Jana Černochová v měsíčníku Ministerstva obrany odpovídala na to, jak si resort pod jejím šéfováním vede ohledně investic. Podle ní se během jejího působení podepsaly smlouvy v celkové hodnotě 395 mld. Kč, které napomohly splnit závazky vůči Severoatlantické alianci.

Kontrakty Ministerstva obrany

Jana Černochová se stala ministryní obrany v prosinci 2021. Obdobný výrok, kde zmiňovala částku 395 mld. korun, napsala i v brožuře „3. rok na obraně“ (.pdf, str. 7, 11). Stejné číslo zaznělo také na vyzbrojovací konferenci v prosinci 2024. Tiskové oddělení resortu následně potvrdilo, že během posledních tří let došlo k uzavření smluv za 395 mld. korun pro modernizaci armády.

Vláda např. v květnu 2023 schválila nákup 246 švédských bojových vozidel CV‑90, jejichž cena se vyšplhala na zhruba 60 mld. korun. Švédská strana ve smlouvě garantovala, že se do zakázky ze 40 % hodnoty kontraktu zapojí české průmyslové firmy. Podle ministerstva převezme armáda první vozidla v roce 2026.

Ministerstvo obrany pro modernizaci armády také v lednu 2024 podepsalo smlouvu na nákup 24 nadzvukových amerických letounů F‑35 za téměř 150 mld. korun. Podle resortu se jednalo o „nejvýznamnější projekt v historii armády“. Podobně se vyjádřil i bývalý americký velvyslanec v ČR Bijan Sabet. První stroje by měla armáda převzít v roce 2029, s jejich plným nasazením počítá až v roce 2035 (.pdf).

Další uzavřenou smlouvou v letecké oblasti je nákup dvou středních letounů Embraer C‑390 od brazilské společnosti. Tyto letouny jsou vhodné pro evakuaci většího počtu osob nebo hašení požárů. Jejich cena byla 11,3 mld. korun a k podepsání smlouvy došlo v říjnu 2024.

V rámci investic do pozemních sil Ministerstvo obrany nakoupilo 14 tanků Leopard 2A4, přičemž Česko již 28 takových tanků získalo darem od Německa. Smlouva byla uzavřena v prosinci 2024 s německou společností Rheinmetall Landsysteme GmbH. S tímto nákupem za téměř 4 miliardy korun se pojí i závazek vůči NATO na vybudování těžké brigády. Ten Česko podle resortu splní po dodání tanků, k čemuž by mělo dojít do roku 2026.

Závěr

Ministerstvo obrany v čele s Janou Černochovou skutečně podepsalo smlouvy za 395 mld. korun. Některé z nákupů resortu umožnily splnění aliančních závazků, např. pořízení německých tanků Leopard 2A4 přispělo k vybudování těžké brigády. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Navýšení služebních tarifů

Vláda v prosinci 2024 schválila (.pdf) nařízení, kterým se plošně zvýšily služební tarify vojákům z povolání o 1 500 Kč (.docx, str. 1–⁠⁠⁠⁠⁠⁠2). Například svobodník tak měsíčně pobírá 31 810 Kč, desátník 33 390 Kč a plukovník 87 650 Kč. U vojína, který má tarif na úrovni minimální mzdy, došlo od ledna 2025 díky jejímu nárůstu k navýšení platu o 1 900 Kč (.pdf).

Fialův kabinet v prosinci 2024 také schválil (.pdf) navýšení platů státních zaměstnanců (.pdf), které tak od ledna 2025 vzrostly o 1 400 Kč. Platy se zvedly i příslušníkům bezpečnostních sborů, a to o 1 500 Kč. Policisté a hasiči zároveň dostali stabilizační příplatek ve výši 1 000 Kč.

Výkonnostní příplatek

Voják má nárok na výkonnostní příplatek na základě svého služebního hodnocení. Tento příplatek se každoročně upravuje 1. dubna a jeho výše závisí na ohodnocení za předchozí rok, přičemž se vypočítává z vojákova služebního tarifu. Například vojákovi hodnosti svobodník až nadpraporčík, který zatím příplatek nezískal a který je hodnocený jako výtečný, náleží příplatek ve výši 2 % jeho služebního tarifu. Při dalších hodnoceních se pak výše odměny odvíjí i od dříve získaného příplatku. Jelikož se služební tarify od ledna 2025 zvýšily o 1 500 Kč, od 1. dubna 2025 vzrostou i výkonnostní příplatky.

