„Já jsem např. slíbil, že se po dálnici z Vyškova do Olomouce bude jezdit 130kou, jezdí se tam 130kou.“
Právě v den televizní debaty ministr Žák symbolicky umisťoval první značku stanovující maximální povolenou rychlost 130 km/h na silnici R46 z Vyškova do Olomouce (iDnes.cz).
Zvýšení povolené rychlosti přitom ministr vyhlásil (Deník) již na začátku října. Podle zprávy Ministerstva dopravy však ke zvýšení rychlosti dojde pouze na několika úsecích, představujících (vizte mapku Deníku) méně než třetinu délky silnice.
Je tedy pravda, že ministr slíbil zvýšení rychlostního limitu na části R46 a tento slib dodržel, obecným zněním svého výroku, “ jezdí se tam 130kou ” , však zavádí.
„Já jsem slíbil, že se v mém resortu nebude krást, když se ukázalo, že se pokusil jeden ředitel proplatit fakturu za 2 miliony, ke které neodpovídala práce, tak jsem ho vyhodil.“
Ministr dopravy Zdeněk Žák odvolal 1. října 2013 tři ředitele organizací podřízených ministerstvu. Zmíněné předražené práce se týkaly ředitelství vodních cest, které mělo za zakázku v hodnotě 150 tisíc korun utratit celkem dva miliony. Kauzu podrobněji popisuje iDnes.cz.
„(reakce na předchozí výrok Ivana Bartoše) Není to pravda, není to na věčné časy.“
Ministr Žák ve svém výroku přímo navazuje na předsedu Pirátů. Rozporuje tedy fakt, že vláda měla přiklepnout Microsoftu smlouvu tzv. na věčné časy.
Zmínku o časovém vymezení této nové smlouvy zmiňuje Český rozhlas, který uvádí: ” Vláda v demisi prodlouží smlouvu na počítačové softwary se společností Microsoft. Kritici upozorňují na dlouhodobost nových smluv a množství peněz, o kterých v zakázce rozhoduje vláda bez politického mandátu těsně před koncem svéhopůsobení ve Strakově akademii. Centrální rámcová smlouva na software pro státní správu by se měla podepsat do konce roku. Je prodloužením strategické smlouvy státu s firmou Microsoft z roku 2008. Ta vyprší na konci listopadu a ministerstvo vnitra ji chce prodloužit na další čtyři roky. ”
Toto potvrzuje i vyjádření ministerstva vnitra:" Nová rámcová smlouva byla prodloužena na čtyři roky. Stát si však zatím nic neobjednal ani se k ničemu nezavázal, smlouva nebrání úřadům ve využívání jiných licencí. Nová smlouva o strategické spolupráci pouze dává státním úřadům garantovanou možnost pořizovat licence na produkty společnosti Microsoft s nejnižší možnou cenou, kterou lze v Česku získat. "
„Slíbil jsem, že zkrotím dodavatele infrasktrukturních staveb tak, aby nepředražovali a aby se jim neúčtovaly vícenáklady.“
Zdeněk Žák uvedl v rozhovoru pro server iHNed 16.7.2013 následující: " Mou ambicí je začít měnit pravidla celého systému tak, abychom se přestali od poměru vzdalovat, ale abychom se mu přibližovali. Celý systém realizace infrastrukturních staveb je v České republice dlouhodobě nastaven tak, že nutí účastníky, aby stavby předražovali(…) A já nabízím, aby projektanti a všichni ostatní vydělávali ještě o něco více, ale za to, že vymyslí nejlevnější kvalitní variantu dané stavby. “
V souvislosti s vícenáklady pak Zdeněk Žák uvedl pro Českou televizi toto: " Upozorňuji všechny dodavatele, že stát nebude ustupovat nátlaku na umělé navyšování cen staveb takzvanými vícepracemi, natož pak ultimativnímu jednání hraničícímu s vydíráním," sdělil ministr úřednické vlády…Zároveň podle mluvčího úřadu vyzval Žák ředitele ŘSD Davida Čermáka k přípravě všech možných variant řešení, včetně okamžitého vypovězení smluv se zhotovitelem.
„Jako generální inspektor jsem soutěžil na drážní inspekci databázový systém, že jsem ho vysoutěžil 18krát levněji, než potom ministerstvo dopravy ten, na kterém mimojiné stojí ty nefunkční agendy.“
Současný ministr Zdeněk Žák byl generálním ředitelem drážní inspekce v letech 2003 — 2006.
