Poslankyně Jana Berkovcová (ANO) komentuje vládní návrh novely školského zákona, který obsahuje mj. změnu financování nepedagogických pracovníků. Berkovcová tuto úpravu odmítá a kritizuje vládu za to, že ji do novely doplnila až později formou pozměňovacího návrhu. Vyjadřuje se také k odložení účinnosti a říká, že tento krok podle ní nic neřeší a způsobí jen to, že odpovědnost za změny spadne na příští vládu. 

Novela školského zákona

Vláda Petra Fialy v říjnu 2024 schválila návrh novely školského zákona, který tehdy zároveň předložila Poslanecké sněmovně. Ta jej nakonec schválila až ke konci května. Balíček úprav (.pdf), které s sebou novelizace zákona přináší, zahrnuje např. změnu financování nepedagogických pracovníků škol, jejichž platy podle návrhu mají mít nově v kompetenci obce a kraje namísto státu. Kromě toho novela zavádí např. stálé financování školního psychologa a speciálního pedagoga nebo slučování malých škol jedné obce. Upravuje také konkurzy na ředitele škol.

Financování nepedagogických pracovníků

Původní návrh počítal s převedením financování nepedagogů na obce a kraje už od září 2025 (.pdf, str. 25 z 266). S převedením financování na zřizovatele nesouhlasil např. Českomoravský odborový svaz pracovníků školství (ČMOS), který v lednu 2025 zveřejnil petici za zachování centrálního financování nepedagogů. V březnu – tedy až po druhém čtení návrhu ve Sněmovně, kdy poslanci mohou předkládat pozměňovací návrhy – vláda po kritice plánované změny u financování odložila na leden 2026.

Návrh Jany Berkovcové

Poslankyně Jana Berkovcová v minulosti odklad účinnosti kritizovala kvůli tomu, že podle ní prodlouží nejistotu obcí, a vládní návrh označila za nepřipravený a nedostatečně finančně zajištěný. Během třetího čtení ve Sněmovně v březnu 2025 mluvila o tom, že změna financování podle ní prohloubí decentralizaci školského systému a nerovnosti mezi školami a navrhla vrácení novely do druhého čtení. Na začátku května pak navrhla přesunout účinnost až na leden 2027. 

Během závěrečného projednávání novely 28. května, tedy den po odvysílání námi ověřované debaty, Sněmovna hlasovala o návrhu opakovat druhé čtení a zamítla ho. Jana Berkovcová tedy neměla možnost pozměňovací návrh předložit ve druhém čtení a následně prosadit.

Závěr 

Původní návrh novely školského zákona obsahující změnu financování nepedagogů počítal s účinností od září 2025. Po kritice vládní koalice v březnu 2025 odložila účinnost této změny na leden 2026. Jana Berkovcová změnu financování dlouhodobě kritizovala a na začátku května navrhla její odložení až na leden 2027. Její výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec Matěj Ondřej Havel (TOP 09) odpovídá na dotaz, zda je nezbytné spěchat s převodem financování nepedagogických pracovníků ze státu na obce a kraje a zda by nebylo vhodnější tuto změnu odložit až na rok 2027. Havel vysvětluje, že jak původní návrh školské novely, tak státní rozpočet na rok 2025 počítaly s tím, že ke změně financování dojde už od září 2025. Podotýká, že koaliční poslanci se nechali přesvědčit k posunutí účinnosti na leden 2026, pro další odklad podle něj už ale není důvod.

Změna školského zákona

Vláda Petra Fialy schválila v říjnu 2024 návrh novely školského zákona, který tehdy zároveň předložila Poslanecké sněmovně. Ta jej nakonec schválila až ke konci května. Balíček úprav (.pdf), které s sebou novelizace zákona přináší, zahrnuje například změnu financování nepedagogických pracovníků škol, jejichž platy podle návrhu mají mít nově v kompetenci obce a kraje namísto státu. Kromě toho novela zavádí mj. stálé financování školního psychologa a speciálního pedagoga a slučování malých škol jedné obce nebo upravuje konkurzy na ředitele škol.