Voják může být ohodnocen jako výtečný, velmi dobrý, dobrý, vyhovující a nevyhovující. Při hodnocení výtečný a velmi dobrý se výkonnostní příplatek vojákům zvyšuje. Pokud je voják hodnocen jako dobrý, výkonnostní příplatek se oproti předchozímu roku nezmění. U hodnocení vyhovující příplatek klesne (případně vojákovi vůbec nenáleží) a pokud je voják ohodnocen jako nevyhovující, na výkonnostní příplatek nárok nemá.

Výše výkonnostního příplatku závisí nejen na hodnocení vojáka, ale také na jeho hodnosti. Maximální výše výkonnostního příplatku je 20 % služebního tarifu pro vojáky hodnosti svobodník až nadpraporčík a 15 % pro hodnosti poručík až podplukovník.

Závěr

Na základě nařízení Fialovy vlády z prosince 2024 došlo od ledna 2025 k růstu služebních tarifů vojáků z povolání o 1 500 Kč a k plošnému navýšení platů státních zaměstnanců o 1 400 Kč. Od 1. dubna 2025 se vojákům také zvýší výkonnostní příplatky, které se odvíjejí od zvýšených tarifů. Výrok Jany Černochové hodnotíme jako pravdivý.

Ministryně obrany Jana Černochová mluví o sbírce, kterou ke Dni válečných veteránů pravidelně pořádá Vojenský fond solidarity. Ten je společným projektem Ministerstva obrany a Charity ČR, který vznikl v roce 2015 jako reakce na úmrtí pěti českých vojáků v Afghánistánu. Fond poskytuje finanční pomoc určenou vojákům a jejich blízkým, kteří se ocitli v tíživé životní situaci. Mezi okruh příjemců patří i veteráni a jejich blízcí či pozůstalí a také vojáci, od jejichž odchodu ze služby uplynulo maximálně pět let.

Vlčí mák

Ministryně obrany Jana Černochová v říjnu 2024 představila oficiální národní symbol válečných veteránů –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Vlčí mák České republiky. Kampaň se sbírkou, jejíž výtěžek putoval Vojenskému fondu solidarity, probíhala od 29. října do 11. listopadu 2024, kdy mohli lidé zakoupením vlčího máku vyjádřit respekt těm, kteří bojovali ve válkách. Kromě klasické papírové verze bylo možné koupit i variantu z limitované edice nebo digitální verzi. Fyzické verze byly k dostání u vojáků v ulicích měst (.pdf). Na některých místech se do sbírky zapojila i Česká obec sokolská nebo Československá obec legionářská.

Jak ukazuje následující graf, výtěžky z prodejů vlčích máků měly kromě roku 2022 rostoucí tendenci, avšak v roce 2024 se částku podařilo meziročně téměř zdvojnásobit, když se vybralo celkem 5 026 599 korun. Jednalo se přitom o nejvyšší sumu, jakou se kdy v rámci sbírky podařilo vybrat.

Spor o symbol vlčího máku

Symbol vlčího máku vznikl jako uctění památky vojáků padlých v první světové válce již ve 20. letech minulého století. Každoročně na podzim si jej lidé připínají na oblečení, aby vyjádřili podporu válečným veteránům a připomněli si oběti válečných konfliktů. Vrcholem bývá 11. listopad, tedy Den válečných veteránů, kdy se konají různé vzpomínkové akce.

Vojenský fond solidarity není jedinou organizací, která sbírku se stejným symbolem ke Dni válečných veteránů v Česku pořádá. Organizuje ji také například Paměť národa, která výtěžek rozděluje mezi Centrum pomoci Paměti národa, které podle projektu pomáhá především účastníkům druhého a třetího odboje, a dokumentaristy Paměti národa, kteří vyhledávají a zaznamenávají vzpomínky protikomunistických odbojářů a pamětníků z 2. světové války.

Poté, co Ministerstvo obrany  v roce 2024 poprvé kodifikovalo symbol vlčího máku a zároveň deklarovalo, že veškeré výtěžky z jeho prodeje půjdou Vojenskému fondu solidarity, se právě proti sbírce Paměti národa vymezilo. Podle resortu jde na dokumentární činnost drtivá většina výtěžku a samotné veterány sbírka nepodporuje. Ministerstvo v souvislosti s kodifikací zdůraznilo, že pouze u oficiálního vlčího máku je garantováno, že výtěžek poputuje na podporu vojáků a válečných veteránů. Některé spolky se ale proti kampani a oficiální podobě vlčího máku ohradily a resort kritizovaly za údajné přivlastnění symbolu.

