Boris Šťastný (Motoristé sobě) se v rozhovoru vyjadřoval k možnému střetu zájmů, kterému by Andrej Babiš čelil jako budoucí premiér. Moderátorka podotýká, že podobná otázka by se – pokud by se stal členem vlády – týkala i jeho samotného, a ptá se ho, zda se mu již vlastní střet zájmů podařilo vyřešit. Šťastný na to odpovídá, že se vzdal míst v řídících orgánech a že žádná z jeho firem zároveň ani nečerpá veřejné dotace a neúčastní se veřejných zakázek.

Boris Šťastný v minulosti působil mj. jako lékař a podnikatel, a to především ve zdravotně-sociálních službách. Poté, co byl ve sněmovních volbách 2025 zvolen jako poslanec za Motoristy, uvedl, že se chce plně věnovat práci v Poslanecké sněmovně a že do ustavující schůze nové Sněmovny – která proběhla 3. listopadu 2025 – opustí všechny statutární orgány, v nichž je zastoupen. Zákon po poslancích nic podobného nevyžaduje, zákaz působení ve statutárních či řídících orgánech daný zákonem o střetu zájmů přichází až s postem ve vládě.

Podnikatelská činnost Borise Šťastného

Boris Šťastný začal podnikat v 90. letech ve sportovním průmyslu, kdy založil firmu Aspen Sport. Od roku 2014 působil jako jednatel společnosti Sports Investments s.r.o., která dříve v Aspen Sport podle jeho slov držela podíl. Podle Šťastného byla po roce 2014 činnost firmy postupně utlumena a dnes představuje pouze „prázdnou schránku“, kterou nicméně plánuje předat svým dětem. K tomu došlo na konci října 2025, kdy Šťastný firmu opustil a přestal být jejím společníkem i jednatelem. Vlastnickou i řídicí roli po něm převzali jeho synové. Dne 4. listopadu 2025 se společnost přejmenovala na Happy Solutions s.r.o.

Boris Šťastný měl klíčovou roli jako dlouholetý člen statutárního orgánu akciové společnosti Medical Investments, která podle serveru iRozhlas.cz sdružuje poslancovo podnikání a majetek v hodnotě více než 200 milionů korun. Šťastný od 31. října 2025 ve správní radě nefiguruje, nadále však zůstává jediným akcionářem společnosti. V jejím čele nyní stojí jeho žena – a zároveň mluvčí Motoristů sobě – Barbora Šťastná, dalšími členy správní rady jsou opět jeho synové. Dne 11. listopadu 2025 došlo u firmy v obchodním rejstříku ke změně předmětu podnikání, kterým se stala správa vlastního majetku.

Šťastný založil také síť domovů pro seniory Alzheimer Home a působil ve správních radách organizací Alzheimer Home z.ú. a Alzheimer Home Region z.ú., ve kterých skončil rovněž v říjnu 2025. Součástí jeho podnikatelského portfolia byla v minulosti i Nemocnice Vršovice a.s., na kterou měl nepřímý vliv právě skrze společnost Medical Investments. Tato zdravotnická zařízení prodal již dříve skupině Penta Hospitals podnikatele Marka Dospivy. Do roku 2022 působil rovněž v orgánech společností Senior Home Group s.r.o. a Alzheimer Home Group s.r.o.

Šťastný byl také ředitelem Národního centra prevence, které mělo oprávnění poskytovat ambulantní péči. V roce 2023 centrum ošetřilo přibližně 170 pacientů a podle Šťastného se zaměřovalo převážně na preventivní programy v oblasti kardiologických a onkologických onemocnění. Šťastný na konci října jako ředitel centra skončil a podle jeho slov centrum úplně ukončí poskytování zdravotních služeb. Novou ředitelkou se stala jeho manželka. Poslanec zároveň opustil post v čele zdravotnické kliniky Respimed. 

