LIDEM

Neexistuje závazný předpis, který by Pavlem Dobešem zmíněná kritéria definoval.Informace k velkým zakázkám z minulosti jsme rovněž ve veřejně přístupných zdrojích nenalezli.

Nová Směrnice SŽDC č. 53 (.pdf, 1.červen 2012) o zadávání veřejných zakázek umožňuje používat (str. 40) i jiná kritéria, než cenu. Dobeš ale hovoří o "velkých zakázkách" a podle jeho předchozího výroku můžeme soudit, že má na mysli zakázky o objemu přes miliardu korun. K takovým jsme bohužel nenašli výzvy, které by hodnotící kritéria uváděly. Nelze také ověřit, zda do budoucna bude SŽDC takto zakázky skutečně zadávat. Výrok je tedy neověřitelný.

Dodejme, že kritéria pro menší zakázky (rozsah kolem 10 milionů korun) byla v minulosti různá. Např. ještě před příchodem ministra Dobeše do úřadu zadávalo SŽDC zakázky jako rekonstrukce přejezdového zařízení (pdf, str. 5) nebo nákup herbicidů (.pdf, str. 5), ve kterých byla hodnocena pouze cena. Pokud nešlo o "100% cenu", byla kritéria, např. u zakázky SVK Mělník - Děčín - Prostřední Žleb (.pdf, str. 6) jiná, než uvádí Dobeš.

Výrok ministra Dobeše je neověřitelný, neboť jak harmonogram prací, tak konkrétní zmíněné kroky nelze dohledat ve veřejně dostupných zdrojích.

Konkrétní harmonogram prací na dálnici D47 nelze dohledat. 18. května se v článku pro Novinky.cz vyjádřil ministr Dobeš ve smyslu k nastartovaným opravám, že "v této chvíli je ještě předčasné uvést konkrétní termín (pozn. zahájení oprav) . Tam, kde se objevily závady, byly provedeny kontrolní vrty. Máme ale zájem, aby kontrolu složení podloží provedly i zahraniční laboratoře a to nějaký čas potrvá." Ve stejném textu pak ministr poukazuje na nemožnost využití uzavírek, a to z důvodu blížícího se fotbalového mistrovství Evropy - podle ministra Dobeše není možné komplikovat fanouškům cestu na tento šampionát.

Ministrem popsané stavební práce nejsou nikde přesně popsány, tudíž jeho výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Máte-li však s touto dálnicí a pracemi na ní osobní zkušenost, rádi toto hodnocení na základě Vašich informací aktualizujeme.

Výrok Karolíny Peake je zavádějící. Novela zákona skutečně měla vstoupit v účinnost již k 1. lednu 2012, nicméně jako příčinu tohoto opoždění vidí Peake pouze sociální demokraty, což není vzhledem k dohledaným materiálům zcela přesné.

Novela zákona, tak jak byla puštěna do legislativního procesu, skutečně měla vstoupit v účinnost k 1. lednu 2012. Historie návrhu novely zákona je následující. Vláda předložila návrh Poslanecké sněmovně 23. května 2011. 1. čtení proběhlo 7. června 2011, následně byl návrh přikázán do výborů, konkrétně do Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a do Hospodářského výboru. Oba výbory projednávání přerušily a pozměňovací návrhy přijaly 25. října 2011. 2. čtení proběhlo 26. října. 3. čtení bylo postoupeno 4. listopadu 2011 (hlasování).

Návrh dále putoval do Senátu. Zde dorazil 22. listopadu 2011 a po pozměňujících návrzích z výborů (Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu; Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí; Ústavně právní výbor) proběhlo dne 14. prosince 2012 hlasování a návrh byl Poslanecké sněmovně vrácen s pozměňujícími návrhy.

Sněmovna pak hlasovala o návrhu 31. ledna 2012, kdy setrvala na svém původním názoru a novelu schválila (hlasování).

Transparency International vyzvalo (.pdf) 24. října 2011 poslance, aby nepodporovali pozměňovací návrhy Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny, neboť se obávali zkomplikování procesu přijímání této novely. Na jednání Hospodářského výboru dne 25. října 2011 pak členové výboru pro jednotlivé pozměňovací návrhy hlasovali, a to poměrně jednotně. Nelze tak tvrdit, že by za jednáním výboru stáli pouze sociální demokraté.

