Reprezentuje zemi navenek, sjednává mezinárodní smlouvy (prezident podle Ústavy – pozn. Demagog.cz). Má prostě spoustu agendy v zahraniční politice. To by bylo velmi jednoduché, kdyby zahraniční politiku dělala vláda, tak tady asi nevedete, nevedeme vůbec žádný spor.
Výrok je označen jako pravdivý, protože prezident České republiky dle Ústavy ČR (Hlava 3., čl. 63) skutečně zastupuje stát navenek a sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy, přičemž sjednávání mezinárodních smluv může přenést na vládu nebo s jejím souhlasem na jednotlivé členy.
Další pravomocí týkající se zahraničněpolitické agendy je například post vrchního velitele ozbrojených sil, dále přijímání vedoucích zastupitelských misí či pověřování a odvolávání českých zastupitelských misí. Na základě výše popsaného tedy lze tvrdit, že prezident má při tvorbě zahraniční politiky značné pravomoci.
Oproti tomu vláda jedná (.doc, str. 12–15) o zahraničních cestách prezidenta, předsedy vlády a ministra zahraničních věcí a schvaluje je. Především však projednává a schvaluje návrhy mezinárodních smluv a projednává aktivity českých ozbrojených sil v zahraničí či aktivity ozbrojených sil cizích států na území České republiky. V neposlední řadě vláda kontrasignuje akty prezidenta, což znamená, že za ně přebírá zodpovědnost.
Zahraniční politika státu je výsledkem koordinace pozic mezi vládou, prezidentem a ministrem zahraničních věcí.
Zahraniční politika České republiky se v posledních měsících stala velkým tématem na české politické scéně. Situace okolo ukrajinské krize, cesty prezidenta Zemana po světě a další události zintenzivňují debaty o postavení ČR v...