Nez.

Andrej Babiš navštívil Šumavu spolu s ministrem životního prostředí Brabcem 19. července 2019. Důvodem jejich návštěvy byla především kůrovcová kalamita a kvůli výskytu tetřeva uzavřená oblast hraničního přechodu Modrý sloup, která by se mohla částečně zpřístupnit. Ještě dříve, v květnu 2019, Babiš navštívil Vysočinu, kde je kůrovec také přemnožen. „Bohužel, v minulosti jsme to trochu zanedbali, ale mám pocit, že teď skutečně děláme maximum pro to, abychom kůrovce perspektivně porazili, a to různými způsoby,“ řekl po návštěvě Vysočiny premiér.

O zlepšení kalamitních stavů v českých lesích se píše už v programovém prohlášení vlády. Vláda například 30. července 2019 schválila dotační program, který by měl kompenzovat nižší příjem vlastníků lesů způsobený kůrovcem. Vlastníkům lesů by se tak tento rok mělo dostat 1,5 miliardy.

Původní návrh rozpočtu Ministerstva zemědělství pro rok 2020 byl pak stanoven na 23 miliard korun. Nakonec ale bude rozpočet navýšen o miliardu. Dohodli se tak ministryně financí Schillerová a ministr zemědělství Toman na schůzce 5. srpna 2019, krátce po návštěvě Šumavy vládní delegací. Ministerstvo zemědělství původně požadovalo navýšení rozpočtu o 1,5 miliardy.

Z dojednané miliardy půjde 700 milionů korun na podporu lesního hospodářství a 300 milionů na dotace do vodního hospodářství. „Peníze, které jsme dnes vyjednali, chceme použít zejména na boj s kůrovcem a obnovu lesů po kalamitě," řekl ministr Toman po schůzce. Ministerstvo bude v roce 2020 pracovat s rozpočtem ze státních zdrojů ve výši 24 miliard. Celkový rozpočet je plánován na 55,9 miliard, což je o 1,5 miliardy méně než letos. Ministerstvo má také možnost požádat o další peníze v případě řešení mimořádných událostí, zejména v boji s kůrovcem.

V rozhovoru pro Deník N 17. září 2019 Radka Maxová kritizovala nedostatek financí na sociální služby a poukázala na přidanou miliardu Ministerstvu zemědělství na boj proti kůrovci. Radka Maxová byla dříve předsedkyní Výboru pro sociální politiku PSP ČR.

O nízké kvalitě sociálních služeb Maxová mluvila i v námi ověřované Výzvě Seznamu 27. září 2019.

V diskuzních materiálech (.pdf, str. 2) dostupných na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí se píše: „Dalším neuralgickým bodem je i samotný proces podávání žádosti o dotaci.“ Dále, o pár řádků níže, najdeme i tvrzení: „Samotný proces také způsobuje to, že příjemci dotačních prostředků, reálně získají finanční prostředky do konce 1. kvartálu, a tím se často dostávají do finanční tísně a musí si brát finanční půjčky na překlenutí tohoto období.“

Toto nám potvrdí i např. § 3 nařízení vlády č. 98/2015 Sb. o provedení § 101a zákona o sociálních službách:

„(1) Přiznanou dotaci převede ministerstvo na účet kraje ve dvou splátkách, a to

a) do 15. března kalendářního roku, na který je dotace poskytována, ve výši 60 % přiznané dotace,

b) po podání průběžného přehledu, nejpozději do 30. června kalendářního roku, na který je dotace poskytována, ve výši 40 % přiznané dotace.