Závěr

Ministryně obrany Jana Černochová v říjnu 2024 představila oficiální podobu vlčího máku v rámci sbírky ke Dni válečných veteránů. Vybraná částka ze sbírky resortu dosáhla hodnoty 5 026 599 korun, což je skutečně nejvyšší obnos, jaký se kdy ministerstvu podařilo vybrat. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Ministryně obrany Jana Černochová reaguje na poznámku, že během svého působení v úřadu podporuje válečné veterány, a zmiňuje úspěchy zaměřené na pomoc vojákům či jejich blízkým. Konkrétně hovoří i o Vojenském fondu solidarity, který podle ní rychle pomáhá dotčeným lidem.

Vojenský fond solidarity

Vojenský fond solidarity je projekt pod záštitou Ministerstva obrany a Charity ČR, který vznikl v roce 2015 jako reakce na úmrtí pěti českých vojáků v Afghánistánu. Fond poskytuje finanční pomoc vojákům a jejich blízkým, kteří se ocitli v tíživé životní situaci. Mezi okruh příjemců od listopadu 2023 patří i veteráni a jejich blízcí či pozůstalí a také vojáci, od jejichž odchodu ze služby uplynulo maximálně pět let, čímž se rozšířil okruh potenciálních příjemců (.pdf, str. 3).

Podle výroční zprávy za rok 2023 podpořil fond ve stejném roce 14 klientů částkou 2,64 milionu korun (.pdf, str. 7). Organizace také pomáhala při povodních v roce 2024, kdy schválila žádosti 15 žadatelů, mezi které rozdělila téměř 2,2 milionu korun.

Podpora z fondu

Černochová o částce poskytnuté z Vojenského fondu solidarity psala již v publikaci „3. rok na obraně“ (.pdf), kde uvádí, že fond 55 žadatelům poskytl více než 7 milionů korun (str. 21). Samotný fond tuto informaci na svých webových stránkách neuvádí, jeho nejnovější výroční zpráva se týká pouze roku 2023. Na svém facebookovém profiluvšak v lednu uvedl, že během roku 2024 schválil 52 žádostí v celkové hodnotě 7,7 milionu korun.

Závěr

Vojenský fond solidarity na svém facebookovém účtu uvedl, že během roku 2024 schválil 52 žádostí o podporu v celkové výši přibližně 7,7 milionu korun. Jana Černochová se tak vejde do naší standardní 10% tolerance, její výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Ministryně obrany Jana Černochová v kontextu výroku mluví o zahraničních operacích, do kterých se v minulém roce zapojili čeští vojáci. Zmiňuje jejich roli při posilování východního křídla NATO a vedení bojových jednotek na Slovensku. Dále vyjmenovává působení na misích v Kosovu, Iráku, na Sinajském poloostrově a v Izraeli.

Kosovo

České jednotky jsou součástí mírové operace NATO v Kosovu od roku 1999, kdy byla zahájena operace Joint Guardian (od roku 2005 Joint Enterprise). Cílem mise, která v době publikace námi ověřovaného rozhovoru stále probíhala, je zajistit mír a stabilitu v oblasti. Na velitelství v Prištině loni působilo sedm českých vojáků.

V roce 2022 došlo k postupným eskalacím nepokojů mezi Srbskem a Kosovem. Od července 2023 proto v Kosovu působí i jednotka české Vojenské policie, která spolupracuje s italskými karabiniéry. Úkolem jednotky je podílet se na bezpečnosti a volnosti pohybu s důrazem na severní část země, tedy oblast obývanou převážně kosovsko‑srbskou komunitou. Od ledna 2025 v Kosovu působí již čtvrtá jednotka Vojenské policie čítající bezmála 30 policistů.

Irák

Česká armáda působí také v Iráku a Kuvajtu, kde je od roku 2016 součástí operace OIR (Operation Inherent Resolve) a od roku 2019 alianční mise NMI (NATO Mission Iraq). Hlavním úkolem bylo poskytovat poradenství, pomoc a prostředky irácké vládě a armádě v boji proti Islámskému státu. Od září 2024 v zemi operuje 13. uskupení armády, které iráckým ozbrojeným složkám zajišťuje poradenskou činnost.