Závěr

Boris Šťastný formálně opustil všechny řídící a statutární orgány svých společností, ve funkcích jej zpravidla nahradili jeho manželka a synové. U klíčové společnosti Medical Investments a.s. zůstává jediným akcionářem, i v tomto případě jej nicméně v řídících orgánech nahradila jeho rodina. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Boris Šťastný (Motoristé sobě) se vyjadřuje ke střetu zájmů možného budoucího premiéra Andreje Babiše. Moderátorka se následně ptá, zda se Šťastnému již podařilo vyřešit vlastní střet zájmů. Podle Borise Šťastného je rozdíl mezi jeho a Babišovou situací v tom, že žádná ze Šťastného firem není příjemcem veřejných zakázek a ani nepobírá dotace. Zároveň dodává, že aby se mohl plně věnovat svému poslaneckému mandátu, rozhodl se odejít z řídících pozic svých firem.

Podnikatelská činnost Borise Šťastného

Boris Šťastný je zakladatelem hned několika firem. V 90. letech se věnoval sportovnímu průmyslu ve firmě Sports Investments s.r.o., která se 4. listopadu 2025 přejmenovala na Happy Solutions s.r.o. a od té doby se věnuje pronájmu nemovitostí. Podle Hlídače státu tato firma nečerpá státní dotace a nikdy nezískala veřejnou zakázku. Na konci října navíc Šťastný přestal být společníkem i jednatelem firmy, zbavil se tedy podílu na vlastnictví i řízení. V obou oblastech ho nahradili jeho synové Boris a Zoran.

Boris Šťastný se v rámci svého podnikání věnuje také zdravotnické sféře. Zde mezi hlavní subjekty, které s ním jsou či byly spojeny, patří síť domovů Alzheimer Home, Nemocnice Vršovice, klinika Respimed nebo Národní centrum prevence. Z vyjmenovaných společností čerpaly dotace síť Alzheimer Home a Nemocnice Vršovice. Firmy sítě Alzheimer Home obdržely během působení Šťastného 38 dotací v celkové výši přes 185 milionů Kč, Nemocnice Vršovice pak dvě dotace za celkem 24 milionů Kč. Šťastný svůj podíl v obou společnostech postupně prodal mezi lety 2018–2022 skupině Penta Hospitals. Po prodeji odešel i ze správní rady Nemocnice Vršovice, zůstal však v pozicích člena správních rad společností sítě Alzheimer Home. Těchto pozic se vzdal až v říjnu 2025.

Klinika Respimed, a stejně tak nezisková organizace Národní centrum prevence, které Šťastný ovládal přes společnost Medical Investments a.s., od státu nepobíraly dotace a ani se neúčastnily veřejných zakázek. Šťastný uvádí, že v klinice Respimed pouze pracuje jako praktický lékař. Ve správní radě společnosti Medical Investments a.s. už nepůsobí, nahradila ho jeho rodina. Sám Šťastný nicméně zůstává jediným akcionářem firmy.

Mezi další firmy, ve kterých Šťastný figuroval a které zároveň čerpaly dotace či se účastnily veřejných zakázek, patří Beskyd FM, Pražské služby a Pojišťovna VZP. V Beskyd FM Šťastný působil od roku 2021 ve správní radě, ve funkci však skončil hned následující rok. Firma je navíc k datu ověření výroku v likvidaci. V Pražských službách působil v letech 2011–2012 jako člen dozorčí rady z pozice pražského zastupitele za ODS. V Pojišťovně VZP byl v letech 2014–2016 členem statutárního orgánu. Žádnou ze zmíněných pozic však k datu ověření výroku již nezastává.

Závěr

Několik firem, ve kterých měl Boris Šťastný vlastnický podíl či se účastnil na jejich řízení, pobíralo státní dotace. V minulosti např. figuroval v síti domovů Alzheimer Home, která během jeho působení získala 38 dotací v celkové výši přes 185 milionů Kč. Šťastný ale síť před několika lety prodal a v říjnu 2025 se vzdal i řídících pozic. Obdobně se vzdal funkcí i v ostatních společnostech, které pobíraly dotace či se účastnily veřejných zakázek. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Šéf poslaneckého klubu Motoristé sobě Boris Šťastný v rozhovoru komentuje svolání mimořádné schůze Poslanecké sněmovny ke střetu zájmů Andreje Babiše nastupující opozicí. To považuje Boris Šťastný za plýtvání penězi daňových poplatníků. Podle jeho slov je novela zákona lex Babiš dobrá a řeší střet zájmů, a schůzi tak není třeba svolávat, protože dle něj Andrej Babiš střet zájmů včas vyřeší.

