V meziresortním řízení se na tom (na optimální podobě stavebního zákona) nenašel konsenzus, proto jsme do toho vstoupili my poslanci a vytvořili tzv. komplexní pozměňovací návrh, který toto (vodoprávní řízení, pozn. Demagog.cz) řeší.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) vláda schválila 21. září 2016. Po meziresortním připomínkovém řízení se do novely zákona dostalo například zmocnění Prahy vydávat vlastní stavební předpisy. V původním návrhu novely také bylo, aby vodní díla byla součástí koordinovaného řízení. Po hlasování vlády ale bylo schváleno, že součástí tohoto řízení budou jen některé typy staveb. Podle slov ministryně pro místní rozvoj Šlechtové, která je předkladatelkou této novely, bude muset rozhodnout Sněmovna. Podle ministryně se také objevilo zhruba sedm rozporů o kterých se hlasovalo.
Konečný návrh zákona (.pdf, str. 78) pak o vodoprávní řízení říká, že „vodní dílo lze povolit ve společném územním a stavebním řízení podle zvláštního zákona, nestanoví-li tento zákon jinak.“ Podle tohoto návrhu je zde tedy možnost (nikoliv povinnost) rozhodovat o vodních dílech i jinak než prostřednictvím vodoprávního úřadu.
Pozměňovací návrhy podané výborem pro veřejnou správu a regionální rozvoj (.pdf, str. 7) pak tento odstavec rozšiřují a řeší detailněji. Podle pozměňovacích návrhů, pokud je vodní dílo součástí souboru staveb, může podle zvláštního zákona vodoprávní úřad vydat společné povolení. Pozměňovací návrh tedy přidává možnost úplně obejít vodoprávní úřad, pokud je vodní dílo součástí stavby. V takovém případě vodoprávní úřad dává pouze závazné stanovisko.
Do Otázek Václava Moravce přišli diskutovat předseda poslaneckého klubu hnutí ANO Jaroslav Faltýnek a předseda klubu KSČM Pavel Kováčik. Mluvili o zákonech, které čekají na projednání do konce období této Poslanecké sněmovny, o...