Tento výrok byl ověřen jako

Přitěžující okolnost definuje § 42 trestního zákoníku. Mezi ně nepatří požití omamných či návykových látek. Škromach měl zřejmě na mysli běžněji zavedený obrat, že na cyklistu pod vlivem alkoholu při případné nehodě bude zákon pohlížet „kritičtěji“, než pokud by pod vlivem alkoholu nebyl.

Tento stav reálně existuje. V přestupkovém zákoně upravuje tento postup § 12 odst. 1, jenž při vyměřování výše trestu odkazuje na nutnost přihlédnout ke všem okolnostem, za kterých byl tento čin spáchán. K okolnostem spáchání přihlíží rovněž trestní zákoník při stanovení výměry a druhu trestu, a to konkrétně v § 39 odst. 1, 2.

V debatě se diskutovalo o možnosti, že by cyklista pod vlivem alkoholu (řešil se Škromachův návrh na toleranci 0,8 promile alkoholu) mohl být účastníkem nehody. Reálně si tak lze představit právě skutky na úrovni přestupků, § 30 přestupkového zákona s tímto počítá v písmenech g až i. Zde se hovoří obecně o požití alkoholického nápoje, bez ohledu na zákonem povolenou hranici. Tento zákon by tedy Škromachovým návrhem dotčen nebyl. Ve vztahu k pozemním komunikacím je však klíčovým spíše zvláštní zákon o pozemních komunikacích a § 125c odst. 1 písm. b, který je rovněž předmětem zmíněného návrhu.

V trestním právu, při modelové situaci, kdy opilý cyklista zaviní vážnější nehodu, by pak připadaly v úvahu kvalifikované skutkové podstaty ublížení na zdraví (§ 148 odst. 1 TZ), resp. těžkého ublížení na zdraví (§ 147 odst. 1 TZ). Zde je opravdu užita vyšší trestní sazba odůvodněná porušením zákazu požívání alkoholu obsaženého v zákoně o provozu na pozemních komunikacích. Pokud by zde byla zavedena tolerance, vyšší sazba u těchto trestných činů by se až do výše tolerance rovněž nepoužila.

Hodnocení „zavádějící“ jsme Škromachovu výroku udělili, neboť konzumace alkoholu není přitěžující okolností tak, jak tento termín právo uznává. Zároveň je však pravdou, že k této skutečnosti se může přihlédnout v rámci zhodnocení celkové situace kolem spáchaného přestupku či trestného činu.

Zavádějící je rovněž dojem, že navrhovaná tolerance neovlivní právní kvalifikaci skutku - u trestných činů je použití vyšší trestní sazby vázáno nikoli na samotnou konzumaci alkoholu, ale na porušení zákonné povinnosti. Tedy té, kterou chce Škromachův návrh „rozvolnit“. Vyšší sazby by tak bylo možno užít až nad limit upravené tolerance.