Schvalování novely „lex Babiš“

Návrh novely zákona o střetu zájmů, pro niž se později vžil název „lex Babiš“, předložila v roce 2015 vláda Bohuslava Sobotky sestavená ze zástupců ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Pomocí pozměňovacích návrhů (.pdf) poslanci navrhli přidat do původního návrhu (.pdf) části, které se ve schválené novele označují jako paragrafy 4a, 4b a 4c (a pod stejným označením je lze najít v zákoně o střetu zájmů i dnes).

Paragraf 4a, který veřejným funkcionářům zakazuje provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk, navrhl zahrnout do novely poslanec Jan Chvojka (ČSSD) (.pdf, str. 7–10 z 60, část „§ 4c“; .pdf, str. 1–2). Návrh na přidání paragrafů 4b a 4c předložil tehdejší poslanec za TOP 09 Martin Plíšek (.pdf, str. 10–11 z 60, bod 4; .pdf, str. 3, bod 5, str. 9, bod 2.1). Zmíněné paragrafy 4b a 4c se konkrétně týkají firem, ve kterých člen vlády nebo „jím ovládaná osoba“ vlastní čtvrtinový či vyšší podíl, a zakazují těmto společnostem pobírat dotace a účastnit se zadávacího řízení (veřejných zakázek).

Návrh novely jako celku včetně paragrafů 4a, 4b a 4c (.pdf, str. 2–3, 9) prošel ve třetím čtení Sněmovnou v září 2016 (.pdf, str. 3–4). Pro přijetí návrhu novely hlasovali zástupci stran v současnosti nastupující opozice, tedy TOP 09 a Starostové, ODS a KDU-ČSL, a dále členové poslaneckých klubů ČSSD, KSČM a Úsvitu. Návrh nepodpořili jen poslanci ANO a někteří nezařazení poslanci, včetně zástupců SPD (vzniklé odtržením z Úsvitu).

Při konečném hlasování v lednu 2017, ve kterém Sněmovna přehlasovala veto prezidenta, přijetí novely podpořili jen poslanci TOP 09, Starostů, ODS a KDU-ČSL a komunisté a sociální demokraté. Poslanci za Úsvit se hlasování zdrželi, členové SPD a hnutí ANO hlasovali proti. Piráti se dostali do Sněmovny až po volbách v říjnu 2017.

Závěr

Jako „lex Babiš“ se označuje novela zákona o střetu zájmů, kterou Parlament přijal v lednu 2017. Původní návrh novely předložila v roce 2015 vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL, během jednání ve Sněmovně ale kvůli pozměňovacím návrhům z dílny ČSSD a TOP 09 doznala značných změn.

V září 2016 hlasovali pro přijetí celé novely poslanci z klubu TOP 09 a Starostů, ODS a KDU-ČSL, tedy v současnosti nastupující opozice. Pro se tehdy vyslovili i poslanci stran ČSSD, KSČM a Úsvitu. Piráti v té době neměli zastoupení ve Sněmovně. Později návrh vrátil dolní komoře prezident a při následném konečném hlasování v lednu 2017 novelu podpořili opět poslanci TOP 09, Starostů, ODS a KDU-ČSL a dále ČSSD a KSČM. Výrok Borise Šťastného hodnotíme jako pravdivý.

Boris Šťastný (AUTO) odpovídá na otázky týkající se střetu zájmů Andreje Babiše, který je pravděpodobným příštím předsedou vlády a zároveň majitelem koncernu Agrofert, což by ho v roli premiéra postavilo do střetu zájmů. Podle Šťastného jsou Motoristé přesvědčeni, že Andrej Babiš střet zájmů v pravý čas vyřeší. Tvrdil také, že se Babiš zavázal prezidentovi i veřejnosti k tomu, že transparentně sdělí, jakým způsobem tak učiní.

