Poslankyně Jana Berkovcová (ANO) komentuje vládní návrh novely školského zákona, který obsahuje mj. změnu financování nepedagogických pracovníků. Berkovcová tuto úpravu odmítá a kritizuje vládu za to, že ji do novely doplnila až později formou pozměňovacího návrhu. Vyjadřuje se také k odložení účinnosti a říká, že tento krok podle ní nic neřeší a způsobí jen to, že odpovědnost za změny spadne na příští vládu. 

Novela školského zákona

Vláda Petra Fialy v říjnu 2024 schválila návrh novely školského zákona, který tehdy zároveň předložila Poslanecké sněmovně. Ta jej nakonec schválila až ke konci května. Balíček úprav (.pdf), které s sebou novelizace zákona přináší, zahrnuje např. změnu financování nepedagogických pracovníků škol, jejichž platy podle návrhu mají mít nově v kompetenci obce a kraje namísto státu. Kromě toho novela zavádí např. stálé financování školního psychologa a speciálního pedagoga nebo slučování malých škol jedné obce. Upravuje také konkurzy na ředitele škol.

Financování nepedagogických pracovníků

Původní návrh počítal s převedením financování nepedagogů na obce a kraje už od září 2025 (.pdf, str. 25 z 266). S převedením financování na zřizovatele nesouhlasil např. Českomoravský odborový svaz pracovníků školství (ČMOS), který v lednu 2025 zveřejnil petici za zachování centrálního financování nepedagogů. V březnu – tedy až po druhém čtení návrhu ve Sněmovně, kdy poslanci mohou předkládat pozměňovací návrhy – vláda po kritice plánované změny u financování odložila na leden 2026.

Návrh Jany Berkovcové

Poslankyně Jana Berkovcová v minulosti odklad účinnosti kritizovala kvůli tomu, že podle ní prodlouží nejistotu obcí, a vládní návrh označila za nepřipravený a nedostatečně finančně zajištěný. Během třetího čtení ve Sněmovně v březnu 2025 mluvila o tom, že změna financování podle ní prohloubí decentralizaci školského systému a nerovnosti mezi školami a navrhla vrácení novely do druhého čtení. Na začátku května pak navrhla přesunout účinnost až na leden 2027. 

Během závěrečného projednávání novely 28. května, tedy den po odvysílání námi ověřované debaty, Sněmovna hlasovala o návrhu opakovat druhé čtení a zamítla ho. Jana Berkovcová tedy neměla možnost pozměňovací návrh předložit ve druhém čtení a následně prosadit.

Závěr 

Původní návrh novely školského zákona obsahující změnu financování nepedagogů počítal s účinností od září 2025. Po kritice vládní koalice v březnu 2025 odložila účinnost této změny na leden 2026. Jana Berkovcová změnu financování dlouhodobě kritizovala a na začátku května navrhla její odložení až na leden 2027. Její výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Poslankyně Alena Schillerová odpovídá na otázku, jestli je nervózní kvůli předvolebním průzkumům, podle kterých hnutí ANO oslabuje. Uvádí, že do voleb zbývá spoustu času, a je toho názoru, že klíčová budou ekonomická témata. Poté dodává, že se podle ní lidem z ekonomického hlediska vede špatně, a přibližuje, že své mítinky začíná dotazem, jestli se občané mají lépe, nebo hůř než v roce 2021. Poté dodává, že podobnou otázku položil i někdejší americký prezident Ronald Reagan.

Reaganovo vyjádření

Ronald Reagan stál v čele USA mezi lety 1981 a 1989. Někdejší kalifornský guvernér se do prezidentských voleb zapojil už v roce 1976, kdy se pokoušel získat nominaci Republikánské strany. Tehdy ale prohrál s Geraldem Fordem, který se stal republikánským kandidátem na prezidenta. V roce 1980 už Reagan stranickou nominaci získal.

