Vládní koalice skutečně zřídila takovou komisi, její výstupy však zcela neaplikovala, některé jí navrhované body neprosadila (ani neprosazovala) vůbec. Vláda sice zavedla některé parametrické úpravy důchodového systému, ty však vycházely spíše (zejména jde o druhý pilíř) z přímé dohody mezi stranami než z práce důchodové komise. Vládní závazek rovněž uvádí snahy o úpravy zdanění práce od roku 2017, přičemž v dané věci se nestalo nic.

Koaliční smlouva (čl. 5.1) vlády ČSSD, ANO a KDU-ČSL stanovila mandát pro tzv. Odbornou komisi pro důchodovou reformu, která se opravdu poprvé v plné sestavě sešla na konci května roku 2014. Zatím žádnou velkou reformu penzijního systému nedohodla a nepředložila, v zákonech vešlo v účinnost pouze pár návrhů komise (str. 11).

Především od ledna 2016 zrušila tzv. důchodové spoření ukotvené v druhém penzijním pilíři. Ten zavedl systém, kdy si lidé mohli dobrovolně spořit na důchod, po jeho zrušení se jim ale peníze vrátily. Ač danou věc navrhovala rovněž zřízená komise, šlo primárně o závazek vyplývající z koaliční smlouvy.

Dále vešly v platnost návrhy komise týkající se třetího penzijního pilíře (3.1 – 3.5) neboli penzijního připojištění (také dobrovolné). Rozšířilo se osvobození od daně z příjmů na výplaty penzí, snížil se minimální věk pro účast v doplňkovém penzijním pojištění, zvýšil se limit pro investování do standardních fondů kolektivního investování, změnil se způsob správy doplňkových fondů, které pojištění kryjí, a změnily se pravomoci České národní banky k udělování povolení, pokud nejsou splněny zákonné požadavky.

Prošel i návrh změnit hranici důchodového věku, která do té doby neměla limit a počítala s automatickým zvyšováním podle zvyšující se hranice naděje na dožití. Konkrétní číslo jako hranici tato změna nenastavila, ale nastavila nové parametry pro výpočet hranice důchodového věku. Ten se může dále posouvat každých 5 let, a to v závislosti na vzrůstajícím věku dožití. Vláda tedy zcela důchodový věk nazastropovala. Nové opatření bude navíc platit až od roku 2030, kdy se reálně důchodový věk dostane na 65 let. Jde tedy spíše o odložení rozhodnutí v této věci na další vlády.

V neposlední řadě komise upravila systém valorizace důchodů, který upravuje důchody tak, aby reagovaly na zvyšující se úroveň životních nákladů domácností, a tím se omezil počet domácností důchodců, které žijí na hranici chudoby. Dodejme, že nehodnotíme, zda tyto změny znamenají to, že penze jsou důstojné.

Komise ovšem vládě navrhla i další body. Např. šlo o diferenciace sazeb pojistných odvodů pro rodiny s dětmi. Obecně se jedná o to, že by rodiny s více dětmi platily nižší sociální pojištění. Koalice letos v dubnu tuto předlohu poslala do Poslanecké sněmovny, nezačala se ovšem ani projednávat. Je tedy jisté, že tento bod doporučovaný komisí nebude ve stávajícím období prosazen. Dalším nenaplněným návrhem komise je společný důchodový vyměřovací základ manželů. To ovšem odmítla ministryně práce.

Kromě toho vláda ve svém závazku psala rovněž o úpravách zdanění práce. V této věci se během jejího mandátu fakticky nic nestalo. Byly zachovány jak sazby daní z příjmu, tak výše odvodů.