Babišova vyjádření

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš jednal s prezidentem Petrem Pavlem mj. na téma svého střetu zájmů hned po volbách 5. října. Prezident po schůzce uvedl: „Andrej Babiš potvrdil to, co řekl včera před všemi našimi občany veřejně. A sice, že v případě, že bude pověřen sestavením vlády a bude jmenován, tak vyřeší střet zájmů v souladu se zákonem.“ Pavel také dodal, že mu Babiš nastínil možná řešení střetu zájmů.

Babiš s prezidentem na toto téma mluvil i 12. listopadu. Po jednání Babiš řekl, že neočekával, že po něm bude Pavel požadovat, aby své řešení sdělil veřejně. Hned následující den po jednání koaliční rady komentoval požadavek větou: „Pokud si to prezident přeje, tak to řeknu veřejně. Řešení zveřejním těsně předtím, než mě pan prezident jmenuje předsedou vlády.“ Zároveň Babiš zopakoval, že střet zájmů vyřeší (video, čas 2:30), a uvedl, že se jedná o citlivou a osobní záležitost a že nebude podnikat nevratné kroky, dokud nebude mít jistotu, že bude jmenován premiérem (video).

Závěr

Andrej Babiš vícekrát řekl, že svůj střet zájmů před jmenováním do pozice premiéra vyřeší. Z vyjádření hlavy státu vyplývá, že to řekl také přímo Petru Pavlovi. Později Babiš zmínil, že pokud si to prezident Pavel žádá, řešení sdělí veřejnosti. Dle svých slov tak chce učinit těsně předtím, než bude jmenován předsedou vlády. Výrok Borise Šťastného tak hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec Boris Šťastný (AUTO) mluví o střetu zájmů, do kterého by se dostal Andrej Babiš, kdyby byl jmenován premiérem. Moderátorka se Šťastného ptá, jestli Babiš na proběhlé koaliční radě představil konkrétní kroky, jak střetu zájmů předejít. Šťastný odpovídá, že toto téma vůbec nebylo předmětem jednání. Podle Šťastného je debata o střetu zájmů „nafouknutá“, jelikož podle zákona nemůže stát Agrofertu vyplatit žádné peníze, pokud Andrej Babiš zůstane jeho majitelem.

Zákon o střetu zájmů

Zákon o střetu zájmů mj. uvádí, že veřejný funkcionář, jako je například člen vlády nebo jeho náměstek, nesmí podnikat nebo provozovat jinou samostatnou výdělečnou činnost ani být členem statutárního orgánu podnikající právnické osoby. Od února 2017 zmíněný § 4c zakazuje „poskytnout dotaci podle právního předpisu upravujícího rozpočtová pravidla nebo investiční pobídku“ obchodní společnosti, ve které člen vlády nebo „jím ovládaná osoba“ vlastní alespoň čtvrtinový podíl. Takový podnik rovněž nesmí podle § 4b získávat veřejné zakázky.

Spory o nárokové dotace

Andrej Babiš, který byl v roce 2017 ministrem financí, se tehdy snažil vyhnout střetu zájmů tím, že převedl své společnosti Agrofert a SynBiol do dvou svěřenských fondů. Tyto fondy spravovali např. jeho spolupracovníci, včetně jeho tehdejší partnerky Moniky Babišové. 

V letech 2017 a 2018 stát nejdříve holdingu Agrofert vyplácel nárokové i nenárokové dotace. V roce 2019 pak Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) Agrofertu platby na nenárokové dotace pozastavil v souvislosti s auditem týkajícím se Babišova střetu zájmů, který provedla Evropská komise. Audit se vztahoval právě k nenárokovým dotacím a SZIF se proto obával, že Evropská komise tyto dotace směřující do Agrofertu odmítne proplácet. Některé firmy z holdingu Agrofert se proti pozastavení a nevyplacení nenárokových dotací soudně bránily. Soudy ale později opakovaně rozhodly, že na tento druh dotací společnosti nemají právo. Podle argumentace soudů totiž Babiš Agrofert po vložení akcií do svěřenských fondů dále fakticky ovládal, a jako člen vlády tedy byl ve střetu zájmů. 

