdržel. I přes tento fakt je slib hodnocen jako splněný, neboť byly prosazeny příslušné změny navzdory části koalice. Výsledný stav se změnil.

Vlastnictví médií politiky je upravováno v zahraničí různě, a to více či méně restriktivně. Neexistuje tak nějaký jednotný vzor, podle kterého by se vláda mohla inspirovat. Vlastnictví médií mají upraveno například v Itálii, kde platí výjimka pro ty, co sice vlastní mediální podnik, ale nejsou v jeho čele. Tento zákon byl přijat především kvůli premiérovi Silviu Berlusconim, na kterého se ale díky výjimce nevztahoval. Podobně v USA dohlížela na newyorského starostu Michaela Bloomberga komise hlídající střet zájmů. V Makedonii mají zase zákon o prevenci střetu zájmů, který zakazuje, aby byl politik zároveň vlastníkem médií.

Obecně lze konstatovat, že podobná regulace často reaguje na konkrétní případy; v zemích s vysokou politickou kulturou není zvykem, že by politikové přímo kontrolovali (resp. vlastnili) média, nemusí zde tedy taková věc být řešena legislativně zcela konkrétně. Nehodnotíme ani, zda je taková regulace žádoucí či správná, popisujeme pouze, zda vláda plní to, co si sama předsevzala.

Mobilita výzkumných pracovníků Vzdělanost Část. splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Podpoříme mobilitu výzkumných pracovníků i doktorských studentů mezi našimi a zahraničními výzkumně zaměřenými univerzitami a ústavy, a to zejména zpřístupněním výběrových řízení i pro zahraniční vědecké pracovníky.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 42

Ministerstvo školství vyhlásilo výzvy pro mobilitu zahraničních pracovníků. Podporu cílenou přímo na doktorandy nevypisovalo, nicméně ti mohou vyjet do zahraničí též přes tyto mobilitní výzvy. To je důvodem, proč hodnotíme výrok jako částečně splněný.

Ministerstvo školství vyhlásilo v červnu 2017 v rámci Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) výzvu č. 27 - Mezinárodní mobilita výzkumných pracovníků. Výzva (.pdf, str. 5) podporuje mobilitu výzkumníků pomocí následujících podporovaných aktivit:

  1. Pracovní pobyty post-doků ze zahraničí v ČR.
  2. Pracovní pobyty výzkumných pracovníků - seniorů ze zahraničí v ČR.
  3. Pracovní pobyty výzkumných pracovníků - juniorů v zahraničí.
  4. Pracovní pobyty výzkumných pracovníků - seniorů v zahraničí.

V červenci 2017 byla ministerstvem školství v rámci OP VVV vyhlášena výzva č. 50 - Mezinárodní mobilita výzkumných pracovníků - MSCA-IF. Tato výzva (.pdf, str. 5) podporuje individuální projekty předložené do výzvy Horizon 2020, Marie Skłodowska-Curie Actions, které i přes kladné hodnocení nemohly být finančně podpořeny a dostaly se na seznam tzv. no money projektů. Výzva č. 50 podporuje mobilitu výzkumníků pomocí těchto aktivit:

  1. Podpora „no money“ projektů MSCA - příjezdy do ČR.
  2. Podpora „no money“ projektů MSCA - výjezdy z ČR.

V minulosti též běžela výzva ESF pro vysoké školy (.pdf), v rámci níž byla mimo jiné podporována internacionalizace: „... rozvoj mezinárodní spolupráce a mezinárodního partnerství, internacionalizace vysokoškolského prostředí, mobility studentů a pracovníků vysokých škol, podpora programu Erasmus+, podpora zahraničních vyučujících, rozvoj vztahů se zahraničními institucemi v rámci Graduate school formou joint a multipledegrees programů.“ (str. 5, aktivita č. 5 této výzvy)

V souvislosti s mobilitou doktorských studentů neexistuje žádná výzva ministerstva školství v rámci OP VVV, která by podporovala mobilitu a byla obdobná výzvě č. 27. Doktorandi jako výzkumníci nicméně mohou vyjíždět v rámci zmíněné výzvy 27. Mobilita doktorandů je pak obvykle financována z různých zdrojů - z peněz EU (například Erasmus ), jiných zahraničních fondů, stipendijních fondů vysokých škol, mezinárodních smluv apod.

Náklady na exekuce Právní stát Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Prosadíme podstatné snížení nákladů vymáhání pohledávek a exekucí, a tím i celkovou výši dluhů, zejména omezením nákladů právního zastoupení u malých (tzv. bagatelních) pohledávek a pohledávek veřejného sektoru.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 45

Vláda Bohuslava Sobotky provedla novelizaci exekutorského i advokátního tarifu, přičemž snížila výši jak exekučních nákladů, tak i nákladů právního zastoupení u tzv. bagatelních pohledávek.

Náklady na provedení exekuce tvoří zejména odměna exekutora a náhrada výdajů exekutora vynaložených při provádění exekuce, jejich výše je stanovena v tzv. exekutorském tarifu. Náklady samotné exekuce hradí exekutorovi povinný dlužník.

Vláda Bohuslava Sobotky v oblasti nákladů na provedení exekuce přijala novelu exekutorského tarifu, která přinesla snížení minimální výše odměny exekutora z 3 000 na 2 000 Kč, a to i pro případ nedokončení exekuce. Navrch k tomu rozšířila možnost snížení výše náhrady hotových výdajů exekutora z 3 500 na 1 750 Kč při splnění stanovených podmínek pro dlužníky s dluhy převyšujícími 10 000 Kč.

Co se týče nákladů právního zastoupení, jejich výše se stanoví na základě dohody mezi advokátem a jím zastoupenou osobou. Pokud se však nedohodnou, bude se výše nákladů počítat podle advokátního tarifu. Vláda z důvodu omezení nákladů právního zastoupení v létě 2014 prosadila jeho novelu, která snížila výši nákladů právního zastoupení u tzv. bagatelních pohledávek (tj. pohledávek nepřevyšujících 50 000 Kč).

Aby však ke snížení došlo, musí být současně naplněny tři podmínky. Kromě již zmiňované výše sporu musí jít o spor zahájený tzv. formulářovou žalobou (tzn. takovou žalobou, u které se pouze vyplní údaje o dlužníkovi a výši jeho dluhu do předem připraveného formuláře) a zatřetí musí být žalobci soudem přiznána náhrada nákladů. Snížení náhrady se zároveň týká pouze úkonů učiněných před podáním žaloby, na úkony učiněné po jejím podání se nadále vztahuje úprava výše odměny a náhrady nákladů obsažená v jiných částech advokátního tarifu. Nová úprava se zároveň týká pouze řízení o tom, zda má dlužník povinnost svůj dluh splnit (nalézací řízení), výše nákladů za právní zastoupení u exekuce je stanovena v odstavci dva.

O kolik se náhrada nákladů snížila, znázorňuje tato tabulka, která počítá s vykonáním jednoho právního úkonu advokáta (např. podání žaloby):

Výše sporu (Kč)Výše náhrady před novelou

(odměnanáhrada výdajů)Výše náhrady po novele

(odměnanáhrada výdajů)50001300 (1000+300)300 (200+100)20 0002200 (1900+300)400 (300+100)35 0002800 (2500+300)600 (500+100)

Náramky pro vězně Právní stát Část. splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Prosadíme pořízení elektronického monitorovacího systému, který by levně a spolehlivě zajišťoval kontrolu odsouzených k domácímu vězení a ve vhodných případech nahradil vazbu.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 45

Trest domácího vězení je možné uložit od 1. 1. 2010, kdy vstoupil v platnost zákon č. 40/2009 Sb. Zatím je kontrola vykonávána prostřednictvím náhodných návštěv probačních úředníků v místě výkonu trestu odsouzeného. Pokud by byl zaveden elektronický monitorovací systém, bude Probační a mediační služba (PMS) spolupracovat s jeho poskytovatelem.

Po předcházejících neúspěšných tendrech byla PMS koncem února 2016 vypsána nová zakázka na elektronický monitoring. Na tendru se formou soutěžního dialogu zúčastnilo osm firem, nakonec vyhrála firma SuperComp. Elektronické náramky měly být využívány na kontrolu výkonu trestu domácího vězení a též pro vazebně stíhané lidi.

Na podnět neúspěšné firmy v tomto tendru bylo Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže zahájeno správní řízení. Dne 8. 6. 2017 zrušil úřad určité úkony, které se týkaly posouzení nabídky. Je tedy možné dospět ze strany zadavatele k nápravě a posoudit nabídky tentokrát transparentním způsobem. Jak uvedla PMS, tímto rozhodnutím se nejedná o konec snahy zavést elektronické náramky.

Nově byla soutěž vypsána znova a v červenci 2017 vyhrála stejná firma, která uspěla i v minulém (zrušeném) tendru. Aktuálně běží lhůta na podání stížností, reálně žádné náramky ještě dodány nebyly.

Slib proto hodnotíme jako průběžně plněný. Ministerstvo spravedlnosti a PMS aktivně podnikaly kroky k tomu, aby byly v České republice zavedeny elektronické náramky. Prozatím ovšem žádné náramky nebyly pořízeny.

Národní rada pro vzdělávání Vzdělanost Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Bude ustavena Národní rada pro vzdělávání jako platforma pro odbornou diskusi, formulování klíčových směrů rozvoje vzdělávací soustavy a řešení aktuálních otázek ve školství.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 9

Tento slib hodnotíme jako nesplněný, protože Národní rada pro vzdělávání nikdy fakticky nevznikla.

Vznik Rady prosazoval hlavně ministr školství Marcel Chládek. Podle něj měla být role Rady následující: „Tato rada bude orgánem apolitickým, bude složená z odborníků a bude dodržovat kontinuitu školské strategie bez rozdílu toho, kdo je momentálně ministrem školství, nebo momentálně řídí vládu, tak aby celý systém šel jedním směrem a klíčové priority, které někdo nastaví, mohl jiný dokončit.“ Chládek také zahrnul Národní radu pro vzdělávání do vládní Strategie vzdělávání 2020 (.pdf, str. 35).

V roce 2014 se začalo pracovat na vzniku Rady, nicméně tato příprava byla doprovázena kritikou, že se Rada stane jen „trafikou“ pro vysloužilé politiky, nikoliv poradním orgánem odborníků. Kritika mířila hlavně na Chládkovo rozhodnutí jmenovat předsedou přípravného výboru exprezidenta Václava Klause. Z toho nakonec sešlo, na schůzce přípravného výboru byl ale například tehdejší předseda Akademie věd Jiří Drahoš.

Národní rada pro vzdělávání se však nikdy nedostala přes přípravnou fázi.

Ne privatizaci lesů Životní prostředí Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Nebudeme privatizovat státní lesy.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 32

Během působení současné vlády nedošlo k privatizaci státních lesů, potažmo státní společnosti Lesy ČR.

V roce 2015 sice došlo k určitému rozporu mezi ministrem financí Andrejem Babišem (ANO) a předsedou ústavně-právního výboru poslanecké sněmovny Jeronýmem Tejcem (ČSSD). Neshoda vznikla na základě Babišova výroku v rozhovoru pro HN z 13. května 2015, ve kterém zmínil, že by rád privatizoval části některých státních podniků, včetně Lesů ČR. To narazilo na odpor koaliční ČSSD, která slovy Jeronýma Tejce jakoukoliv formu prodeje zamítla.

„Dokud je součástí vlády ČSSD, nic takového nedovolíme,“ řekl Tejc podle portálu Novinky.cz.

V březnu 2017 vláda schválila novelu zákona o lesích, ve které doslovně zakazuje prodej Lesů ČR. Možnost prodeje navrhuje novela striktně omezit na jasně vyjmenované případy, jako jsou směny pozemků, prodej odloučených lesních pozemků apod. Všechny výjimky ze zákona musí schválit Ministerstvo zemědělství. Novela se v březnu dostala do Poslanecké sněmovny, kde čeká na své projednání. Předkládající ministr zemědělství Marian Jurečka navrhl projednání ve zkráceném režimu, aby novela mohla být případně schválena již v prvním čtení.

Ne školnému Vzdělanost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Školné ani zápisné nepřipustíme. Garantujeme bezplatné vysokoškolské vzdělání na veřejných a státních vysokých školách.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 41

Současná vládní koalice během svého čtyřletého mandátu nezavedla ani školné, ani zápisné na vysokých školách. Změny ve vysokoškolské legislativě tyto oblasti vůbec neřešily.

Poslanecká sněmovna schválila v lednu 2016 vládou navrhnutou novelu vysokoškolského zákona. Ta byla zaměřená především na změnu podmínek systému akreditace studijních programů. Dále zpřesnila vnitřní a vnější hodnocení vysokých škol a zavedla navýšení sociálního stipendia.

Bezplatnost studia na vysoké škole po přijetí novely zůstává zachovaná. Nedošlo k zavedení školného, které by byl povinný platit každý vysokoškolský student.

Nadále existuje výjimka (§ 58 zákona č. 111/1998 Sb.), kterou je veřejná vysoká škola oprávněná stanovit si poplatek za studium v případech, že student prodlouží standardní dobu studia nebo navštěvuje studijní program v cizím jazyce. Veřejná vysoká škola může požadovat i poplatek spojený s přijímacím řízením.

Slib byl tedy splněn. Proběhla úprava zákona o vysokých školách, ale nedošlo k žádným vládním návrhům, které by měly za cíl prosadit zavedení školného na veřejných vysokých školách, jak tomu bylo při minulém návrhu reformy, jenž byl nakonec neúspěšný.

