Že tento puč proběhl, že byl připravovaný dvěma lidmi, kteří se pravděpodobně dopustili podvodu na Vítu Bártovi a na straně Věci veřejné, to koneckonců to před týdnem potvrdil i prvoinstanční soud v této kauze.
Soud se opravdu přiklonil k této verzi událostí z loňského jara.
Peake mluví o puči, který měl proběhnout diskreditací Víta Bárty a následnou změnou ve stranickém vedení na zasednání klubu VV. Poslanci Kočí a Škárka podle této verze měli od Bárty vylákat půjčky, které následně, podle plánu, prohlásili za úplatky.
Odůvodnění rozsudku (.pdf) nad poslanci Bártou a Škárkou, které vydal Obvodní soud pro Prahu 5, mluví o tom, že Kočí a Škárka "si o peníze řekli právě s úmyslem [Bártu] zdiskreditovat" (str. 26) a že " jednoznačně z provedeného dokazování vyplývá [motivace]upozadit vliv Víta Bárty, [...] případně rozštěpit poslanecký klub ". (str. 22). Jednalo se tedy o přípravu "puče" ze strany (alespoň) dvou lidí.
Pokud jde o to, zda se Škárka a Kočí pravděpodobně dopustili podvodu, Škárka byl soudem za podvod odsouzen a u Kočí soud spontánně vyjádřil podezření, že se podvodu dopustila (str. 23). Že šlo o podvod i na straně Věci veřejné, je zjevné z toho, že diskreditace Víta Bárty měla poškodit jeho pozici ve stranickém vedení. "Uvedeni v omyl" měli být právě straníci, resp. členové klubu. Peake má tedy pravdu, soud tuto verzi událostí "potvrdil" (přiklonil se k ní).
Pokud vím, pan Habarta neměl kvalifikaci na to, aby se mohl stát jmenovaným šéfem SŽDC (Správy železniční dopravní cesty, pozn.).
Výrok Karolíny Peake hodnotíme na základě mediálních zpráv a podmínek výběrového řízení na daný post jako pravdivý.
Po odchodu Jana Komárka v září 2010 byl Pavel Habart pověřen tehdejším ministrem dopravy Vítem Bártou řízením Správy železniční a dopravní cesty (SŽDC). Post generálního ředitele však nemohl obsadit, neboť neměl dostatečnou praxi v železniční dopravě. Důležité je, že tedy byl pouze jmenován správcem.
Teprve v únoru 2012 bylo vypsáno nové výběrové řízení (.pdf) na pozici generálního ředitele. Mimo jiné musel mít uchazeč ukončené vysokoškolské vzdělání ekonomického, dopravního, technického či právního zaměření, praxi při řízení provozu drah, minimálně pětileté manažerské zkušenosti a také zkušenosti se zadáváním veřejných zakázek.
Stejně jako nemohl být Pavel Habart jmenován generálním ředitelem v roce 2010, nesplňoval taktéž podmínky patřičného vzdělání a praxe při tomto výběrovém řízení. Post nakonec obsadil Jiří Kolář, který dosud působil v představenstvu Českých drah.
(Že pokud zastabilizujeme tuto vládu a ta se bude chovat normálně a čitelně, bude prezentovat nejenom to, co za ty poslední dva roky udělala,) a nebyly to jenom škrty, zdaleka to nejsou jenom škrty, jsou to obrovské změny v legislativě, od zákona o veřejných zakázkách, přes trestní odpovědnost právnických osob, řada protikorupčních právních předpisů, (...)
Vláda skutečně vytvořila zmíněné předpisy i řadu dalších dle protikorupční strategie.
Poslankyně Peake zmiňuje dva konkrétní zákony: od voleb 2010 legislativním procesem prošly tři samostatné novely zákona o veřejných zakázkách, zejména vládní návrh z dubna 2011. Na konci loňského roku byl vyhlášen zákon o trestní odpovědnosti právnických osob.
Následně mluví Peake o řadě protikorupčních právních předpisů. Priority Protikorupční strategie (.pdf) vlády zahrnují, kromě dvou zmíněných, tvorbu mnoha dalších přepisů. Některé jsou již schváleny a vyhlášeny, jako zákon o Generální inspekci bezpečnostních sborů, novela zákona o zaměstnanosti (regulace činnosti pracovních agentur) či novela trestního zákoníku, zpřísňující tresty za korupční jednání.
