Petr Fiala se k povolebnímu vyjednávání vyjádřil např. v rozhovoru pro iDNES.cz, který vyšel v den námi ověřované debaty. Premiér v rozhovoru označil za úspěch, pokud by po volbách pokračovala jeho vláda, případně vláda na „nějakém podobném půdorysu“. Připustil přitom i sestavování vlády s Piráty, „když tak voliči rozdají karty“. Podobně se vyjádřil i v dřívější debatě na ČT z 28. září 2025, kde navíc Piráty nazval prozápadní stranou s podobnými hodnotami, jaké zastává SPOLU. Už v době odvolání ministra Ivana Bartoše, po kterém Piráti vládu opustili, Fiala řekl, že stojí o další spolupráci.

Český statistický úřad (ČSÚ) sleduje míru inflace pomocí indexu spotřebitelských cen, který vyjadřuje změnu cen tzv. spotřebního koše, tedy výrobků a služeb pořizovaných běžnou domácností. Podle posledních zveřejněných dat ČSÚ v srpnu 2025 meziročně ceny vzrostly o 2,5 %.

Inflaci pravidelně měří také Eurostat (statistický úřad Evropské unie), který pro její výpočet používá tzv. harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP). Ten zajišťuje, že „všechny země Evropské unie dodržují stejnou metodiku výpočtu“. Čísla EU se tak od hodnot Českého statistického úřadu mohou mírně lišit. Podle měření Eurostatu dosáhla meziroční inflace v Česku v srpnu 2,4 %.

Podle ČSÚ činila meziroční inflace v srpnu 2,5 %. Dle Eurostatu pak šlo o 2,4 %. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš se odkazuje na průzkum agentury Morning Consult ze září 2025, který porovnává podporu vybraných světových lídrů. Petr Fiala se skutečně v tomto žebříčku umístil na předposledním místě z 24, hned před francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Na jaře i v létě 2025 byl Petr Fiala v tomto žebříčku dokonce poslední.

Petr Fiala se tedy skutečně vícekrát objevil na posledním místě žebříčku společnosti Morning Consult a podle posledních dat postoupil na předposlední místo. Vzhledem k omezenému počtu světových lídrů, jejichž podporu Morning Consult měří, není možné říct, zda je Petr Fiala „nejhorší premiér na světě“. Andrej Babiš nicméně poukazuje právě na tento žebříček, v němž se Fiala umístil poslední, respektive předposlední. Jeho výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Lídr pražské kandidátky Motoristů sobě Boris Šťastný v rámci debaty o dostupnosti bydlení zmiňuje řadu evropských nařízení, která podle něj omezují výstavbu nového bydlení. Zmiňuje i novou směrnici o energetické náročnosti budov, kterou označuje za „zlo z Evropské unie“.

Směrnice o energetické náročnosti budov

Směrnice o energetické náročnosti budov (Energy Performance of Buildings Directive, EPBD) má za cíl podpořit snižování emisí skleníkových plynů z budov tak, aby do roku 2050 EU dosáhla „fondu budov s nulovými emisemi“ (.pdf, str. 14). Revidovaná směrnice z roku 2024 stanovuje požadavky na snížení energetické náročnosti nových a stávajících budov a podporuje renovaci již existujících budov tak, aby splňovaly vyšší standardy energetické náročnosti (.pdf, str. 16–24). Upravenou směrnici musí členské státy EU postupně začlenit do svých právních předpisů, a to nejpozději do konce května 2026 (.pdf, str. 47). V Česku k tomu zatím nedošlo.

Podle směrnice EPBD budou muset od roku 2028 všechny nové budovy ve vlastnictví nebo užívání orgánů veřejné správy splňovat bezemisní standardy, ostatní novostavby budou muset tyto standardy splňovat až od roku 2030. Směrnice však nestanoví povinnost renovovat všechny stávající budovy. Stanovuje pouze obecný cíl, aby do roku 2050 státy disponovaly fondem obytných budov s nulovými emisemi (.pdf, str. 14), a dílčí cíle, aby se průměrná spotřeba energie fondu obytných budov jako celku snížila do roku 2030 o 16 % oproti roku 2020 a do roku 2035 o 20 % až 22 % (.pdf, str. 26).