Nárokové dotace ovšem stát holdingu Agrofert vyplácel i po roce 2019. Tento postup SZIF odůvodňoval tím, že se audit Evropské komise nárokových dotací netýkal. Zároveň fond zastával stanovisko, že se na jím vyplácené dotace § 4c vůbec nevztahuje (.pdf, str. 2). Argumentoval tím, že dotace poskytuje podle zákona o SZIF, nikoli podle rozpočtových pravidel. Rozsudky soudů poté ale naopak potvrdily, že se zákon o střetu zájmů na dotace poskytované SZIF vztahuje.

Probíhající soudní spory

V říjnu 2025 tehdejší ministr zemědělství Marek Výborný oznámil, že začal po firmách koncernu Agrofert vymáhat dotace, které holding získal v letech 2017 až 2021, v době působení Andreje Babiše ve vládě. Výborný tehdy uvedl, že resort bude chtít vrátit více než 7 miliard korun, včetně nárokových dotací. Podle Výborného Agrofert nárokové i nenárokové dotace čerpal neoprávněně. Ministr se odkazoval na rozhodnutí soudů i na právní analýzu, kterou si Fialova vláda nechala zpracovat, a podle níž se ustanovení § 4c v zákoně o střetu zájmů na poskytování nárokových dotací vztahuje. Sám Výborný přitom dříve uváděl, že na nárokové dotace se zákon o střetu zájmů nevztahuje. 

Zástupci Agrofertu naopak tvrdí, že se dosavadní rozsudky nárokovými dotacemi nezabývaly, a trvají i na pozici, kterou dříve zastával SZIF, tedy že na nárokové dotace se příslušné opatření zákona o střetu zájmů nevztahuje. Mluvčí Agrofertu označil snahu o vymáhání dotací za „předvolební kampaň pana ministra Výborného“. Agrofert tak stále vede spor o to, jestli se zákaz v § 4c kromě nenárokových dotací vztahuje i na nárokové platby.

Koncem roku 2024 a v říjnu 2025 došlo k rozpuštění obou Babišových svěřenských fondů. Andrej Babiš tak tehdy všechny akcie Agrofertu získal zpět. Pokud by tedy tyto akcie držel v době jmenování premiérem, na jeho holding Agrofert by se skutečně vztahoval § 4c zákona o střetu zájmů, jak uvádí Boris Šťastný. Otázka střetu zájmů však k datu námi ověřovaného rozhovoru přesto nebyla vyřešena, jelikož nadále probíhá spor o to, na které typy dotací se § 4c vztahuje.

Závěr

Boris Šťastný se odkazuje na § 4c zákona o střetu zájmů, podle kterého firmy, ve kterých člen vlády nebo jím ovládaná osoba vlastní minimálně 25% podíl, skutečně nesmí čerpat dotaci poskytnutou „podle právního předpisu upravujícího rozpočtová pravidla“ nebo investiční pobídku. Podle § 4b nesmí ani získávat veřejné zakázky. V případě, že by Andrej Babiš držel 25 % a více akcií Agrofertu v době jmenování premiérem, na holding by se § 4c vztahoval. 

Šťastný ale výrokem naznačuje, že tato úprava jednoznačně řeší otázku střetu zájmů, jelikož Agrofert v Babišových rukou nemůže čerpat dotace a celá debata je tedy podle něj „nafouknutá“. Samotný Agrofert přitom stále vede spor o to, jestli se zákaz v § 4c týká všech druhů dotací. Tvrdí, že na nárokové dotace měl v letech 2017–2021 právo a odmítá snahy Ministerstva zemědělství získat dotace udělené v době platnosti této úpravy zpět. Zjevně tedy jde o živý a probíhající spor, ve kterém koncern Agrofert, potažmo jeho vlastník v době rozhovoru Andrej Babiš, svůj nárok na dotace nevzdává. Výrok Borise Šťastného proto hodnotíme jako zavádějící.

Nově zvolený předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel v kontextu rozhovoru kritizuje případné navyšování schodku státního rozpočtu na rok 2026 nově vznikající vládou Andreje Babiše. Tvrdí, že navyšování není na místě, protože Česko je v dobré ekonomické kondici. To ilustruje na vývoji schodku veřejných financí, který se podle něj během Fialovy vlády snížil z 5 na 1,9 % HDP.