Původní návrh počítal s převedením financování nepedagogů na obce a kraje už od září 2025. S převedením financování na zřizovatele nesouhlasil například Českomoravský odborový svaz pracovníků školství (ČMOS PŠ), který v lednu 2025 zveřejnil petici za zachování centrálního financování nepedagogů. V březnu letošního roku ale vláda po kritice odložila plánované změny u financování na leden 2026.

Státní rozpočet

Objem plánovaných výdajů na školství v návrhu státního rozpočtu na rok 2025 počítal se změnou v hrazení platů nepedagogických pracovníků ve školách zřizovaných kraji a obcemi. Od 1. září 2025 měly být jejich platy hrazeny z rozpočtů zřizovatelů, tj. obcí a krajů (.pdf, str. 2). Podle tehdejších plánů ministra školství Mikuláše Beka měl stát obcím a krajům převést prostředky na financování těchto platů prostřednictvím změny v rozpočtovém určení daní.

Závěr

Podle původního návrhu měla změna financování nepedagogických pracovníků nabýt účinnosti od 1. září 2025. Výdaje státního rozpočtu na rok 2025 v kapitole školství také počítaly s převodem financování nepedagogů ze státu na kraje a obce od 1. září 2025. Výrok Matěje Ondřeje Havla proto hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec Matěj Ondřej Havel (TOP 09) reaguje na komentář moderátorky, která zmiňuje, že chce vláda v souvislosti s převedením financování nepedagogických pracovníků ze státu na zřizovatele škol zvýšit obcím a krajům podíl na sdílených daních o 33 miliard korun. Moderátorka se také odvolává na námitku, že tato částka nebude na financování nepedagogických pracovníků stačit. To Havel následně odmítá a dodává, že součástí novely školského zákona je i změna zákona o rozpočtovém určení daní, na základě které se má částka v příštích letech valorizovat.

Financování nepedagogických pracovníků

Vláda v rámci novely školského zákona převedla financování nepedagogických pracovníků ve školství ze státního rozpočtu na obce a kraje. Původně měla tato změna začít platit od září 2025, ale po kritice ji vláda odložila na leden 2026.

Součástí tohoto návru byla i změna zákona o rozpočtovém určení daní (.pdf, str. 10–⁠⁠⁠⁠⁠⁠16), která byla předložena jako pozměňovací návrh z usnesení sněmovního Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu (.pdf, str. 1, 10–⁠⁠⁠⁠⁠⁠15). Stát na příští rok podle Ministerstva financí vyčlení pro obce a kraje na financování nepedagogů přibližně 33 miliard korun. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury se jedná o 22,2 miliardy korun pro obce a 10,2 miliardy korun pro kraje. 

Podle Karly Rucké z odboru financování územních rozpočtů Ministerstva financí počítá novela i s automatickým navyšováním prostředků na nepedagogické pracovníky, a to podle toho, jak bude obcím a krajům stoupat inkaso ze sdílených daní. Rucká přitom používá termín valorizace, stejně jako Matěj Ondřej Havel v námi ověřovaném výroku. Ve skutečnosti se však nejedná o valorizaci v pravém slova smyslu, tedy o navýšení, které by pokrylo dopad inflace (jako například u důchodů). Částka náležící obcím a krajům z rozpočtového určení daní závisí na výběru daní, který se mění v čase podle toho, jak se daří ekonomice – v době hospodářského zpomalení se inkaso daní může i snížit (.pdf, str. 41).

Poslanec Havel v kontextu výroku připodobňuje případné zvyšování finančních prostředků určených pro nepedagogy k růstu jejich platů. Nepedagogičtí pracovníci spadají pod tabulkové platy, které se řídí vládním nařízením, jež většinou bývá každoročně novelizováno. Platy tak zpravidla rostou, nedojde-li k jejich zmrazení tak, jak se to stalo pro rok 2024. I inkaso daní sice pravidelně roste (.xlsx), avšak žádná pevná vazba mezi výběrem daní a platy nepedagogů pochopitelně neexistuje.