(2) V mimořádných případech, zejména v období rozpočtového provizoria nebo v případě navýšení prostředků státního rozpočtu, lze dotaci vyplatit i v jiné lhůtě.“

Je tedy pravda, že příjemci mohou trpět finanční tísní, pokud se první splátka dotace připíše na účet až v nejzazší možný termín. Personální problémy nastávají právě v tomto období. „První půlrok nemůžeme hospodařit s penězi, takže lidé jsou na základním platu a doufáme, že budeme moct dát odměny v momentě, kdy se dozvíme, jaká je částka,“ vysvětluje běžnou praxi ředitelka společnosti DUHA Eva Brožová pro ČT24. Dále dodává, že by pomohlo, kdyby měli jistotu, že potřebný obnos dostanou. „Většina lidí potom odchází, hledá práci s vyšším výdělkem, tady si tolik peněz prostě nevydělá, jen kvůli penězům se to dělat nedá,“ říká asistentka společnosti DUHA Tereza Zetková.

Jak se poskytovatelé sociálních služeb vyrovnávají s výpadkem dotací v Karlovarském kraji, popisuje pro Demagog.cz Veronika Hrnková, sociální pracovnice z Centra pro dítě a rodinu Valika, z.s.: „Pro fungování v době, kdy nejsme zajištěni dotací, nám Karlovarský kraj zapůjčí potřebné peníze. Tyto peníze následně vracíme, jakmile je vyplacena dotace.“

Dále poskytovatelé situaci řeší formou úvěru či zavedením minimální mzdy. S tím potom souvisí odchod pracovníků (viz výše). Nabírání pracovníků na dohodu o provedení práce je další racionální cesta, jak snížit náklady. Pokud zaměstnavatel podepíše se zaměstnancem DPP a měsíční odměna zaměstnance bude do 10 000 Kč, pak nemusí platit sociální a zdravotní pojištění.

Situaci také zhoršilo, když vláda Andreje Babiše (ANO) rozhodla o navýšení platů pro pracovníky v sociálních službách až poté, co poskytovatelé požádali o dotace. V roce 2019 proto chyběly peníze plošně, na celém území ČR. Tento problém má pro příští rok eliminovat slíbené řešení (video, čas 5:23).

Dle tiskové zprávy (.pdf) Ministerstva práce a sociálních věcí k 1. srpnu ministerstvo připravuje novelu zákona o sociálních službách č. 108/2006 Sb., ke které ustanovilo pracovní skupinu.

Dle tiskové zprávy byla do této skupiny přizvána za Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR jeho předsedkyně Bc. Dagmar Žitníková. Později za zástupce OSZSP byla jmenována Bc. Jana Hnyková, která se ke svému jmenování a k probíhajícím jednáním vyjádřila na webu OSZSP, kde uvedla, že se pracovní skupina má setkávat každý týden až do konce září.

Na půdě Senátu se uskutečnila k připravované novele 16. září konference ve spolupráci s MPSV a 25. září se na půdě Poslanecké sněmovny uskutečnil kulatý stůl k tomuto tématu za účasti ministryně práce a sociálních věcí. Na tomto kulatém stolu pronesla (.mp3, čas 18:50) Jana Maláčová větu: „Ono to bylo posíláno na poslední chvíli, protože se ta pracovní skupina se potkává každé úterý..."

Dle § 39 jednacího řádu Poslanecké sněmovny je člen vlády povinen dostavit se na schůzi výboru, pokud je o to výborem požádán. Dobrovolně se však může účastnit i v ostatních případech. Pokud pak výbor netrvá na osobní účasti ministra (ministryně), může se ministr nechat zastoupit jiným členem vlády či svým náměstkem. Dle jednacího řádu tedy skutečně není možné nechat se zastoupit ředitelem odboru.

Radka Maxová mluví o době, kdy byla předsedkyní výboru pro sociální politiku. To bylo období od 29. listopadu 2017 do 2. července 2019. Paní ministryně Maláčová v tomto období nedorazila na jednání výboru celkem desetkrát z 22 zasedání. Ve dvou případech se jednalo o mimořádnou schůzi, na kterých nebyl žádný zástupce MPSV. Ovšem pouze v jediném případě místo sebe neposlala náměstka, ale ředitele odboru. Stalo se tak na jednání č. 16 dne 27. září 2018. Přítomen byl ředitel odboru sociálních služeb MPSV David Pospíšil (.pdf, str. 1). Kvůli nepřítomnosti ministryně Maláčové bylo přerušeno (.pdf, str. 2) projednávání bodu Informace o Metodické příručce pro sociální kurátory pro děti a mládež z roku 2016 a Metodické informaci k některým otázkám vztahujícím se k umístění dětí v ZDVOP a pobytu dětí v těchto zařízeních. V jednom případě pak dorazila ministryně Maláčová na schůzi v průběhu (.pdf, str. 3) jednání, ovšem i tehdy byli přítomni náměstci.