Výrok Karolíny Peake je zavádějící. Novela zákona o veřejných zakázkách prošla dohromady za asi 8 měsíců. Z této doby v Senátu strávila asi 3 týdny, což nelze považovat za obstrukci. Co se týká výtky poslankyně Peake směrem k pozměňovacím návrhům, tak ty např. v Hospodářském výboru Poslanecké sněmovny prosazovali poslanci napříč politickým spektrem a nelze tak tvrdit, že za zdržení při přijímání zákona může pouze ČSSD.

Za odsouzené (i když stále nepravomocně) koaliční politiky (dnes již bývalé) můžeme považovat Víta Bártu a Jaroslava Škárku. Z trestného činu byl rovněž obviněn pražský zastupitel Jan Kalousek (ODS) (viz dále). Vzhledem k těmto faktům považujeme výrok za pravdivý.

Poslanci Vít Bárta a Jaroslav Škárka byli 13. 4. 2012 odsouzeni Obvodním soudem pro Prahu 5.

Zpěvák Jan Kalousek byl na základě vyšetřování vedeném Policií ČR obviněn z pojistného podvodu. Vyšetřování bylo s návrhem na obžalobu dále postoupeno Obvodnímu státnímu zastupitelství pro Prahu 1, které v případu dále rozhodne.

Výrok Karolíny Peake je pravdivý, zákon o veřejných zakázkách platný od 1. dubna 2012 tuto změnu skutečně přináší.

Zákon o veřejných zakázkách vstoupil v platnost 1. dubna 2012. Jednou z novinek, kterou přináší, je skutečně zrušení tzv. losovaček. V novele zákona (s. 63 - 64) jde o nahrazení §61, který doposud tento výběr umožňoval, úpravou novou, která s losovačkami již nepočítá.

Výrok poslankyně Peake je pravdivý, neboť zmíněné body jsou již skutečně prosazeny.

Na tiskové konferenci 14. února 2012 vystoupila Karolína Peake s premiérem Nečasem a prezentovali vládní boj proti korupci. Mimo jiné také zaznělo: " Například úplatek při zadávání veřejné zakázky a při veřejné soutěži byla předtím sazba odnětí svobody jeden až pět let, nyní je to dva až osm. A tam, kde byla zvýšená dva až osm, tak tam je to tři až deset let."

6. prosince 2011 přehlasovala Poslanecká sněmovna veto prezidenta Klause a přijala zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízeních proti nim.

1. dubna 2012 pak vstoupila v platnost novela zákona o veřejných zakázkách.

V platnosti je už také zavedeno zpřísnění pravidel pro rozhodčí doložku.

Jak Karolína Peake v rozhovoru pro Novinky.cz, tak i Kateřina Klasnová v rozhovoru pro časopis Týden, potvrdily, že Karolína Peake byla svědkyní Kateřině Klasnové na její svatbě s Vítem Bártou v červenci 2010.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, neboť jeden z hlavních bodů volebního programu VV týkající se přímé demokracie, obecné referendum, do legislativy prosazen nebyl. Níže se můžete podívat na podrobnější analýzu jednotlivých bodů volebního programu VV.

Volební programVV týkající se přímé demokracie obsahuje následující body:

1. Budeme prosazovat ústavní zákon o referendu.
2. Zjednodušíme možnost iniciovat referendum občany.
3. Jsme pro přímo voleného prezidenta i pro přímou volbu hejtmanů a starostů.
4. Prosadíme změnu současného volebního zákona do Poslanecké sněmovny, který porušuje pravidlo o rovnosti hlasů. Budeme požadovat změnu směrem k větší osobní odpovědnosti politiků.
5. Na základě změny současného systému se zasadíme o možnost odvolatelnosti politiků.

Ad 1. a 2. Vláda 28.3.2012 schválila Návrh ústavního zákona o celostátním referendu, který byl postoupen k projednání v rámci Ústavně právního výboru a čeká na další jednání v Poslanecké sněmovně. Mezi nejvíce diskutované body tohoto zákona patří např. nutnost schválení konání referenda Parlamentem a také minimální 50% voličská účast. Co se týče samotné iniciace referenda občany je v čl.2 tohoto Návrhu uvedeno: "Návrh na konání celostátního referenda je oprávněn podat každý občan České republiky, který dosáhl věku 18 let, podpoří-li jeho návrh petice podepsaná nejméně 250 000 občany České republiky, kteří dosáhli věku 18 let."

V tomto ohledu tedy jistě nemůžeme říci, že by byl zákon o obecném referendu prosazen do legislativy..