Další mise

Kromě zmíněných oblastí operují jednotky české také např. v Pobaltí, Bosně a Hercegovině, na Slovensku nebo v oblasti Středomoří, kde pomáhají v rámci operace IRINI přispívat k uplatňování zbrojního embarga OSN vůči Libyi. Mimo Evropu dohlížejí čeští vojenští pozorovatelé na vojenskou a bezpečnostní situaci v Demokratické republice Kongo nebo ve Středoafrické republice.

Sinajský poloostrov

Na Sinaji v rámci mise organizace MFO (Multinational Force and Observers) působí čeští vojáci od roku 2009 a od roku 2013 také jednotky leteckého kontingentu. V roce 2024 bylo v oblasti nasazeno 16. úkolové uskupení a 27. letecká jednotka v počtu 15 osob. Čeští vojáci a další příslušníci ozbrojených sil z 15 zemí dohlížejí na dodržování mírové dohody mezi Egyptem a Izraelem z roku 1981. Řídí např. provoz checkpointů nebo kontrolují aktivity podél hranice, zatímco letecká jednotka provádí průzkum oblasti a přepravuje lidi i materiál mezi základnami.

Golanské výšiny

Součástí mise na Golanských výšinách je česká armáda od roku 2015, kdy do oblasti vyslala tři vojáky. V roce 2020 je doplnil čtvrtý příslušník a armáda zde působila také v roce 2024. Čeští vojáci jsou součástí mise UNDOF (The United Nations Disengagement Observer Force), která byla zahájena v roce 1974 a jejímž cílem je dohlížet na udržení míru mezi Izraelem a Sýrií.

Závěr

Příslušníci české armády České republiky působili v roce 2024 v několika státech a oblastech. Účastnili se misí v Kosovu, kde kromě vojáků působili také členové Vojenské policie. Dále operovali také v Iráku, na Sinajském poloostrově nebo Golanských výšinách. Výrok Jany Černochové tedy hodnotíme jako pravdivý.

Ministryně obrany Jana Černochová v kontextu výroku komentuje loňské zapojení Armády ČR do aliančních uskupení v oblasti východního křídla NATO. Zmiňuje konkrétně nasazení českých vojáků a vojenské techniky v Litvě, Lotyšsku a Polsku.

Východní křídlo NATO

Za východní křídlo Severoatlantické aliance se považuje Bulharsko, Rumunsko, Maďarsko, Slovensko, Polsko a pobaltské státy (.pdf). Severoatlantická aliance začala posilovat svůj východní blok v roce 2014 v reakci na ruskou anexi Krymu. Přítomnost sil NATO zde poté začala rapidně růst na začátku roku 2022, a to v reakci na ruské zvyšování napětí a následnou invazi na Ukrajinu. K začátku roku 2025 se česká armáda podílí na misích v Litvě, Lotyšsku a na Slovensku. V průběhu roku 2024 nicméně působila v rámci východního křídla NATO i v Polsku.

Vrtulníková jednotka Heli Unit

Právě do Polska vyslalo Ministerstvo obrany na začátku loňského roku vrtulníkovou jednotku Heli Unit ze základny Náměšť nad Oslavou. Zhruba stovka vojáků i s vrtulníky Mi-171Š a pozemní technikou se zúčastnila výcviku na polské základně poblíž středopolské vesnice Powidz.

Hlavním úkolem české vrtulníkové jednotky byla spolupráce s polskými ozbrojenými silami, včetně speciálních jednotek SOF, a aliančními jednotkami v rámci NATO. České jednotky tak napomáhaly k posílení východního křídla NATO. Tyto úkoly plnily české jednotky ve dvou skupinách. První skupina vojáků byla na místě šest měsíců, než je v červenci vystřídala skupina druhá.

První skupina plnila úkoly, jako výstavba základny, spolupráce s místními jednotkami a celkově rozjezd mise. Tato skupina se také stala historicky prvními českými vrtulníkáři, kteří prováděli námořní operace. Šlo o cvičné operace, které se zaměřovaly především na vyzvedávání jednotek z námořních plavidel.

Druhá skupina navíc v Polsku pobývala i v období podzimních povodní. Na žádost náčelníka generálního štábu polských ozbrojených sil tehdy ministryně Černochová schválila použití této jednotky při záchranných pracích v Polsku.