Závěr

Součástí novely školského zákona, která převádí financování nepedagogických pracovníků ze státního rozpočtu na obce a kraje, je i změna zákona o rozpočtovém určení daní, která podle Ministerstva financí v roce 2026 obcím a krajům přinese 33 miliard korun. Tato částka se bude navyšovat podle toho, jak poroste výběr daní, a nejedná se tak o klasickou valorizaci, která by pokryla negativní dopad inflace. Výběr daní se může zvyšovat i snižovat podle stavu ekonomiky a navržená změna rozpočtového určení daní tak nemusí obcím a krajům dlouhodobě pokrýt výdaje na platy nepedagogických pracovníků. Výrok Matěje Ondřeje Havla tak hodnotíme jako zavádějící.

Poslankyně Jana Berkovcová v kontextu výroku zmiňovala, že Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) při přípravách státního rozpočtu na rok 2025 počítalo se změnou financování nepedagogických pracovníků. Dle jejího názoru na takovou úpravu nebyl nikdo připravený. Uvádí, že změna financování nebyla součástí návrhu novely školského zákona a že ji vláda předložila pouze jako pozměňovací návrh, u kterého neproběhlo připomínkové řízení. V této souvislosti také říká, že nebyly k dispozici analýzy ani zprávy o dopadu navržené změny.

Legislativní proces přípravy zákonů a zpráva RIA

Podle Ústavy může Poslanecké sněmovně předložit návrh zákona vláda, poslanci, Senát nebo krajská zastupitelstva. Pokud Sněmovně předkládá návrh zákona vládní kabinet, řídí se proces přípravy návrhu tzv. Legislativními pravidly vlády (.pdf, str. 1). Počáteční verzi návrhu vytvoří některé z ministerstev (.pdf) a vloží ji do elektronické knihovny vlády. Součástí celého návrhu přitom musí být zejména důvodová zpráva (.pdf, str. 10) a v řadě případů i závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace, tzv. závěrečná zpráva RIA (.pdf, str. 1–2, 13; .pdf, str. 2–3).

Následně probíhá meziresortní připomínkové řízení (.pdf, str. 24), ve kterém mohou podávat připomínky ostatní ministerstva a další ústřední orgány státní správy, případně další organizace (.pdf, str. 9–10, 6). Na základě těchto připomínek ministerstvo návrh zákona ještě upravuje (.pdf, str. 15). Teprve tento upravený dokument schvaluje vláda, která ho následně předkládá Poslanecké sněmovně (.pdf). 

V dolní komoře návrh projednává některý ze sněmovních výborů a především plénum Sněmovny. Během jednání ve výboru i na plénu mohou poslanci předkládat k návrhu zákona své vlastní pozměňovací návrhy. Na takové návrhy už se ovšem Legislativní pravidla vlády nevztahují (.pdf, str. 1). Pozměňovací návrhy tak nemusí obsahovat písemnou důvodovou zprávu ani zprávu o hodnocení dopadů regulace (.pdf).

Návrh na úpravu financování nepedagogů

Vláda Petra Fialy v říjnu 2024 schválila návrh novely školského zákona a zároveň ho předložila Poslanecké sněmovně. Ta jej nakonec schválila až ke konci května. Balíček úprav, které s sebou novelizace zákona přináší, zahrnuje např. změnu financování nepedagogických pracovníků škol, jejichž platy podle návrhu mají mít nově v kompetenci obce a kraje namísto státu. Kromě toho novela zavádí např. stálé financování školního psychologa a speciálního pedagoga nebo slučování malých škol jedné obce. Upravuje také konkurzy na ředitele škol.

Původní návrh novely připravilo MŠMT už v březnu 2024, tato verze ovšem změnu financování nepedagogů ještě neobsahovala (.docx; .docx). Stejně tak tato úprava nebyla ani součástí dokumentu, který kabinet později předložil ve Sněmovně (.pdf). V době projednávání návrhu v dolní komoře zástupci vlády oznámili, že změna bude do novely zakomponována prostřednictvím pozměňovacího návrhu. Ten zveřejnil resort školství na svých webových stránkách (.docx) v lednu 2025 a na začátku února (.pdf, str. 5; .docx) ho ve Sněmovně předložila skupina vládních poslanců (.pdf, str. 5–⁠⁠⁠⁠⁠⁠16).