Ad 3. 4. Ústavní zákon zavádějící přímou volnu prezidenta byl vyhlášen 12. 3. 2012 ve Sbírce zákonů v částce 28 pod číslem 71/2012 Sb. Přímá volba starostů a hejtmanů a případná úprava volebního zákona je potom reflektovánav programovém prohlášení vlády (pdf.), které říká, že: "Vláda zajistí zpracování analýzy s cílem vytvořit podmínky pro možnou přímou volbu starostů v malých obcích, popřípadě v ostatních typech územních samosprávných celků. Zároveň vláda připraví návrh volebního kodexu, který komplexně upraví organizaci všech druhů voleb konaných v České republice s možností elektronického hlasování ve volbách."

Vláda 14.3 2012 schválila Návrh věcného záměru volebního zákoníku (volebního kodexu), který si klade za cíl sjednotit všechny volební zákony do jednoho právního předpisu. V tomto kodexu je potom mimo jiné řešena otázka elektronických voleb či úprava přímé volby starostů v obcích s méně než 1500 obyvateli. Otázkou zůstává, jak si vyložit tento výňatek z programu VV "Prosadíme změnu současného volebního zákona do Poslanecké sněmovny, který porušuje pravidlo o rovnosti hlasů". Nutno podotknout, že volební kodex nijak neupravuje stávající volební systém do Poslanecké sněmovny a tedy ani žádným způsobem neovlivňuje přepočet jednotlivých hlasů. Přímá volba hejtmanů pak také není součástí tohoto kodexu.

Ad 5. Tento bod je formulován velmi obecně a není příliš jasné, jakou cestou a na základě jakých principů by měli být politici odvolatelní. Ani v samotném programovém prohlášení vlády není tato idea nijak reflektována. Vzhledem ke slovnímu spojení "zasadíme se", které VV užívají ve svém programu však není ověřitelné do jaké míry se snaží o realizaci této ideje.

Jediný bod, který je skutečně prosazen do legislativy, je tedy přímá volba prezidenta. VV ale měly prvků přímé demokracie v programu více a výrok Karolíny Peake tedy hodnotíme jako zavádějící.

Výrok Karolíny Peake hodnotíme na základě analýzy sněmovních tisků Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR jako pravdivý.

Historicky první návrh na zavedení přímé volby prezidenta ČR předložili v roce 2001 poslanci KDU-ČSL a Unie Svobody.

Od té doby zde byla opravdu opakovaná snaha z různých stran politického spektra o prosazení této změny:

- r. 2002 - návrh Unie Svobody, KDU-ČSL, ČSSD

- r. 2002 - návrh ODS

- r. 2003 - návrh Unie Svobody, KDU-ČSL

- r. 2003 - vládní návrh (ČSSD, KDU-ČSL, Unie Svobody)

- r. 2007 - návrh ČSSD

- r. 2008 - návrh SZ

- r. 2009 - vládní návrh (ODS, KDU-ČSL, SZ)

- r. 2010 - návrh ČSSD.

Všechny tyto pokusy o novelu ústavy směřující k zavedení přímé volby prezidenta byly neúspěšné.

Výrok Karolíny Peak je tedy pravdivý, teprve v roce 2011 sněmovna přijala vládní návrh, schválený později také senátem a podepsaný prezidentem, na jehož základě bude poprvé v historii České republiky volen v roce 2013 prezident v přímých volbách.

Výrok hodnotíme jako pravdivý neboť součástí programového prohlášení (pdf.) vlády je mimo jiné právě závazek rozšíření pravomocí NKÚ na kontroly obcí a krajů. Konkrétně se jedná o tuto pasáž: "Vláda se zavazuje navrhnout, aby byla doplněna Ústavou stanovená působnost Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), a to o oprávnění NKÚ kontrolovat nakládání s majetkem územních samosprávných celků (krajů a obcí) a dalších veřejnoprávních korporací." Již 27. dubna 2011 vláda schválila Novelu zákona o Nejvyším kontrolním úřadu, Poslanecké sněmovně byl potom tento návrh předložen 9.5.2011 jako Sněmovní tisk 352/0. V průběhu jednání v Poslanecké sněmovně byl návrh zákona přikázán k projednání jednotlivým výborům, další projednávání návrhu tohoto zákona je na pořadu 38. schůze, tedy od 24.4.2012. Vzhledem k tomu, že je tento návrh již na pořadu jednání poslanecké sněmovny hodnotíme výrok jako pravdivý.