Závěr

Česká vrtulníková jednotka Heli Unit z Náměště nad Oslavou se během roku 2024 účastnila výcviku na polské základně Powidz. Hlavním cílem byla spolupráce s polskými ozbrojenými silami a aliančními jednotkami v rámci NATO, jednotka nicméně zasahovala také při záchranných pracích v průběhu podzimních povodní na polském území. Výrok Jany Černochové proto hodnotíme jako pravdivý.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) mluví v kontextu výroku o povodních, které na podzim 2024 zasáhly zejména Moravskoslezský a Olomoucký kraj. Vojáci pomáhali jak s evakuací, zásobováním vodou a humanitární pomocí, tak s odklízením sutě a naplavenin či dezinfekcí silnic a domů.

Nasazení vojáků v terénu

Vojáci se v terénu pohybovali už před povodněmi, a to na žádost starosty Strakonic v Jihočeském kraji a následně hejtmana Olomouckého kraje. Plnili například pytle s pískem a odklízeli spadlé stromy z cest.

Vláda poté schválila nasazení 2 000 vojáků od 17. září do 31. října. Vojáci se střídali, na začátku října jich bylo v terénu až 1 300 denně. Nasazení bylo poté prodlouženo do konce listopadu 2024. Počet vojáků v terénu vláda snížila na jeden tisíc.

Stavba mostů a lávek

Mezi zářím a listopadem bylo podle armády v místech postižených povodněmi nasazeno celkem 5 400 vojáků z povolání a v aktivní záloze. Ze skladů Správy státních hmotných rezerv pak do obcí, kde bylo potřeba postavit náhradní cesty přes vodní toky, odvezli vojáci 22 provizorních mostů a 8 pěších lávek (.pdf, str. 25).

Žádosti o zapůjčení dočasných konstrukcí spojujících břehy podle Ministerstva dopravy přicházely z Jesenicka, Krnovska, Bruntálska nebo Opavska. Armáda je postavila například v Krasově, Valštejně, Široké Nivě, či Bělé pod Pradědem nebo v Lipové-lázních.

Závěr

Na podzim 2024 bylo v terénu během povodní skutečně nasazeno 5 400 vojáků. Jejich přítomnost schválila vláda od 17. října až do konce listopadu. Na žádost obcí vojáci postavili celkem 22 mostů a 8 lávek pro pěší. Výrok Jany Černochové proto hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec Miloš Nový v kontextu výroku říkal, že se mu nelíbí současný systém paušálních náhrad a uvedl, že např. paušální náhrady na dopravu by upravil tak, aby se musely jednotlivé cesty prokazovat. Jakub Michálek tento nápad kritizoval, jelikož by podle něj vedl ke zbytečné administrativní zátěži a ke „kšeftování s účtenkami“. Poté zmiňuje, že navrhl snížit náhrady o 25 %. Neupřesňuje ale, jestli se jedná pouze o paušální náhrady za dopravu, nebo o celý systém paušálních náhrad. V našem odůvodnění se proto zaměříme na obě tyto možnosti. Vedle paušálních existují ještě náhrady prokázaných výdajů, u kterých vyplacená částka není jednotná.

Platy poslanců

Plat poslanců se odvíjí od platové základny, kterou stanovuje Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) svou vyhláškou. Pro rok 2024 ji resort stanovil na 94 775 Kč. Základna se dále násobí koeficientem, který je nastavený na 1,08 a zvyšuje se v případě, že poslanec v dolní komoře zastává další funkci – může se jednat o pozici předsedy výboru, předsedy nebo místopředsedy Sněmovny apod.

Vedle tohoto základního platu mají poslanci nárok i na náhrady, např. na reprezentaci, dopravu nebo na stravné (.pdf). Náhrady na reprezentaci společně se stravováním při tuzemských cestách a dopravu jsou přitom paušální, což znamená, že poslanci dostávají pevně stanovenou částku. V případě reprezentace se jedná o 16 % platové základny, zatímco obdržené částky za cestování se odvíjí od vzdálenosti místa trvalého pobytu poslance od sídla Sněmovny nebo od města, ve které má kancelář.

Tyto paušální náhrady podléhají dani z příjmů – na rozdíl od nedaněných typů náhrad, kterými jsou náhrady za konkrétní prokázané výdaje a tzv. naturální plnění (např. využívání služebního auta, telefonu atp.). Podle zákona existuje ještě paušální náhrada pro těžce zdravotně postižené poslance, který k výkonu své funkce potřebuje osobního asistenta. V současné Sněmovně se ale nikdo takový nenachází a do našem odůvodnění ji tak nezahrnujeme.

