Zdeněk Hřib byl primátorem hlavního města Prahy od 15. listopadu 2018 do 16. února 2023. V době jeho nástupu do úřadu (4. čtvrtletí roku 2018) odpovídala cena bytů podle Deloitte Real Indexu zhruba 77 400 Kč/m² (.pdf). Na konci působení Zdeňka Hřiba v čele Prahy (1. čtvrtletí 2023) byla cena prodaných bytů v Praze průměrně 116 800 Kč/m² (.pdf). To představuje nárůst o necelých 51 %. Výrok Jany Maláčové proto hodnotíme jako pravdivý.

Zdeněk Hřib byl primátorem hlavního města Prahy od 15. listopadu 2018 do 16. února 2023.

Data o bytové výstavbě v hlavním městě pravidelně zveřejňuje Český statistický úřad (ČSÚ). Přehledy ČSÚ obsahují informace (.xlsx) o počtu stavebních povolení, která získaly celé budovy (např. bytové domy), a také statistiku počtu tzv. zahájených bytů (.xlsx), jež ČSÚ definuje jako „byty v těch domech, jejichž výstavba byla ve sledovaném období povolena“. V rámci našeho ověření se proto zaměříme právě na tuto statistiku.

V případě Prahy šlo v prosinci 2018 (kdy už byl Zdeněk Hřib primátorem) o přibližně 800 bytů. Jak je vidět na následujícím grafu, počet zahájených bytů se během let, kdy byl Hřib primátorem, lišil. Nejvíce bytů bylo povoleno v roce 2021, a to cca 9,4 tisíce (.xlsx). Konečný výsledek za funkční období Zdeňka Hřiba přesahuje 29 tisíc zahájených bytů.

Číslo, o kterém Olga Richterová mluví a které ukazuje na grafu (video, čas 48:47), se ale blíží údaji, který některé zdroje uvádějí jako počet povolených bytů za rok 2021. Podle tiskové zprávy ČSÚ z února 2022 totiž v hlavním městě došlo v předcházejícím roce k zahájení stavby celkem 9 698 bytů. ČSÚ tento údaj prezentoval jako předběžný, podle pozdějších údajů bylo v roce 2021 zahájeno o něco méně bytů, a to 9 446 (.xlsx). Uváděný počet nicméně spadá do naší 10% tolerance u číselných údajů. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Olga Richterová (Piráti) mluví o komplexní novele stavebního zákona, kterou v březnu 2023 jednomyslně schválila Poslanecká sněmovna a která přinesla zjednodušení v povolování staveb. Podle Richterové zhruba u třetiny staveb nově není třeba žádat o stavební povolení.

V tiskové zprávě Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) z července 2024 se uvádí, že zákon sníží administrativní zátěž na malých stavebních úřadech o 30 až 40 %. Zákon například zvětšil maximální možnou zastavěnou plochu tzv. drobných staveb, u kterých není třeba žádat o stavební povolení, z původních 25 m² na 40 m².

Statistiky o počtu staveb, pro které nově není nutné žádat o stavební povolení, se nám nicméně ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat. Český statistický úřad neeviduje statistiky o výstavbě, které by byly dostatečně podrobné na to, aby bylo možné určit, kolika staveb se nyní stavební povolení netýkají. 

Obrátili jsme se s žádostí o data o těchto stavbách na Ministerstvo pro místní rozvoj, to nám odpovědělo, že resort „nedisponuje statistikou podílu staveb, které dle nového stavebního zákona již nevyžadují stavební povolení“. MMR dodalo, že pracuje pouze s odhadem toho, kolik práce ubyde stavebním úřadům díky přesunu staveb do tzv. volného režimu. Ani Olga Richterová nám na náš dotaz neposkytla žádné detailnější statistiky, ze kterých by vyplývalo, kolik staveb nově nepotřebuje stavební povolení. Olga Richterová prostřednictvím své asistentky pouze uvedla, že vycházela z expertního odhadu úředníků MMR. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Pirátský návrh

Piráti v rámci své předvolební kampaně skutečně prosazují, aby se bydlení vyhlásilo za veřejný zájem (.pdf, str. 3 z 35). Všichni čtyři pirátští poslanci už v březnu 2025 předložili pozměňovací návrh (.docx), jehož cílem bylo do zákona o Státním fondu podpory investic doplnit větu, že výstavba a zajišťování dostupného nájemního bydlení je ve veřejném zájmu (.pdf, str. 16). Poslanecká sněmovna tento návrh neschválila, když pro jeho přijetí v dubnu hlasovali pouze pirátští poslanci a Jiří Havránek z ODS.