V říjnu 1980 proběhla v rámci kampaně jediná debata mezi Ronaldem Reaganem a demokratickým kandidátem a tehdejším prezidentem Jimmym Carterem. Právě tehdy se Reagan ve své závěrečné řeči Američanů zeptal, jestli se mají lépe než před čtyřmi lety (v angličtině: „Are you better off than you were 4 years ago?“). Pokračoval ještě několika podobně laděnými otázkami, kdy např. položil dotaz, jestli je pro voliče snazší si nakoupit, jestli je větší, nebo menší nezaměstnanost nebo jestli je bezpečnost na stejné úrovni jako před čtyřmi lety (video).

Závěr

Někdejší americký prezident se během kampaně v rámci voleb skutečně voličů ptal, jestli se mají lépe než před čtyřmi lety. Konkrétně tak uzavřel debatu se svým protikandidátem Carterem v říjnu 1980. Výrok Aleny Schillerové tedy hodnotíme jako pravdivý.

Místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová kritizuje vládu Petra Fialy za to, že se zaměřuje pouze na navyšování výdajů na obranu, ale neřeší skutečné potřeby armády. Kritizuje koalici SPOLU, že se podle ní snaží z obrany udělat hlavní téma předvolební kampaně, a tvrdí, že vláda v rámci splátek uhradila za nákup stíhacích letounů F-35 o 10 miliard korun víc, než bylo původně plánováno.

Nákup stíhaček

Vláda v září 2023 schválila pořízení 24 amerických stíhacích letounů F-35 pro českou armádu. Nákup za 150 miliard korun následně v lednu 2024 podpisem memoranda stvrdila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Stíhačky měly být do Česka původně dodány mezi lety 2031 a 2035 a podle odhadu Ministerstva obrany by celkové náklady včetně zajištění provozu do konce životnosti letounů v roce 2069 měly činit 322 miliard korun. Platby za letouny a příslušné vybavení jsou rozloženy do 11 let v období 2024–2034 s průměrnou splátkou přibližně 14 miliard korun ročně.

Splátky za rok 2024

Ministerstvo obrany mělo původně za rok 2024 uhradit splátku ve výši 15,5 miliardy korun. V průběhu roku však došlo k aktualizaci splátkového kalendáře a resort nakonec zaplatil cca 26,2 miliardy korun (.pdf, str. 129). Rozdíl oproti plánované částce tak činil skoro 11 miliard korun. Podle ministerstva umožní zrychlení platby dřívější dodání letounů, kdy dvě stíhačky mají být k dispozici už v roce 2029.

Závěr 

Česko má za stíhací letouny F-35 platit do roku 2034 asi 14 miliard korun ročně. Za rok 2024 vláda plánovala zaplatit 15,5 miliardy, nakonec uhradila 26,2 miliardy korun, tedy o 10,7 miliardy korun více. Výrok Aleny Schillerové proto hodnotíme jako pravdivý.

Poslankyně Alena Schillerová reaguje na poznámku redaktora ohledně toho, že se premiér Petr Fiala chlubil tím, že je nyní nejnižší inflace od roku 2018 a že mu za pravdu dává Česká národní banka, podle které inflace činí 1,8 %. Schillerová vyzývá k porovnání cen, „které jsou teď a jež byly před třemi roky“, a uvádí, že se zdražilo o 30 %. Tím zjevně naráží na růst cen od začátku působení Fialovy vlády. V našem odůvodnění se tedy zaměříme na to, o kolik vzrostly ceny v porovnání s prosincem 2021, kdy se současný kabinet ujal vlády. 

Kumulativní inflace

Pro porovnání cen za určité období je vhodné použít kumulativní (úhrnnou) inflaci, která sleduje nárůst cen za celé vybrané období. Ukazuje tedy, o kolik celkově zdražilo zboží v porovnání se začátkem sledované doby, a zohledňuje všechny roční hodnoty inflace, což umožňuje sledovat navýšení cen v rámci několika let. Lze tedy snáze porovnat množství zboží, které si lidé mohli koupit za stejné peníze v prosinci 2021 a v květnu 2025.

Český statistický úřad (ČSÚ) má nejnovější údaje k dubnu 2025 a podle nich kumulativní inflace od začátku působení Fialovy vlády dosáhla 29,25 %. Dle Eurostatu, který pro srovnání růstu cen mezi jednotlivými zeměmi EU používá tzv. harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP), se nejnovější údaje o Česku vážou k březnu 2025. Podle těchto dat činila kumulativní inflace takřka 32 %. Zboží oproti prosinci 2021 tedy skutečně zdražilo přibližně o 30 %.