Nezcizitelnost lesů Životní prostředí Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zákonem stanovíme nezcizitelnost státních lesů.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 32

Vláda na svém jednání 13. března 2017 schválila návrh zákona, který explicitně vyjadřuje zákaz zcizování lesů ve vlastnictví státu, byť přiznává, že ani tento zákaz není absolutní.

„Možnost prodeje navrhuje novela striktně omezit na jasně vyjmenované případy, jako jsou směny pozemků, prodej odloučených lesních pozemků apod. Všechny výjimky ze zákona musí schválit Ministerstvo zemědělství.“Návrh (.pdf) zákona pak doslova uvádí: „Státní lesy nelze zcizit, pokud tento zákon nestanoví jinak. Zákaz zcizení státních lesů se nevztahuje na směnu lesního pozemku, prodej spoluvlastnického podílu státu, prodej odloučeného lesního pozemku, zcizení ve veřejném zájmu chráněném tímto zákonem nebo jinými právními předpisy, vydání věci podle právních předpisů upravujících restituci majetku.“ Předchozí verze zákona takový zákaz neobsahuje. Podle důvodové zprávy (.pdf) k předkládanému zákonu:

„Stávající právní úprava neobsahuje sice výslovné ustanovení o nezcizitelnosti státních lesů,obsahuje však ustanovení, která nakládání s lesy ve vlastnictví státu významně omezují a podřizují je souhlasu Ministerstva zemědělství.“ K výslovnému zákazu, který vláda považuje za klíčovou změnu, však směřují připomínky Ministerstva spravedlnosti, které tuto formulaci obsaženou v první větě považuje za nadbytečnou. Uvedením výjimek je totiž jasné, že v jiných případech je zcizení zakázáno. Výjimky jsou však podle ministerstva formulovány nedostatečně určitým způsobem, proto požadovalo první větu vypustit a zbytek přepracovat. Dodejme, že materiál zaslaný k připomínkovému řízení je svým zněním téměř totožný s konečnou verzí, tyto připomínky tak nebyly reflektovány.

Programový slib doposud nebyl naplněn. Návrh předložený v březnu tohoto roku zůstal neprojednán. Předkládající ministr zemědělství navrhl projednání ve zkráceném režimu (§ 90 odst. 2 jednacího řádu PS), aby mohl být případně schválen právě již v prvním čtení, k tomu však nedošlo. Slib tak nebyl splněn.

Novela autorského zákona Vzdělanost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Přijmeme novelu autorského zákona, která mj. zjednoduší poskytování licencí pro využívání autorských děl.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 43

Novela upravující poskytování licencí pro využívání autorských děl pod číslem 102/2017 Sb. byla vyhlášena ve Sbírce zákonů 5. dubna 2017. K zjednodušení dochází zejména u kolektivní správy, zákonné licence svou úpravou spíše rozšiřují pole působnosti a upravují neošetřené situace.

Návrh novely autorského zákona vláda předložila Sněmovně 17. února 2016 a novela po projití legislativním procesem vyšla 5. dubna 2017 pod číslem 102/2017 Sb. Novela do značné míry provádí unijní směrnici a obsahuje rozsáhlé úpravy licencí pro využívání autorských děl jak u zákonných licencí, tak především u kolektivní správy.

Zákonné licence umožňují užívat osobám po splnění zákonných podmínek dílo v mezích zákona i bez souhlasu autora. Novela v oblasti zákonných licencí nově umožňuje pro osoby se zdravotním postižením opatřit záznam audiovizuálního díla titulky nebo jinými prostředky nezbytnými ke zpřístupnění díla těmto osobám. To samé mohou učinit i provozovatelé televizního vysílání u jimi vysílaných pořadů. Zákon také zcela nově zavádí licenci pro karikaturu a parodii, která umožňuje užít autorské dílo pro účely karikatury a parodie.

Hlavní část novely se pak týká kolektivní správy autorských práv. Kolektivní správou se míní zastupování většího počtu osob disponujícími s majetkovou částí autorských práv jedním subjektem – kolektivním správcem. Kolektivní správce spravuje nositeli práv jeho práva a zároveň jej případně při neoprávněném výkonu jeho práva zastupuje u soudu. Určitá práva musí být kolektivně spravována, např. právo na odměnu za užití výkonu umělce při vysílání takového výkonu rozhlasem či televizí.

V oblasti kolektivní správy novela přináší změny v oblasti licencování online služeb s hudebními díly a licencování osiřelých děl. Novela dále zavádí rozšířenou kolektivní správu, která umožní ku příkladu knihovnám zjednodušené sdílení děl.

Licence k užití hudebních děl online pro více území stanovuje pevný rámec pro usnadnění slučování hudebního repertoáru a snižuje tak počet licencí, které uživatel potřebuje k provozování služby pro více území. Navíc umožňuje kolektivnímu správci, který sám nemůže hudební repertoár sloučit, aby požádal jiného kolektivního správce o zastupování svého repertoáru pro více území.

Zavedením rozšířené kolektivní správy mohou nově knihovny na základě kolektivní hromadné licenční smlouvy navzájem sdílet a zpřístupňovat veřejnosti nejen díla z vlastních knihovních fondů, ale i díla z fondů jiných knihoven. Tato novinka přináší velké usnadnění, neboť předtím bylo třeba v takových případech sjednávat individuální licenční smlouvy.

Zavedením licencování osiřelých děl (tj. děl, u nichž ještě neuplynula doba ochrany autorských nebo jiných práv a zároveň nositel práv není znám či není dohledatelný) novela dává uživatelům možnost užívat takové dílo bez starostí o to, že v případech, kdy se dodatečně objeví (bude nalezen nebo se sám přihlásí) nositel práv, budou tito uživatelé vystaveni možným právním postihům spojeným s neoprávněným užitím předmětu ochrany.

Obecné referendum Právní stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Předložíme návrh ústavního zákona o obecném referendu na základě lidové iniciativy, který umožní občanům konání referenda o zásadních otázkách fungování státu. Ústavním zákonem bude zároveň stanoven výčet otázek, k nimž nelze referendum vyhlásit.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 44

Vláda zákon do Sněmovny poslala v červenci 2015, přičemž zástupcem předkladatele byl ministr pro lidská práva. V návrhu bylo opravdu zakotveno právo občanů republiky navrhnout referendum, pokud získá pro návrh 250 tisíc podpisů. Podle návrhu by nicméně referendum nemohlo proběhnout o základních právech a svobodách, státním rozpočtu, porušení závazku mezinárodních smluv, ustanovování osob do funkcí nebo jejich odvolávání, o individuálních právech a povinnostech a ani by jím nebylo možné schvalovat právní předpisy (Návrh zákona vč. důvodové zprávy, .pdf, s. 1).

V březnu 2016 se pak zákon začal projednávat, a to za účasti prezidenta Zemana, který před Sněmovnou vystoupil s projevem na podporu tohoto zákona. První čtení bylo přerušeno a od té doby ho již sněmovní vládní většina nezařadila na pořad schůze.

O jeho zařazení se snažil poslanec Tomio Okamura (psali jsme o tom podrobněji ve výroku dne). Okamura opakovaně navrhuje, aby se projednával právě vládní návrh zákona, proti čemuž opakovaně hlasuje vládní koalice.

Z tohoto důvodu jde o porušený slib, protože ačkoliv vláda zákon předložila, dále blokovala jeho přijetí, resp. projednání.

Odpovědnost právnických osob Právní stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zpřesníme a zpřísníme zákon o trestněprávní odpovědnosti právnických osob, aby obsahoval všechny hospodářské trestné činy.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 45

Novela zákona o trestní odpovědnosti rozšířila počet trestných činů, kterých se právnická osoba může dopustit, na všechny hospodářské trestné činy s výjimkou trestného činu porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže, kde je trestní odpovědnost právnické osoby za určitých podmínek vyloučena.

Trestní odpovědnost právnických osob je upravena v zákoně o trestní odpovědnosti právnických osob, který obsahuje seznam trestných činů, které právnická osoba nesmí spáchat. Zbylých trestných činů se tak dopustit může.

O jaké trestné činy jde a jejich definici však nenalezneme v tomto zákoně, nýbrž v trestním zákoníku, který obsahuje úplný seznam trestných činů. Výčet hospodářských trestných činů pak nalezneme v § 233–271 trestního zákoníku.

Před nástupem Sobotkovy vlády se právnická osoba nesměla dopustit mnoha hospodářských trestných činů. Tento stav změnila až novela zákona z roku 2016, která rozšířila trestní odpovědnost právnických osob na všechny hospodářské trestné činy s výjimkou trestného činu porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže, kde je jejich trestní odpovědnost za určitých podmínek vyloučena.

Vládní návrh (.pdf, str. 4, bod č. 2) přitom nepočítal ani s tímto omezením, omezení trestní odpovědnosti právnické osoby v tomto případě přinesl totiž pozměňovací návrh (.pdf, str. 2, bod A.2) poslance Laudáta schválený sněmovnou.

Odpovědnost za výsledky ve výzkumu Vzdělanost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Posílíme odpovědnost za výsledky dosahované ve výzkumu a vývoji za veřejné prostředky, včetně zpřístupňování výsledků v souladu s požadavky EU (Horizon 2020).“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 42

Dne 8. února 2017 vláda ve svém usnesení (.pdf) schválila novou metodiku (.pdf) hodnocení výzkumných organizací a hodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací, která má zajistit lepší efektivitu vynakládání veřejných prostředků do výzkumu a vývoje. Návrh této metodiky předložil Pavel Bělobrádek jakožto předseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace.

Mezi základní principy nového systému hodnocení patří rozdělení výzkumných organizací (VO) na tři různé úrovně (úroveň národní nebo také centrální, hodnocení na úrovni poskytovatelů a hodnocení pro potřeby řízení výzkumné organizace). Výzkumné organizace budou nově při hodnocení děleny na tři skupiny, konkrétně na vysoké školy, ústavy Akademie věd ČR a na rezortní výzkumné organizace a organizace průmyslového výzkumu. Bude také uplatňováno škálování výzkumných organizací na stupnici A-D, přičemž první dlouhodobé škálování proběhne v roce 2019.

Důležitou změnou oproti stávajícímu stavu bude hodnocení úrovně mezinárodní spolupráce jednotlivých výzkumných organizací. Novinkou bude také posuzování kvality výzkumných organizací pomocí pěti základních modulů, mezi které patří: Kvalita vybraných výsledků, Výkonnost výzkumu, Společenská relevance výzkumu, Životaschopnost nebo také Viabilita a modul Strategie a koncepce. Relativní významnost modulů bude různá podle postavení výzkumné organizace v systému výzkumu a vývoje
.“

V souvislosti s efektivitou vynakládání veřejných prostředků souvisí také finanční nástroj Evropského parlamentu a Rady Evropské unie Horizon 2020, jehož cílem je mimo jiné zajištění globální evropské konkurenceschopnosti a překlenutí mezery mezi výzkumem a trhem. To má zajistit rozpočet 70 miliard euro na období 2014–2020. Tyto cíle jsou v souladu i se zmíněnou metodikou, která má také za cíl podpořit zvýšení kvality a mezinárodní konkurenceschopnosti českého systému výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI).

Ochranná pásma na vodu Životní prostředí Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zvýšíme ochranu povrchových vod přehodnocením ochranných pásem a zavedením hlediska ochrany vod do zemědělské praxe.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 33

Ochranná pásma vodních zdrojů byla stanovena v zákoně o vodách (vodní zákon). Tento zákon byl novelizován, ale pasáž upravující ochranná pásma měněna nebyla.

Zásady správné zemědělské praxe pro ochranu vod byly také vydávány již dříve, před vládou Bohuslava Sobotky – například v roce 2008 nebo v roce 2012. V době úřadování Sobotkovy vlády pak byly tyto zásady vydány pouze v roce 2016.

Ombudsman/diskriminace Právní stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda posílí právní možnosti obrany proti diskriminaci a pravomoc veřejného ochránce práv navrhovat rušení protiústavních zákonů.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 14

Vláda, jmenovitě tehdejší ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD), skutečně podala návrh zákona, který by rozšiřoval pravomoci ombudsmana, a to včetně možnosti navrhovat rušení protiústavních zákonů. Tento by znamenal také posílení pravomocí ombudsmana v oblasti právní ochrany proti diskriminaci. Novela byla podána do Poslanecké sněmovny už v lednu roku 2015, od té doby však bylo prosazení zákona provázeno řadou komplikací - návrh totiž nebyl příliš populární nejen mezi opozicí, nýbrž ani mezi koaličními poslanci.

Tento návrh zákona prošel prvním i druhým čtením (ke kterému však došlo až o více než rok později, a to v dubnu 2016) s pozměňovacími návrhy. Jeho třetí čtení 27. 5. 2016 bylo přerušeno a návrh byl při dalším hlasování vrácen k opakovanému druhému čtení, kde k němu byly přidány další pozměňovací návrhy, načež se na začátku roku 2017 vláda rozhodla zákon vzít zpět.

Ke stažení zákona došlo dle ministra pro lidská práva Jana Chvojky kvůli nesouhlasu poslanců s klíčovými pasážemi zákona a také kvůli tomu, že naopak hrozilo schválení pozměňovacích návrhů, které podle něj byly nesmyslné. Návrh byl tedy na základě usnesení vlády vzat zpět.

Místo tohoto zákona rozhodla vláda o podání návrhu zákona, který by řešil jen práva zdravotně postižených.

