Tento výrok byl ověřen jako

Výrok hodnotíme jako zavádějící, neboť zadlužení sice je důvodem sociálního vyloučení, avšak rozhodně ne jediným a často také ne primárním. Často se totiž obyvatelé začnou enormně zadlužovat až po přestěhování do této lokality.

V materiálu (.pdf), který na téma sociálního vyloučení vypracovalo občanské sdružení Společně k bezpečí, se jako důsledek procesu sociálního vyloučení uvádí chudoba, nízké příjmy, spojené s nízkým vzděláním či špatnými životními podmínkami, a stigmatizace ("onálepkování osob či skupiny osob jako problémových"). Teprve negativní návyky získané v sociálním vyloučení znemožňují těmto lidem chodit do práce a splácet dluhy. Studie uvádí, že někteří lidé se do sociálně vyloučené lokality mohou dostat kvůli vystěhování, které nastalo kvůli dluhům na nájemném v předchozím bydlišti.

Studie Člověka v tísni Černý Petr (.pdf) však poukazuje na fakt, že kauzalita může být často i opačná: "Někteří odborníci označují sociálně vyloučené lokality metaforicky jako „továrnyna neplatiče“. Jejich poznatky z terénu ukazují, že mnozí lidé se neplatiči stali až poté, co se v sociálně vyloučené lokalitě ocitli, a to v důsledku podmínek, které zde panují. (...) U mnohých lidí, kteří se do vyloučené lokality dostali pouze na základě úřední představy o jejich etnicitě, došlo k zadlužení až v důsledku zvýšení životních nákladů, způsobeného nedobrovolným přestěhováním do vyloučené lokality."

Tato studie také vyjmenovává vnější a vnitřní příčiny soc. vyloučení. Vnější příčinou může být např. sociální politika státu nebo trh práce a vnitřní příčinou např. právě zadlužení či ztráta pracovních návyků. Tyto jsou však většinou důsledkem oněch příčin vnějších.

Příčinami sociálního vyloučení na Ostravsku se zabývala také studie Agentury pro sociální začleňování (.pdf). Popisuje třináct sociálně vyloučených lokalit na území Ostravy. Ve třech případech je zmíněna jako příčina vzniku sestěhování neplatičů a dlužníků z jiných objektů. Zbylých deset vzniklo v důsledku své neatraktivity, zastaralosti, ztráty práce, nízkých cen a také cíleného sestěhování ze strany města.

Člověk žijící v soc. vyloučení se na tuto svou životní situaci začne adaptovat. "V důsledku adaptace na sociální vyloučení si lidé osvojují návyky a životní vzorce, které znemožňují uspět ve většinové společnosti, a zpětně tak posilují a reprodukují stav vyloučení. (...) Způsoby adaptace na podmínky sociálního vyloučení zpětně ovlivňují a utvrzují stávající příčiny sociálního vyloučení či vyvolávají příčiny nové. Sociální vytěsňování je tedy nutno chápat jako cyklický a dynamický proces. Laicky bychom sociální vyloučení mohli nazvat „začarovaným kruhem“: způsoby, kterými se vyloučené osoby snaží řešit svou neblahou situaci, tuto situaci prohlubují."