Závěr

Kumulativní inflace od začátku působení Fialova kabinetu dosáhla podle dat ČSÚ 29,25 % a podle Eurostatu necelých 32 %. Oproti prosinci 2021, kdy Fialova vláda nastoupila, se tak opravdu ceny zboží zvýšily přibližně o 30 %. Výrok Aleny Schillerové proto hodnotíme jako pravdivý.

Výpočet inflace

Inflaci v Česku sleduje Český statistický úřad (ČSÚ) prostřednictvím indexu spotřebitelských cen, který měří změnu cen takzvaného spotřebního koše, tedy vybraných výrobků a služeb, jež si běžná domácnost pořizuje. ČSÚ do výpočtu inflace započítává například i náklady na vlastnické bydlení, které tvoří asi 12 % spotřebního koše.

Inflaci kromě toho pravidelně měří také Eurostat (statistický úřad Evropské unie), který pro její výpočet používá tzv. harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP). Ten zajišťuje, že „všechny země Evropské unie dodržují stejnou metodiku výpočtu“. Čísla EU se tak od hodnot Českého statistického úřadu mohou mírně lišit. Rozdíly mohou být také dány rozdílnou strukturou spotřebního koše (.pdf), který u Eurostatu zahrnuje například i tržby za nákupy cizinců na území Česka (.pdf, str. 38).

Inflace v prosinci 2021 a průměrná inflace v roce 2021

Meziroční inflace za daný měsíc ukazuje, o kolik procent se zvýšily ceny oproti stejnému měsíci minulého roku (.pdf, str. 12). Ceny v prosinci 2021 v meziročním srovnání vzrostly podle ČSÚ o 6,6 %. Podle Eurostatu šlo o nárůst ve výši 5,4 % (.pdf, str. 2).

Průměrná meziroční inflace ukazuje změnu průměrného ročního indexu spotřebitelských cen oproti průměru předchozího roku (.pdf, str. 12). V roce 2021 byla průměrná inflace podle ČSÚ 3,8 %, zatímco podle Eurostatu činila 3,3 %.

Závěr

Český statistický úřad používá k určování inflace jinou metodiku než Eurostat, a hodnoty obou úřadů tak mohou být odlišné. Meziroční inflace v prosinci 2021 podle ČSÚ dosáhla 6,6 %, zatímco podle Eurostatu ceny vzrostly o 5,4 %. Průměrná inflace za celý rok 2021 byla podle ČSÚ 3,8 % a podle Eurostatu 3,3 %. Údaje, které Alena Schillerová uvádí, se nacházejí v rozmezí hodnot ČSÚ a Eurostatu, a její výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Poslankyně a předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová v kontextu výroku srovnává výši inflace za vlády Petra Fialy s inflací za vlády Andreje Babiše. Podle jejích slov tehdejší Babišův kabinet prominul daň z přidané hodnoty (DPH) u energií a nastupující Fialova vláda toto opatření zrušila. Schillerová tak zjevně naráží na poslední měsíce předchozí vlády, která skončila v polovině prosince 2021.

Prominutí DPH u energie a plynu

Ministerstvo financí v říjnu 2021 za vlády Andreje Babiše zareagovalo na tehdejší rekordní růst cen energií a rozhodlo o prominutí DPH u elektřiny a plynu za poslední dva měsíce roku 2021. Rozhodnutí (.pdf) o tomto kroku vydala tehdejší šéfka resortu Alena Schillerová.

Ministerstvo financí zároveň předložilo vládě návrh novely zákona o dani z přidané hodnoty, díky kterému by dodávky elektřiny a plynu byly osvobozeny od DPH po dobu celého roku 2022. Vláda tuto novelu schválila v říjnu 2021 a předložila Sněmovně k projednání. Projednání návrhu bylo plánováno na 15. prosince 2021, končící vláda ANO a ČSSD v demisi jej však nedokázala prosadit, když nově zvolená vládní koalice Petra Fialy a nově zvolení poslanci neschválili program jednání. Hlasování o samotné novele tak neproběhlo.