Oprava památek z fondů Vzdělanost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Využijeme programy EU, Norských fondů atp. na opravu památek.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 43

Fondy EHP a Norské fondy dokončily etapu podpory některých zemí Evropy pro roky 2009–2014, což nespadá do funkčního období současné vlády. Nový program fondů EHP a Norských fondů byl schválen 3. května 2016, dne 25. října 2016 se jednotlivé přispívající země dohodly na programových sektorech a oblastech, kam bude finanční podpora směřovat. Česká republika je mezi zeměmi, které finanční podporu z těchto fondů v budoucnu získají. Součástí dohody na programových sektorech je i podpora kulturního podnikání, kulturního dědictví a kulturní kooperace (.pfd, str. 38).

Od roku 2015 je vždy na jeden rok vyhlášena výzva k předkládání projektů v Integrovaném regionálním operačním programu, která má pomoci revitalizovat vybrané památky zapsané na seznam UNESCO a národní kulturní památky. V období 2015–2016 bylo schváleno a podpořeno 54 žádostí z 63 podaných, v období 2016–2017 je prozatím schváleno 5 žádostí z podaných 88 (sběr žádostí byl ukončen v březnu 2017). V roce 2016 byla vyhlášena výzva pro muzea s návštěvností alespoň 30 000 návštěvníků ročně, čímž získala finanční podporu řada regionálních muzeí v celkové výši 1,6 mld. Kč.

Příklady podpořených projektů jsou mj. obnova poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou, revitalizace zámecké oranžérie a francouzského parku na zámku Dobříš, digitalizace poutního areálu Svatý Kopeček atd. (.xlsx)

Platy a vybavení ve školství Vzdělanost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zároveň bude (vláda, pozn. Demagog.cz) usilovat o postupné zvyšování prostředků na mzdy pedagogických a nepedagogických pracovníků i na modernizaci škol a jejich vybavení.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 10

Tento slib hodnotíme jako splněný. K navýšení platů došlo v období Sobotkovy vlády dvakrát a na modernizaci škol jdou peníze z evropských fondů.

Platy pedagogických i nepedagogických zaměstnanců se zvedly v listopadu 2015 – nepedagogickým pracovníkům o 3 %, pedagogickým o 3,3 %. Dne 1. 9. 2016 se dále zvedly platy zaměstnanců ve školství, a to v průměru o 4 % nepedagogickým pracovníkům a o 6 % pedagogickým pracovníkům; stalo se tak díky nařízení vlády. Od července 2017 dochází k dalšímu navýšení platů nepedagogických zaměstnanců.

S dalším a zásadnějším navýšením platů pedagogů počítal kariérní řád, který byl schválen Sněmovnou, vrácen Senátem s pozměňovacími návrhy a dne 12. 7. 2017 zamítnut Sněmovnou (hlasovala proti němu velká část koaličních poslanců). Pokud by byl schválen, učitelé by podle vládního návrhu dostávali jednak příplatky za určité odborné funkce (vedení mladších kolegů atd.), jednak by se jim zvyšovaly platy s tím, jak by v průběhu své praxe postupovali po kariérních stupních.

Detailní analýzu platů i odměn ve školství zpracoval iRozhlas.cz (se zaměřením na gender a věk učitelů, jednotlivé stupně ve školství i mezinárodní srovnání).

Na modernizaci škol byly ve školním roce 2016/2017 vyhlášeny programy v rámci IROP na podporu projektů infrastruktury základních škol, s důrazem na školy ve vyloučených lokalitách. Tyto projekty řídí ministerstvo pro místní rozvoj, nicméně jde o peníze ze strukturálních fondů EU. Podobně jdou skrz fondy peníze třeba na vybavení pro zájmové a celoživotně vzdělávací organizace a také na zvýšení a rozvoje kapacit mateřských a základních škol.

Pobídky/poplatky na třídění odpadu Životní prostředí Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vytvoříme systém pobídek a poplatků, které podpoří vývoj v tomto směru a motivaci občanů třídit odpad.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 34

Zákon o odpadech je účinný od 1. ledna 2002 a naposled byl novelizován (.pdf) v roce 2015. V původním zákoně jsou také stanoveny podmínky výběru poplatků za komunální odpad, které od té doby neprošly zákonnou úpravou. Doposud tedy poplatky a pobídky nebyly upraveny tak, aby byli občané více motivováni k třídění odpadu. Výjimku tvoří pouze povinnost obcí zajistit pro domácnosti místa pro odkládání bioodpadů, papíru, plastů, skla apod.

Současná vláda, konkrétně ministr životního prostředí Richard Brabec, podal v roce 2016 návrh zákona o odpadech a o změně některých zákonů k projednání ve vládě – ke schválení ve vládě ovšem nedošlo. Návrh byl navrácen k dalšímu projednání a změnám, které doporučila Legislativní rada vlády.

Přesto ministerstvo životního prostředí v první polovině letošního roku spustilo kampaň Zaplať, kolik vyhodíš!, jejímž principem je osvěta v oblasti snižování množství komunálních odpadů. Jednalo se o projekt třinácti seminářů konajících se v průběhu dubna a května v krajských městech, na kterých získali zástupci obcí informace o možnosti zisku evropských dotací v oblasti odpadového hospodářství. Konkrétní kroky vlády, resp. ministerstva životního prostředí, k vytvoření pobídek ke třídění odpadů tedy jsou viditelné, nestaly se ovšem (alespoň prozatím) součástí zákona. Nebyl ani přijat ucelený systém pobídek, o kterém vládní koalice psala ve svém prohlášení.

Podpora aplikovaného výzkumu Vzdělanost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Posílíme podporu aplikovaného výzkumu v přírodovědných a technických oborech studia, včetně rozvoje doktorských studií se zaměřením na aplikovaný výzkum.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 42

Z hlediska vynaložených peněz vláda skutečně vědu i výzkum podporuje více. V následující tabulce jsme shromáždili výdaje státu na vědu a vysoké školy uvedené v rozpočtech na rok 2014, 2015, 2016 a 2017. Poslední řádek tabulky je věnován Grantové agentuře, prostřednictvím které vláda rozděluje peníze do výzkumu také.

Na vědu tedy vláda každoročně vynakládá více a více peněz.

Podporu přírodovědeckých a technických oborů můžeme dokázat přehledem udělených grantů. Mezi lety 2013–2017 agentura rozdělila na 248 tisíc grantů, z toho 42,8 % v oblasti průmyslu, 18 % v matematice a fyzice a 11,3 % v chemii. Z hlediska finanční podpory by byla převaha ještě větší, výzkum v technické a přírodovědecké sféře totiž stojí neporovnatelně více peněz než v oborech humanitních.

Téma doktorského studia na českých vysokých školách nejhlasitěji otevřela exministryně školství Valachová, která prosazovala dvojnásobné zvýšení jejich stipendií na 15 tisíc korun měsíčně. Počet (str. 4) doktorandů dlouhodobě stagnuje, pro úplnost dodáváme, že jejich plat je v kompetenci vedení vysoké školy a často si na univerzitách přivydělávají výukou. Protože se vláda snažila učinit alespoň drobné kroky ke zkvalitnění doktorských programů, je slib hodnocen jako splněný.

Na závěr bychom chtěli poznamenat, že vědci disponují také penězi z evropských zdrojů, jejichž tok prostřednictvím MMR také částečně ovlivňuje vláda. K vládním financím však tyto prostředky již nepřičítáme. Bereme v potaz primárně ty prostředky, na které má vláda přímý vliv.

Podpora sportovních akcí Vzdělanost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Stanovíme kritéria pro veřejnou podporu mezinárodních sportovních akcí v České republice.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 44

Ministerstvo školství iniciovalo novelu zákona o podpoře sportu, účinnou od ledna 2017. Sportovní akce rozděluje novela do dvou kategorií, a to na 1) významné sportovní akce (mezinárodního významu na území ČR, tj. olympijské hry, mistrovství světa, mistrovství Evropy nebo světový pohár) a 2) významné sportovní akce mimořádné důležitosti (k jejich pořádání je nutné prohlášení státu, že zajistí vytvoření podmínek pro konání akce). Rozdělení je důležité kvůli odlišné konstrukci poskytování podpory. Novela zákona uvádí podrobnosti podpory významných akcí – akce mimořádné důležitosti se konají pouze se souhlasem vlády, o nějž žádá uchazeč o pořádání akce. Součástí žádosti je předpokládaný rozpočet akce a studie proveditelnosti se všemi požadovanými náležitostmi. Pro akce mezinárodního významu na území ČR zajišťuje ministerstvo školství podporu ve formě dotace v programech zaměřených na podporu sportu.

Podpora významných akcí v ČR se vztahuje k Programu VI. Významné sportovní akce, který je vyhlášen v rámci materiálu Dotační neinvestiční programy státní podpory sportu pro spolky na období 2017–2019. Program VI. (str. 21–25) je určen pro žadatele jednorázových i pravidelných významných akcí na území ČR.

Pokračování kotlíkových dotací Životní prostředí Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda podpoří pokračování modernizace individuálních topenišť (tzv. kotlíkové dotace).“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 8

Takzvané kotlíkové dotace spustilo ministerstvo životního prostředí pod vedením Richarda Brabce ve dvou výzvách v rámci Operačního programu Životní prostředí 2014–2020, opatření 2.1 (Snížit emise z lokálního vytápění domácností podílející se na expozici obyvatelstva koncentracím znečišťujících látek). Kvůli financování kotlíkových dotací z fondů EU si musely o finanční prostředky zažádat nejprve kraje, které následně poskytly dotace přímo občanům. Administraci žádostí občanů o kotlíkové dotace mají na starosti krajské úřady.

V srpnu 2015 v rámci první výzvy kotlíkových dotací vyhlásilo ministerstvo životního prostředí prostřednictvím Státního fondu životního prostředí ČR výzvy pro kraje, aby předložily projekty, jejichž prostřednictvím budou poskytovat finanční podporu. Jednotlivé kraje poté samostatně vyhlašovaly výzvy k předložení žádostí o kotlíkové dotace určené již přímo pro občany od prosince 2015. V první výzvě, do níž se zapojily všechny kraje včetně hlavního města Prahy, byly rozděleny na kotlíkové dotace celkem 3 mld. Kč. Některé kraje (například Středočeský kraj nebo Jihomoravský kraj) vyhlásily pro občany více krajských kol v rámci první výzvy kotlíkových dotací.

Druhou výzvu kotlíkových dotací odstartovalo ministerstvo v březnu 2017, kdy kraje opět vyzvalo k předložení projektů, na jejichž základě občanům poskytnou dotační prostředky. Kraje předpokládají spuštění vlastních výzev k předložení žádostí o kotlíkové dotace pro občany v druhé polovině roku 2017. Jedinou výjimku představuje Moravskoslezský kraj, který vyhlásil krajskou výzvu kotlíkových dotací v červnu 2017. Celková alokace finančních prostředků poskytnutých občanům v rámci druhé výzvy kotlíkových dotací činí 3,4 mld. Kč.

Slib hodnotíme jako splněný, jelikož Sobotkova vláda podpořila pokračování modernizace individuálních topenišť v podobě kotlíkových dotací, a to pomocí finančních prostředků z fondů EU, konkrétně z Operačního programu Životního prostředí 2014–2020. Ministerstvo životního prostředí spustilo v srpnu 2015 a březnu 2017 dvě výzvy kotlíkových dotací, v rámci nichž kraje vyhlásily a budou vyhlašovat vlastní krajské výzvy k předložení kotlíkových žádostí pro občany.

Pokuty za etikety podle obratu Životní prostředí Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zavedeme přísné tresty za nedodržování složení výrobku, které je uvedeno na etiketě, a udělování pokut s ohledem na obrat společnosti.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 32

Slib je hodnocen jako nesplněný zejména s ohledem na to, že pokuty s ohledem na obrat společnosti nebyly zavedeny.

Označení složení na obalech výrobků je jednotné pro všechny členské státy Evropské unie, a to kvůli účinnosti nařízení č. 1169/2011, které pro lepší porovnávání výrobků nařizuje povinnost uvádět obsah na 100 g nebo 100 ml. Zároveň vytyčuje výživové hodnoty – celkový obsah tuku, cukry, nasycené mastné kyseliny, sacharidy, bílkoviny, sůl a energetickou hodnotu – které musí být uvedené na obale (.pdf).

Na národní úrovni je označení regulováno zákonem č. 110/1997 Sb. a dalšími předpisy, které ho určují při konkrétních potravinách (například zákon o ekologickém zemědělství).

Těsně před koncem předcházející úřednické vlády byla vládou předložena novela zákona o potravinách a tabákových výrobcích. Novela byla zaměřena na přizpůsobení se evropské právní úpravě a odstranění duplicity pojmů. Zároveň také navýšila výšku pokuty za nesprávné označení potravin ze 3 mil. Kč na 10 mil. Kč; u nebezpečných potravin může pokuta dosahovat částky 50 mil. Kč, tato úprava je však platná už od roku 2008 (.pdf).

V následujících úpravách zákona o potravinách a tabákových výrobcích (180/2016 Sb., 26/2017 Sb. a 183/2017 Sb.) došlo během funkčního období současné vlády k rozšíření počtu činů v oblasti potravinářství, které jsou klasifikovány jako právní delikty. Dále byla změněna terminologie a bylo upřesněno, kdo je zodpovědný za výběr uložené pokuty.

Hodnotíme vládní slib jako nesplněný. Vláda nepodnikla žádné konkrétní kroky, které by vedly ke změně výpočtu pokuty podle obratu firmy. Stále zůstává pevně stanovená částka, do které se může pokuta vyšplhat. Navýšení pokuty za nesprávné označení potravin předložila předcházející úřednická vláda.

