Ministr Pospíšil zřejmě hovoří o novele Zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestního řádu) č. 459/2011 Sb. Průběh schvalování novely lze dohledat na stránkách Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR (dále PSP ČR). V říjnu (tedy na podzim) byl návrh tohoto zákona schválen PSP ČR, a dále byl postoupen Senátu, který jej s pozměňovacími návrhy sněmovně vrátil. Počátkem prosince PSP ČR Senát přehlasovala a koncem prosince byl zákon v říjnovém znění podepsán prezidentem.

Jelikož se jedná o velmi rozsáhlou novelu, k ověření výroku pana ministra byl využit také článek na serveru epravo.cz "Co je nového v trestním řádu od 1. 1. 2012 - část II.", který se věnuje změnám v úpravě institutu vazby v novele trestního řádu.

Ministr Pospíšil se zmiňuje o rozhodování o vazbě ve veřejném slyšení. Novela v bodě 30 vkládá do trestního řádu nové paragrafy 73d až 73g, které se věnují tzv. "vazebnímu zasedání", tedy zasedání, ve kterém se rozhoduje o vazbě. Odst. 1 a 2 paragrafu 73d zní: "(1) Koná-li se hlavní líčení nebo veřejné zasedání, jehož se účastní obviněný, rozhodne soud i o vazbě, je-li to potřebné vzhledem ke stanoveným lhůtám. (2)Rozhoduje-li soud o vzetí obviněného do vazby mimo hlavní líčení nebo veřejné zasedání, nebo rozhoduje-li soudce o vzetí do vazby v přípravném řízení, rozhoduje vždy ve vazebním zasedání". Paragfraf 73f dále stanoví přítomnost osob při vazebním zasedání následovně:

"(1) Vazební zasedání se v řízení před soudem koná za stálé přítomnosti všech členů senátu.(2) Vazebního zasedání se vždy účastní obviněný; jeho účast může být zajištěna i prostřednictvím videokonferenčního zařízení. Účast státního zástupce a obhájce při vazebním zasedání není nutná.(3) Vazební zasedání se koná bez účasti veřejnosti."
Rozhodnutí o vazbě tedy může probíhat i na veřejném zasedání, ale existuje i druhá varianta - vazební zasedání není veřejné.

Není zcela jasné, jaká ustanovení měl ministr Pospíšil na mysli, když hovořil o možnosti častějšího podávání námitek. Institut námitky se v novele č. 459/2011 Sb., nevyskytuje a nejsme si tedy jisti co přesně myslel, tuto část výroku tedy nemůžeme ověřit.

Vzhledem k zavádějící části o veřejných slyšeních hodnotíme celý výrok jako zavádějící.

Na základě informací Ministerstva zemědělství, Evropské unie a Státní veterinární správy ČR hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

Za nelegální vejce jsou považována všechna vejce, která pocházejí z chovu nosnic v tzv. neobohacených klecích. Podnět k zákazu je zakotvený ve směrnici Rady 1999/74 (.pdf), a to na návrh Evropské komise. Článek 5, odstavec 2 výslovne hovoří, že „členské státy zajistí aby chov v těchto klecích byl zakázán od 1. ledna 2012.“

Aby ČR zamezila dovozu těchto vajec, a zabránila tak porušení hospodářské soutěže, protože čeští zemědělci už tzv. obohacenými klecmi disponují, neumožnila Státní veterinární správa ČR přivést nelegální vejce na český trh. Její úlohou je nyní zásilky nelegálních vajec zachytit a buď je nařídit zlikvidovat, nebo je vrátit zpět dodavateli (viz tisková zpráva Ministerstva zemědělství).

Vzhledem k tomu, že Státní veterinární správa "je orgánem veterinární správy a správnímúřadem s celostátní působností podřízeným Ministerstvu zemědělství"(Veterinární zákon č.166/1999 Sb (.pdf)), hodnotíme výrok jako pravdivý.

Ministerstvo odstoupilo od smlouvy o dodávce vozidel, později uzavřená smlouva skutečně byla vyšetřována.

Přehledně události kolem pořízení Pandurů shrnují Lidovky.cz. Na základě výběrového řízení byla ministrem Kühnlem uzavřena smlouva se spol. DEFENDIA CZ s.r.o. o dodávce obrněnců. Od té v prosinci 2007 (ministryní byla V. Parkanová) ministerstvo odstoupilo se souhlasem vlády (.pdf).

Na přelomu let 2008 a 2009 pak byla dojednána a v březnu 2009 po souhlasu vlády (.pdf) podepsána smlouva o dodávce, opět se spol. DEFENDIA CZ s.r.o. V únoru 2010 pak (dle agentury Mediafax) bylo mj. díky uveřejnění nahrávek manažerů firmy Steyr, která stroje vyrábí, zahájeno vyšetřování Policií ČR.

Vláda tedy přímo nezrušila výběrové řízení, nýbrž pouze schválila odstoupení od smlouvy uzavřené na jeho základě. Přesto Sobotka pravdivě popisuje vývoj ve věci nákupu strojů.

