Na základě údajů z rozpočtů kraje hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výdaje na Michalem Haškem zmíněné sbory jsou koncentrovány ve třech kapitolách rozpočtu - Civilní připravenost na krizové stavy, Bezpečnost a veřejný pořádek a Požární ochrana a integrovaný záchranný systém. Pro účely ověření výroku jsme jednotlivé položky sečetli do jedné.

2008 (.xls, tab. 7) 2009 (.xls tab. 7) 2010 (.pdf, tab.7) 2011 (.xls, tab. 6) 2012 (.xls, celková bilance)schválený rozpočet

29 000 000

54 200 00050 700 00066 000 00051 000 000skutečný rozpočet

52 522 32558 138 55274 588 45967 218 180

Z tabulky tedy jasně vyplývá, že Michal Hašek pravdivě uvádí, že za poslední čtyři roky kraj vydává na zachranné složky minimálně 30 milionů ročně. Jako zajímavost ještě uvedeme, že i jen schválené náklady na Požární ochrana a integrovaný záchranný systém dosahují, a po roce 2008 i přesahují hranici 30 milionů, kterou současný hejtman zmiňuje.

Michal Hašek coby hejtman Jihomoravského krajesvolal v reakci na narůstající počet otrav metylalkoholem na 12. září krizový štáb Jihomoravského kraje. Zároveň doporučil z pozice předsedy Asociace krajů ČR ostatním hejtmanům, aby učinili totéž.

Na výzvu reagovali především hejtmani krajů, kde již došlo v důsledku požití závadného alkoholu k úmrtí, jako například Zlínský, Olomoucký nebo nejzasaženější Moravskoslezský kraj. Ke zřízení pracovní skupiny na krajské úrovni došlo například v Pardubickém nebo Jihočeském kraji. Mimo to také kraje ve spolupráci s krajskými hygienickými stanicemi iniciovaly rozsáhlé kontroly (např. Karlovarský kraj).

Kraje začaly vskutku reagovat na vzniklou situaci poměrně brzy, ovšem ne všechny zřídily speciální krizové informační linky.

Dle závěrů Meziresortní skupiny Ministerstva zdravotnictví ČR zveřejněných dne 13. září 2012, jsou hlavními koordinátory krizové situace v krajích stanoveni ředitelé Krajských hygienických stanic. To je patrně důvodem, proč některé kraje nezřizovaly nové krizové informační linky, ale pouze delegují případné dotazy právě na KHS.

Opatření byla přijata ve většině případů okamžitě po impulsu ze strany Ministerstva zdravotnictví ČR, tedy několik dní poté, co si metanol vyžádal první oběti na životech.

Opatření přijatá jednotlivými kraji:

Jihomoravský kraj: vytvoření krizové informační linky (12. září 2012)

Plzeňský kraj: vytvoření krizové informační linky (12. září 2012)

Moravskoslezský kraj: zřízení kontaktní linky (zveřejněno 13. září 2012)

Zlínský kraj: v rámci Usnesení z jednání Bezpečnostní rady Zlínského kraje je uvedeno doporučení zřídit kontaktní linku (12. září 2012)

Královehradecký kraj: zřízení kontaktní linky, na kterou se lze v případě potřeby obrátit (zveřejněno 17. září 2012)

Kraj Vysočina: hejtman Jiří Běhounek varuje před požitím nebezpečného alkoholu, přičemž v tiskové zprávě jsou uvedena i čísla na informační telefonní linku (12. září 2012)

Pardubický kraj: hejtman Radko Martínek varuje před požitím nebezpečného alkoholu a odkazuje jihomoravskou krizovou informační linku (12. září 2012)

Karlovarský kraj: krajský úřad na svých internetových stránkách uvádí telefonní čísla, na kterých lze nahlásit nebezpečný alkohol (12. září 2012)

Středočeský kraj: posílení call centram záchranné služby (12. září 2012)

Olomoucký kraj: zveřejnění záměru vydat informační letáky, na kterých je uvedena kontaktní linka 155, pro oznámení podezření z otravy methanolem (12. září 2012)

Liberecký kraj: hejtman Stanislav Eichler varuje před požitím nebezpečného alkoholu a odkazuje na internetové stránky KHS Libereckého kraje, na kterých lze nalézt odkazy na aktuality z MZ ČR. (12. září 2012)

Ústecký kraj: na internetových stránkách Ústeckého kraje jsou uvedeny důležité odkazy na instituce spojené s řešením krizové situace jako je KHS a toxikologické středisko

Jihočeský kraj: na internetových stránkách Jihočeského kraje jsou uvedeny odkazy na KHS, která je hlavním koordinátorem krizové situace v kraji

Hlavní město Praha: například městská část Praha 11 na svých internetových stránkách odkazuje na jihomoravskou informační linku

Výrok tedy na základě výše uvedeného hodnotíme jako zavádějící, jelikož ne všechny kraje zřídily nové krizové informační linky. V některých případech šlo pouze o uvedení kontaktu na Krajské hygienické stanice či toxikologická centra.