Povinný rok školky Vzdělanost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Poslední rok předškolního vzdělávání zavedeme v zásadě jako povinný.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 40

Zákon 178/2016 Sb., který byl schválen 24. 5. 2016 Poslaneckou sněmovnou, říká:

Zákonný zástupce dítěte je povinen přihlásit dítě k zápisu k předškolnímu vzdělávání (§ 34a odst. 2) v kalendářním roce, ve kterém začíná povinnost předškolního vzdělávání dítěte.

Povinný předškolní rok je v témže zákoně definován následovně:

Od počátku školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne pátého roku věku, do zahájení povinné školní docházky dítěte, je předškolní vzdělávání povinné, není-li dále stanoveno jinak.“

Jediný způsob, jak se vyhnout povinné předškolní docházce, je individuální vzdělání, jež má ovšem také své náležitosti, které je nutné splnit, aby bylo uznáno jako plnohodnotné předškolní vzdělání.

Zákonný zástupce má povinnost zajistit svému dítěti přezkoušení v příslušné mateřské školce, která se nachází ve spádové oblasti bydliště dítěte.

Dítě je tak povinno vzdělávat se alespoň poslední rok před nástupem na základní školu na úrovni mateřské školy.

Právo na právní pomoc Právní stát Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Prosadíme naplnění ústavně garantovaného práva na právní pomoc uzákoněním nového systému poskytování bezplatné právní pomoci lidem, kteří si ji nemohou obstarat sami v důsledku své sociální situace.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 44

Právo na právní pomoc je na ústavní úrovni zakotveno v Listině základních práv a svobod, v trestních věcech pak Listina předpokládá i poskytnutí bezplatného obhájce.

Prvním z relevantních návrhů v tomto volebním období byl ovšem poslanecký návrh KSČM, ke kterému vláda vydala nesouhlasné stanovisko a jehož projednávání bylo v červnu 2017 přerušeno. Vláda vytýkala především to, že navrhovaná úprava neladí s dosavadními právními předpisy a přinesla by spíše nepřehlednost. Zároveň avizovala, že podobný návrh je ve vládním plánu legislativních prací, kde projde také podrobnou analýzou a připomínkovým řízením. Návrh věcného záměru zákona, který by měl rozšířit poskytování bezplatné právní pomoci, schválila vláda 12. října 2016. Samotný návrh zákona (resp. novela zákona o advokacii) byl dokončen v únoru 2017, Poslanecké sněmovně však novela nikdy nebyla samostatně předložena.

Prošla však Parlamentem připojená k poslaneckému návrhu novely o advokacii, která ve své původní podobě řešila primárně podmínky „koncipientury a postihy advokátů. Stát nově zaštítí udílení ústních právních rad lidem, kteří mají příjem do trojnásobku životního minima, žadatelé uhradí jen stokorunový regulační poplatek. Každý nemajetný člověk bude mít ročně nárok na schůzky v celkovém čase dvě hodiny, a to i pro správní řízení.

Jedním z předkládajících poslanců byl i Jan Chvojka, dnes sice ministr pro lidská práva, v době předložení návrhu však „pouze“ řadový poslanec ČSSD. Stanovisko vlády bylo v tomto případě souhlasné a záhy se do návrhu dostaly i pozměňovací (.pdf) návrhy poslankyně ANO Válkové (body C1–C7 o § 18a–18d). Poslanci při hlasování vyjádřili tomuto návrhu podporu, a to víceméně jednotně mimo poslance Úsvitu.

Pozměňovací návrhy Válkové jsou však prakticky totožné s verzí, kterou vyprodukoval ministr spravedlnosti Pelikán. Provázanost a úmysl jsou tedy zjevné, vzhledem k tomu, že samostatný návrh by již nemuselo být možné v takto krátké době projednat, byl tedy „přilepen“ k jinému návrhu. Vzhledem k rozložení sil v Poslanecké sněmovně dopadlo hlasování o něm nepřekvapivě, proto lze opravdu říci, že to byla vláda, kdo utvrdil ústavou garantované právo na právní pomoc.

Prevence před povodněmi Životní prostředí Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda proto zajistí další etapy Programu prevence před povodněmi orientované na retenci vody v povodích a bude realizovat protipovodňová opatření především v oblastech, které jsou minimálně chráněny před povodní.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 12

Současná vláda pokračuje v podpoře dotačního programu prevence před povodněmi, kdy v současnosti běží již jeho třetí pokračovaní pod názvem Podpora prevence před povodněmi III (2014–2020). Ministerstvo zemědělství, v jehož gesci program probíhá, potvrzuje orientaci na retenci vody v krajině při výběru projektů, jak vyplývá z informačního materiálu pro žadatele dotací:

„Budou upřednostňována opatření směřující ke zvýšení retence, tedy realizace řízených rozlivů povodní, budování poldrů a vodních nádrží s retenčními prostory.“
Je tu tedy alespoň proklamatorní snaha o naplnění slibu , což potvrzují i slova ministra zemědělství Jurečky v poslanecké sněmovně z 2. dubna 2015:

„V současné době je zahájena třetí etapa pro období 2014 až 2020, realizace technických protipovodňových opatření, ve které bude upřednostňována podpora retence, opatření k řízeným rozlivům povodí, poldry, vodní nádrže s retenčními prostorami a podpora zejména chybějících opatření v oblastech s potenciálně významným povodňovým rizikem vymezeným podle takzvané povodňové směrnice.“
V materiálech (. pdf, str .6) k dotačnímu programu je také několikrát zmíněna jedna podmínka o tom, že by měly dostávat přednost projekty dotýkající se území vymezených v mapách povodňových rizik a mapách povodňového nebezpečí. Pokračující podporu programu ukazuje i tato informace z února 2016 o uvolnění dalších financí na projekty zaměřené na zprůtočnění nebo zvýšení retenčních možností koryt vodních toků a přilehlých niv.

Vzhledem k výše uvedenému považujeme slib za splněný, i když na reálné výsledky bude nutno počkat až do ukončení dotačního programu po roce 2020.

Probační a mediační služba Právní stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Posílíme roli mediační a probační služby při využívání alternativních forem trestání a přísné kontrole plnění podmínek podmíněného propuštění, pomoc vězňům před propuštěním i při návratu do běžného života v zájmu předcházení recidivy trestné činnosti.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 45

Ministerstvo spravedlnosti neposílilo roli Probační a mediační služby při využívání alternativních trestů, slib vlády proto hodnotíme jako nesplněný.

Pokud se podíváme na zákonné postavení Probační a mediační služby, tak to je vymezeno v zákonu 257/2000 Sb. Za dobu fungování této vlády nebyl zákon nijak významně novelizován (jediná drobná změna byla provedena v roce 2015, na pravomoce a postavení probačních úředníků však neměla žádný vliv).

Dalším zákonem, který upravuje postavení probačních úředníků, je trestní zákoník. Konkrétně pak jeho 3. oddíl, který se zabývá dohledem. Ten (stejně jako § 77 stejného zákona, který se dotýká dané problematiky) nebyl během tohoto volebního období vůbec novelizován. K posílení postavení probačních úředníků tak nedošlo.

Jedním ze základních úkolů Probační a mediační služby je kontrola odsouzených při vykonávání tzv. alternativních trestů, tj. všech trestů s výjimkou trestu nepodmíněného odnětí svobody. Alternativní jsou proto, že se na rozdíl od nepodmíněného trestu odnětí svobody nevykonávají ve věznicích a odsouzený tak stráví svůj trest na svobodě. Počet udělených alternativních trestů rok od roku roste, což ukazují i statistiky Probační a mediační služby.

RokPočet udělených alternativních trestů 2013 13 553 2014 17 362 2015 17 868 2016 18 024Zdroj: Statistiky Probační a mediační služby za jednotlivé roky, tabulka č. 5.

Mezi alternativní tresty patří od schválení nového trestního zákoníku nově i trest domácího vězení, jehož kontrola může být zajišťována také prostřednictvím tzv. elektronických náramků, které umožňují kontrolu pohybu odsouzeného. Vláda Bohuslava Sobotky rozšířila možnost užití elektronických náramků i na vazebně stíhané, kontrolu plnění jejich povinností by pak mělo vykonávat Ministerstvo spravedlnosti společně s Probační a mediační službou. Přestože podle zákonů lze elektronické náramky použít, v praxi se až doposud neužívaly, neboť Ministerstvo spravedlnosti vybralo jejich dodavatele až v červenci 2017 po opakovaném výběrovém řízení.

Vzhledem k tomu, že Probační a mediační služba již předtím kontrolovala plnění povinností obviněných propuštěných z vazby na svobodu, vláda Bohuslava Sobotky její roli při využívání alternativních trestů žádným opatřením neposílila.

Co se týče druhé části výroku, vláda spustila pilotní projekt Probační dům (.pdf, str. 14), který by měl pomoci v budoucnu propuštěným vězňům vrátit se do běžného života. Tento program je cílen na pachatele s vyšším rizikem opakování trestné činnosti po propuštění z věznice. První probační dům byl zřízen v roce 2015 v Ostravě, do programu se v roce 2016 zapojilo celkem 78 vězňů. V loňském roce zároveň Ministerstvo spravedlnosti oznámilo společně s Probační a mediační službou plán zbudovat v následujících devíti letech na území České republiky další čtyři probační domy.

Na počátku roku 2016 představilo Ministerstvo spravedlnosti také novou Koncepci vězeňství do roku 2025 (.docx), ve které je jedna kapitola věnována resocializaci propuštěných vězňů. Mezi nástroje sloužící k dosažení cíle patří (.docx, str. 130) např. rozšíření dluhového poradenství ve věznicích či rekvalifikace vězňů.

Procesní modelování agend Právní stát Část. splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda sníží počet a složitost úředních úkonů zatěžujících občana prostřednictvím procesního modelování agend.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 15

Projekt procesního modelování agend veřejné správy (PMA) započal usnesením Vlády České republiky 757/2007., kde byla schválena strategie Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby (Smart Administration). Mezi cíle strategie PMA patřily zavedení eGovermmentu prostřednictvím základních registrů veřejné správy a racionalizace administrativních procesů. To mělo zabezpečit zefektivnění veřejné správy, snížit náklady, zajistit dostupnost a kvalitu úřadů. V roce 2011 projekt podpory tvorby standardů pro výkon veřejné správy (PMA2) plynule navázal na PMA. Jeho činnost byla ukončena roku 2015.

Dalším projektem na zefektivnění veřejné správy je projekt na využívání prvků řízení a zavádění standardů pro výkon prioritních agend veřejné správy (PMA3), který vznikl za funkčního období současné vlády. Náklady na projekt ve výši 132 miliónů Kč jsou hrazené z Evropského sociálního fondu. Měl by řešit slabá místa, která stále zůstávají i po modernizaci veřejné správy. Hlavním cílem je vytvoření reálného přehledu o způsobu výkonu agend, snížení nákladů na výkon agend a optimalizace jejich řízení. V rámci projektu PMA3 by měla probíhat i standardizace agend a inovace metodiky PMA, která by podpořila eGoverment.

Slib hodnotíme jako částečně splněný, protože ministerstvem vnitra byl vypracovaný projekt, jenž by měl ulehčit fungování veřejné správy. Ten byl spuštěn v březnu 2017 a trvat má až do roku 2021. Vláda tedy k jistému kroku přistoupila, nakolik bude efektivní pro daný cíl, je ovšem otázkou dalšího vývoje.

Program protierozních opatření Životní prostředí Část. splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zahájíme program protierozních opatření a program k zachování kvality půd.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 32

Na podporu protierozních opatření jdou peníze hlavně z operačního programu Životní prostředí, který ovšem nezačala tato vláda, navíc do této oblasti putuje méně peněz než v předchozím období. Nelze tedy konstatovat, že tato vláda zahájila intenzivnější boj proti erozím. Hospodaření s půdou je jednou z oblastí dotovaných z Programu rozvoje venkova. Závazek tedy hodnotíme jako částečně splněný, protože peníze do těchto oblastí jsou posílány, nicméně nejde o začátek či masivnější podporu těchto oblastí.

Opatření proti erozi jsou financována v rámci Operačního programu Životní prostředí 2014–2020, osa 4.3. (posílit přirozené funkce krajiny), do kterého je alokováno 151 694 028 eur (cca 4 mld. korun).

V rámci toho se jedná o následující priority:

  • podpora opatření zamezující vodní erozi,plošnému a soustředěnému povrchovému odtoku (užití travních pásů, průlehů, …),
  • stabilizace drah soustředěného povrchového odtoku (hrázky, terasy, svodné příkopy, …),
  • preventivní opatření (zakládání či obnova mezí, remízů, …).
  • podpora opatření zamezující větrné erozi
  • obnova či zakládání větrolamů.

Protierozní opatření však byla i součástí dřívějšího Operačního programu Životní prostředí v letech 2007–2013 , a to v rámci prioritní osy 6 - zlepšování stavu přírody a krajiny. Na tuto osu bylo vyčleněno skoro 600 milionů eur.

Ministerstvo životního prostředí dále uděluje dotace v rámci národního Programu péče o krajinu, konkrétně Podprogram pro zlepšování dochovaného přírodního prostředí. Podpora kvality půdy je zahrnuta v Programu rozvoje venkova 2014–2020, a to v cíli předcházení erozi půdy (.pdf, str. 137). Jedná se o lepší hospodaření s půdou zemědělskou a lesnickou. Podle ministerstva zemědělství šlo od roku 2014 do protierozních opatření celkově 5 miliard korun.