K naplnění cílů většiny prioritních bodů protikorupční strategie však zatím nedošlo: nejsou ani projednávány parlamentem. Jde o zákon chránící oznamovatele korupce, novelu zákona o obcích, z. o krajích a z. o hl. m. Praze, zavedení testů spolehlivosti úředníků, aj. Ani vládní přehled plnění (.pdf) strategie zatím neuvádí mnoho "splněných" legislativních návrhů. Vláda některé tzv. protikorupční právní předpisy již předložila a nyní čeká na legislativu. V projednávání je například novela tiskového zákona (zneužívání radničních publikací).
Vznikla tedy, jak pravdivě tvrdí Peake, řada předpisů, které se vláda zavázala předložit jako protikorupční opatření. Zároveň má řada, byť krátká, již podobu platných zákonů.
Rozhodně to nebyly pouze Věci veřejné, které se na té diskreditaci (vlády, pozn.) a na té mlze těch konfliktů (ve vládě, pozn.) podílely.
Karolína Peake připomíná některé vládní kauzy z minulosti, které k dobrému jménu vlády rozhodně nepřispěly. Je pravda, že velká část vládních afér, jako např. neúčast TOP09 na jednání vlády, se točila kolem Věcí veřejných. Avšak mezi ministry ostatních stran nalezneme rovněž mnoho diskreditujících událostí.
Připomeňme např. kauzu Promopro ohledně financování služeb spojených s českým předsednictvím Radě EU, která vrazila klín mezi ODS a TOP09, konkrétně mezi ministry Vondru a Kalouska.
První člen vlády, který rezignoval na svou funkci, byl Pavel Drobil (ODS). Během svého působení na Ministerstvu životního prostředí byl nařčen z manipulací se zakázkami Státního fondu životního prostředí.
Další spor mezi ministry ODS a TOP09 přineslo odvolání ministra zemědělství Fuksy. Ten byl odvolán premiérem pro nedostatek odbornosti. Ministr Kalousek však uvedl, že pravým důvodem odvolání by stranický boj uvnitř ODS.
Mezi další skandály patří aféra bývalého ministra Kocourka (ODS), který rezignoval poté, co vyšlo na povrch, že své ženě při rozvodovém řízení zatajil 16 mil Kč.
Veřejnost nelibě nesla i fakt, že bývalý ministr kultury Besser (TOP09) zatajil některé skutečnosti ve svém majetkovém přiznání. Ministr Besser rovněž rezignoval na svou funkci.
Před týdnem (vyřčeno 22.4.2012, pozn.), před nedávno ukončenou koaliční krizí, došlo k revizi koaliční smlouvy a celá řada věcí se tam upravila.
Koaliční smlouva současné vlády byla uzavřena mezi ODS, TOP09 a VV 12. dubna 2010. Tzv. Dodatek ke koaliční smlouvě byl vládou přijat 30. června 2011.
10. dubna 2012 jednala vládní koalice o situaci ve vládě a ukončila tak vládní krizi, o níž Karolína Peak hovoří, spojenou se záměrem grémia VV odvolat své tři ministry z vlády (grémium VV se takto vyslovilo 3.dubna).
10. dubna dopoledne se sešla zvlášť vedení všech koaličních stran a odpoledne pak došlo k jednání koalice, na kterém byla dle dostupných informací projednána revize koaliční smlouvy.
Dle slov premiéra Nečase byly ze smlouvy vyřazeny některé body, které nelze z časových nebo ekonomických důvodů naplnit, např. školné.
Dle informací z 10. dubna měla být tato revize jednotlivými ministry prostudována do 13. dubna a koaliční partneři plánovali, že bude 18. dubna schválena na K9. Informace o schválení revize ve formátu K9 nelze v dostupných zdrojích dohledat a revize koaliční smlouvy nebyla zařazena do programu ani na jednání vlády 18. dubna. Na stránkách Vlády ČR také žádný další, nový dodatek ke koaliční smlouvě nelze dohledat.