Pozměňovací návrh (.docx) neobsahuje zprávu o hodnocení dopadů regulace (RIA). Jeho součástí je ale důvodová zpráva (str. 12–29), která stručně popisuje dopady návrhu na státní rozpočet (str. 21) a dopady na obce a kraje (str. 22). Pozměňovací návrh kromě samotného převedení financování nepedagogů na obce a kraje obsahuje také změnu rozpočtového určení daní (str. 6–10). Důvodová zpráva k tomu uvádí, že obce a kraje do svých rozpočtů získají větší část vybraných daní než dosud, což jim dle návrhu bude výdaje na nepedagogické pracovníky kompenzovat (.docx, str. 16–19). Ročně se jedná o souhrnnou sumu ve výši přibližně 30 mld. Kč, které by k samosprávám jinak putovaly ze státního rozpočtu. 

MŠMT v této souvislosti zveřejnilo v lednu 2025 přehled částek, které by jednotlivé obce a kraje dostaly z daní v posledních čtyřech měsících roku 2025, pokud by změna financování platila už od 1. září 2025 (.xlsx). Ministerstvo financí také na jaře 2025 zmiňovalo, že z tohoto přehledu mohou jednotlivé obce získat odhad částek pro rok 2026 (.pdf, str. 21).

Závěr

Jana Berkovcová ve výroku říká, že k návrhu na úpravu systému financování nepedagogů nebyly k dispozici žádné zprávy o dopadu. Změnit způsob financování navrhli v únoru 2025 vládní poslanci v rámci pozměňovacího návrhu k projednávané novele školského zákona. Jejich návrh neobsahoval zprávu o hodnocení dopadů regulace (RIA), kterou ministerstva přikládají ke svým návrhům zákonů. Důvodová zpráva k pozměňovacímu návrhu ale dopady změny stručně popisuje. Výrok z tohoto důvodu hodnotíme jako nepravdivý.

Poslankyně Alena Schillerová odpovídá na otázku, jestli je nervózní kvůli předvolebním průzkumům, podle kterých hnutí ANO oslabuje. Uvádí, že do voleb zbývá spoustu času, a je toho názoru, že klíčová budou ekonomická témata. Poté dodává, že se podle ní lidem z ekonomického hlediska vede špatně, a přibližuje, že své mítinky začíná dotazem, jestli se občané mají lépe, nebo hůř než v roce 2021. Poté dodává, že podobnou otázku položil i někdejší americký prezident Ronald Reagan.

Reaganovo vyjádření

Ronald Reagan stál v čele USA mezi lety 1981 a 1989. Někdejší kalifornský guvernér se do prezidentských voleb zapojil už v roce 1976, kdy se pokoušel získat nominaci Republikánské strany. Tehdy ale prohrál s Geraldem Fordem, který se stal republikánským kandidátem na prezidenta. V roce 1980 už Reagan stranickou nominaci získal.

V říjnu 1980 proběhla v rámci kampaně jediná debata mezi Ronaldem Reaganem a demokratickým kandidátem a tehdejším prezidentem Jimmym Carterem. Právě tehdy se Reagan ve své závěrečné řeči Američanů zeptal, jestli se mají lépe než před čtyřmi lety (v angličtině: „Are you better off than you were 4 years ago?“). Pokračoval ještě několika podobně laděnými otázkami, kdy např. položil dotaz, jestli je pro voliče snazší si nakoupit, jestli je větší, nebo menší nezaměstnanost nebo jestli je bezpečnost na stejné úrovni jako před čtyřmi lety (video).

Závěr

Někdejší americký prezident se během kampaně v rámci voleb skutečně voličů ptal, jestli se mají lépe než před čtyřmi lety. Konkrétně tak uzavřel debatu se svým protikandidátem Carterem v říjnu 1980. Výrok Aleny Schillerové tedy hodnotíme jako pravdivý.

Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová v kontextu výroku reaguje na poznámku redaktora, že pro koalici SPOLU je bezpečnost a ohrožení válkou jedno z hlavních témat v předvolební kampani. Schillerová se ohrazuje proti tvrzení, že hnutí ANO nezáleží na bezpečnosti, a podotýká, že za dobu, kdy hnutí stálo v čele Ministerstva financí, se výdaje na obranu zvýšily dvojnásobně.