Žák svůj výrok zřejmě vztahuje k současnému centrálnímu registru vozidel. Ten podle serveru iHNed vyšel stát na následující: ” Výroba systému stála 37 milionů korun. Na dalších zhruba 10 milionů vyšlo technické vybavení pro úředníky. Náklady spojené s opravou potíží jdou podle smlouvy za ATS-Telcom. Stát má také podle kontraktu nárok na odškodné. To je rozděleno do několika kategorií. Ze smluv je zřejmá jen jedna z nich, a to 5 tisíc korun denně. Další se odkazují na nezveřejněné dodatky. ”
Nepodařilo se nám najít zmíněný databázový systém, který měl Žák z pozice generálního inspektora vysoutěžit. Z tohoto důvodu hodnotíme tento výrok jako neověřitelný.
Prosím vás, nakonec to stejně dopadne tak, že ty šachty zůstanou na bedrech státu. Tak to dopadlo se všema dosud činnýma šachtama nebo šachtama, ve kterých se, pardon, těžilo někdy do 90. let. Ty se postupně zavíraly a nakonec se přebírá státní podnik DIAMO, uzavírá je, čerpá z nich vodu...
Státní podnik DIAMO je organizace, která realizuje vládou vyhlášený útlum uranového, rudného a části uhelného hornictví v České republice.
Na serveru Wikipedia je potom uvedeno následující: "Kromě řešení následků po těžbě uranové rudy se v roce 2001 stal státní podnik DIAMO nástupnickou organizací státního podniku Rudné doly Příbram, který spravoval všechna rudná ložiska v České republice a jehož součástí byly i Jihomoravské lignitové doly a Rosické uhelné doly." Odkaz s přehledem spravovaných lokalit a objektů v závislosti na jednotlivých těžebních komoditách naleznete zde.
Na základě výše uvedených skutečností tedy hodnotíme výrok výrok jako pravdivý.
...když jsem byl náměstkem ministra průmyslu, tak se tímto způsobem měl uzavírat Důl Rožínka, protože cena uranové rudy tenkrát byla velmi nízká. Ten důl byl neperspektivní, ale během 4 let, my jsme tenkrát posunuli ten útlum o 2 roky, potom ještě o 2 roky, během 4 let cena té uranové rudy vzrostla natolik, že dnes se na Rožínce těží a ten podnik je rentabilní.
Ministr vnitra v demisi Martin Pecina byl v pozici náměstka ministra průmyslu a obchodu v letech 2003 – 2005.
Procesy ukončování a následného obnovení těžby na dole Rožná popisuje doktor Adam Říčka své disertační práci z roku 2010 (ŘÍČKA, Adam. Proudění a geochemie podzemních vod v ložiskové oblasti Rožná. 2010). " V roce 1997 bylo usnesením vlády ČR č. 427 rozhodnuto o ukončení těžby na rok 2002. V následujících letech bylo ukončení těžby vládou ČR neustále posouváno (na rok 2004, 2006, 2008). Vzhledem k rostoucí ceně uranu na světových trzích byla nakonec v roce 2007 těžba na dole Rožná schválena až po dobu její ekonomické výhodnosti (usnesení č. 565)." Více o tématu viz články zde a zde.
Výrok tedy označujeme jako pravdivý, neboť dle výše uvedené citace bylo ukončení těžby během Pecinova působení na Ministerstvu průmyslu dvakrát odloženo a v roce 2008 bylo dokonce plánováno rozšíření těžby. V současné chvíli podnik stále těží a dle majitelů dolu je těžba rentabilní.
To nulové jízdné není pro lidi, kteří jezdí do práce, to nulové jízdné, které je v našem programu skutečně obsaženo, tak to platí skutečně pro jízdy mimo špičku, čili ne do práce ani z práce.
Na základě volebního programu SPOZ hodnotíme výrok jako pravdivý. V bodě 2.4.volebního programu se dočteme následující: "V osobní dopravě zavedeme nulové jízdné v osobních vlacích v OPH, okamžitě zrychlíme většinu dálkových spojů. V placených službách zprůhledníme systém jízdného, umožníme levnější jízdu lidem, kteří využijí vlak v době dopravních sedel, a zvýšíme tím komfort cestujících platících plné jízdné v době špiček." Ministr dopravy v demisi Zdeněk Žák (SPOZ) se pro Impuls k danému tématu vyjádřil následovně: "V době dopravního sedla, mimo špičku, ve vlacích jezdí tak málo lidí, že v podstatě výběr jízdného je dražší, než kolik se vybere. (...) Týká se to osobních vlaků, tedy ne všech vlaků a dálkových vlaků. Předpokládá to, že i takový cestující bude muset mít nějaký doklad jako je in-karta nebo Opencard."