Výrok tak hodnotíme jako zavádějící. Z výroku Radky Maxové vyplývá, že ministryně Maláčová poslala jako svůj zástup ředitele odboru hned několikrát. Ve skutečnosti se tak však stalo pouze jednou. Ve všech zbývajících případech dorazila buď samotná ministryně nebo pověřený náměstek.

Ve dnech, kdy ministryně Maláčová nebyla přítomna na jednání výboru, tj. 27. září, 24. a 25. října, 22. listopadu 2018, 20. února, 13. a 27. června 2019 (vše .pdf), neměla plánovanou účast na jednání výboru uvedenou ani ve svém harmonogramu. Ministryně Maláčová rovněž nebyla přítomna na schůzích 20. února a 7. června 2019, jednalo se však o mimořádné schůze. Na řádnou 30. schůzi (.pdf. str. 3) se dostavila až v průběhu projednávání 2. bodu, ačkoliv má v harmonogramu uvedeno, že se schůze účastní od 9:00.

Vůči jednání Maláčové bylo vzneseno několik výtek. Poslanci přítomní na 25. schůzi Výboru pro sociální politiku vyjádřili (pdf., s. 4) výhradu k nepřítomnosti ministryně na společném jednání Výboru pro sociální politiku a Výboru pro zdravotnictví PSP ČR. Další akt, který lze považovat za výtku, se odehrál na 28. schůzi (pdf. s. 8). Předsedkyně Maxová skrze návrh požádala ministryni Maláčovou o zrušení jistých opatření MPSV. Tato opatření dle předsedkyně Maxové omezovala komunikaci mezi poslanci a pracovníky ministerstva a porušovala jednací řád Poslanecké sněmovny. Na 30. schůzi (.pdf) sice Maláčová přítomna byla, dorazila však v průběhu jednání (s. 3). Na 33. schůzi (pdf. s. 4) vyjádřila poslankyně Jana Aulická Jírovcová politování nad nepřítomností ministryně Maláčové na zasedání.

Výrok hodnotíme jako zavádějící vzhledem k tomu, že se ministryně Maláčová nedostavila na schůzi, která byla uvedena v jejím harmonogramu, pouze jednou. Jednalo se navíc o pozdní příchod, ne o systematické ignorování schůzí výboru, jak naznačuje Radka Maxová.

HDP na obyvatele (v tis. dolarů roku 2011)

Z grafu vývoje ruského hrubého domácího produktu na obyvatele lze vidět, že po propadu v roce 2009 (spojenému s ekonomickou krizí) došlo k nárůstu HDP. Nicméně od roku 2013 ruská ekonomika klesala a stále se nedostala na původní hodnotu.

Cena ropy za barel v dolarech (očištěné o inflaci)

Zdroj: macrotrends.net

Cena zemního plynu v dolarech (očištěné o inflaci)

Zdroj: macrotrends.net

Dle studie je jedním z faktorů růstu ruské ekonomiky vysoká cena ropy a zemního plynu (.pdf, str. 6 - 7, anglicky). Toto pak potvrzuje i další studie (.pdf, str. 32, anglicky). Rusko se totiž řadí na druhé místo v žebříčku největších exportérů ropy na světě. Např. roce 2017 se Rusko podílelo na 11,1 % z celkových vývozů ropy na světě. V posledních čtyřech letech (poslední známé údaje jsou z roku 2017) se prodej ropy podílel zhruba z 5-6% na ruském HDP, na přelomu tisíciletí to pak bylo až 14 %. Zemní plyn se pak na ruském HDP podílí cca 2,5 %, na přelomu tisíciletí to však bylo téměř 9 %. Export ropy a zemního plynu představuje 60 % veškerého ruského exportu a tedy i přílivu devíz. To způsobuje, že schopnost Ruska importovat zboží pro vlastní spotřebu je také silně závislá na exportu ropy a zemního plynu.