Hnutí ANO stálo v čele Ministerstva financí už v Sobotkově vládě, tedy od konce ledna 2014 do prosince 2017. Tehdy post ministra financí zastával Andrej Babiš, kterého v květnu 2017 nahradil Ivan Pilný. Po konci této vlády hnutí ANO vyhrálo volby a Andrej Babiš se v prosinci 2017 stal premiérem, kterým byl až do prosince 2021. Resort financí v Babišově vládě po celou dobu vedla Alena Schillerová.

Nominální výdaje na obranu mezi lety 2013 a 2017

Státní rozpočet na rok 2014 vláda Bohuslava Sobotky částečně zdědila po úřednické vládě Jiřího Rusnoka. Ta schválila návrh rozpočtu (.pdf) už v září 2013 (.pdf, str. 1). Tento návrh počítal s výdaji na obranu ve výši 42,7 miliardy korun (.pdf, str. 6). Následně putoval do Sněmovny, která v té době byla nicméně následkem pádu vlády Petra Nečase rozpuštěná a v novém složení se sešla až po volbách konaných v říjnu 2013. Nová Sněmovna schválila některé pozměňovací návrhy a v konečné verzi státního rozpočtu byly nakonec náklady na obranu nižší skoro o 731 milionů korun (.pdf, str. 11 z 20) a činily 42 miliard korun.

Státní rozpočet na rok 2015 vyčlenil pro resort obrany 43,8 miliardy korun a pro rok 2016 se jednalo zhruba o 4 miliardy korun více. V roce 2017, tedy posledním, kdy byl Andrej Babiš ministrem financí, činil rozpočet Ministerstva obrany 52,5 miliardy korun.

Nominální výdaje na obranu mezi lety 2018 a 2021

Graf níže ukazuje, že v roce 2018, tedy v prvním roce Babišovy vlády, bylo pro resort obrany vyhrazeno 58,9 miliardy korun (.pdf, str. 41). O rok později to bylo zhruba o osm miliard korun více (.pdf, str. 32). V roce 2020 bylo pro resort původně alokováno 75,5 miliardy korun (.pdf, str. 32), později ale došlo ke snížení jeho prostředků o 2,9 miliardy korun.

Výdaje na obranu v roce 2021 měly dle schváleného rozpočtu původně dosahovat částky 75,4 miliardy korun. V lednu 2021 nicméně tehdejší vláda rozhodla (.pdf) o přesunu pěti miliard korun z vládní rozpočtové rezervy zpět do rozpočtu Ministerstva obrany. Přesunutí dalších pěti miliard poté vláda odsouhlasila v březnu stejného roku (.pdf). Výsledný rozpočet posléze dosahoval cca 85 miliard korun, což odpovídá přibližně dvojnásobku oproti roku 2014, kdy hnutí ANO poprvé usedlo do křesla ministra financí.

Reálné výdaje na obranu

Výdaje rozpočtu je nutné porovnávat také v reálné hodnotě, kdy se nominální hodnoty upraví o inflaci. Když vezmeme v potaz míru inflace pro předchozí roky a míru inflace, kterou pro letošní rok odhaduje Ministerstvo financí v dubnové makroekonomické predikci (.pdf, str. 3), skutečný rozpočet Ministerstva obrany rostl pomaleji. Výdaje v roce 2021 nicméně stále představují přibližně dvojnásobek výdajů z roku 2014, od kdy hnutí ANO vedlo resort financí.

Závěr

Hnutí ANO vedlo resort financí od roku 2014 do roku 2021. V roce 2014, kdy byl ministrem financí ještě Andrej Babiš, představovaly skutečné výdaje Ministerstva obrany zhruba 41 miliard korun. V následujících letech došlo k postupnému zvyšování obranných výdajů a v posledním roce vlády kabinetu Andreje Babiše dosahovaly skutečné výdaje na obranu cca 85 miliard korun, tedy zhruba dvojnásobku oproti roku 2014. Přibližně dvojnásobně vzrostly i reálné výdaje očištěné o inflaci. Z těchto důvodů hodnotíme výrok Aleny Schillerové jako pravdivý.

Místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová kritizuje vládu Petra Fialy za to, že se zaměřuje pouze na navyšování výdajů na obranu, ale neřeší skutečné potřeby armády. Kritizuje koalici SPOLU, že se podle ní snaží z obrany udělat hlavní téma předvolební kampaně, a tvrdí, že vláda v rámci splátek uhradila za nákup stíhacích letounů F-35 o 10 miliard korun víc, než bylo původně plánováno.

Nákup stíhaček

Vláda v září 2023 schválila pořízení 24 amerických stíhacích letounů F-35 pro českou armádu. Nákup za 150 miliard korun následně v lednu 2024 podpisem memoranda stvrdila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). První stroje mají být hotové v roce 2029, ve stejném roce na nich začnou cvičit čeští piloti na základně v USA. Do Česka mají stíhačky přiletět postupně mezi lety 2031 a 2034 (.pdf). Podle odhadu Ministerstva obrany by celkové náklady včetně zajištění provozu do konce životnosti letounů v roce 2069 měly činit 322 miliard korun. Platby za letouny a příslušné vybavení jsou rozloženy do 11 let v období 2024–2034 s průměrnou splátkou přibližně 14 miliard korun ročně.

Splátky za rok 2024

Ministerstvo obrany mělo původně za rok 2024 uhradit splátku ve výši 15,5 miliardy korun. V průběhu roku však došlo k aktualizaci splátkového kalendáře a resort nakonec zaplatil cca 26,2 miliardy korun (.pdf, str. 129). Rozdíl oproti plánované částce tak činil skoro 11 miliard korun. Podle ministerstva Česko díky urychlení platby dostane dvě stíhačky o rok dříve. Armáda bude moci výcvik na těchto dvou strojích zahájit už v roce 2030 místo roku 2031.

Závěr 

Česko má za stíhací letouny F-35 platit do roku 2034 asi 14 miliard korun ročně. Za rok 2024 vláda plánovala zaplatit 15,5 miliardy, nakonec uhradila 26,2 miliardy korun, tedy o 10,7 miliardy korun více. Výrok Aleny Schillerové proto hodnotíme jako pravdivý.

Poslankyně Alena Schillerová reaguje na poznámku redaktora ohledně toho, že se premiér Petr Fiala chlubil tím, že je nyní nejnižší inflace od roku 2018 a že mu za pravdu dává Česká národní banka, podle které inflace činí 1,8 %. Schillerová vyzývá k porovnání cen, „které jsou teď a jež byly před třemi roky“, a uvádí, že se zdražilo o 30 %. Tím zjevně naráží na růst cen od začátku působení Fialovy vlády. V našem odůvodnění se tedy zaměříme na to, o kolik vzrostly ceny v porovnání s prosincem 2021, kdy se současný kabinet ujal vlády. 

Kumulativní inflace

Pro porovnání cen za určité období je vhodné použít kumulativní (úhrnnou) inflaci, která sleduje nárůst cen za celé vybrané období. Ukazuje tedy, o kolik celkově zdražilo zboží v porovnání se začátkem sledované doby, a zohledňuje všechny roční hodnoty inflace, což umožňuje sledovat navýšení cen v rámci několika let. Lze tedy snáze porovnat množství zboží, které si lidé mohli koupit za stejné peníze v prosinci 2021 a v květnu 2025.

Český statistický úřad (ČSÚ) má nejnovější údaje k dubnu 2025 a podle nich kumulativní inflace od začátku působení Fialovy vlády dosáhla 29,25 %. Dle Eurostatu, který pro srovnání růstu cen mezi jednotlivými zeměmi EU používá tzv. harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP), se nejnovější údaje o Česku vážou k březnu 2025. Podle těchto dat činila kumulativní inflace takřka 32 %. Zboží oproti prosinci 2021 tedy skutečně zdražilo přibližně o 30 %.

