Pro ověření tohoto výroku jsme oslovili tiskové oddělení Ministerstva dopravy a dostali jsme tuto odpověď:

"Nikdo ze současných náměstků ministra dopravy není nominovaný KDU-ČSL.

S pozdravem,

Tomáš Neřold - tiskový mluvčí

Ministerstvo dopravy

nábř. Ludvíka Svobody 1222/12

115 00 Praha 1

tel: 2251 31526

GSM: 420 602 632 176

e-mail: tomas.nerold@mdcr.cz"

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť z veřejných zdrojů není možné doložit ani vyvrátit všechny aspekty, které Pavel Bělobrádek zmiňuje.

Co se týká výborů, o nichž je řeč, jde o následující 2:

a) Personální výbor - tento výbor by měl posuzovat nominace do dozorčích rad podniků se státní majetkovou účastí, což by znamenalo, že by pravomoc nominovat členy dozorčích rad nezůstala v gesci příslušného ministra.

b) Výbor pro církevní restituce - výbor by měl zastávat monitorovací funkci při provádění církevních restitucí a následným způsobem používání získaného majetku církvemi. Náplň tohoto výboru by se dala shrnout následovně: „Základním cílem je sumarizovat pro vládu informace, které se týkají naturálních restitucí, a informace, které se týkají možných soudních sporů, které mohou ještě souviset s požadavky církví na vracení majetku nad rámec toho, co bylo dohodnuto v rámci zákona o narovnání s církvemi“.

V rámci výboru by měl zasedat premiér Sobotka (ČSSD), ministr financí Andrej Babiš (ANO), ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD), ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) a ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Systém eKLEP, o němž Bělobrádek mluví v souvislostí se svými připomínkami, není však veřejně přístupný a tudíž nelze přesně popsat, nakolik v něm Bělobrádek a KDU-ČSL připomínali návrhy ke zmíněným výborům.

Co se týká části vyjádření, kde vicepremiér mluví o dotazu směrem k Legislativní radě vlády, tak Demagog.cz kontaktoval tento orgán s žádostí o potvrzení zmíněné informace. Po obdržení odpovědi na náš dotaz bude odůvodnění výroku doplněno.

CVVM potvrzuje, že všichni jmenovaní politici bývali nejdůvěryhodnějšími stranickými představiteli.

„Po dlouhý úsek 90. let byl u nás nejpopulárnějším politikem Vladimír Dlouhý,“ uvádí Jan Červenka (.pdf, str. 30). I důvěryhodnost Stanislava Grosse (.pdf, str. 2) byla dlouhodobě vysoká a v roce 2002 dosahovala dokonce 74 %. Pavel Bém (.pdf, str. 2) byl nejdůvěryhodnějším v letech 2006 a 2007 s nadpoloviční podporou.

Postup jmenování velvyslanců je detailně rozebrán na webu Pražského hradu. O tom, že vláda 6. února 2013 schválila jmenování velvyslanců navržených tehdejším ministrem zahraničních věcí Karlem Schwarzenbergem, informoval snad veškerý tuzemský tisk, pro ukázku přikládáme článek Lidových novin. Jindřich Forejt byl tedy vládou schválen. Protokolář Forejt však záhy potvrdil již dříve zmiňovanou spekulaci, že na místo velvyslance nenastoupí, ale zůstane ve svém úřadu. MZV reagovalo prohlášením, že do budoucna navrhne kandidáta nového.

Pavel Vošalík tak nadále zůstává velvyslancem nad rámec obvyklé doby čtyř let, ačkoliv de facto již mělo dojít k jeho nahrazení. Tato situace tedy doposud, jak upozorňuje Václav Moravec, není vyřešena, výrok je tedy pravdivý.

Výrok prezidenta Zemana je na základě dohledaných zpráv o kandidátech na veřejného ochránce práv hodnocen jako pravdivý.