Michálkův pozměňovací návrh

Vláda v polovině října 2024 schválila (.pdf) návrh novely zákona o platu představitelů státní moci, podle kterého platy vrcholných politiků i soudců a státních zástupců stoupnou o 6,95 % (.pdf, str. 9, 18 z 24). Jakub Michálek k této novele v listopadu 2024 předložil pozměňovací návrh (.docx), který usiloval o snížení poslaneckých náhrad za dopravu (str. 2, 4–5). Přehled navrhovaných změn obsahuje následující tabulka, ve které vycházíme z výpočtu platové základny pro rok 2025 od MPSV ve zmíněném návrhu novely (.pdf, str. 12 z 24).

Pokud srovnáme výši náhrad za dopravu v roce 2024 a Michálkem navrhované snížení, tyto náhrady by se snížily zhruba o třetinu. Logicky nejvyšší rozdíl by byl u poslanců, kteří mají bydliště nejdále od Sněmovny, a to o 38 %. Celkové paušální náhrady by skutečně klesly zhruba o čtvrtinu. Konkrétně by byly nižší o 22–⁠⁠⁠⁠⁠⁠28 %. Sněmovna ale část pozměňovacího návrhu ohledně snížení náhrad za dopravu nepřijala, když jeho schválení podpořilo pouze 23 poslanců a 30 jich hlasovalo proti.

Závěr

Pirátský poslanec Jakub Michálek předložil pozměňovací návrh k novele zákona o platu představitelů státní moci, který měl za cíl snížit paušální náhrady na dopravu. Členové dolní komory Parlamentu dostávají také náhrady za prokázané výdaje, u kterých se vyplacená částka liší. Podle Michálkova návrhu by nicméně oproti roku 2024 došlo k poklesu paušálních náhrad přibližně o čtvrtinu – konkrétně by klesly o 22 až 28 %. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec Jakub Michálek v kontextu výroku mluví o pirátských pozměňovacích návrzích k novele zákona o platu představitelů státní moci, které podle něj převzal ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Následně podotýká, že je rád, pokud se vláda jejich nápady „inspiruje“ a prosazuje prospěšná opatření. Poté uvádí, že Sněmovna schválila přímo jeden z jeho návrhů, který souvisí s rušením odchodného.

Odstupné vs. odchodné

Odstupné se v praxi často zaměňuje s odchodným. Odstupné představuje částku, na kterou má nárok zaměstnanec, kterému dal zaměstnavatel výpověď kvůli nadbytečnosti nebo kvůli tomu, že došlo ke zrušení zaměstnavatele či jeho přemístění. Částka se odvíjí od výše zaměstnancova průměrného měsíčního výdělku a délky trvání pracovního poměru. Smyslem odstupného je zaměstnancům napomoci překlenout situaci, v níž se nachází bez vlastního zavinění.

Oproti tomu odchodné se vyplácí příslušníkům bezpečnostních sborů, politikům a soudcům. Výši odchodného nestanovuje zákoník práce, ale určují ji příslušné zákony, které upravují platy příslušníků bezpečnostních sborů a platy představitelů státní moci.

Představitelé státní moci, a tedy i politici, získají odchodné po ukončení výkonu funkce. Odchodné se vyplácí ve výši jednoho až čtyř měsíčních platů, a to podle počtu let výkonu funkce. Pokud politik do tří měsíců přejde do jiné politické funkce nebo se stane soudcem, na odchodné nemá nárok.

Vedle těchto dvou typů finančních odměn existuje ještě odbytné, které náleží vojákům. Ti ho dostanou v případě, že z armády odchází alespoň po dvou letech a dokončí závazek, který s armádou uzavřeli. Pravidla pro odbytné vychází ze zákona o vojácích z povolání.

Návrh na omezení odchodného

Poslanec Michálek během listopadu 2024 předložil některé pozměňovací návrhy k novele zákona o platu představitelů státní moci, kterou v lednu 2025 nakonec schválila Sněmovna. Jeden z nich navrhoval omezení odchodného pro politiky a soudce. Podle původní úpravy na něj totiž měli nárok, i když získali funkci v orgánech Evropské unie nebo jiných mezinárodních organizacích (.docx, str. 2, 4). Tento pozměňovací návrh poslanci spolu s celou novelou přijali.