Situace po nástupu Fialovy vlády

Vládu Petra Fialy jmenoval do úřadu tehdejší prezident Miloš Zeman 17. prosince 2021. Alena Schillerová ještě v prosinci 2021 vyzvala Zbyňka Stanjuru k prodloužení nulové sazby u DPH za energie, ten to však odmítl. Ministerstvo financí později prominutí DPH označilo za nezákonné.

Závěr

Alena Schillerová v říjnu 2021 coby tehdejší ministryně financí vydala rozhodnutí o prominutí DPH za elektřiny a plyn na listopad a prosinec 2021. Babišova vláda zároveň v říjnu 2021 schválila návrh novely, která by zajistila nulovou daň z energií i po celý rok 2022. Tento návrh se projednával ve Sněmovně v polovině prosince 2021, kdy nastupující Fialův kabinet a nově zvolení poslanci neschválili ani pořad schůze, a o návrhu se tak nehlasovalo. Výrok Aleny Schillerové tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová v rozhovoru nejdříve mluvila o tom, že když Andrej Babiš v roce 2022 navrhoval zastropovat ceny energií u výrobců, Fialova vláda označovala hnutí ANO za populistické. V této souvislosti pak Schillerová uvádí, že Fialův kabinet nakonec sám na podzim 2022 zastropoval ceny energií, a to u obchodníků. 

Zastropování cen energií na podzim 2022

Vláda v září 2022 schválila cenový strop pro elektřinu a plyn pro rok 2023. Nařízení vlády stanovilo maximální ceny, za jaké mohli dodavatelé prodávat energie maloodběratelům – domácnostem, živnostníkům a malým a středním podnikům. Pro elektřinu platil strop 6 Kč/kWh včetně DPH a pro plyn 3 Kč/kWh včetně DPH. V prosinci 2022 Fialův kabinet schválil rozšíření tohoto opatření a od ledna 2023 platilo i pro velké podniky. Malé, střední i velké podniky zastropovanou cenu mohly uplatnit na 80 % své nejvyšší měsíční spotřeby z posledních pěti let.

Závěr

Vláda Petra Fialy skutečně na podzim 2022 zastropovala ceny, za jaké mohli dodavatelé v roce 2023 prodávat elektřinu a plyn domácnostem, živnostníkům a malým a středním podnikům. Na konci roku 2022 schválila rozšíření tohoto opatření, které se poté vztahovalo i na velké firmy. Výrok Aleny Schillerové proto hodnotíme jako pravdivý.

Poslankyně Alena Schillerová (ANO) reaguje na dotaz ohledně videa, které v prosinci 2024 zveřejnila na svém účtu na sociální síti TikTok, ve kterém kritizovala některé kroky vlády Petra Fialy. Vysvětluje, že video se týkalo tzv. dohodářů pracujících za mzdu do určité částky, pro které vláda dle ní plánovala zavést povinný registr. Podle jejích slov by tento krok představoval administrativní zátěž, kvůli níž by zaměstnanci buď o dohody přišli nebo by se přesunuli do šedé ekonomiky. Následně tvrdí, že vláda zvažované změny vzala zpět, čímž zjevně odkazuje právě na evidenci dohod.

Konsolidační balíček

Tzv. konsolidační balíček je soubor opatření, který vláda přijala v červnu 2023 s cílem snížit deficit státního rozpočtu. Poslanecká sněmovna návrh (.pdf) schválila v říjnu 2023 a v listopadu ho podepsal prezident. První opatření nabyla účinnosti v lednu 2024, další postupně přibývají a celý zákon by měl nabýt účinnosti v lednu 2027. Dle Ministerstva financí má balíček během dvou let zlepšit stav státního rozpočtu o 150 mld. Kč.

Změny pro dohodáře

Tzv. dohodáři jsou zaměstnanci pracující na dohodu o provedení práce (DPP) nebo dohodu o pracovní činnosti (DPČ). Vláda v rámci tzv. konsolidačního balíčku (.pdf) postupně od října 2023 plánovala několik změn v podmínkách pracovního poměru na DPP a DPČ.