Další návrhy

V březnu 2025 obdobný návrh předložil také poslanec KDU-ČSL Jiří Horák, jehož cílem bylo ve stavebním zákoně zakotvit, že „povolování a výstavba staveb pro bydlení nebo souvisejících staveb veřejné infrastruktury (...) je veřejným zájmem“ (.docx). Ani tento návrh dolní komora neschválila. Takřka stejný návrh ke stavebnímu zákonu v dubnu předložil i poslanec ODS Karel Krejza, který doplnil, aby veřejným zájmem bylo povolování a výstavba staveb pro hromadné bydlení (.docx; .pdf, str. 26). O návrhu novely, ke které byl tento pozměňovací návrh připojen, ale Sněmovna ve třetím čtení nehlasovala, a nemohla jej tak přijmout ani zamítnout.

Závěr

Pirátští poslanci v březnu 2025 předložili pozměňovací návrh, kterým by se do zákona o Státním fondu podpory investic doplnila věta o tom, že je výstavba dostupného nájemního bydlení ve veřejném zájmu. Sněmovna jej ale nepodpořila a pro jeho přijetí zvedli ruku pouze zástupci Pirátů a Jiří Havránek z ODS. Výrok Olgy Richterové tak hodnotíme jako pravdivý.

Místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Olga Richterová prezentovala pirátský plán řešení bytové krize prostřednictvím výstavby tzv. „akceleračních zón dostupného bydlení“. Dodává, že Piráti už v rámci kampaně představili plán na vznik nových pražských čtvrtí s rozšířením metra, čímž chce strana umožnit výstavbu bytů.

Pirátská strana ve své letošní předvolební kampani skutečně představila plán výstavby tří nových čtvrtí v hlavním městě, které prozatímně pojmenovala Nové Kolovraty, Východní Město a Západní Město. Podle Pirátů by k jejich výstavbě mohlo dojít díky prodloužení všech tří linek metra, přičemž na Západním Městě by se trasa podle tohoto plánu rozrostla o dvě nové stanice. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Aplikace eDoklady byla uvedena do provozu 20. ledna 2024. Umožňuje nahrát elektronickou verzi občanského průkazu, která má stejné využití jako plastová karta. Zavedení aplikace umožnila novela zákona o právu na digitální služby, jejíž návrh v roce 2023 předložil tehdejší ministr pro místní rozvoj a vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš.

Samotnou aplikaci spustila Digitální a informační agentura (DIA), která vznikla v dubnu 2023 (.pdf) a má na starosti digitalizaci veřejné správy. Vznik agentury umožnil zákon, jehož přípravu prosadil tým vedený Ivanem Bartošem, který byl v té době ministrem pro místní rozvoj a vicepremiérem pro digitalizaci.

První dny po spuštění provázely eDoklady problémy s přihlášením kvůli velkému zájmu, kdy si první den aplikaci stáhlo přes 70 tisíc uživatelů. Aplikace také nebyla od začátku použitelná na všech úřadech. Postupně se ale okruh míst, kde je možné ji použít, rozšířil na všechny orgány veřejné moci.

Závěr

Ivan Bartoš se podílel na prosazení zákona, který umožnil vznik eDokladů. Zároveň připravoval i vznik Digitální a informační agentury, která aplikaci spustila. Výrok Olgy Richterové proto hodnotíme jako pravdivý.

Místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Olga Richterová (Piráti) uvádí čísla o úspěšnosti digitálního stavebního řízení, které spadalo do gesce bývalého ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti). Tím ilustruje, že během Bartošova působení podle ní došlo po 20 letech k významnému posunu v digitalizaci.

Digitální stavební řízení začalo fungovat 1. července 2024, kdy byl spuštěn Informační systém stavebního řízení (ISSŘ) pro úředníky a Portál stavebníka pro občany. V září 2024 vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) zprávu o aktuálním stavu digitalizace stavebního řízení (.pdf). Podle ní bylo k 23. září 2024, tedy během prvních dvanácti týdnů, v novém digitalizovaném systému podáno více než 28 tisíc žádostí, došlo k zahájení 23 tisíc řízení a 5 tisíc z nich úřady vyřídily (.pdf, str. 6, 9). Skoro polovina dokončených řízení skončila ukončením, čtvrtina byla vyřízena postoupením jinému úřadu (str. 9–10). Meritorním rozhodnutím (tedy schválením či zamítnutím) byla dokončena necelá čtvrtina z nich.

V prvním týdnu lidé pomocí Portálu stavebníka podali přibližně 500 žádostí (.pdf, str. 5). V posledním týdnu v srpnu 2024 to byly zhruba 3 tisíce žádostí a v průběhu týdne, který končil dnem 22. září 2024, jich týdenní počet přesáhl 4 300. Když úředníci shledají, že je žádost bez vad nebo jsou z ní vady odstraněny, začíná samotné řízení. Počet zahájených řízení také v období červenec–září postupně rostl (.pdf, str. 7), ještě v posledním srpnovém týdnu jich ale bylo zahájeno jen zhruba 2 tisíce. Až ve druhé polovině září 2024, tedy po více než dvou měsících, dosáhl týdenní počet zahájených řízení přibližně 5 tisíc. Dokončovat řízení se úřadům takto rychle nedařilo – v posledním srpnovém týdnu jich dokončili zhruba 500, v průběhu třetího týdne září 2024 přibližně tisícovku (str. 10).

Závěr

Systém digitálního stavebního řízení byl spuštěn v červenci 2024. Podle přehledu, který Ministerstvo pro místní rozvoj vydalo ve druhé polovině září 2024, po startu systému postupně rostly týdenní počty podaných žádostí, zahájených i dokončených řízení. Ještě na konci srpna 2024 ale bylo podáno jen zhruba 3 tisíce žádostí za týden, zahájených řízení bylo cca 2 tisíce týdně a dokončených řízení bylo ještě méně. Výrok Olgy Richterové proto hodnotíme jako nepravdivý.

Místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová mluví o výsledcích, kterých podle ní dosáhli Piráti v otázce dostupnosti bydlení. Dodává, že Ivan Bartoš během doby, kdy řídil Ministerstvo pro místní rozvoj, „rozjel“ pět tisíc bytů. V našem odůvodnění se tedy zaměříme na to, jestli během tohoto období nastaly kroky k realizaci takového počtu bytů.

Dostupné nájemní bydlení

Dostupné nájemní bydlení je investiční program, který vláda schválila v červenci 2024, tedy v době, kdy byl Ivan Bartoš (Piráti) ještě ministrem pro místní rozvoj. Cílem programu je zvýšit podíl dostupných nájemních bytů prostřednictvím jejich rekonstrukce a výstavby. Obce si zároveň takové byty mohou v rámci programu pořizovat. Program je součástí projektu Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) s názvem Bydlení pro život a cílí především na mladé lidi do 35 let, zaměstnance ve veřejně prospěšných profesích a obyvatele, kteří nepatří mezi pětinu populace s nejvyššími příjmy.

Z tiskové zprávy MMR vyplývá, že se resort v rámci programu chystá společně s dalšími partnery do roku 2026 podpořit výstavbu až 5 000 dostupných nájemních bytů.

Závěr

Ministerstvo pro místní rozvoj pod někdejším vedením Ivana Bartoše připravilo v roce 2024 investiční program Dostupné nájemní bydlení. V rámci programu chce resort do roku 2026 podpořit výstavbu až 5 000 nájemních bytů. Výrok Olgy Richterové tak hodnotíme jako pravdivý.

Místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová shrnuje výsledky, kterých dosáhli Piráti v problematice dostupnosti bydlení. Tvrdí, že se straně na výstavby bytů podařilo získat 10 miliard korun.

Dostupné nájemní bydlení

Dostupné nájemní bydlení je investiční program, který vláda schválila v červenci 2024, tedy v době, kdy byl Ivan Bartoš (Piráti) ministrem pro místní rozvoj. Cílem programu je zvýšit podíl dostupných nájemních bytů prostřednictvím jejich rekonstrukce a výstavby. Obce si zároveň takové byty mohou v rámci programu pořizovat. Program je součástí projektu Ministerstva pro místní rozvoj s názvem Bydlení pro život a cílí především na mladé lidi do 35 let, zaměstnance ve veřejně prospěšných profesích a obyvatele, kteří nepatří mezi pětinu populace s nejvyššími příjmy.

Na program je vyčleněno 7 miliard korun ze Státního fondu podpory investic (SFPI). Další 2,25 mld. Kč pochází z Národního plánu obnovy. Web programu uvádí, že z veřejných zdrojů půjde na investice do výstavby 10 mld. Kč.

Závěr

Ministerstvo pro místní rozvoj vyhlásilo investiční program Dostupné nájemní bydlení v době, kdy resort za Piráty vedl Ivan Bartoš. Na rekonstrukce a výstavby nájemního bydlení pomocí programu je z různých zdrojů alokováno zhruba 10 miliard korun. Výrok Olgy Richterové proto hodnotíme jako pravdivý.

Místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Olga Richterová v kontextu výroku tvrdí, že neklesá bytová výstavba a upřesňuje, že se stavební produkce meziročně zvýšila o 14 %. Odvolává se přitom na článek publikovaný na serveru Aktuálně.cz v srpnu 2025 a dodává, že zvýšení produkce podle ní nestačí, protože spousta bytů zůstává prázdných.

Český statistický úřad (ČSÚ) v srpnu 2025 opravdu informoval o tom, že stavební produkce v červnu meziročně vzrostla o 14 %. ČSÚ ovšem stavební produkci definuje velmi obecně jako „stavební práce prováděné podniky s převažující stavební činností“ a zahrnuje do ní kromě výstavby bytů např. i stavby silnic, železnic nebo mostů. 

ČSÚ zároveň publikuje data o výstavbě samotných bytů, jejichž výstavba však velice kolísá mezi měsíci. V červnu se podle dat úřadu meziročně začalo stavět o 2,5 % bytů méně, v červenci pak o 9,2 % méně. Dokončených bytů naopak bylo v červnu meziročně o 40 % více, v červenci zase o 13,4 % méně. ČSÚ navíc v publikaci za červenec výrazně revidoval data z předcházejících měsíců.

Co se týče výstavby bytů, je tedy vhodnější vycházet z dat za delší časové období, která ČSÚ rovněž publikuje v podobě meziročního srovnání od ledna letošního roku. Podle posledních publikovaných dat od ledna do července 2025 se sice stavební produkce meziročně zvýšila o 9,5 %, počet zahájených i dokončených bytů ale poklesl o 6 %, respektive 3,9 % (.xlsx). Růst stavební produkce tedy ani v delším srovnání nezbytně neznamená růst výstavby nových bytů.

Závěr

Olga Richterová uvádí správný údaj o růstu stavební produkce za červen 2025, který byl publikovaný ČSÚ, a na této hodnotě ilustruje, že podle ní neklesá výstavba bytů. Ve skutečnosti se však do stavební produkce řadí např. i silnice nebo železnice. Výstavba bytů podle ČSÚ v roce 2025 naopak poklesla. Snížily se počty zahájených staveb bytů, kterých bylo za leden–červenec meziročně o 6 % méně, i dokončených bytů, kterých bylo o 3,9 % méně. Výrok tak hodnotíme jako zavádějící.