Deficit veřejných financí

Jako deficit veřejných financí se označuje schodek hospodaření státu, do kterého, kromě hospodaření vládních institucí, spadá také hospodaření územních samospráv, tedy obcí a krajů. Tento deficit vzniká, pokud jsou výdaje veřejných rozpočtů za určité období (obvykle za kalendářní rok) vyšší než příjmy.

V roce 2021, tedy posledním roce působení vlády Andreje Babiše, odpovídal deficit veřejných financí 5 % HDP. V následujících letech klesal až na 2 % HDP v roce 2024 (.pdf, str. 3). Podle nejnovější makroekonomické predikce Ministerstva financí z listopadu se v letošním roce tento deficit sníží na 1,9 % HDP (.pdf, str. 3, 11). V roce 2026 by měl deficit v poměru k HDP dle predikce zůstat stejný, tedy 1,9 % HDP (.pdf, str. 3, 11).

Závěr

Vláda Andreje Babiše skončila v úřadu v roce 2021, kdy deficit veřejných financí dosáhl 5 % HDP. V průběhu dalších let postupně klesal a v roce 2024 odpovídal 2 % HDP. Za rok 2025 tento deficit podle makroekonomické predikce Ministerstva financí z listopadu činí 1,9 % HDP. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Vyspělé země

Vyspělost států lze posuzovat z několika hledisek. K nejběžněji používaným indikátorům, jejichž pomocí lze srovnat situaci v jednotlivých zemích, patří zejména výše hrubého domácího produktu (HDP) v přepočtu na obyvatele. Jelikož ale statistiky HDP vypovídají jen o ekonomickém rozvoji státu, používají se ke srovnání vyspělosti zemí i jiné ukazatele životní úrovně. Tím nejčastěji využívaným je tzv. index lidského rozvoje (HDI), který zohledňuje např. i délku života.

Jednou z dalších definic vyspělé země je členství (.pdf, str. 13) v Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), do které Česká republika patří. Právě OECD zveřejňuje porovnání ekonomik členských zemí, a to včetně růstu HDP. V tomto žebříčku za rok 2024 se Česká republika umístila na 21. místě z celkem 38 zemí.

Predikce MMF

Mezinárodní měnový fond (MMF) v říjnu publikoval podzimní výhled globální ekonomiky, ve kterém uvádí odhadovanou výši HDP jednotlivých zemí v roce 2025. Podle dat MMF (.pdf, str. 42) by mělo HDP v ČR v letošním roce vzrůst o 2,3 %, o čemž v říjnu informovala například ČTK. V tomto žebříčku se tak Česko mezi zeměmi OECD nachází na 10. místě.

MMF ve svém výhledu uvádí mimo jiné srovnání vývoje HDP v zemích, které označuje jako „vyspělé ekonomiky“ světa (.pdf, str. 125). V předpokládaném růstu HDP za rok 2025 je Česko v tomto seznamu celkově na 12. místě, pokud započítáme i Macao a Hongkong, které náleží Číně a nejsou např. členy OSN. Pokud je z žebříčku spolu s Taiwanem (který jako stát neuznává většina států OSN) vyřadíme, ČR by se nacházela na devátém místě.

Na šestém místě se Česká republika nachází jen ve srovnání zemí OECD, ve kterém MMF vyjadřuje HDP v tzv. paritě kupní síly v přepočtu na obyvatele. Toto vyjádření zohledňuje, že je HDP v různých zemích počítáno v různých měnách a směnné kurzy věrně neodrážejí rozdíly v kupní síle peněz. Parita kupní síly konkrétně představuje poměr cen v národních měnách za stejné výrobky a služby v různých zemích. Jak jsme ale zmínili, tato statistika vychází z přepočtu HDP na obyvatele. Pokud bychom srovnali růst HDP v paritě kupní síly, tedy růst ekonomiky jako celku bez přepočtu na populaci, statistika MMF umisťuje Česko v roce 2025 na 10. místo mezi zeměmi OECD.