Jedna ze změn zahrnovala např. zastropování úlev z odvodů pro DPP, kdy měla zaměstnanci při překročení limitu výdělku vzniknout povinnost odvádět pojistné. Balíček tento limit stanovil na 25 % průměrné mzdy u jednoho zaměstnavatele a 40 % průměrné mzdy při souběhu více DPP (.pdf, str. 151). Tento krok měl dle vlády zamezit tomu, aby zaměstnanci pracovali na více DPP do 10 tisíc korun měsíčně, z nichž se pojistné neodvádělo.

Od července 2024 pro zaměstnavatele platí povinnost registrovat všechny zaměstnance na DPP včetně výše jejich příjmu. Podle předchozí úpravy byla evidence pracovníků na DPP povinná pouze v případě, že výdělky zaměstnance přesáhly 10 tisíc korun, čímž mu vznikla účast na pojištění. 

Sněmovna také schválila vládní návrh zákona, který měl od ledna 2025 zavést režim oznámené dohody (.pdf, str. 26–⁠⁠⁠⁠⁠⁠27, 31). V rámci něj měl mít zaměstnanec možnost u jednoho zaměstnavatele neodvádět státu pojištění, pokud jeho výdělky nepřekročily 25 % průměrné mzdy. 

Zrušení některých změn

Už v květnu 2024 předložila vláda Sněmovně návrh novely zákona o nemocenském pojištění (.pdf), který ruší některé změny pro „dohodáře“ plánované od roku 2025. Poslanci návrh na podzim 2024 schválili. Novela mj. zrušila režim oznámené dohody, zaměstnanec tak má možnost využívat limitu 25 % průměrné mzdy pro účast na pojistném u všech svých DPP. Novela zrušila také sčítání příjmů při souběhu více DPP. Povinnost zaměstnavatelů hlásit všechny své pojištěné i nepojištěné zaměstnance na DPP však zrušena nebyla.

Závěr

V rámci konsolidačního balíčku vláda představila několik změn pro zaměstnance pracující na DPP. Šlo například o zastropování úlev na pojistném při souběhu více DPP, zavedení povinného registru nebo tzv. režim oznámené dohody, který umožňoval neodvádět pojistné do určité částky pouze u jednoho zaměstnavatele. V roce 2025 začala platit novela, která sčítaní příjmů i režim oznámené dohody zrušila. Povinná evidence všech pracovníků na DPP nicméně zůstala v platnosti. Výrok Aleny Schillerové proto hodnotíme jako nepravdivý.

Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová v kontextu výroku mluví o videu, ve kterém v prosinci 2024 kritizovala vládu za změnu podmínek pro tzv. dohodáře, tedy lidi pracující na dohodu o provedení práce (DPP) nebo dohodu o pracovní činnosti (DPČ). Říká, že by tehdejší změny znamenaly velkou administrativní zátěž a poukazuje na to, kolik lidí je na dohodách zaměstnaných.

Počet dohodářů

Od července 2024 mají zaměstnavatelé povinnost registrovat nejen všechny své pojištěné, ale i nepojištěné zaměstnance na DPP na České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ). Tato hlášení zaměstnavatelé musejí podávat za každý měsíc do 20. dne následujícího měsíce. Během prvního měsíce od spuštění tohoto systému zaměstnavatelé zaregistrovali přibližně milion DPP, na které pracovalo 850 tisíc osob. Počet zaměstnavatelů ČSZZ za červenec 2024 neuváděla. Ke konci roku 2024 měl podle ČSSZ dohodu cca milion pracovníků u 190 tisíc zaměstnavatelů.

Počet lidí pracujících na dohodu sleduje od roku 2020 za každé čtvrtletí také Český statistický úřad (ČSÚ). Od počátku sledovaného období se počet lidí pracujících na DPP pohyboval v rozmezí 930 tisíc až 1,3 milionu (.xlsx). Počet osob s DPČ se ve stejném období pohyboval mezi 200 až 300 tisíci. Dohromady bylo nejvíce pracujících na DPP a DPČ ve čtvrtém čtvrtletí roku 2022, kdy jich bylo skoro 1,6 milionu. Na konci roku 2024 už ale šlo o méně než 1,5 milionu, z čehož necelých 300 tisíc tvořili lidé s DPČ.