Svůj záměr navrhnout na ombudsmana Stanislava Křečka a Pavla Zářeckého prezentoval prezident Zeman v Otázkách Václava Moravce 12. ledna, kdy konkrétně uvedl na otázku moderátora:

"Václav Moravec:...Můžete potvrdit nebo vyvrátit, že jedním z těch vašich kandidátů na ombudsmana bude dosavadní zástupce veřejného ochránce práv Stanislav Křeček?Miloš Zeman: Ale vzhledem k vašemu zájmu vám dokonce rád řeknu, že vedle Stanislava Křečka, protože prezident navrhuje dva kandidáty, bude druhým kandidátem Pavel Zářecký". O tom, že Pavel Zářecký odmítl z rodinných důvodů nominaci na veřejného ochránce práv, informovala média 24. ledna. Konkrétně přebrala zprávu ČTK (např. Česká televize), která citovala mluvčího Hradu, jenž o tomto odmítnutí informoval.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť "vysoká kvalifikovanost a odbornost" byla zpochybněna minimálně u nově jmenovaného šéfa Ředitelství silnic a dálnic Pavla Kočici či vedoucího legislativního a právního oddělení Roberta Pálenského.

Zdeněk Žák podle článku ČTK z 16. 10. 2013 (pro zajímavost přikládáme ještě článek serveru Česká pozice) uskutečnil společně s ministrem zemědělství Miroslavem Tomanem celkově nejvíce personálních výměn ze všech ministrů Rusnokovy vlády v demisi.

Podle ČTK: "Žák po nástupu do čela ministerstva dopravy odvolal svého náměstka pro letectví a satelitní komunikaci Jiřího Žáka (ODS). Z funkcí posléze odvolal také svého náměstka Miloslava Halu, ředitele IT a spisové služby Jiřího Dastycha a šéfa legislativního a právního oddělení Jakuba Kopřivu. Ministr řekl, že za změnou stojí snaha ušetřit. Na počátku října Žák odvolal šéfy Ředitelství silnic a dálnic Davida Čermáka, Ředitelství vodních cest Jana Skalického a Drážního úřadu Pavla Kodyma. Dosud největší personální obměnu prosadil Žák v Českých drahách, které krátce po jeho nástupu opustil management v čele s dlouholetým generálním ředitelem Petrem Žaludou".

V souvislosti s odbornou kvalifikací nově jmenovaných funkcionářů pak např. server idnes.cz v případě Ředitelství silnic a dálnic upozornil na "nezkušenost" nově jmenovaného Pavla Kočici (článek staví primárně na názoru dopravního experta ČSSD Pavla Švagra).

Pochyby o kvalifikaci a odbornosti – v kontextu vzdělání – vyvolalo taktéž jmenování Roberta Pálenského vedoucím legislativního a právního oddělení.

Dále např. Server E15 zaznamenal rovněž obecnou kritiku nové dozorčí rady ČD Cargo ze strany železničních odborů. „Celé, když se na to díváte, to budí dojem trošku jako chaos a amatérismus. Jestli si někdo myslí, že takto vypadá personální politika a dosazování odborníků, tak v tom jsem velice zdrženlivý,“ nechal se slyšet místopředseda Odborového sdružení železničářů a člen dozorčí rady Carga Radek Nekola.

Původní audit u Majetkové komise D47, kterou vedla odvolaná ředitelka Miloslava Pošvářová a jejž nařídil šéf Ředitelství silnic a dálnic Pavel Kočica, vyčíslil zadání zakázek na právní služby a expertízy k vrtům na zhruba 300 miliónů korun.

Tomu se však Pošvářová brání. V rozhovoru pro server Ihned.cz tvrdí, že: "Je to jen snaha poškodit moji pověst. Já mám svědomí čisté, postupovala jsem přesně podle zákona. Všechny služby, které jsem objednala, jsou v pořádku. Šlo o mimořádné prohlídky mostů, vrty a zkoušky vrtů, znalecké posudky. Navíc ty právní služby, to je kapitola sama pro sebe. Objednával je totiž generální ředitel a pak mě nutil podepsat faktury za zhruba 120 milionů korun. Odmítla jsem to. A jestli mě do toho chce namáčet takhle zpětně, tak se pohybuje na tenkém ledě. Zadat zakázku jsem mohla jen do 250 tisíc korun. A to byly jen koordinace činností a podobné věci, které se do limitu vešly".