Ačkoliv 10. dubna skutečně došlo k pozměnění koaliční smlouvy (schválení této revize ani její znění však nelze dohledat), musíme výrok Karolíny Peak hodnotit jako nepravdivý, jelikož jednání o revizi koaliční smlouvy se odehrálo až po vládní krizi, o níž vicepremiérka Peak hovoří, nikoliv před ní.
Pro úplnost je nutné dodat, že koaliční smlouva byla v souvislosti s rozštěpením strany Věci veřejné touto stranou vypovězena k úterý 24. dubna.
Pokud vím, tak loni Občanská demokratická strana z toho, že skutečně někteří její členové organizovali puč ve Věcích veřejných, vyvodila politické důsledky, odvolala svého poslance, předsedu poslaneckého klubu Petra Tluchoře.
V minulém roce byl skutečně Petr Tluchoř odvolán, respektive nahrazen ve své funkci předsedy poslaneckého klubu Zbyňkem Stajnurou. Problém tohoto výroku ale spočívá ve spojování odvolání s organizací "puče" ve Věcech veřejných.
Tato kauza je v současnosti objektem soudního řízení a tudíž se pořád vyšetřují všechny okolnosti případu včetně potencionálního zapojení některých členů ODS, a nedá se tedys určitostí říct, jestli byl do této kauzy skutečně Petr Tluchoř zapojen.
Další problematickou rovinou je pak také samotné nahrazení Petra Tluchoře, které nemuselo mít nutně příčinu v této kauze, ale i v dalších souvislostech, jako je například jeho kritický postoj ke koalici ODS s VV nebo vnitrostranická rivalita. V oficiálních vyjádřeních ze strany ODS se nám nepodařilo najít zmínku o tom, že by hlavní důvod k nahrazení Petra Tluchoře měl být organizovaní tzv. puče ve VV.
Motivaci k odvolání Petra Tluchoře nemůžeme tedy z veřejných zdrojů dohledat bez toho, aniž bychom se pustili do roviny spekulací, a proto označujeme výrok za neověřitelný.
(Václav Moravec: Stejně tak jste říkala v tomto pořadu, od 1. ledna 2013 by mohlo specializované státní zastupitelství v rámci Nejvyššího státního zastupitelství bojovat proti korupci a to stále ještě není paragrafované znění toho zákona.) Tam je to ve fázi věcného záměru zákona, (právě jsme jej probírali minulý týden s kolegy ministry na vládním výboru pro boj s korupcí.)
Podle tiskové zprávy ministerstva spravedlnosti takový věcný záměr (.doc) existuje a obsahuje mj. zmiňovanou úpravu. Výrok je tedy pravdivý.
Tisková zpráva ministerstva spravedlnosti výslovně v bodu dva uvádí:
"Zřízení zvláštního útvaru pro boj s korupcí, závažnou finanční kriminalitou a terorismemVznikne specializovaný útvar státního zastupitelství pro boj s korupcí, který sdruží nejkvalitnější státní zástupce z okresních, krajských a vrchních státních zastupitelství. V čele útvaru bude stát náměstek nejvyššího státního zástupce, a to pouze po dobu jednoho – rovněž desetiletého – funkčního období. Jmenování náměstka bude nezávislé na politické moci. Jednotliví státní zástupci budou k útvaru přiděleni Nejvyšším státním zástupcem na 7 let s tím, že toto jmenování bude moci být i opětovné." První část výroku o stavu ve fázi věcného záměru tedy hodnotíme jako pravdivou.
(Tam je to (návrh na zřízení specializovaného státního zastupitelství pro boj s korupcí, pozn.) ve fázi věcného záměru zákona,) právě jsme jej probírali minulý týden s kolegy ministry na vládním výboru pro boj s korupcí.
První část výroku jsme zpracovali výše, druhou část ovšem musíme hodnotit jako neověřitelnou.
Věcný záměr opravdu existuje, nicméně o vlastním projednání tohoto věcného záměru zákona o státním zastupitelství ve Vládním výboru pro koordinaci boje s korupcí neexistuje zatím zápis, a toto tvrzení je tak neověřitelné. Nechceme tímto naznačit, že takové jednání se neudálo. Chceme pouze postupovat v souladu s metodikou demagog.cz, který ověřuje tvrzení politiků na základě veřejně dostupných zdrojů a tedy upozornit, že o jednání dosud neexistuje žádný záznam, a občan je odkázán pouze na dobrou víru.