Výrok hejtmana Haška hodnotíme jako pravdivý na základě zprávy na portálu Jihomoravského kraje, která informuje o výsledcích jednání krizového štábu. Ve zprávě se uvádí: " Jihomoravský kraj také nabídne svým obyvatelům možnost bezplatného testování lihovin, u kterých mají podezření na možnost přítomnosti nebezpečných látek."

O počtu provedených kontrol ke dni 18. září informuje tato zpráva na webu Jihomoravského kraje.

Toto tvrzení také podporuje tato stránka Chemické fakulty VUT v Brně, na které je uveden postup a kontaktní informace pro zájemce o testování.

Testování vzorků alkoholu provádi několik institucí, které mohou spadat pod kompetenci státu nebo kraje. Instituce s celostátní působností, které kontrolují vzorky alkoholu v souvislosti s případy otrav metylalkoholem, jako Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Celní správa a Hasičský záchranný sbor ČR, uvádějí na svých webových stránkách pouze údaje platné pro celou Českou republiku bez rozlišení jednotlivých krajů. Jediné údaje zaměřené na krajskou úroveň jsou nyní dostupné na webu Jihomoravského kraje: "Do úterní (t.j. 18. 9. 2012) deváté hodiny ranní bylo dosud přijato celkem 350 vzorků, otestováno 79." (zpráva ze zasedání Bezpečnostní rady JMK ze dne 18. září 2012)

V Jihomoravském kraji provádí pro občany JMK bezplatně testování vzorků alkoholu Masarykova univerzita, Mendelova univerzita, Vysoké učení technické, Chemická laboratoř Salayová, Moravské naftové doly Hodonín a laboratoře Labtech s.r.o. Brno, ale žádné z těchto pracovišť neuvádí počet zkontrolovaných vzorků ani jiné údaje o nich.

Jelikož vývoj tzv. "metylové kauzy" je velmi dynamický, nepovažujeme data ze dne 18. září 2012 za dostatečně aktuální pro ověření výroku ze dne 23. září 2012, a pro nedostatek jiných údajů hodnotíme tento výrok jako neověřitelný.

Výrok Michala Haška hodnotíme jako neověřitelný.

Z dostupných informací nelze zjistit, jak konkrétně v současné době vypadají kontroly Celní správy ve věci daňových deliktů (u spotřební daně z lihu) a falšování alkoholu. Bohužel se nám nepodařilo dohledat ani informace o minulé právní úpravě institutu stálého celního dozoru, o kterém Michal Hašek hovoří.

Číslo je dokonce několikanásobně vyšší. Podle zprávy o činnosti daňové a celní správy České republiky pro rok 2011 (str.35) bylo zaměstnanců zajišťujících celní činnosti na tomto úřadě v minulém roce 890.

Na 190 výroben alkoholu se v pořadu Události, komentáře vysílaného dne 17. září odkázal i první náměstek ministra financí Ladislav Minčič. Bohužel se nám však nepodařilo nalézt zdroj, odkud oba politikové tuto informaci vzali.

Výrok Michala Haška hodnotíme jako pravdivý.

Podle ministerstva spravedlnosti byl nový trestní zákoník (zákon č. 40/2009 Sb., ve znění zákona č. 306/2009 Sb.) schválen v roce 2009 a nabyl účinnosti 1. ledna 2010. Nový trestní zákoník nahradil trestní zákon č. 140/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Nedovolená výroba alkoholu skutečně v novém trestním zákoníku není, nejedná se tedy o trestný čin.

Předchozí trestní zákon č. 140/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů považoval nedovolenou výrobu lihu za trestný čin (§ 194a, odst. 1 a 2).

Pokud se podíváme na profily zemí Evropské unie v oblasti regulace prodeje alkoholu, zjistíme, že země například jako Francie (.gif), Irsko (.gif), Portugalsko (.gif), Velká Británie (.gif) používají formu licencování prodejců alkoholu. V případě Švédska (.gif) a částečně (pro víno a tvrdý alkohol) Norska (.gif) a Finska (.gif) je ustaven státní monopol pro prodej alkoholu. Ve Finsku pak i výroba tvrdého alkoholu je regulována pomocí monopolu.

Na stranu druhou je však nutné dodat, že jsou i evropské země, které mají méně přísně vytvořenou regulaci - v Německu (.gif) a Rakousku (.gif) není (oproti České republice (.gif)) nutná licence pro výrobu alkoholuj, jeho prodej je též možný bez licence a pro pivo a víno je snížena minimální věková hranice na 16 let.