Jak je dále popsáno v ekonomické zprávě Světové banky (.pdf, str. iii, anglicky), mezi jednu z klíčových hrozeb střednědobého růstu ruské ekonomiky patří právě pokles cen ropy. Například v období mezi lety 2014 a 2016 zaznamenalo Rusko velké ztráty kvůli poklesu cen ropy. Cena ropy se tehdy propadla až pod hranici 30 dolarů za barel. Od roku 2015 tak pokles cen ropy způsobil (.pdf, str. 226, anglicky) dramatický propad dovozů, vedl k velkému poklesu produktivity a také k poklesu hodnoty ruského rublu. Mezi roky 2014 a 2015 tak hodnota ruského HDP klesala.

Kurz RUB/CZK (x100)

Zdroj: Kurzy.cz

Hodnota rublu však klesá dlouhodobě, přičemž ke zmíněnému propadu došlo na přelomu let 2014 a 2015. Ani v posledních čtyřech letech se však rubl nevrátil na hodnoty kolem 60 korun za 100 rublů a dále stagnuje.

Mezinárodní nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF) každoročně připravuje zprávu týkající se svobody tisku ve světě. Letošní zpráva mapuje situaci v celkem 180 zemích. „Základem takového zjišťování je dotazník, který RSF předkládá novinářům, vědcům, právníkům a ochráncům lidských práv ve světě,“ popisuje ČTK. V nejnovější zprávě se pak Rusko umístilo na 149. místě. Tlak na nezávislá média zesílil od velkých protivládních protestů v letech 2011 a 2012. Hlavní nezávislé zpravodajské kanály poté začal kontrolovat stát, nebo byly zlikvidovány. „Vraždy a fyzické útoky proti novinářům zůstávají nepotrestány," vysvětluje dále organizace.

V dubnu 2018 pak soud nechal zablokovat oblíbenou aplikaci Telegram. Uživatele aplikace lákala hlavně kvůli bezplatnému šifrování obsahu, který mohli rozesílat na neomezený počet mobilních telefonů, tabletů nebo počítačů bez prozrazení. „Provozovatele této oblíbené aplikace zažalovala ruská státní agentura Roskomnadzor, hlavní úřad cenzurního dohledu, kvůli tomu, že odmítají poskytnout klíče k rozšifrování zpráv uživatelů,“ popisuje Česká televize.

Další organizace Freedom House Rusko označuje za zemi, kde neexistuje svoboda tisku. „Hlavní národní zpravodajská agenda je řízena z Kremlu,“ píše přímo Freedom House. „Zatímco někteří nezávislí provozovatelé vysílání, vydavatelství a online zpravodajské zdroje nadále fungují, jejich podíl na trhu není rozsáhlý a pravidelně čelí tlaku ze strany vlády,“ popisuje organizace situaci v zemi. A televize, která je stále hlavním zdrojem zpráv a informací v zemi, pak podle Freedom House často funguje jako propagandistický nástroj vlády.

Výbor na ochranu novinářů, jehož cílem je „hájit právo novinářů hlásit zprávy bezpečně a beze strachu z odvetných opatření", přináší nejnovější zprávy týkající se mediální scény v Rusku. Stejně tak o podobných případech referuje Amnesty International. Nejaktuálněji třeba o zadržení ruského investigativního novináře Ivana Golunova. Reportér byl v červnu zadržen v Moskvě a obviněn z držení a šíření drog. „Golunov tvrdí, že mu drogy podstrčili a že ho chtěli zastrašit kvůli jeho rozplétání nelegálních vazeb agentů tajných služeb na pohřebnický byznys," popisuje Česká televize. Případ následně vzbudil vlnu solidarity.