Programy pro ohrožené regiony Životní prostředí Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda připraví realizaci Zeleného programu v regionech s dlouhodobě špatným životním prostředím (Moravskoslezský kraj, Ústecký kraj), na jehož podobě se budou podílet kromě státu také města a obce i významné podnikatelské subjekty.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 8

Vláda schválila na svém jednání 10. července 2017 akční plán Strategie restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje, v němž jsou podrobně uvedeny jednotlivé kroky v několika oblastech, které mají zlepšit hospodářskou situaci ve zmíněných regionech.

Mezi hlavní pilíře patří např. lidské zdroje, podpora podnikání, inovace, výzkum a vývoj a v neposlední řadě také životní prostředí (ekologické škody, revitalizace Krušných Hor, regenerace „brownfieldů“). Nejedná se tedy o samostatný, ekologicky zaměřený, program podporující kraje s dlouhodobě špatným životním prostředím; tato problematika je součástí komplexně propojené strategie.

Program se zaměřuje obecně na zlepšování a rekultivaci životního prostředí, pro jednotlivé regiony pracuje rovněž se specifickými náměty. Např. u Moravskoslezského kraje chce vláda rychleji čerpat evropské fondy na odstraňování ekologických škod, u Karlovarského a Ústeckého kraje jde pak např. o podporu programu Revitalizace Krušných hor.

Evropské dotace jsou v této problematice poskytovány na základě posouzení ministerstva životního prostředí, které je řídícím orgánem Operačního programu Životního prostředí 2014–2020, přičemž jednou z prioritních oblastí, ve které je možné získat finanční podporu na konkrétní projekty, je „zlepšování kvality v lidských sídlech“. Prozatím bylo zveřejněno pět výzev (8., 16., 17., 67. a 79. výzva) na získání evropské dotace ve zmíněné oblasti zlepšování kvality ovzduší.

Prostředky na živ. prostředí z EU Životní prostředí Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Upravíme návrh nového OPŽP včetně toho, že finanční alokace do nového OPŽP bude přibližně v podobné proporci jako v předchozím programovém období.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 35

Operační program Životní prostředí pokračuje i v období 2014–2020, nicméně peněžní obnos alokovaný do tohoto programu se zmenšil zhruba o polovinu.

Operační program Životní prostředí je určený na zlepšování životního prostředí. V období 2007–2013 zde bylo k dispozici 300 mil. eur ze státního rozpočtu a 5 mld. eur z evropských fondů (strukturálního a investičního). Program měl prioritní osy: dotace pro vodohospodářskou infrastrukturu a snižování rizika povodní; zlepšování kvality ovzduší; udržitelné užívání zdrojů energie; odpadové hospodářství a odstraňování starých ekologických zátěží; omezování průmyslového znečištění a environmentálních rizik; zlepšování stavu přírody a krajiny; environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu.

Operační program Životní prostředí 2014–2020 má oproti tomu k dispozici 2,6 mld. eur, a to na oblasti (prioritní osy): zlepšování kvality vod a snižování rizika povodní; zlepšování kvality ovzduší v lidských sídlech; odpady a materiálové toky; ekologické zátěže a rizika; ochrana a péče o přírodu a krajinu; energetické úspory.

Registr smluv Právní stát Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Předložíme zákon o centrálním registru všech smluv uzavřených veřejnou správou nad určitý minimální finanční limit, zveřejnění se nebude týkat citlivých dat (osobní údaje, obchodní tajemství apod.). Tento registr bude dostupný na internetu.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 46

Registr smluv byl předložen již v minulém volebním období, projednání ovšem nebylo dokončeno. Nově byl předložen hned na začátku mandátu aktuální Sněmovny, kdy jej předložila skupina poslanců napříč politickým spektrem (TOP 09, ANO, STAN, KDU-ČSL). Nešlo tedy fakticky o vládní návrh zákona, neboť tato předloha doputovala do Sněmovny již v prosinci 2013, kdy Sobotkova vláda ještě ani nevznikla.

Budeme-li však sledovat, jak koalice naplnila svůj slib stran registru smluv, lze pozorovat hlasování jednotlivých vládních stran při jeho schvalování. Bez vládní většiny by totiž nemohl být schválen. Při rozhodujícím hlasování v Poslanecké sněmovně jej ve třetím čtení podpořily všechny tři vládní strany a mohl tedy vzniknout.

Základním principem platného zákona je to, že povinné subjekty jsou povinny zveřejňovat v registru všechny smlouvy, které mají hodnotu nad 50 tisíc korun. Jejich zveřejněním je také podmíněna jejich platnost.

Dne 19. ledna 2016 byla předložena novela tohoto zákona, a to skupinou poslanců KDU-ČSL (M. Jurečka, J. Bartošek, P. Kudela). Podle toho návrhu je největším problémem zákona o registru smluv zařazení státního podniku (přičemž reálně existuje pouze jeden, a to Budějovický Budvar) do seznamu povinných osob, což podle návrhu vede ke snížení konkurenceschopnosti a zisků.

Tento návrh prošel Poslaneckou sněmovnou, kde byly schváleny výjimky i pro státní, krajské a obecní firmy, jež mají průmyslovou nebo obchodní povahu. Senát však výjimky odmítl a poslanci je opětovně již neschválili. Namísto toho jednotlivé strany navrhly zcela novou předlohu, která měla být kompromisní verzí – tedy měla např. ochránit Budvar, ale dále nevyjímat řadu dalších povinných subjektů a tím neztenčit základní princip zákona – tedy aby byly veřejné prostředky pod větší kontrolou veřejnosti.

Tento návrh prošel hlasováním při prvním čtení v Poslanecké sněmovně. Jelikož jej projednávala podle § 90 zákona o jednacím řádu PSP, tímto jej bez dalšího schválila. Dne 19. července 2017 pak prošel návrh Senátem a nyní čeká na podpis hlavy státu.

Regulace vodného a stočného Životní prostředí Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Posílíme cenovou regulaci vodného a stočného.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 35

Tento slib byl splněn, neboť Sobotkova vláda schválila na jednání 9. února 2015 Návrh koncepčního řešení regulace ve vodárenství.

Tímto usnesením vznikl meziresortní Výbor pro koordinaci regulace oboru vodovodů a kanalizací (Výbor VaK), kterým se posilují regulační mechanismy v oblasti vodného a stočného. Detailnější informace k působnosti tohoto výboru naleznete zde (v přílohách, .doc).

Dále byl v roce 2014 v rámci cenotvorby vodného a stočného zpřísněn postup prokazování zahrnutého přiměřeného zisku v nájemném, a to podle odpovídajícího podílu vloženého majetku vlastníkem.

„Do ceny nelze zahrnout odpisy infrastrukturního majetku nepotřebného a kapacitně nevyužitého pro výrobu a dodání (rozvod) pitné vody nebo na odvádění a čištění, popřípadě jiné zneškodňování, odpadních vod, kromě infrastrukturního majetku sloužícího prokazatelně k zajištění zabezpečenosti dodávek pitné vody a odvádění a čištění odpadní vody.“ (web MFČR, 2017; Pitná voda a odpadní odvedená voda („vodné a stočné“); Odbor 16: Cenová politika)

Regulaci vodárenství vykonává v ČR vícero orgánů. Cenovou regulaci má na starosti ministerstvo financí dle zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, § 10a. Na základě vodního zákona jsou dalšími orgány ministerstvo zemědělství, ministerstvo životního prostředí a v oblasti zdravotní nezávadnosti vod či jejich znečištění též ministerstvo zdravotnictví.

Regulace cen je prováděna na základě takzvaného věcného usměrňování cen – zákon o cenách, § 6. Tento postup se uplatňuje již od roku 1993.

Jinými slovy, MFČR vydá ve svém věstníku postupy pro tvorbu cen. Věstník s regulací cen pro rok 2017 je k dispozici zde (.pdf). Postupy týkající se cenotvorby v oblastech povrchové vody, pitné vody a odpadní vody najdete na straně 9.

Revize civilního řízení Právní stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Provedeme revizi civilního řízení a v návaznosti předložíme právní úpravu zajišťující zrychlení soudního řízení.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 46

Občanský soudní řád, který upravuje postup před soudy v případě sporů vyplývajících ze soukromého práva, byl v současném volebním období prozatím osmkrát novelizován, žádná z jeho novel však nepřinesla novou komplexní úpravu civilního řízení.

Na vládní úrovni pak ministryně spravedlnosti Válková v březnu 2014 pro účel vytvoření nového občanského řádu ustavila komisi pro rekodifikaci civilního práva procesního a jmenovala soudce Nejvyššího soudu Fialu jejím předsedou. Její nástupce Robert Pelikán však přestal s touto komisí spolupracovat a v dubnu 2016 zřídil pro rekodifikaci civilního procesního práva pracovní skupinu novou. Ta doposud nepublikovala žádné výsledky své činnosti.

Co se týče rychlosti soudního řízení, ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo 17. srpna statistickou zprávu o českém soudnictví, která mj. obsahuje i údaje o rychlosti soudního řízení. U civilního řízení okresní soudy ve vyřizování záležitostí zrychlily podle statistiky v průměru o dvacet procent, délka řízení se pak zkrátila (.pdf, str. 15, graf č. 5) z 427 na 344 dní.

Doplnění na základě podnětu Ministerstva spravedlnosti:

V srpnu 2017 byla schválena novela Občanského soudního řádu, která mj. rozšiřuje okruh věcí (.docx, str. 4, bod č. 14), vůči kterým není dovolání k Nejvyššímu soudu přípustné. Podle důvodové zprávy (.pdf, str. 39) by tato změna měla odlehčit práci Nejvyššímu soudu přibližně o 4 %. Novela dále zavádí možnost využití (.docx, str. 3, § 102a) videokonferenčního zařízení pro jednání s účastníky či výslech svědka.

Další novinkou je zavedení generátoru přidělování, který měl být podle původního návrhu (.pdf, str. 14, § 42b) vlády zaveden pro všechna civilní řízení, avšak po schválení pozměňovacích návrhů se bude týkat pouze řízení insolvenčního (.docx, str. 17, § 42b).

I přes tyto změny však hodnotíme slib vlády jako nesplněný, neboť se změny týkají pouze velice malé části civilního řízení a jejich dopad na zrychlení civilního řízení jako celku je nepatrný. K revizi civilního řízení jako celku za vlády Bohuslava Sobotky tak nedošlo.

Rozšíření pravomocí NKÚ Právní stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Předložíme návrh na rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu tak, aby mohl kontrolovat veškeré výdaje veřejných rozpočtů při současném odstranění duplicit kontrolních systémů.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 46

Vláda ve zmiňované oblasti předložila hned několik legislativních návrhů. Tyto návrhy pro přehlednost rozdělme na dvě skupiny: první skupina návrhů se týká rozšíření působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu, druhá pak kontroly nakládání s veřejnými prostředky. Obě skupiny se pak společně doplňují, což dokládají i důvodové zprávy (.pdf, str. 8) některých návrhů.

Co se týče rozšíření působnosti NKÚ, vláda předložila sněmovně celkem tři legislativní návrhy. Všechny tři mají stejný cíl: oproti dosavadní úpravě by se kontrolní působnost NKÚ měla rozšířit (.pdf, str. 14) z majetku státu a státního rozpočtu i na majetek veřejných institucí, územně samosprávných celků a právnických osob s majetkovou účastí státu nebo územně samosprávných celků.

Prvním z návrhů byla novela zákona o NKÚ, provádějící již o rok a půl dříve poslanci navrženou novelu Ústavy ČR. Oba návrhy prošly Poslaneckou sněmovnou, jejich cestu však zastavil v květnu 2016 Senát, který novelu Ústavy neprojednal (čímž ji vzhledem k procesu (.pdf) schvalování ústavních zákonů de facto zamítl) a novelu zákona o NKÚ zamítl. Vzhledem k provázanosti obou návrhů pak Poslanecká sněmovna Senátem vrácenou novelu zákona o NKÚ nepřijala.

Proces předložení zbylých dvou návrhů je pak podobný předchozí situaci, neboť vláda na konci října 2016 předložila jak novelu Ústavy rozšiřující působnost NKÚ, tak i novelu zákona o NKÚ. Obě novely se předchozím návrhům podobají i obsahově, hlavní změna spočívá (.pdf, str. 3, bod č. 2) ve vynětí z kontroly obcí s počtem obyvatel do 10 000. Ani v tomto případě však obě novely nebudou úspěšně přijaty, neboť se v současnosti nachází v prvním čtení v Poslanecké sněmovně a vzhledem k nedostatku času je jejich schválení vyloučeno.

Druhou skupinu legislativních návrhů tvoří návrhy týkající se kontroly nakládání s veřejnými prostředky, konkrétně návrh zákona o řízení a kontrole veřejných financí a návrh zákona měnící některé další zákony v souvislosti s jeho přijetím – oba předložené vládou v prosinci 2016. Jejich cílem (.pdf, str. 29) je zjednodušení, sjednocení a rozvoj stávajícího systému kontroly veřejných financí a zakotvení principu jednotného auditu.

Princip jednotného auditu spočívá (.pdf, str. 53) v odstranění zbytečných opakovaných kontrol, a to prostřednictvím koordinace kontrolních orgánů. Kontrolní orgány by tak nově měly vědět o plánovaných a již provedených kontrolách určitého subjektu a o jejich výsledcích, na základě čehož by se měla duplicita kontrol značně omezit.

Návrh dále definuje (.pdf, str. 29) zodpovědnost konkrétních orgánů a osob za zavedení, udržování a zdokonalování kontrolních mechanismů a také zajišťuje nezávislost interního auditu posílením jeho role a zřízením nových výborů pro interní audit (.pdf, str. 30–31).