Závěr

Dle nejnovějších údajů OECD mělo Česko v roce 2024 až 21. nejvyšší nárůst HDP. Nejvíce vzrostlo HDP v Kostarice, Dánsku a Španělsku. Predikce růstu HDP pro rok 2025 od Mezinárodního měnového fondu řadí ČR na desáté místo mezi státy OECD a na deváté místo mezi státy označované měnovým fondem jako „vyspělé ekonomiky“. Na šesté příčce mezi zeměmi OECD se Česko umisťuje jen ve statistice, která vyjadřuje predikovaný růst HDP v paritě kupní síly v přepočtu na obyvatele. Musíme tedy postupovat velmi selektivně, abychom našli metriku, v níž je ČR šestá nejrychleji rostoucí země, a to pouze v odhadu pro letošní rok. Výrok Matěje Ondřeje Havla proto hodnotíme jako zavádějící.

Nový předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel mluví o státním rozpočtu na rok 2026 a reaguje na otázku, zda očekává, že hnutí ANO v příštím roce navýší jeho schodek. Havel odpovídá, že už plánovaných 286 miliard je podle něj vysoký deficit. Podotýká však, že jeho další zvyšování je možné, protože ANO mělo ve svém předvolebním programu finančně náročné závazky, které podle jeho slov někteří odborníci vyčíslili na 100 miliard korun.

Program hnutí ANO

Ve volebním programu hnutí ANO pro sněmovní volby 2025 se nacházel například slib zastropovat věk odchodu do důchodu na 65 letech, rozšíření daňových úlev nebo navýšení rodičovského příspěvku (.pdf, str. 10, 19, 20). Dále program počítal např. s investicemi do zdravotnictví, vzdělávání a infrastruktury nebo s podporou dostupného bydlení.

Podle ekonoma Daniela Münicha takový program může celkem stát stovky miliard. Dodal, že pouze kapitola snížení daní může vyjít na 75 až 82 miliard korun ročně. Komentář šéfredaktora deníku Právo Petra Šabaty uvádí, že při dalším jednání o státním rozpočtu na rok 2026 bude koalice muset najít minimálně 100 miliard korun, aby pokryla závazky z programu ANO. Výpočet Seznam Zpráv odhadl, že plánované výdaje by mohly zvýšit státní deficit přibližně o 100 miliard korun. Hlavní ekonom investiční společnosti Investika Vít Hradil pro ČTK uvedl, že negativní dopad na rozpočet by se v prvních letech vyšplhal do desítek miliard korun ročně a později až do stovek miliard za rok.

Závěr

Volební program hnutí ANO obsahuje sliby, jejichž pokrytí podle některých ekonomů a novinářů vyžaduje navýšení státních výdajů zhruba o 100 miliard korun. Výrok Matěje Ondřeje Havla proto hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec a předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel reaguje na kritiku návrhu státního rozpočtu na rok 2026 ze strany hnutí ANO. Dodává, že nastupující vláda může rozpočet odmítnout a připravit vlastní, protože stát může v mezičase hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Havel uvedl, že na tomto postupu nevidí nic špatného, jelikož provizorium podle jeho slov funguje jinak než americký shutdown.

Rozpočtové provizorium v Česku

Rozpočtové provizorium nastává v případě, kdy zákon o státním rozpočtu není schválen k 1. lednu nového roku. Stát potom hospodaří v nouzovém režimu podle posledního schváleného rozpočtu. Ministerstvo financí stanoví pro jednotlivé kapitoly závazné měsíční limity a platí pravidlo, že v každém měsíci se může čerpat nejvýše jedna dvanáctina celkových ročních výdajů předchozího státního rozpočtu.

Cílem provizoria je udržet plynulý chod státu do doby, než bude schválen nový rozpočet (.pdf, str. 17). Během této doby pokračuje hrazení mandatorních výdajů (.pdf, str. 24), které je stát povinen zajišťovat dle zákona. Patří sem např. dávky důchodového a nemocenského pojištění, sociální dávky nebo podpora v nezaměstnanosti. Platy státních zaměstnanců spadají do tzv. kvazimandatorních výdajů, které nejsou stanoveny zákonem, ale jsou považovány za nezbytné, protože zajišťují chod státu (.pdf, str. 2). Státní zaměstnanci svůj plat během provizoria dostávají, není ale možné jej zvyšovat.