Závěr

EPBD je označení pro evropskou Směrnici o energetické náročnosti budov, která stanovuje minimální požadavky pro energetickou náročnost budov v Unii v rámci závazku klimatické neutrality do roku 2050. Podle směrnice budou muset splňovat bezemisní standardy nové veřejné budovy od roku 2028 a všechny nové budovy od roku 2030. Výrok Borise Šťastného tak hodnotíme jako pravdivý.

Olga Richterová (Piráti) reaguje na své předřečníky Markétu Šichtařovou (kandidující za SPD), Karla Havlíčka (ANO) a Karla Dvořáka (STAN). V rámci diskuze o bydlení totiž byla řeč i o požadavku na výstavbu vyplývajícím ze znění stavební technické normy (.pdf, str. 16) a ze staršího znění vyhlášky, které upravují výstavbu obytných budov a mj. i toalet v bytě. Původní znění vyžadovalo, aby přímý vstup na toaletu nebyl z obytných místností, kuchyní nebo jídelen. To komplikovalo výstavbu zejména menších bytů, protože toaleta vyžadovala vlastní chodbu pro vstup.

V červenci 2024, kdy byl Ivan Bartoš předsedou Pirátů a ministrem pro místní rozvoj, začalo fungovat stavební řízení podle nových pravidel. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) nicméně v květnu a červnu zveřejnilo související vyhlášky a jednou z nich byla i vyhláška (.pdf) o požadavcích na výstavbu. Tato vyhláška zjednodušuje nebo ruší některé požadavky, včetně nutnosti oddělování toalet chodbou nebo předsíní. Ačkoliv Ivan Bartoš v září 2025 přišel o ministerskou funkci, MMR vyhlášku připravilo (.pdf), projednalo a vydalo (.pdf) ještě v době, kdy byl ve funkci. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Hlavní město Praha spustilo projekt Městské nájemní agentury (MNA) jako testovací program v roce 2021. Agentura spojuje majitele bytů a potenciální nájemníky z řad lidí v bytové nouzi. Jejím cílem je pomoci zejména nízkopříjmovým pracujícím, rodinám s dětmi, samoživitelům a samoživitelkám, stejně jako seniorům a hendikepovaným. Agentura se snaží udržovat nájemné na úrovni 70–80 % ceny na trhu. Podle webu MNA byty nevlastní, ale zprostředkovává jejich pronájmy, opravy a potřebnou administrativu.

Agentura začala fungovat v červnu 2021, v srpnu se pak do jednoho z bytů nastěhovali první nájemníci. Na konci června 2023 měla už agentura ve správě 49 bytů, na konci roku 2024 jich bylo 47. Podle aktuálních statistik na webu MNA má v současné době k dispozici 53 bytů a v nich celkem 50 zabydlených domácností. Vzhledem k minimální odchylce tak hodnotíme výrok Borise Šťastného o tom, že městská nájemní kancelář pronajala za celou dobu své existence 51 nebo 52 bytů, jako pravdivý.

Boris Šťastný (Motoristé) reaguje na slova Olgy Richterové (Piráti), která mluvila o počtu bytů, jejichž výstavba se v Praze zahájila v roce 2021, kdy byl primátorem Zdeněk Hřib. Šťastný upozorňuje na to, že na počtu vydaných stavebních povolení nemá Hřib zásluhu, jelikož jejich vydávání není v kompetenci primátora.

Stavební povolení v České republice vydává příslušný stavební úřad na základě stavebního zákona. Většinou jde o příslušný obecní stavební úřad, tedy obecní úřad obce s rozšířenou působností, nebo pověřený obecní úřad. O stavbách, u kterých se posuzuje vliv na životní prostředí, o silnicích I. třídy a o některých dalších velkých stavbách rozhoduje krajský stavební úřad. Starostu nebo primátora nový stavební zákon vůbec nezmiňuje. V Praze mají povolování staveb na starost (.docx, str. 16–17) stavební úřady příslušných městských částí (.docx, str. 6, § 4 odst. 1), Magistrát hlavního města Prahy funguje ve většině případů jako odvolací orgán.

