Aleš Juchelka (ANO) souhlasí s předchozím tvrzením Michaely Šebelové (STAN), že volba předsedy Poslanecké sněmovny probíhá tajně. Dodává, že by se podle něj o personálních záležitostech mělo rozhodovat tajně na všech úrovních politiky – od té komunální až po parlamentní.

Hlasování ve Sněmovně a volba předsedy

V Poslanecké sněmovně se většinou hlasuje veřejně (.pdf), a to prostřednictvím elektronického systému a zároveň zvednutím ruky. Každý poslanec má přitom svou hlasovací kartu (.pdf, str. 1). Výsledky hlasování jsou poté veřejně dostupné. Tento způsob uvádí jednací řád Sněmovny jako standardní – poslanci hlasují veřejně, pokud to jednací řád výslovně neurčí jinak.

Jednou z výjimek z veřejného hlasování jsou volby do orgánů Sněmovny, například volba předsedy dolní komory. Ten se podle jednacího řádu volí tajně, stejně jako místopředsedové nebo předsedové výborů a komisí. Sami poslanci si svého předsedu volí na ustavující schůzi. Každý poslanec má stejnou váhu hlasu a není možné zjistit, kdo jak konkrétně hlasoval.

Tajné hlasování probíhá pomocí hlasovacích lístků, které poslanci vhazují do volební urny volební komise, která je složená z jejich kolegů (.pdf, str. 2). Poslanec tak nezvedá ruku ani nehlasuje elektronicky, jak se děje u běžného hlasování. Aby byla zaručena tajnost, úprava hlasovacího lístku probíhá v odděleném prostoru a poslanci do něj vstupují jednotlivě. Sčítání hlasů se koná v samostatné místnosti, kde jsou přítomní pouze členové volební komise. Cílem je zajistit, aby mohl každý poslanec hlasovat svobodně, bez tlaku veřejnosti nebo stranického vedení.

Závěr

Předseda Poslanecké sněmovny se volí tajně, nikoli veřejně zvednutím ruky. Ani následně se nezveřejňuje, jak kdo hlasoval. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.