Toto se jmenuje Strategie financování a řízení státního dluhu České republiky. Ano, a já jsem, ze mě dělal Kalousek a Dolejš pitomce, že tomu nerozumím. A tady máte: zůstatek za první pololetí 2013 na účtech v ČNB státu 298 miliard. A tady je těch 350 miliard, které jsem říkal. Tady jsou. A to jsou peníze uložené Ministerstvem financí. A víte, kolik za ně dostáváme průměrně? 0,04. A víte, kolik je dluh České republiky? 1 680 miliard. A kolik za to platíme úroky? 3 procenta. Takže rozdíl několik tisíc procent.
Při hodnocení výroku vycházíme z materiálu Strategie financování a řízení státního dluhu, na který se ve studiu odvolává i sám Andrej Babiš. Data uvedená v tomto dokumentu však byla ministrem Babišem dezinterpretována. Zmíněných 298 miliard totiž nejsou peníze uložené Ministerstvem financí.
Podle čtvrtletních údajů (.pdf) Ministerstva financí činil dluh ke konci roku 2013 skutečně 1 683 miliard korun (str. 13; v tuto chvíli už je to daleko více vzhledem k tempu růstu zadlužení o více než 3 tisíce korun za vteřinu). Úroková sazba za nejdražší, 10leté, dluhopisy se pak během roku 2013 držela pod třemi procenty p.a. (str. 16). Sazby pro dluhopisy s kratší splatností (3 roky, 5 let) byly ještě nižší.
Materiál Strategie financování a řízení státního dluhu (.pdf, 9727 kB) pak ukazuje saldo státní pokladny (str. 51), které skutečně ke konci prvního pololetí činilo 298 miliard (ke konci roku to bylo už jenom 278 miliard, v dubnu 2013 pak podle grafu vystoupala hodnota až na 350 miliard). Materiál však také vysvětluje, co způsobilo tento nárůst v prvním pololetí 2013. V roce 2013 totiž došlo k příbytku účtů, patrně také na základě metodického pokynu (.pdf) ministerstva.
Účty vedené u ČNB spadající pod státní pokladnu tak patří například SŽDC, obcím, vysokým školám či ROPům. Jedná se často o prostředky na každodenní provoz, zčásti pak o státní rezervu, která ale byla během roku rozpuštěna až pod hodnotu 50 miliard na konci roku. Prostředky na účtech státní pokladny jsou pak ministerstvu k dispozici ke krytí případné neočekávané výpůjční potřeby v průběhu kalendářního roku. Andrej Babiš dříve prohlásil, že by tyto peníze mohly být použity ke snížení státního dluhu, ekonomové se ale shodují v tom, že to není možné.
Informaci tedy hodnotíme jako nepravdivou, nejedná se v žádném případě o peníze Ministerstva financí. Stejně tak výše úroků, které podle Babiše platíme, je mírně nadhodnocená.
Andrej Babiš v nedělních Otázkách mluvil o budoucích plánech své koalice a ministerstva. Nešetřil kritikou na předchozí kroky některých ministrů a komentoval rozpočtové změny. Při svém vystoupení se rovněž často odkazoval na ř...