Každého povolovacího řízení se účastní stavebník a obec, na jejímž území má být záměr uskutečněn. Obec pak může například podávat námitky v rozsahu své samostatné působnosti. Vedení města vč. primátora může výstavbu ovlivnit řadou způsobů, např. úpravami územního plánu či investicemi do infrastruktury. Přímou roli ve stavebním řízení však nemá.

Rozhodnutí o povolení stavby je nicméně plně v kompetenci stavebního úřadu, který je samostatným správním orgánem. Stavební úřad rozhoduje podle stavebního zákona, v Praze tuto působnost vykonávají stavební úřady městských částí. Výrok Borise Šťastného proto hodnotíme jako pravdivý.

Podle Property Indexu (.pdf) poradenské společnosti Deloitte je v Praze v roce 2025 na pořízení vlastního bytu potřeba 15 hrubých ročních mezd. Praha se tak stala třetím nejméně dostupným velkým městem pro koupi nového bytu v Evropě (.pdf, str. 16 z 44). Oproti minulému roku je na pořízení bytu potřeba o 1,7 mzdy více. Méně dostupné byty byly podle indexu už jen v Athénách a Amsterdamu (.pdf, str. 16 z 44).

Podle dat Indexu prosperity a finančního zdraví, která vyšla až po námi ověřované debatě, čelí celé Česko pátým nejhorším podmínkám pro bydlení v Evropské unii. Klíčovým problémem je nízká finanční dostupnost bydlení. Průměrný byt v ČR podle tohoto projektu vyjde na 13,6 průměrných ročních platů.

Předsedkyně SOCDEM a kandidátka Stačilo! Jana Maláčová říká, že by pro stát měla být prioritou dostupnost bydlení. Dle jejích slov se během působení Fialovy vlády ztrojnásobily výdaje na příspěvek na bydlení, což podle ní ještě více přispívá ke zdražování bydlení. Maláčová také tvrdí, že stát „v tuhle chvíli dává 22 miliard korun“ na příspěvky na bydlení.

Příspěvky na bydlení během působení Fialovy vlády

Stát v roce 2024 na příspěvcích na bydlení vydal 20,3 miliardy korun (.pdf, str. 11), což je přibližně o 13,7 miliardy korun více než v roce 2021 (.pdf, str. 11). Podle Českého statistického úřadu byly důvodem nárůstu v letech 2022 a 2023 legislativní změny, díky kterým na dávky dosáhlo více lidí. Zároveň také došlo k navýšení příspěvků samotných.

V následujícím grafu je vidět, že od roku 2021, na jehož konci byla jmenována vláda Petra Fialy, došlo do roku 2024 skutečně k 3,1násobnému navýšení výdajů na příspěvky na bydlení. Podle nejnovější zprávy Ministerstva práce a sociálních věcí ze srpna bylo za rok 2025 zatím na příspěvcích na bydlení vyplaceno 15,3 miliardy korun (.pdf, str. 11). Za posledních 12 měsíců (.pdf, str. 11) se celkové výdaje na příspěvky na bydlení dostaly už na 22,15 mld. Kč.

Závěr

Během působení vlády Petra Fialy skutečně došlo k přibližně trojnásobnému navýšení výdajů na příspěvky na bydlení, konkrétně se částka zvedla z 6,62 miliardy Kč na 20,3 miliardy Kč v roce 2024. V letošním roce stát vydal na příspěvcích na bydlení do konce srpna 15,3 miliardy korun, za posledních 12 měsíců stát vyplatil už 22,15 mld. Kč. Výrok Jany Maláčové proto hodnotíme jako pravdivý.

Předsedkyně SOCDEM a kandidátka hnutí Stačilo! Jana Maláčová zjevně odkazuje na Českou komoru autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT), podle které je modulová a prefabrikovaná panelová výstavba levnější než klasický způsob výstavby. Podle přepočtu ČKAIT mohly města a obce počátkem roku 2025 byty prodávat za cenu 62 000 Kč za metr čtvereční. Vyšší koncové ceny mohou být podle komory způsobeny např. špatným řízením projektu, nevhodně zvolenou konstrukcí nebo neefektivním dispozičním řešením.