Zvláštní postavení má pak v zemi televizní stanice Russia Today (RT). Kritici nicméně upozorňují, že televize, která vysílá zprávy v angličtině, arabštině a španělštině, slouží jako propaganda ruského státu a jejím cílem je podkopat důvěru v západní instituce.

Ruská média se v posledních přibližně 20 letech postupně dostávala (.pdf) pod kontrolu Kremlu. Bylo to způsobeno jednak převzetím některých mediálních domů polostátními či státními společnostmi (např. Gazprom – str. 2), ale také legislativními opatřeními, které kladly požadavky ohledně financování, daní, a jinak omezovaly činnost médií.

„Kreml je zvyklý mít veškerá sdělovací média pod kontrolou. V posledních letech mu to sociální sítě a Google dost narušují. Jakmile se jim tam děje něco, co nemají pod kontrolou, dohání je to až k zuřivosti. Proto vyvíjejí tak obrovský tlak na nejrůznější komunikační kanály. Zatím ale pro Google není Navalnyj důležitější než jiní ruští klienti,“ řekla v rozhovoru pro Český rozhlas Plus novinářka a dlouholetá zahraniční korespondentka Petra Procházková.

Senátor Václav Hampl v rozhovoru mluví o protestech v Rusku, které probíhají od druhé poloviny července. Obyvatelé v Moskvě protestují proti vyloučení opozice z blížících se komunálních voleb.

V sobotu 27. 7. 2019 bylo během nepovolené demonstrace za svobodné volby v Moskvě zadrženo přes 1 000 protestujících. Demonstrace v centru Moskvy pokračovaly také v sobotu 3. 8. a 10. 8. a také 17. 8.

Hromadné zatýkání protestujících doprovázely také následné domovní prohlídky.

Násilný postup policie popisují pro média zpravodajové i svědci. Zpravodajské servery zveřejňují fotografie i videa dokládající agresivní postup policistů proti protestujícím. Na brutální chování policie upozorňují také sami demonstranti.

Novinářka Petra Procházková v rozhovoru pro Český rozhlas popsala situaci následovně: „...ruští policisté jsou extrémně dobře vybaveni, mají helmy, vypadají pomalu jak z jiného světa a demonstranti se nedopouštějí žádných násilností. Nebyla tam rozbitá jediná výloha, pokud vím. Takže toto také celkem je jasné, na čí straně ta agrese je.“

Lidskoprávní organizace Amnesty International opakovaně odsoudila agresivní postup ruské policie proti poklidným protestům.

Organizace ve zprávě uvádí, že došlo ke zbytečnému a nepřiměřenému použití síly ruskou policií. Dále Amnesty International upozorňuje na hromadné zatýkání protestujících za účast na demonstracích, což označila za neopodstatněné obvinění a odhodlání potlačit pokojný protest, jak uvádí zpráva.

O pokojnosti demonstrací mluví (čas cca 13:50) i zpravodaj České televize Miroslav Karas: „Neviděli jsme nikde ani tyče, ani transparenty, ani skupinové provolávání hesel, naopak, viděli jsme náhodné vytahování lidí z davu, jejich zadržování, bití obušky i pěstmi, hovořili jsme s lidmi, kteří byli biti po hlavě, hovořili jsme s lidmi, kteří tam přišli náhodou a skončili v policejních antonech.“

Zatýkání a postup policie během demonstrací odsoudila česká diplomacie. K incidentům se vyjádřilo Ministerstvo zahraničních věcí na Twitteru.

Ministerstvo zahraničí také opakovaně označilo moskevské protesty za pokojné.