Jak již bylo výše zmíněno, obě skupiny legislativních návrhů spolu vzájemně souvisí a doplňují se. Právě častá duplicita kontrol měst a obcí totiž vedla senátory k zamítnutí novely Ústavy a zákona o NKÚ rozšiřující působnost NKÚ, neboť se obávali dalšího navýšení administrativní zátěže. Ministerstvo financí přitom zákon řešící tuto problematiku vložilo do vnějšího připomínkového řízení již v listopadu 2014, po nedoporučujícím stanovisku Legislativní rady vlády však muselo návrh zákona přepracovat. Současné znění návrhu zákona o řízení a kontrole veřejných financí se momentálně nachází v Senátu.

Slib vlády Bohuslava Sobotky pokládáme za nesplněný, neboť sice předložila návrhy předpisů rozšiřující pravomoc NKÚ, žádný z nich však nebyl přijat.

Síť vodovodů Životní prostředí Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Rozšíříme a zmodernizujeme síť veřejných vodovodů a systému čištění odpadních vod.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 35

Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) bylo v roce 2013 (.pdf), tedy rok před nástupem současné vlády, v České republice 75 481 km vodovodů a bylo jimi zásobováno 93,8 % občanů. V roce 2016 (.pdf) to bylo již 77 681 km a zásobováno bylo skrze vodovody 94,4 % obyvatel České republiky. Pokrytí země vodovody se nicméně zvyšovalo jak za této, tak za předchozí (Nečasovy) vlády, což je vidět na následujícím grafu:

Ve výsledku se tedy jedná o 2 200 km vodovodů více a o zhruba 60 000 více lidí připojených k vodovodu v průběhu vlády Bohuslava Sobotky. Podle Operační programu životního prostředí 2014–2020 (OPŽP 2014–2020), který funguje pod ministerstvem pro životního prostředí, je podporováno zkvalitňování vody, a to jak v případě modernizace a rozvoje vodovodních sítí, tak v případě čističek odpadních vod.

V několika výzvách (např. výzvy 22. nebo 38.) OPŽP 2014–2020 je možno čerpat dotace ohledně zkvalitnění vody až do roku 2020. Ovšem je nutno podotknout, že řídícím orgánem OPŽP sice je ministerstvo životního prostředí, ale všechny tyto prostředky pochází z Evropské unie.

Co se týče státních peněz, ministerstvo zemědělství vyhlásilo např. výzvy na čerpání státních financí v rámci podpory vodní infrastruktury jak v roce 2015 (.pdf), tak stejně i pro roky 2016 (.pdf) a 2017 (.pdf). Ze státních prostředků tak ministerstvo zemědělství uvolnilo během tří let okolo 2,9 mld. Kč na výstavbu a modernizaci vodovodů v obcích do 1 000 obyvatel a místních částí do 1 000 obyvatel.

V konečném důsledku se tedy na výstavbě a modernizaci podílely jak peníze pocházející z fondů Evropské unie, tak zároveň i peníze, které byly čistě ze státních prostředků.

Soběstačnost Životní prostředí Část. splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Připravíme dlouhodobou strategickou vizi rozvoje agrárního sektoru. Postupně chceme dosáhnout potravinové soběstačnosti v základních komoditách, které lze u nás produkovat.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 31

Vládní slib hodnotíme jako částečně splněný. V živočišné výrobě sice dochází v posledních letech k navyšování soběstačnosti, nicméně v rostlinné je trend spíše opačný.

Ministerstvo zemědělství si v loňském roce vytyčilo cíl, aby v roce 2030 bylo Česko přiměřeně potravinově soběstačné v základních komoditách, které u nás lze produkovat. Pomoci tomu má mimo jiné navyšování objemu peněz určených na národní dotační programy pro živočišné komodity.

Jak vyplývá ze statistik rezortu zemědělství, míra potravinové soběstačnosti u základních pěti živočišných komodit od roku 2010 roste. V případě základních rostlinných potravin však dochází spíše ke snižování soběstačnosti, patrné je to zejména u cukru, brambor a kukuřice.

* Rok 2015 uváděný ve Strategii 2030 jako aktuální stav odpovídá hodnotě odhadované v polovině roku 2015, a tudíž se může lišit od konečné hodnoty daného období.

Zdroj: Zelené zprávy 2013, 2015

Sport a zdravý styl Vzdělanost Část. splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Ve vzdělávacích programech posílíme výchovu ke sportu a zdravému životnímu stylu.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 43

Vláda sice přímo neposílila výchovu ke sportu v rámci vzdělávacích programů, podnikla ovšem některé kroky, které směřují tímto směrem. Zejména jde o testovací program Hodina pohybu navíc, na který se má v budoucnu navázat dalšími aktivitami. Přihlédneme-li ke krokům, které ministerstvo školství učinilo v oblasti zdravého životního stylu (zejména v oblasti stravování dětí), hodnotíme tento závazek jako částečně splněný.

Ve vzdělávacích programech nedošlo ke změně počtu hodin tělesné výchovy a stále platí dvě hodiny týdně (.docx, str. 5). Tuto variantu navrhoval v roce 2014 tehdejší ministr za ČSSD Marcel Chládek. Toto řešení však doposud přijato nebylo.

Změna ve vzdělávacím programu nastala v oblasti tělesné výchovy, kdy v květnu 2017 byla schválena změna, kterou bylo plavání zařazeno mezi závazné očekávané výstupy.

Posílení výchovy ke sportu spočívá také v projektuHodina pohybu navíc. Tento projekt započal v roce 2015. Školy zařizují dětem jednu hodinu sportovních aktivit mimo rámec výuky pod dozorem školených trenérů; projekt je ale nepovinný. Momentálně se ho účastní 350 škol.

V oblasti zdravého životního stylu a zdravého stravování předložilo MŠMT vyhlášku, která vstoupila v platnost jako vyhláška č. 282/2016 Sb.Vyhláška o požadavcích na potraviny, pro které je přípustná reklama a které lze nabízet k prodeji a prodávat ve školách a školských zařízeních, více známá jako Pamlsková vyhláška. V ní je upraven maximálně povolený počet tuků, cukrů a solí v daných potravinách, které se mohou prodávat na půdě školy. Tímto opatřením se zúžil výběr potravin, které si žáci základních škol a nižších gymnázií mohou koupit na půdě školy.

V oblasti stravování ve školách došlo také ke změně spotřebního koše, čímž došlo ke zkvalitnění a vyvážení potravin dětí na základních školách. Vláda také změnila vyhláškou č. 17/2015 Sb. vyhlášku č. 107/2005 Sb., o školním stravování. Vyhláška upravuje pravidla pro školní stravování a umožňuje školským stravovacím zařízením rozhodnout se, zda jim jejich personální a materiální zabezpečení umožňuje připravovat dietní stravu ve vlastním zařízení pro strávníky, jejichž zdravotní stav podle potvrzení registrujícího poskytovatele zdravotnických služeb v oboru praktické lékařství pro děti a dorost vyžaduje stravovat se s omezením podle dietního režimu.

Ministerstvo školství zdravý životní styl podporuje také v podpoře projektů, které schválily minulé vlády – jedná se o projekt Ovoce a zelenina do škol a Mléko do škol.

Vládě Bohuslava Sobotky se podařilo odstranit výživově škodlivé potraviny ze školních bufetů a pozměnit jídelníček žáků. Na druhou stranu nedošlo ke slibovanému posílení výchovy dětí ke sportu, jelikož se nezměnily hodinové dotace na sport. Jediným směrem k přidáním třetí hodiny tělesné hodiny týdně do škol je projekt Hodina pohybu navíc, která je však pro školy dobrovolná.

Standardy pro nominace Právní stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zasadíme se o vytvoření závazných standardů pro nominaci zástupců státu do obchodních společností a státních podniků včetně stanovení zásad pro odměňování jejich managementu.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 46

Dne 17. března 2014 byl zřízen Vládní výbor pro personální nominace jako poradní orgán vlády pro posuzování personálních nominací osob, které mají zastupovat stát v dozorčích radách obchodních společností s majetkovou účastí státu, státních podniků nebo národního podniku.

Článek 3 statutu tohoto výboru uvádí:

„Členové Vládního výboru se navrhují tak, že 1 člena navrhuje předseda vlády, 1 člena 1. místopředseda vlády a ministr financí a 1 člena místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace (...) Předsedou Vládního výboru je ten člen, který byl jmenován na návrh předsedy vlády.“

Reálně zde tedy má každá koaliční strana svého zástupce, neboť předsedou vlády je Bohuslav Sobotka z ČSSD, místopředsedou vlády a ministrem financí byl donedávna Andrej Babiš z ANO a místopředsedou vlády pro vědu, výzkum a inovace je Pavel Bělobrádek z KDU-ČSL. Nelze tedy říci, že se jedná o nezávislý expertní orgán – jde o skupinu vybranou vládními stranami.

Doporučení vládního výboru navíc není závazné – ministr se od něj může odklonit, ačkoliv musí své odlišné stanovisko zdůvodnit. Vládní výbor byl zřízen jako dočasný poradní orgán, jež má být v budoucnu nahrazen tzv. nominačním zákonem.

V roce 2016 byl podán věcný záměr zmíněného zákona ministrem financí. Ten vláda schválila na svém jednání s tím, že uložila Babišovi, aby do konce roku zpracoval a předložil vládě finální návrh zákona. Babiš návrh předložil na jednání vlády v březnu 2017, projednávání bylo odloženo (.doc, bod 4) na duben. Během zasedání vlády 5. dubna 2017 pak kabinet návrh zamítl. Podpořilo jej (.doc, bod 3) pouhých šest členů vlády, dalších devět se zdrželo. Návrh tedy neprošel vládou a „spadl pod stůl“; nová vládní předloha již předložena nebyla.

V únoru 2017 navrhli poslanci napříč spektrem, zastoupeni místopředsedou sněmovny za ANO Radkem Vondráčkem, zákonnou předlohu, která vycházela z Babišova vládního návrhu. Vláda k němu vyjádřila neutrální stanovisko, a to ve stejný den v březnu, kdy schválila odložení Babišova návrhu na dubnové jednání (viz výše).

Poslanecký návrh se od svého předložení nedostal vůbec na pořad schůze, nebylo započato ani první čtení. Je tedy jisté, že do konce období neprojde žádná legislativa, která by řešila závazné standardy pro nominaci zástupců státu do obchodních společností a podniků. Závazek tedy hodnotíme jako nesplněný.

Stejná míra občanských práv (živ. prostředí) Životní prostředí Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zachováme současnou legislativně zaručenou úroveň občanských práv týkajících se životního prostředí včetně zajištění účasti veřejnosti ve správních řízeních.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 35

Občanská práva týkající se životního prostředí jsou chráněna např. zákonem o ochraně přírody. Tento zákon byl za funkčního období Sobotkovy vlády novelizován. Podle původního znění měla občanská sdružení právo na informace o zamýšlených zásazích a zahajovaných správních řízeních, při nichž by mohly být dotčeny zájmy ochrany přírody, od příslušných orgánů státní správy.

Novelizované znění toto oprávnění občanským sdružením ponechává, avšak s výjimkou řízení navazujících na posuzování vlivů na životní prostředí podle zvláštního zákona (tzv. zákon o EIA). Občanská práva týkající se životního prostředí byla novelizací zákona o ochraně přírody omezena.

Stavební zákon byl novelizován (s účinností od roku 2018) tak, že mimo jiné tzv. environmentální spolky (.pdf, str. 3) nebudou účastníky stavebního řízení. Současná úroveň práv spolků byla touto novelizací dotčena.

Strategie na změnu klimatu Životní prostředí Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda připraví do poloviny roku 2016 Strategii pro přizpůsobení se změně klimatu v České republice včetně konkrétních projektů zadržování vody v krajině, revitalizací vodních toků a údolních niv, důsledné ochrany spodních vod atd.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 8

Vláda přijala Strategii přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR v říjnu 2015. Strategie obsahuje (.pdf) analýzu dopadu změny klimatu na jednotlivé aspekty hospodářství a životního prostředí (konkrétně lesní hospodářství, zemědělství, biodiverzita, vodní hospodářství, urbanizovaná krajina, zdraví a hygiena, cestovní ruch, energetika a průmysl a doprava).

V příloze Strategie jsou popsány konkrétní pilotní projekty adaptačních opatření a výzkumy na toto téma.

Školky a jesle Vzdělanost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„S využitím evropských fondů a dotací ze státního rozpočtu poskytneme obcím prostředky na vytvoření dostatečné kapacity mateřských škol a jeslí.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 40

Peníze na rozvoj a výstavbu zařízení pro děti v předškolní péči jsou rozdělovány prostřednictvím projektů IROP, jsou tedy financovány hlavně Evropskou unií. Jsou určeny jeslím, mateřským školám a dalším centrům, skupinám nebo klubům pro děti.

Například od listopadu 2016 jsou zde vyhlášeny výzvy pro tato zařízení v aglomeracích v rámci Integrovaného plánu rozvoje území (IPRÚ). K dispozici je přes 800 milionů korun.

V letech 2015–2016 probíhaly výzvy s penězi na zlepšení infrastruktury zařízení pro předškolní děti, zaměřené jak na sociálně vyloučené lokality, tak na ostatní území. Ve výzvě pro sociálně vyloučené lokality bylo k dispozici 1,7 miliardy, ve výzvě pro další oblasti 975 milionů Kč.

Výzvy ve strukturálních fondech jsou v kompetenci Ministerstva pro místní rozvoj a jsou spolufinancované státem.

Školní stravování Vzdělanost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zasadíme se o udržení cenově dostupného systému školního stravování a péče o děti ve školních družinách.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 41

Ceny školního stravování stanovují limity nastavené prostřednictvím vyhlášky o školním stravování, již vydává ministerstvo školství. Aktuální verze platí od února 2015 do září 2017, kdy začíná nový školní rok. Jak v minulé verzi, tak i ve verzi budoucí, jsou limity zachovány ve stejné výši. Vláda zde tedy drží svou pozici.