Michálkův návrh tedy odchodné zcela nezrušil, pouze ho omezil. Nově nebude odchodné vypláceno politikům nebo soudcům, kteří do tří měsíců od zániku původní funkce získají funkci v orgánech Evropské unie nebo jiných mezinárodních institucích (.docx, str. 4). Pokud ale přejdou do Evropského parlamentu, na odchodné mají i nadále nárok. Stále také platí, že pokud představitelé státní moci nezískají jinou funkci, mohou dostat odchodné ve výši jednoho až čtyř měsíčních platů, a to podle počtu let výkonu funkce.

Závěr

Jakub Michálek opravdu předložil později schválený návrh, na základě kterého se odchodné nebude poskytovat politikům ani soudcům, kteří v prvních třech měsících po konci v původní funkci odejdou do orgánů Evropské unie nebo jiných mezinárodních organizací. Návrh ale nezrušil odchodné jako celek, navíc se ani nevztahuje na představitele, kteří přejdou do Evropského parlamentu. I nadále mají politici a soudci nárok na odchodné ve stávající výši jednoho až čtyř měsíčních platů, pokud během tří měsíců po skončení v původní funkci nezískají jiný mandát. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako zavádějící.

Poslanec Jakub Michálek v kontextu výroku mluví o tom, že Sněmovnou prošlo omezení platů politiků, kteří kumulují funkce. V této souvislosti kritizuje, že někteří politici v regionech mají více funkcí, díky čemuž mají plat, který podle něj neodpovídá jejich zodpovědnosti. Jako příklad uvádí Miloše Hrůzu z hnutí ANO, který má dle jeho slov příjem více než 200 tisíc korun.

Funkce a plat Miloše Hrůzy

Miloš Hrůza je regionální politik hnutí ANO, který zastává funkci radního v kraji Vysočina a zároveň je prvním místostarostou Třebíče. V obou těchto pozicích je uvolněný, což znamená, že je pro výkon funkce uvolněný ze zaměstnání a za svou práci v zastupitelstvích dostává finanční odměnu z příslušného rozpočtu.

Výši platu krajských zastupitelů stanovuje zákon o krajích. Platy zastupitelů se vypočítávají ze základny, kterou představuje průměrná hrubá mzda za první pololetí uplynulého roku. Tato základna se poté vynásobí koeficienty nacházejícími se v příloze zákona.

Výši základny vyhlašuje Ministerstvo vnitra, které ji pro rok 2025 stanovilo na 44 943 Kč. Celkovou výši platu ovlivňuje konkrétní funkce politika, počet obyvatel kraje a to, zdali je uvolněný. Jak jsme zmínili, Miloš Hrůza je uvolněný radní kraje Vysočina, tedy kraje, který má více než 500 000 a zároveň méně než milion obyvatel (.pdf, str. 1). Podle metodické příručky Ministerstva vnitra mu tak z této funkce pro letošní rok náleží měsíční odměna 134 964 Kč (.pdf, str. 4).

Způsob výpočtu platů obecních zastupitelů je určený v zákoně o obcích a je stejný jako v případě krajských zastupitelů. I tato finanční odměna se odvíjí od počtu obyvatel obce a od toho, jestli je daný zastupitel uvolněný a jakou funkci zastává. Miloš Hrůza si jako uvolněný místostarosta Třebíče, která má 34 797 obyvatel (.pdf, str. 78), letos přijde na měsíční odměnu 95 414 Kč (.pdf, str. 3).

Omezení platů politiků v případě kumulace funkcí, o kterém poslanec Michálek v kontextu výroku mluvil, vstoupí v účinnost až na začátku roku 2026 (.pdf, str. 3–6). Politici, kteří mají více funkcí, poté budou z druhé funkce pobírat pouze 40 % platu. Letos tedy Miloš Hrůza za své funkce stále pobírá měsíční plat v celkové výši 230 378 korun. O jeho případu informoval už v prosinci 2024 server iDNES.

Závěr

Regionální politik hnutí ANO Miloš Hrůza zastává funkci radního kraje Vysočina a místostarosty Třebíče. V obou rolích přitom působí jako uvolněný zastupitel a ze zákona mu tak na letošní rok náleží plat ve výši 230 378 Kč měsíčně. Výrok Jakuba Michálka proto hodnotíme jako pravdivý.