Ačkoliv lze z médií vysledovat, že protestující demonstrují pomocí transparentů a skandování, nejsou zprávy o žádných nepokojích nebo agresivitě ze strany účastníků protestů. Napříč českými i zahraničními médii lze dohledat zprávy o agresivním postupu policistů během moskevských protestů. Chování demonstrantů je naopak považováno za klidné, včetně vyjádření Ministerstva zahraničních věcí ČR nebo lidskoprávních organizací. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Senátor Václav Hampl v rozhovoru mluví o protestech v Rusku, které probíhají od druhé poloviny července. Obyvatelé v Moskvě protestují proti vyloučení opozice z blížících se komunálních voleb.

V sobotu 27. července 2019 bylo během nepovolené demonstrace za svobodné volby v Moskvě zadrženo přes 1000 protestujících. Demonstrace v centru Moskvy pokračovaly také v sobotu 3., 10. a také 17. srpna.

Hromadné zatýkání protestujících doprovázely také následné domovní prohlídky. S některými zadrženými účastníky bylo následně vedeno soudní řízení, od kterého odešli s pokutou nebo několikadenním trestem vězení, informoval zpravodajský server iRozhlas.cz.

Pokutu 300 000 rublů (v přepočtu cca 105 000 Kč) musela zaplatit opoziční politička a aktivistka Ljubov Sobolová.

Násilný postup policie popisují pro média zpravodajové i svědci. Zpravodajské servery zveřejňují fotografie i videa dokládající agresivní postup policistů proti protestujícím. Na brutální chování policie upozorňují také sami demonstranti.

Lidskoprávní organizace Amnesty International opakovaně odsoudila agresivní postup ruské policie proti poklidným protestům. Organizace ve zprávě uvádí, že došlo ke zbytečnému a nepřiměřenému použití síly ruskou policií. Dále Amnesty International upozorňuje na hromadné zatýkání protestujících za účast na demonstracích, což označila za neopodstatněné obvinění a odhodlání potlačit pokojný protest, jak uvádí zpráva.

Situaci v Moskvě popsal také přímo v analyzovaném rozhovoru (čas 13:53) zpravodaj České televize Miroslav Karas: „Neviděli jsme nikde ani tyče, ani transparenty, ani skupinové provolávání hesel, naopak, viděli jsme náhodné vytahování lidí z davu, jejich zadržování, bití obušky i pěstmi, hovořili jsme s lidmi, kteří byli biti po hlavě, hovořili jsme s lidmi, kteří tam přišli náhodou a skončili v policejních antonech."

Obdobně popisoval Miroslav Karas situaci pro Českou televizi během protestů ze dne 3. srpna: „Jsme na Puškinově náměstí a vidíme na vlastní oči, že desítky lidí, náhodně vybraných z davu, byly odvedeny do policejních autobusů. Ty postupně odjíždějí k ruským soudům, kde čeká představitele opozice soudní jednání. Podobná situace je i v jiných částech ruského hlavního města.“

Novinářka Petra Procházková komentovala situaci ze soboty 3. srpna v rozhovoru pro Český rozhlas: „Nebyla to demonstrace v tom pravém slova smyslu, nikdo tam nevykřikoval žádná hesla, lidé nepřišli v nějakém jednom šiku a neměli transparenty. Oni to pojali jako takové procházení se po centru Moskvy. Policie to ale vnímala jako demonstraci, takže zcela nekoordinovaně vytahovala různé osoby z malých skupinek lidí a zatýkala je.“

Zatýkání a postup policie během demonstrací odsoudila též česká diplomacie. K incidentům se vyjádřilo Ministerstvo zahraničních věcí na Twitteru.

České Ministerstvo zahraničních věcí (MZV) reagovalo na potlačení protestů v Rusku prostřednictvím sociální sítě Twitter poprvé již dne 28. července 2019

Dne 4. srpna pak ministerstvo vydalo následující prohlášení:

MZV ve svém prohlášení poukazuje na fakt, že postup ruských úřadů není v souladu s lidskými právy a není možné takto dále pokračovat, což je v souladu s tvrzením Václava Hampla.