Já jsem několikrát jednal s ministrem zahraničí Norska, stejně jako s ministrem pro evropské záležitosti a ministrem spravedlnosti. Mí náměstci s nimi jednali, opakovaně jim říkám, že to rozdělení těch dětí je něco, co v České republice se těžko dá vysvětlit (...), no, narážíme na justiční systém v Norsku, kde ti ministři mi neustále opakují, že nemají nástroje, jakým způsobem do toho zasahovat, než změnit celý ten systém. A to, jak uznáte, není jednoduchá věc. Ale nemáte pravdu a je to teda hrubé, když říkáte, že v tom nic neděláme.
Při hodnocení tohoto výroku odkazujeme na předchozí výrok Petra Macha a naše odůvodnění.
Byť tedy výsledky ze strany českého státu jsou v této kauze víceméně nulové (směrem k uspokojivému vyřešení), je problematické prohlášení, že jak MZV, tak i český stát nedělá nic. V rámci možností se o jisté kroky pokouší, nicméně je faktem, že naráží na hranice právní reality Norska a tohoto konkrétního případu. Nakolik je schopnost českého státu vůbec reálně pomoci v tomto konkrétním případě, nejsme schopni posoudit a autoritativně rozhodnout. Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný a vlastní hodnocení ponecháme na čtenáři.
Ministr zahraničí ČR Lubomír Zaorálek se v tomto případu angažoval například hovory s norským státním tajemníkem Bardem Gladem Petersenem, ve jménu českého velvyslanectví rovněž v Norsku žádal o vysvětlení celé situace.
Zároveň je MZV v kontaktu přímo s matkou odebraných dětí paní Michalákovou, které bylo doporučeno obrátit se na Evropský soud pro lidská práva. Ten však žádost o navrácení dětí matce zamítl. Ministerstvo jedná i s Úřadem pro mezinárodněprávní ochranu dětí a s Ministerstvem práce a sociálních věcí. V případu se angažoval také premiér Bohuslav Sobotka, který slíbil, že se celá věc bude řešit, či veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová oslovující Norskou dětskou ombudsmanku.
Samotný problém tkví ve skutečnosti, že Norsko, jakožto nečlen EU, zároveň také není signatářem Haagské úmluvy o pravomoci orgánů ve věcech výkonu rodičovství. Norské úřady se tak v případě péči o děti jiných národností řídí norským zákonem o péči o děti, a jelikož není české velvyslanectví účastníkem řízení, nedostává se mu informací o případu. V takovém případě může hrát české MZV pouze roli mediátora, který poskytuje postiženým osobám pomoc a poradenství.
Zahraniční politika České republiky se v posledních měsících stala velkým tématem na české politické scéně. Situace okolo ukrajinské krize, cesty prezidenta Zemana po světě a další události zintenzivňují debaty o postavení ČR v...