Kalouskův výrok hodnotíme jako pravdivý. V roce 2004 sice meziroční růst hrubého domácího produktu ČR (.xls; graf zde) ještě nedosahoval celých 5 %, nýbrž jen 4,7 %. V následujících letech 2005 a 2006 se vyšplhal k 6,8 %, respektive 7 %. Složená daňová kvóta činila v roce 2004 opravdu 37 %, v letech dalších se ještě zvýšila.

Vzhledem k tomu, že Miroslav Kalousek naznačoval, že současná složená daňová kvóta není nijak bezprecedentní ani za času růstu, natož recese, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý.

Zastupitelstvo Libereckého kraje odsouhlasilo v roce 2009 (tedy v době vlády ČSSD v kraji) čerpání úvěru ve výši 500 mil. Kč, určeného na opravu mostů v kraji.

Bohuslav Sobotka zmiňuje pravidlo n+3/n+2, jehož výklad poskytuje metodická příručka (.pdf) Ministerstva pro místní rozvoj. Stručně jej tento materiál na str. charakterizuje takto:

" Pravidlo n+3/ n+2, které se uplatňuje v programovém období 2007-2013 a které vychází vstříc především tzv. novým členským státům EU indikuje, že roční rozpočtový závazek (tedy alokace prostředků na konkrétní kalendářní rok, pozn.) jednotlivého OP, který začne platit v roce „n“ musí být realizován tj. musí být vyčerpán do konce kalendářního roku n+3 (pro léta 2007-2010 včetně) resp. n+2 (pro léta 2011-2013). Pokud se tak nestane, snižuje se alokace finančních prostředků o nevyčerpanou částku, která je pak EK zrušena. EK ovšem nestačí, aby byly v rámci ročního rozpočtového závazku projekty zrealizovány do 31. 12. roku n+3/ n+2, ale musí být také provedeny jejich kontroly, schváleny závěrečné resp. průběžné (u etapových projektů) zprávy, tj. že musí být provedena certifikace uskutečněných výdajů Platebním a certifikačním orgánem".

To znamená, že do konce letošního roku musí být nutně vyčerpány prostředky v rámci ročních rozpočtových závazků z roku 2009 (včetně kontroly čerpání), v roce 2013 pak prostředky vázané na roky 2010 a 2011 a v roce 2014, resp. 2015 prostředky vázané na rok 2012, resp. 2013.

Bohuslav Sobotka má tedy pravdu, když tvrdí, že ČR může o některé prostředky v důsledku nečerpání nenávratně přijít.

Celý proces od vytvoření až po schválení operačních programů se skutečně týkal několika vlád.

Vláda Jiřího Paroubka se dne 22. února 2006 usnesla na návrhu (.pdf) Národního rozvojového plánu České republiky na léta 2007 až 2013. "Národní rozvojový plán (NRP) představuje základní strategický dokument pro programovací období. Struktura a obsah NRP musí být v souladu s legislativou EU. Popisuje strategii členského státu EU pro získání podpory ze strukturálních fondů EU a Fondu soudržnosti. NRP vyhodnocuje stav a vývoj země v hospodářské, sociální a politické oblasti a její ambice a cíle v následujících letech. Jedná se o zevrubné zdůvodnění potřeby podpor a definici cílů, jichž má být dosaženo. Obsahuje globální cíl, specifické cíle a návrh operačních programů, které je naplní." (Převzato z www.strukturalni-fondy.cz). O tomto dokumentu tedy rozhodně nemůžeme říct, že by se hlouběji věnoval jednotlivým operačním programům, zmiňuje pouze jejich zaměření s tím, že bude dále upraveno a zpřesněno podle návrhů příslušných řídicích orgánů. Je v něm však již definován jejich počet, a to číslo 24.

Přípravou operačních programů se zabývá Národní strategický referenční rámec. "Tento dokument, který vypracovává každá členská země EU, navazuje na Národní rozvojový plán. Je to základní programový a strategický dokument obsahující priority a opatření, na které by členská země chtěla v daném programovacím období využít prostředky ze strukturálních fondů EU a Fondu soudržnosti. V NSRR je popsán celkový mechanismus a struktura čerpání fondů EU včetně popisu jednotlivých operačních programů. Dokument je připomínkován a schvalován ze strany Evropské komise. Až po vyjednání NSRR může dojít k vyjednávání jednotlivých operačních programů. Národní strategický referenční rámec 2007—2013 pro ČR vychází z Národního rozvojového plánu ČR 2007—2013." (Z www.strukturalni-fondy.cz). NSRR ČR 2007-2013 byl schválen v červenci 2007, kdy už v čele státu stála druhá Topolánkova vláda.

Z těchto informací je tedy zřejmé, že vláda ČSSD vytvořila obecný rámec programovacího období 2007-2013, ve kterém se počítá s 24 operačními programy. Jejich příprava a schválení však již byly v rukou vlády ODS, která byla ve výkonu funkce od 4. září 2006.