Ve městě, ve městě, ve kterém já bydlím řadu let, které se jmenuje Frýdek-Místek, tak už tři roky jezdí městská hromadná doprava pro občany Frýdku-Místku zadarmo. Každý občan, který je občanem Frýdku-Místku, si může zajít na městský úřad vyřídit si průkazku a to je za nějaký manipulační poplatek minimální a prostě už celou dobu, celé 4 roky, minimálně tedy po toto volební období jezdí zdarma. To město to stojí několik milionů, ale v srovnání s tím, kolik přispívalo na tu městskou dopravu, to nejsou žádné peníze. Tam je prostě třeba rozdíl, já nevím, nemám ty čísla přesně v hlavě, ale 25 a teď se platí 27, prostě ten rozdíl je minimální, to město to téměř nic nestojí.
Na stránkách města Frýdek-Místek se lze dočíst, že v rámci projektu "MHD zdarma" je osobám, které uhradily své dluhy vůči městu, umožněno zakoupit si kartu v hodnotě 299 korun a kupón s roční platností za 1 korunu, které dohromady umožňují jízdu zdarma v rámci městské hromadné dopravy.
Projekt byl spuštěn v roce 2011, tedy před přibližně dvěma a půl, nikoliv čtyřmi lety. Jedná se však takřka o celé komunální volební období volební, volby do městského zastupitelstva proběhly na podzim roku 2010.
V rozpočtu pro rok 2010 (Závazné ukazatele rozpočtu města pro rok 210, řádek 187), tedy těsně před zavedením MHD zdarma, bylo v rozpočtu pro MHD vyhrazeno 32 milionů korunu. V roce 2011 (Závazné ukazatele rozpočtu pro rok 2013, řádek 193) to pak bylo 65 milionů korun, což je zdůvodňováno mimo jiné nákupem 4 nových autobusů. V roce 2012 (Rozpis rozpočtu roku 2012, str. 17) již výše městských výdajů na provoz MHD dosahovala 60 milionů korun, v roce 2013 (Rozpis rozpočtu roku 2013, str. 14) 62 milionů.
201032 mil.201165 mil.201260 mil.201362 mil.
Ačkoliv Martin Pecina říká, že nezná čísla přesně, rozdíl mezi původní výši dotace a výší po zavedení MHD zdarma rozhodně není minimální, naopak se toto číslo přibližně zdvojnásobilo. V samotném hodnocení není důležité, že Pecina neuvádí přesná čísla, ale jeho tvrzení, že zavedení bezplatné MHD stálo město pouze minimální výdaje. Ministr vnitra se mýlí také v obě fungování celého projektu. Proto hodnotíme výrok jako nepravdivý.
Měli bychom vytvořit zvláštní fond, do kterého v dobách přebytků na důchodovém účtu, a jsou takové, tak ve kterém by se ty peníze shromažďovaly. To je běžná metoda například na atomovém účtu, když už uvedu takový příklad, tak se shromažďujou peníze z prodeje elektřiny z jaderných elektráren, které se někdy v dálné budoucnosti využijí na dekontaminaci toho území nebo těch reaktorů a likvidaci jaderného paliva, čili úplně stejný princip.
Účet o kterém mluví Martin Pecina se nazývá "jaderný" a slouží k financování ukládání radioaktivních odpadů - tuto činnost zajišťuje Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO).
Na jaderný účet připívají všichni původci radioaktivních odpadů ve výši podle vyhlášky č. 416/2002 Sb. Energetická společnost ČEZ např. platí 50 Kč za každou MWh vyrobenou v jaderných elektrárnách. Obce, na jejichž katastru leží úložiště radioaktivních odpadů, obdrží z účtu 1,5 mil. Kč ročně.
Každý vlastník povolení pro provoz jaderného zařízení – kromě odvádění příspěvků na jaderný účet – vytváří podle atomového zákona finanční rezervu na likvidaci tohoto zařízení. Finanční prostředky se shromažďují během celého provozu a jednou z povinností SÚRAO je toto pravidelné „spoření“ kontrolovat.