Závěr

Kumulativní inflace od začátku působení Fialova kabinetu dosáhla podle dat ČSÚ 29,25 % a podle Eurostatu necelých 32 %. Oproti prosinci 2021, kdy Fialova vláda nastoupila, se tak opravdu ceny zboží zvýšily přibližně o 30 %. Výrok Aleny Schillerové proto hodnotíme jako pravdivý.

Vývoj inflace

Poslankyně Alena Schillerová (ANO) kritizuje vládu Petra Fialy za vysoké ceny a poukazuje na to, že jsou dokonce historicky nejvyšší. Ve svém výroku zjevně naráží na dobu existence České republiky a v našem odůvodnění se tak zaměříme na vývoj inflace od roku 1993 do současnosti.

Vysoká inflace se projevila hned ze začátku 90. let, kdy postupná transformace ze socialistické ekonomiky na tržní ekonomiku zapříčinila prudký nárůst cen. V polistopadové éře Československo zaznamenalo největší meziroční inflaci v roce 1991, kdy došlo k jednorázové liberalizaci většiny cen a inflace dosáhla 56,6 %. V roce 1993, tedy během prvního roku existence samostatné České republiky, inflace dosáhla 20,8 %.

Jak ukazuje následující graf, po roce 1993 už míra inflace tuto hodnotu nikdy nepřesáhla. Druhá nejvyšší inflace byla naměřena během období vlády Petra Fialy v roce 2022, kdy její průměrná roční hodnota činila 15,1 %. Růst cen byl dle ekonomů zapříčiněn např. válkou na Ukrajině, energetickou krizí nebo následky pandemie covidu-19.

Závěr

Za dobu existence samostatné České republiky byla nejvyšší míra inflace naměřena hned v roce 1993, kdy dosáhla 20,8 %. Během vlády Petra Fialy v roce 2022 inflace dosáhla 15,1 %, což byla doposud druhá nejvyšší hodnota. Výrok Aleny Schillerové proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Výpočet inflace

Inflaci v Česku sleduje Český statistický úřad (ČSÚ) prostřednictvím indexu spotřebitelských cen, který měří změnu cen takzvaného spotřebního koše, tedy vybraných výrobků a služeb, jež si běžná domácnost pořizuje. ČSÚ do výpočtu inflace započítává například i náklady na vlastnické bydlení, které tvoří asi 12 % spotřebního koše.

Inflaci kromě toho pravidelně měří také Eurostat (statistický úřad Evropské unie), který pro její výpočet používá tzv. harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP). Ten zajišťuje, že „všechny země Evropské unie dodržují stejnou metodiku výpočtu“. Čísla EU se tak od hodnot Českého statistického úřadu mohou mírně lišit. Rozdíly mohou být také dány rozdílnou strukturou spotřebního koše (.pdf), který u Eurostatu zahrnuje například i tržby za nákupy cizinců na území Česka (.pdf, str. 38).

Inflace v prosinci 2021 a průměrná inflace v roce 2021

Meziroční inflace za daný měsíc ukazuje, o kolik procent se zvýšily ceny oproti stejnému měsíci minulého roku (.pdf, str. 12). Ceny v prosinci 2021 v meziročním srovnání vzrostly podle ČSÚ o 6,6 %. Podle Eurostatu šlo o nárůst ve výši 5,4 % (.pdf, str. 2).

Průměrná meziroční inflace ukazuje změnu průměrného ročního indexu spotřebitelských cen oproti průměru předchozího roku (.pdf, str. 12). V roce 2021 byla průměrná inflace podle ČSÚ 3,8 %, zatímco podle Eurostatu činila 3,3 %.

Závěr

Český statistický úřad používá k určování inflace jinou metodiku než Eurostat, a hodnoty obou úřadů tak mohou být odlišné. Meziroční inflace v prosinci 2021 podle ČSÚ dosáhla 6,6 %, zatímco podle Eurostatu ceny vzrostly o 5,4 %. Průměrná inflace za celý rok 2021 byla podle ČSÚ 3,8 % a podle Eurostatu 3,3 %. Údaje, které Alena Schillerová uvádí, se nacházejí v rozmezí hodnot ČSÚ a Eurostatu, a její výrok tak hodnotíme jako pravdivý.