Na stránkách ČSÚ, ČSSZ ani v dalších veřejně dostupných zdrojích jsme však nenašli aktuální údaje o počtu osob pracujících na dohodu ani o počtu jejich zaměstnavatelů. Obrátili jsme se proto na tiskové oddělení ČSSZ. Podle mluvčí bylo k březnu 2025 na DPP zaměstnaných 950 tisíc lidí u přibližně 187 tisíc zaměstnavatelů.

Závěr

Podle údajů ČSSZ k březnu 2025 na DPP pracuje přibližně 950 tisíc osob u zhruba 190 tisíc zaměstnavatelů. Ani kdybychom k tomuto počtu připočítali pracující s DPČ, kterých bylo ke konci roku 2024 podle ČSÚ asi 300 tisíc, nedostali bychom se na číslo, které uvádí Alena Schillerová. Její výrok tak hodnotíme jako nepravdivý.

Poslankyně Alena Schillerová (ANO) se v kontextu výroku vyjadřuje k vládnímu návrhu zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele a s ním spojených změnách, které se týkají tzv. „dohodářů“, tedy osob, které pracují na dohodu o provedení práce (DPP) a dohodu o pracovní činnosti (DPČ). Dle slov Aleny Schillerové není samotný návrh špatný a hnutí ANO jej podporuje. Problém vidí pouze v záměru zrušit srážkovou daň u příjmů z obou typů dohod, který je podle ní součástí navrženého zákona.

Zdanění u DPP a DPČ

Zaměstnavatel z DPP a DPČ odvádí 15% daň, a to buď zálohovou, nebo srážkovou – typ se odvíjí od toho, jestli má zaměstnanec podepsané prohlášení k dani (tzv. růžový papír), a od výše měsíčního příjmu. V případě zálohové daně se nicméně uplatní daňové slevy a konečná daň tak může být nulová. Srážkovou daň odečítá přímo zaměstnavatel a zaměstnanec svůj příjem nemusí vykazovat v daňovém přiznání.

Navrhované změny

Záměr zavést jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ) představilo Ministerstvo práce a sociálních věcí a Ministerstvo financí v prosinci 2024 (.pdf). Návrh zákona o JMHZ (.docx) pak počátkem března 2025 schválila vláda (.pdf). Plánované změny mají za cíl zajistit předávání informací o zaměstnávání, zaměstnancích a jejich výdělcích elektronicky v jednom formuláři, který by nahradil přes dvacet různých dokumentů, které zaměstnavatelé předávají úřadům.

Související návrh zákona, který vláda také schválila na začátku března 2025 (.pdf), obsahuje mimo jiné zrušení 15% srážkové daně u příjmů ze závislé činnosti (.pdf, str. 46–47 z 244). To by vedlo k povinnosti podávat daňové přiznání pro osoby pracující na dohodu. Vládní koalice slíbila vznik předvyplněných daňových přiznání, která by zaměstnanci měli k dispozici.

V dubnu letošního roku oba návrhy prošly prvním čtením v Poslanecké sněmovně, která téměř jednomyslně odhlasovala jejich projednání rozpočtovým výborem a výborem pro sociální politiku (.pdf, .pdf). Zrušení srážkové daně má podle návrhu platit od roku 2027.

Závěr

Ministerstvo práce a sociálních věcí a Ministerstvo financí představily v prosinci 2024 záměr zavést jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ). Návrh zákona o JMHZ následně v březnu 2025 schválila vláda. Součástí navrženého zákona je zrušení 15% srážkové daně u příjmů ze závislé činnosti, tedy například dohod o provedení práce a pracovní činnosti. Nově by tak od roku 2027 daňové přiznání museli podávat i „dohodáři“, kterých se tato povinnost dosud netýkala. Výrok Aleny Schillerové proto hodnotíme jako pravdivý.