Stejný problém byl v Polsku, kde nakonec ty rodiče ty své děti de facto unesli, a nemůžou teď jet do Norska, tam by je zavřeli. Ale Polsko se za ně postavilo. Bohužel náš představitel toho Úřadu pro mezinárodně právní ochranu dětí v podstatě říká: kdybych já bych v situaci, jako paní Michaláková, taky bych ty děti unesl. A takovýmhle výrokem vlastně zkomplikoval velmi tu situaci.
Pan europoslanec Mach správně uvádí, že jeden z podobných případů se stal i polským rodičům. Ti nakonec své dítě dostali zpět prostřednictvím únosu, který si objednali u soukromého detektiva. Polský soud se později za rodiče postavil a uzavřel celou záležitost v jejich prospěch.
Stejně tak je pravdou, že představitel Úřadu pro mezinárodně právní ochranu dětí uvedl, že kdyby byl na místě matky (paní Michalákové), tak by se pokusil z Norska své dítě/děti unést. Ačkoliv pak nelze jednoznačně určit, zdali a jak moc zkomplikoval snahu paní Michalákové získat své dítě zpět, lze i tuto část výroku považovat za možnou. Důvodem je skutečnost, že paní Michaláková musela po tomto výroku podávat norské policii vysvětlení, že nemá v úmyslu svoje dítě ze země unést.
Z výše uvedených důvodů hodnotíme výrok jako pravdivý.