Server novinky.cz v souvislosti s kauzou uvádí: "Podle Pošvářové jde ale jen malá část nákladů z komise D47 na vrub jí objednaných služeb. Jde především o zakázky na expertízy k vrtům, ty vyšly na zhruba 20 miliónů korun. Podstatně větší část z uvedených nákladů šla na právní služby a soudní poplatky. Ty ale podle odvolané ředitelky podepisoval přímo generální ředitel Kočica".

Naopak "na svém" trvá šéf ŘSD Kočica. Server idnes.cz konstatuje: "ŘSD ve středu navíc přišlo s kritikou jejího působení, především ve výdajích za celou kauzu D47. Podle Kočici stál spor už kolem tři sta milionů korun, upozornil například na zakázky úseku kontroly kvality pro advokátní kancelář Hany Marvanové, s kterou Pošvářová spolupracuje."

S ohledem na výše uvedené a taktéž nedostatek dalších zdrojů (dokumentace sledovaných veřejných zakázek či např. závěrečná zpráva zmiňovaného auditu nejsou veřejně dostupné) označujeme výrok jako neověřitelný.

Je faktem, že Miloslavu Pošvářovou nejprve z funkce šéfky Majetkové komise D47 a následně z funkce úseku kontroly kvality odvolal Generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Pavel Kočica.

Informace o přímém nátlaku ze strany ministra dopravy v demisi Zdeňka Žáka se nám nepodařilo nalézt. Taktéž se nám nepodařilo nalézt Žákovo prohlášení o "nezasahování do personálií podřízených ředitelů a jeho organizací". Výrok tedy označujeme jako neověřitelný.

Zde musíme odkázat na předchozí hodnocení "kauzy zakázek" zadaných Miloslavou Pošvářovou. Tj. na jedné straně stojí prohlášení ŘSD Pavla Kočici. Na druhé straně interpretace Miloslavy Pošvářové. Výrok tedy označujeme jako neověřitelný.

Pro kontext však musíme dodat, že se pravděpodobný nový ministr dopravy Antonín Prachař (ANO) chystá odvolat generálního ředitele Ředitelství silnic a dálnic Pavla Kočicu. "Zároveň plánuje vrátit na ŘSD nedávno odvolanou šéfku úseku kontroly kvality staveb Miloslavu Pošvářovou, jejíž odvolání v polovině ledna bylo podle Prachaře nešťastné a za hranou stávajícího zákoníku práce. Pošvářová také bude pokračovat v započatých soudních sporech, které ŘSD vede s konsorciem firem vedených stavební společností Eurovia CS."

Kauzy související s ŘSD (včetně té poslední) popisuje přehledně web České televize. O své kauze mluvila také Miloslava Pošvářová v pořadu Hyde park ČT24.

Na dotaz deníku E15 odpověděl ministr Žák 16. ledna: „Rozhodl jsem o řešení otevřenou soutěží, byť již teď se nám podařilo dosáhnout snížení ceny proti původnímu kontraktu“. Tato sleva nám se však nepodařila potvrdit, ministerstvo nezveřejňuje žádnou dokumentaci a ani na náš přímý dotaz na tiskové oddělení jsme se dosud nedočkali reakce.

Co se týče dalších případů, kde se ministru Žákovi podařilo vyjednat slevu, podařilo se nám najít informaci o smlouvě s firmou Kapsch na takzvané OBU jednotky (On-Board-Unit, palubní jednotka, zařízení zajišťující komunikaci mezi nákladním vozem a mýtnou bránou), kdy se podle serveru Týden.cz podařilo ministerstvu vyjednat cenu výrazně nižší.

Úspory si patrně ministr Žák sliboval také od dosazení Pavla Kočici do čela ŘSD, nepodařilo se však dohledat informaci o tom, že by nějaké slevy nový šéf ŘSD na tři měsíce svého působení vyjednal.

Kvůli nedostatku relevantních informací proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.