Ministerstvo práce a sociálních věcí kromě toho spustilo v minulém roce projekt Obědy do škol (.pdf, str. 1), který je nyní v druhé fázi. Děti ve věku od 3 do 15 let, jejichž rodiče či zákonní zástupci pobírají alespoň tři měsíce dávky v hmotné nouzi, mají obědy zdarma. Projekt financuje Fond evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD) prostřednictvím Operačního programu potravinové a materiální pomoci.

Ministerstvo má na obědy zdarma až do roku 2020 k dispozici až 400 milionů korun. Zapojeny jsou nyní školy v Libereckém, Jihomoravském a Královéhradeckém kraji, dále Kraj Vysočina a Praha. Prozatím byly takto poskytnuty desítky milionů korun, podle vyjádření ministryně Marksové dostává pravidelně oběd zdarma asi 500 dětí.

Těžba zlata a břidlicového plynu Životní prostředí Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Nedovolíme obnovení průzkumu a těžby zlata, ani zahájení průzkumu a pozdější těžbu břidlicového plynu.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 34

Těžba zlata ani břidlicového plynu se ve funkčním období vlády neobnovila.

O těžbě zlata se diskutovalo naposledy na podzim 2016. Konkrétně se jednalo o těžbu zlata na Jesenicku, v okolí Zlatých hor. Obnovení těžby mělo kraji pomoci proti vysoké nezaměstnanosti a dát práci stovkám lidí v následujících několika letech.

Ministerstvo průmyslu a obchodu o tomto záměru začalo mluvit už na jaře 2015, kdy jej podpořil i prezident Zeman. Ministerstvo od tohoto plánu ale nakonec ustoupilo kvůli nízkým cenám zlata.

Na jaře 2015 také vláda neumožnila průzkum nalezišť břidlicového plynu na Přerovsku a Valašsku. Během třetího čtení horního zákona v Poslanecké sněmovně v lednu 2016 neprošel návrh poslance Kučery (TOP 09) na používání technologie hydraulického štěpení hornin při průzkumu a dobývání břidlicového plynu. Za vládní koalici, která návrh nepodpořila, tak i nadále deklaroval odmítavý postoj tehdejší ministr Mládek.

Ten uvedl:

„Aby nedošlo k omylu, tato vládní koalice se rozhodla, že nebude podporovat těžbu břidlicového plynu. Já to v žádném případě nezpochybňuji. Navíc ekonomické výsledky v Polsku při pokusech o podobnou činnost nejsou povzbuzující. Totéž platí pro zlato. Jsem proti tomu, aby se zkoušela nějaká těžba v Povltaví. Zkoumali jsme možnost těžby ve Zlatých Horách, tam to nevychází ekonomicky. Ekologický problém by byl odstranitelný, kdybychom to dělali jako Slováci, kteří to vozí k loužení do Belgie. Ekologický problém by nebyl. S těžbou uranu, s plnohodnotnou, končíme tento rok, dotěžování na Dolní Rožínce bude probíhat do konce roku 2017. Pak dlouhá léta se žádný uran těžit nebude, možná dokonce nikdy. Ale bezpečně to nevíme. Čili to nejsou věci, které by byly pro aktuální řešení. To jsem považoval za nutné též dodat, aby to nevypadalo, že vláda se honem chystá na nějakou těžbu a že obce přijdou o nějaké velké příjmy.“

Transparentní financování sportu Vzdělanost Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda se zasadí o transparentní financování sportu.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 10

Vláda přijala strategické dokumenty, které na transparentnost financování sportu kladou důraz, a přijat byl zákon, jímž se zavádí rejstřík sportovních organizací. Ministerstvo školství také na základě doporučení Nejvyššího kontrolního úřadu posílilo kontrolu dotací.

V návaznosti na programové prohlášení přijala vláda Koncepci rozvoje sportu 2016–2025, mezi jejíž priority patří transparentní rozdělování dotací a otevřenost informací na straně státu i na straně sportovních subjektů. Dalším přijatým dokumentem je Plán rozvoje sportu 2015–2017, který mimo jiné identifikoval potřebu vytvoření rejstříku sportovců a sportovních organizací, který by MŠMT umožnil lépe vyhodnocovat současný stav i trendy sportovního prostředí ČR a zefektivnil dotační politiku.

Následně byl přijat zákono podpoře sportu, účinný od začátku roku 2017, který výše zmíněný rejstřík zavádí. Funguje jako neveřejný informační systém veřejné správy a sportovní organizace, která žádá o státní podporu, je povinna se do něj zapsat. V reakci na doporučení NKÚ zavedlo MŠMT také vícestupňovou kontrolu dotací a další opatření k posílení transparentnosti, jako je zařazení kontrol v oblasti sportu do plánu kontrol MŠMT.

Pochyby o transparentnosti financování sportu však vyvolala kauza z května letošního roku, v důsledku které rezignovala na post ministryně školství Kateřina Valachová. Police tehdy zatkla předsedu Fotbalové asociace ČR Miroslava Peltu a náměstkyni ministryně školství Simonu Kratochvílovou, která se s Peltou měla domlouvat na přípravě a ovlivňování dotačních programů. Pod vlivem této kauzy ministryně zrušila program pro sportovní svazy a vyhlášen byl nový program s přísnějšími pravidly.

Policejní odposlechy, které zveřejnila některá média (např. Česká televize nebo Lidové noviny) sice přímo nedokládají, zda, jak a které konkrétní projekty byly ovlivněny; nicméně už samotný fakt, že náměstkyně ministryně školství (která byla odpovědná za dotace do sportu) je součástí policejního vyšetřování kvůli ovlivňování těchto dotací, je dostatečný k pochybnostem o tom, že vláda zavedla transparentní financování sportu. Z tohoto důvodu hodnotíme slib jako nesplněný.

Transparentní vlastnictví Právní stát Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Předložíme návrh zákona, který vedle akcií na majitele zajistí transparentnost vlastnictví i u společností s akciemi na jméno a umožní oprávněným státním orgánům zjistit majitele akcií společnosti po celou dobu její existence.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 46

Vládní návrh zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu reaguje na směrnici Evropského parlamentu a Rady EU 2015/849. Jednou z novelizací je změna zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob schválená 7. září 2016.

Touto změnou se vytváří evidence údajů o skutečném majiteli právnické osoby zapsané do veřejného rejstříku. Evidence o majiteli obsahuje jeho jméno, bydliště, adresu pobytu, ale také údaj o jeho podílu ve společnosti.

Během jednání byl podán pozměňovací návrh poslance Jaroslava Klašky za KDU-ČSL, který žádal, aby byly informace o skutečném vlastnictví přístupny vždy i dalším osobám a organizacím. Tento pozměňovací návrh byl však v hlasování většinou zamítnut. Následně byl zákon bez potíží přijat napříč všemi politickými kluby.

Nicméně i přesto vláda tento svůj závazek naplnila, neboť oprávněné orgány budou mít od roku 2018 možnost zjistit skutečné vlastníky společností s akciemi na jméno.

Vazba turistika-údržba památek Vzdělanost Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zasadíme se o to, aby mezi příjmy z turistiky a výdaji na záchranu a údržbu památkového fondu byla přímá vazba.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 43

Vláda se snažila prosadit novelu zákona o ochraně památkového fondu, která ale nezaváděla přímou vazbu mezi turistickým ruchem a ochranou památek. Navíc ani tento zákon při třetím čtení neprošel.

Ministerstvo kultury pracovalo už od roku 2012 na zákonu o ochraně památkového fondu, který měl nahradit mnohokrát novelizovaný a zastaralý zákon z roku 1987. Vláda tento návrh schválila 20. listopadu 2015, poté o něm jednala Poslanecká sněmovna.

I když se novela zákona dotýká několika změn souvisejících s turistickým ruchem a památkovým fondem, slibovanou vazbu mezi příjmy z turistiky a výdaji na záchranu a obnovu památkového fondu neobsahuje. Ani zmíněná novela neprošla ve třetím čtení. Pro zamítnutí návrhu hlasovalo 84 poslanců, jen 53 bylo proti. K zamítnutí bylo potřeba 82 hlasů.

Hlavním důvodem zamítnutí byla historická města. Podle viceprezidentky Asociace sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví Marie Švábové byl nepřípustný zejména paragraf, podle něhož lze vyjmout parcely a pozemky uvnitř památkové zóny. Na takových územích by nebylo nutné žádat o projednání památkovou péčí. To by mohlo vést k tomu, že by si v okolí památek mohl kdokoliv stavět cokoliv a narušit tak jejich prostorové vztahy.

Návrh zákona upravoval i jiné vztahy. Vlastníci nemovitosti v památkových územích mohli nově žádat o kompenzaci nákladů a objevily se také nástroje, kterými by se dalo zakročit proti těm, kteří nechávali památky chátrat. Dále mělo dojít k propojení informací o památkách, odlehčení administrativy, zdůraznění veřejného zájmu a efektivnějším sankcím.

Výdaje na kulturu: 1 % rozpočtu Vzdělanost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda se chce přiblížit jednoprocentnímu podílu výdajů státního rozpočtu na oblast kultury jako veřejné služby.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 12

Za Sobotkovy vlády se v letech 2013–2017 přiblížily výdaje státního rozpočtu na kulturu k jednomu procentu. Vyplývá to ze schválených státních rozpočtů pro jednotlivé roky.

U zákona č. 345/2014 Sb. (.pdf, str. 2, 6), o státním rozpočtu České republiky na rok 2015 se jedná o 0,89% podíl výdajů na kulturu z celkového státního rozpočtu. Výdaje dohromady tvoří 1 218 miliard korun, pro kulturu 10,89 miliard korun.

Zákonem č. 400/2015 Sb. (.pdf, str. 2, 6), o státním rozpočtu České republiky na rok 2016 vláda schválila výdaje pro státní rozpočet částkou 1 251 miliard korun a pro výdaje ministerstva kultury 11,70 miliard korun. Procentuální podíl je 0,94 %.

V roce 2017 se procentuální podíl zvedl až na 0,97 % výdajů státního rozpočtu. Ty zákon č. 457/2016 Sb. (.pdf, str. 2, 6), o státním rozpočtu České republiky na rok 2017 stanovuje částkou 1 309 miliard korun a na ministerstvo kultury spadá 12,73 miliard korun.

Whistlebloweři Právní stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Smluvní strany se zavazují přijmout legislativní řešení ochrany oznamovatelů korupce (whistleblowerů).“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 46

Návrh zákona o ochraně oznamovatelů trestných činů (whistleblowerů) předložil jako poslanecký návrh Andrej Babiš 29. 4. 2016. Vláda vyjádřila k návrhu neutrální stanovisko a Organizační výbor ho doporučil projednat 1. 6. 2016. Stav k dnešnímu dni (20. 7. 2017) je, že ještě neproběhlo ani první čtení zákona.

Dalším pokusem o přijetí právní úpravy na ochranu oznamovatelů korupce byl vládní návrh zákona novelizující občanský soudní řád, který vláda předložila Sněmovně 17. 2. 2017. Předpoklad ministra pro lidská práva Chvojky byl, že tato novela by mohla být platná už začátkem roku 2018, pokud by prošla Sněmovnou, Senátem a podepsal by ji prezident. První čtení proběhlo koncem května tohoto roku, ale bylo přerušené, dokud se nezačne jednat o zákoně, který předložil Andrej Babiš.

Slib hodnotíme jako nesplněný, protože už není časově možné, aby byly návrh zákona o ochraně oznamovatelů trestných činů a návrh novely občanského soudního řádu projednané.

Zacházení s odpady Životní prostředí Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Předložíme novou strategii zacházení s odpady na období 2015 až 2025 a její principy podpoříme zákonnou úpravou.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 34

V prosinci 2014 vláda schválila Plán odpadového hospodářství České republiky pro období 2015–2024. Tento plán (.pdf) je klíčovým dokumentem pro realizaci dlouhodobé strategie nakládání s odpady. Strategie plánu vychází ze čtyř hlavních cílů.

Dokument byl schválen jako nařízení vlády č. 352/2014 Sb. s účinností od ledna 2015. Nový plán navázal na předchozí Plán odpadového hospodářství ČR 2003–2013, prodloužený do konce roku 2014.

V červenci 2015 schválila Sněmovna návrh novely zákona o odpadech. Novela zákona především uvedla do souladu evropské právo s českým zákonem o odpadech, neboť zapracovala změnu směrnice o bateriích a akumulátorech spolu s dalšími novými směrnicemi.

Zachování zelené nafty Životní prostředí Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zachováme tzv. zelenou naftu pro aktivně hospodařící zemědělce.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 32

Vláda skutečně schválila (.pdf) zachování vratky na spotřební daň z pohonných hmot zemědělcům již v roce 2014. Loni dokonce rozšířila (.pdf) daňové zvýhodnění pro zemědělce hospodařící v živočišné výrobě. První i druhá novela zákona o spotřební dani prošla oběma komorami Parlamentu, vláda tedy svůj slib splnila.

Zákon o odpadech Životní prostředí Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda připraví do poloviny roku 2016 novelu zákona o odpadech s cílem snížit podíl skládkovaných odpadů a naopak zvýšit úroveň recyklace odpadů, včetně odpadů biologických, na úroveň vyspělých evropských zemí.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 8

Návrh nového zákona o odpadech, u něhož ministerstvo životního prostředí deklarovalo cíl zvýšit míru recyklace odpadů a připravit ČR na zákaz skládkování od roku 2024, předložilo ministerstvo vládě v červenci 2016.