Shutdown v USA

Ve Spojených státech dochází k tzv. shutdownu, pokud Kongres včas neschválí, nebo prezident odmítne podepsat zákon o rozpočtu nebo dočasné financování na další období. V důsledku zákona proti rozpočtovému deficitu (Antideficiency Act) nesmí federální úřady utrácet peníze, které nebyly schváleny, a velká část činnosti federální vlády se proto musí zastavit.

Někteří zaměstnanci federálních úřadů a organizací jsou posláni na nucenou dovolenou bez vyplácení platů. Zaměstnanci institucí nutných pro ochranu zdraví a bezpečnosti jako je například armáda či policie, musí stále chodit do práce, ale po dobu trvání shutdownu nedostávají výplatu (.pdf, str. 18; .pdf, str. 3).

Závěr

V Česku se při rozpočtovém provizoriu každý měsíc hospodaří podle jedné dvanáctiny rozpočtu z předchozího roku, takže stát dál funguje v omezeném režimu a některé výdaje včetně platů státních zaměstnanců se vyplácejí. Oproti tomu americký shutdown představuje nucené přerušení financování vlády, během kterého federální zaměstnanci nedostávají plat. Výrok Matěje Ondřeje Havla proto hodnotíme jako pravdivý.

Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel mluví o návrhu státního rozpočtu na rok 2026, který připravil Fialův kabinet. Podotýká, že vláda podle něj v minulosti několikrát Poslanecké sněmovně předložila zvládnutelný rozpočet. Dodává, že kromě roku, kdy se schodek zvýšil kvůli povodním, vždy dokázala naplánovaný deficit dodržet, přičemž v některých případech byl nakonec nižší, než se původně plánovalo.

Státní rozpočet během působení Fialovy vlády

Původní návrh rozpočtu na rok 2022 připravila ještě druhá vláda Andreje Babiše, která plánovala deficit ve výši 376,6 mld. korun. Fialova vláda se poprvé zabývala státním rozpočtem v roce 2022, kdy v únoru schválila jeho úpravu a snížila plánovaný schodek na 280 miliard korun.

Vláda v červenci 2022 schválila úpravu rozpočtu, v rámci níž navrhla zvýšit původní výši schodku o 50 miliard na celkových 330 miliard korun (.pdf, str. 1). Výsledný deficit nakonec kvůli pozměňovacím návrhům (.docx, .docx) některých vládních poslanců stoupl na 375 miliard korun. Vláda zvýšení deficitu odůvodnila mj. válkou na Ukrajině, kompenzací za vysoké ceny energií nebo mimořádnou valorizací penzí.

Konečný schodek za rok 2022 dosáhl 360,4 miliardy korun (.pdf, str. 3 z 52), a byl tedy nižší než v novelizovaném rozpočtu. Oproti původnímu plánu se ale zvýšil zhruba o 80 mld. Kč.

Rozpočet na rok 2023 počítal se schodkem 295 mld. Kč. V průběhu roku nedošlo k novelizaci rozpočtu a konečný deficit nakonec činil 288,5 miliardy korun (.pdf, str. 3 z 71). V tomto roce byl tedy přibližně o 6,5 mld. korun nižší, než vláda původně plánovala.

Pro rok 2024 vláda nejprve prosadila rozpočet se schodkem ve výši 252 mld. Kč. Po povodních v září a říjnu ale připravila novelu rozpočtu, která plánovaný schodek navýšila o 30 mld. Kč. Podle státního závěrečného účtu dosáhl konečný deficit 271,4 miliardy korun (.pdf, str. 3 z 73), a byl tedy vyšší než původně.

Rozpočet na letošní rok počítá se schodkem 241 mld. Kč a nebyla k němu přijata žádná novela. Konečný údaj za celý rok ještě není znám, podle nejnovějších údajů Ministerstva financí odpovídal schodek ke konci října 183,1 mld. Kč.

Závěr

Vláda Petra Fialy v roce 2023 dodržela plánovaný schodek státního rozpočtu, který byl dokonce nižší. V letech 2022 a 2024 ovšem původní deficity navýšila novelami a konečné schodky byly nakonec vyšší. Matěj Ondřej Havel přitom ve výroku zmiňuje jako výjimku jen povodňový rok 2024, přestože už v roce 2022 došlo k navýšení schodku o desítky miliard korun oproti původnímu plánu. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.