V lednu 2017 Legislativní rada vlády doporučila i přes již provedené úpravy návrh zákona vrátit ministerstvu k dopracování. Doposud vláda návrh neprojednala a zdaleka tak nebyl dokončen legislativní proces. Závazek tudíž hodnotíme jako nesplněný.

Zákon o památkách Vzdělanost Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Přijmeme také nový zákon o státní památkové péči.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 43

V současné době je platný zákon o státní památkové péči, jehož hlavním účelem je vytváření všestranných podmínek pro funkce státu při péči o kulturní památky (jejich zachovávání, vhodné využívání apod.). V roce 2015 byl předložen zákon, jenž měl doposud platný zákon rušit. Důvodová zpráva (str. 95) této předlohy uvádí:

Nezbytnost nové právní úpravy vyplývá zejména ze skutečnosti, že zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, je přes své četné novely právním předpisem již v mnohém překonaným, neboť vešel v účinnost 1. ledna 1988 a nepočítal s poměry, které nastanou již dva roky poté v souvislosti s obdobím přechodu k tržní ekonomice a s faktickým znovuzavedením institutu soukromého vlastnictví.

Proto je potřeba nastavit nově pravidla takovým způsobem, aby současný vývoj nevedl ke škodám a úbytku kulturního dědictví.Potřeba nové právní úpravy byla zmíněna i v programovém prohlášení vlády ze dne 12. 2. 2014, kde sezavázala přijmout nový památkový zákon.

V Poslanecké sněmovně se dne 12. července 2017 hlasovalo o zamítnutí vládního návrhu zákona. Potřebná byla většina 82 poslanců ze 163 přítomných, přičemž pro hlasovalo 84 poslanců, a nový zákon o státní památkové péči tak byl zamítnut. Tento bod programu tedy nebyl splněn.

Zákon o podpoře sportu Vzdělanost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Připravíme nový zákon o podpoře sportu.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 43

Ministerstvo školství na podzim předložilo novelu zákona o sportu, který následně koalice protlačila celým legislativním procesem.

Zákon nově vymezuje definice sportu, sportovní organizace, sportovce a sportovní akce, kterou rozděluje do dvou kategorií. Zákon zavedl rejstřík sportovních organizací a sportovců, jenž eviduje údaje o sportovních organizacích, které žádají o státní podporu, a v nich působících aktivních sportovcích. V rejstříku musí být uvedena i sportovní zařízení využívaná sportovními organizacemi a údaje o nich.

Zákon usiluje o zvýšení adresnosti a transparentnosti státní podpory tím, že stanovuje podrobnosti (udělování) podpory sportu ve formě dotace ze státního rozpočtu, kterou poskytuje ministerstvo školství v jím vyhlašovaných programech. Na co lze žádat státní podporu, okruh oprávněných žadatelů a časové období, stanoví podle zákona dokumentace programů. Podle zákona nesmí dostat dotaci osoba, která v uplynulých třech letech závažně porušila pravidla boje proti dopingu nebo která byla pravomocně odsouzena za nekalosti ve sportu či za dotační podvod.

Zákon dále upravuje státní podporu pro významné sportovní akce pořádané v České republice, stanovuje podmínky pro její získání v podobě předložení předpokládaného rozpočtu akce a studie proveditelnosti zohledňující finanční, materiální, personální a právní zajištění akce.

Zákon o státním zastupitelství Právní stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Prosadíme nový zákon o státním zastupitelství, který zajistí nezávislost státních zástupců při vyšetřování trestných činů, mj. stanovením pevného funkčního období pro vedoucí státní zástupce a omezením možnosti jejich odvolání na přesně stanovené důvody a na rozhodnutí nezávislého kárného senátu. Součástí nové legislativy bude i vytvoření systémových a organizačních předpokladů pro specializaci v boji se závažnou hospodářskou a finanční kriminalitou a všemi podobami organizovaného zločinu včetně korupce.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 13

Tento slib vlády je hodnocen jako nesplněný, vláda sice předložila poslancům návrh, kterým dané úpravy hodlala zavést, ten ovšem za více než rok a čtvrt neposunula ani do prvního čtení v Poslanecké sněmovně.

Vláda na svém jednání v dubnu 2016 schválila návrh zákona o státním zastupitelství. Tento návrh v sobě, budeme-li vycházet z důvodové zprávy (.pdf, str. 63), upravuje několik základních oblastí. Jednou z nich je zrušení vrchních státních zastupitelství a zřízení specializovaného útvaru zaměřujícího se na nejtěžší majetkovou a hospodářskou trestnou činnost a korupci.

Kromě této změny struktury pak má novela přinést i změny pro samotné státní zástupce. Citujme důvodovou zprávu:

„[ ...]postavení vedoucích státních zástupců, u kterých je s ohledem na snahu o zvýšení jejich nezávislosti, na snahu eliminovat riziko možného vnějšího ovlivňování zejména ze strany exekutivy a na snahu o zajištění transparentnosti jejich výběru zaváděno funkční období vedoucích státních zástupců, povinná výběrová řízení a odvolatelnost vedoucích státních zástupců pouze v rámci kárného řízení; zároveň dochází i k zavedení jejich kárné odpovědnosti pro kárné provinění vedoucího státníhozástupce (odlišné od kárného provinění státního zástupce).

Obsahově tedy návrh vychází ze závazku vlády. Problém nastává v okamžiku jeho prosazení. Jak jsme již uvedli výše, vláda jej projednala v dubnu 2016. V ten samý měsíc novela doputovala i do Poslanecké sněmovny, kde měl pokračovat legislativní proces. Od té doby se však nestalo vůbec nic. Zákon je zaparkován ve Sněmovně a čeká na zahájení prvního čtení. Je tedy zcela jasné, že návrh spadne s končícím volebním obdobím pod stůl, fakticky již není možné jej dojednat. Závazek vlády v této věci tedy hodnotíme jako nesplněný.

Závislost na fosilních palivech Životní prostředí Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Společně s opozicí navrhneme zákon o snižování závislosti na fosilních palivech za podmínky, že tím neutrpí konkurenceschopnost české ekonomiky.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 8

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) poprvé předložilo materiál nazvaný Analýza proveditelnosti legislativy v rámci snižování závislosti na fosilních palivech (.doc) na jednání vlády v září 2015. Ačkoliv byl tento materiál na programu jednání vlády (.pdf, bod 21, str. 4), vláda jeho projednání odložila (.doc, bod 21, str .5) na počátek října 2015. Nakonec byla zmíněná analýza projednána a schválena na jednání vlády dne 9. března 2016 usnesením č. 192. V uvedeném usnesení vláda také uložila ministru životního prostředí Brabcovi předložit do konce září 2016 na jednání vlády návrh zákona o snižování závislosti na fosilních palivech.

V roce 2016 si rovněž nechalo ministerstvo životního prostředí vypracovatStudii dopadů antifosilního zákona, na základě které následně přistoupil ministr Brabec k tomu, že zákon předložen nebude.

Pokud se ovšem zastavíme u zmíněné studie, tak autoři ve svých doporučeních přicházejí s následujícími body:

  • detailněji a provázaně zpracovat celkovou energetickou bilanci pro nízkofosilní energetiku,
  • podrobněji analyzovat možné dopady a redistribuční efekty do produkce přidané hodnoty, především pro situaci výraznějšího zapojení průmyslu ČR do produkce nízkofosilních technologií,
  • podrobněji specifikovat a kvantifikovat všechny nepřímé a vynucenénáklady do změny energetiky, především pro variantu Nízkofosilní.

Tedy jejich doporučení (a také závěry) nepredikovaly, že by česká ekonomika měla možným návrhem utrpět. Spíše upozorňovali na to, že by bylo třeba dalších analýz v této věci.

V lednu 2017 se předloha projednávala v tripartitě. Hlavním projednávaným tématem – jak vyplývá ze záznamu schůze tripartity (.doc, bod 1.9, str. 10) – byly dopady tzv. antifosilního zákona na sociální a podnikatelskou sféru. Ministr Brabec měl dle tohoto záznamu k problematice antifosilního zákona říci, že „... antifosilní zákon by měl být předložen na základě Programového prohlášení vlády za předpokladu, že nebude mít negativní vliv na konkurenceschopnost ČR.“ Jednací strany tripartity se následně shodly, že doporučují vládě „...zrušit úkol ministra životního prostředí předložit návrh antifosilního zákona.“ Usnesení vlády v této věci však nebylo revokováno, v platnosti je tedy stále postoj vlády z března 2016, podle nějž měl být zákon předložen. Pokud se navíc podíváme na obsah dané studie, tak ta přímo neuvádí, že by měla být snížena konkurenceschopnost české ekonomiky. Uvádí 2 varianty, ke kterým by mohlo být přistoupeno, navíc sami autoři uvádějí, že s ohledem na přidělené časové možnosti pro vytvoření koncepce by bylo třeba podrobnějšího zpracování. Slib tedy hodnotíme jako nesplněný, neboť jednak platí vládní závazek (a následné usnesení vlády). Dále studie, na jejímž základě bylo přistoupeno k nepředložení návrhu zákona, fakticky nevyvrací, že by měla být poškozena konkurenceschopnost české ekonomiky.

Změny v exekucích Právní stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Prosadíme pravidla, která posílí dozor soudu nad činností exekutorů a znemožní zneužívání exekucí a vymáhání dluhů.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 45

Soudy podle exekučního řádu vykonávají dva základní druhy dohledu nad činností exekutorů. Prvním z nich je dohled obecný, vykonávaný předsedou okresního soudu, do jehož obvodu je exekutor jmenován, spočívající v provádění pravidelných kontrol exekutorů a kontrol souladu jejich činnosti se zákony a dalšími právními předpisy.

Druhým typem dohledu je pak dohled prováděný tzv. exekučním soudem, nebo-li soudem určeným k dohledu v konkrétní probíhající věci. Exekuční soud se většinou nebude shodovat se soudem vykonávající obecný dohled, neboť je na rozdíl od prvního případu určen místem pobytu dlužníka.

Exekuční soud hraje při exekuci několik rolí. Zaprvé na žádost exekutora nařizuje exekuci a pověřuje jej vedením exekuce, dále rozhoduje o případném vyloučení exekutora, zatřetí pak v případě nečinnosti exekutora může rozhodovat o odkladu či zastavení exekuce.

Co se týče slibu vlády spočívajícím v posílení dozoru soudů nad činností exekutorů, současná vláda doposud nepředložila žádnou novelu exekučního řádu řešící tuto problematiku. Vyjádřila pouze souhlas k senátnímu návrhu novely exekučního řádu, která by zavedla teritorialitu exekutorů, podle které by si věřitelé nemohli jako doposud k vymožení své pohledávky vybrat jakéhokoliv exekutora se sídlem v ČR nezávisle na sídle exekutora, nýbrž pouze takového, jehož sídlo se nachází v soudním obvodu dlužníka (§ 28). Senátní návrh však již přes dva roky leží v Poslanecké sněmovně.

Co se týče druhé části výroku, vláda ani v tomto případě prozatím nepředložila Sněmovně žádný legislativní návrh. Ministerstvo spravedlnosti jako orgán zabývající se touto problematikou předložilo na vládní úrovni dvě předlohy do připomínkového řízení, ani jedna z nich se však prozatím nedostala na jednání vlády.

Návrh ministerstva spravedlnosti spočívá v několika úpravách postupu při vedení exekuce, které posilují postavení dlužníků. Mezi tyto kroky patří automatické spojení dvou a více exekucí vedených proti dlužníkovi u jednoho exekutora (.docx, str. 24, § 35) či povinnost exekutora zastavit exekuci v případě, že bude alespoň dva roky bezvýsledná (.docx, str. 37, § 55 odst. 7).

Zpřesnění ústavy kvůli přímé volbě Právní stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Prosadíme novelizaci Ústavy ČR, která v návaznosti na zavedení přímé volby prezidenta zpřesní práva a povinnosti jednotlivých ústavních aktérů v zájmu uchování parlamentního charakteru české demokracie založené na svobodné soutěži politických stran.“

Programové prohlášení vlády, únor 2014, str. 44

Během funkčního období Sobotkovy vlády nebyla prosazena žádná novelizace Ústavy ČR, tedy ani ta, která se týká zpřesnění práv a povinností jednotlivých ústavních aktérů v návaznosti na zavedení přímé volby prezidenta.

Diskuze o novelizaci Ústavy ČR byly započaty na základě změny způsobu volby prezidenta ČR, který byl až do roku 2012, resp. 2013 (první přímá volba prezidenta) volen nepřímo oběma komorami Parlamentu ČR. Novela Ústavy, zahrnující přímou volbu prezidenta, řešila právě jen způsob volby a možnosti kandidatury, nikoliv změnu pravomocí apod., což postupně otevřelo diskuze o jejich posílení (např. návrh Davida Ratha o učinění prezidenta vrcholným orgánem výkonné moci, sněmovní tisk č. 907/0) či oslabení (návrh Karoliny Peake o zrušení prezidentovy pravomoci udělit amnestii, sněmovní tisk č. 1075).

V roce 2015 byl podán návrh na novelu ústavního zákona (.pdf) týkající se neslučitelnosti některých funkcí (např. poslanec a člen vlády), tzv. klouzavého mandátu, a některých pravomocí prezidenta. Návrh ovšem čeká na první čtení v Poslanecké sněmovně. Doposud proběhly jen tzv. kulaté stoly s odborníky o revizi Ústavy ČR.

Sliby vlády Andreje Babiše ověřujeme díky grantové podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.