Demagog.cz

Petr Mach
Petr Mach
Evropská unie nám diktovala kvóty, že 40 % lidí má mít vysokou školu, takže je tady taková poptávka ze strany státu po tom, aby vznikaly takové ty různé ekonomické a sociální obory. Přibývá studentů, kteří ovšem potom těžko najdou uplatnění. Český rozhlas, 27. září 2017

Tento výrok byl ověřen jako nepravda

Odůvodnění

Evropská komise nediktovala České republice kvóty na množství osob s vysokoškolským diplomem, pouze přijala strategický dokument, ve kterém určila jako jeden z cílů zvýšit podíl osob s vysokoškolským diplomem na 40 %. Tento dokument však nemá žádnou právní závaznost, členské státy tak nemůže vázat. Mach dále nemá pravdu ani v uplatnitelnosti vysokoškoláků.

Petr Mach naráží na strategický dokument Evropa 2020 (.pdf) z roku 2010, který reagoval na proběhlou hospodářskou krizi a jehož cílem bylo analyzovat strategické cíle, které povedou k udržitelné budoucnosti Evropské unie (. pdf, str. 5). Jedním z těchto cílů bylo „... zvýšit podíl osob ve věku 30 až 34 let, jež ukončily terciární vzdělání, z 31 % na 40 % v roce 2020.“ (.pdf, str. 11).

Tento dokument byl však vytvořen jako sdělení Evropské komise, kterým se podle Komise samotné „rozumí politický dokument bez právní závaznosti.“ Členské státy tak sdělení Komise vázat nemůže.

Pokud jde o uplatnitelnost, je zde rozdíl mezi uplatněním v oboru, který absolvent vystudoval, a obecným uplatněním – podle některých analýz totiž hrozí, že vysokoškoláci přeberou práci středoškolákům. Pokud ale necháme tento fakt stranou a podíváme se čistě na n ezaměstnanost, je u vysokoškoláků nízká – poslední údaje z prvního čtvrtletí 2017 hovoří o 1,5 % nezaměstnaných lidí s VŠ, v celé populaci je to 3,4 % (Míra nezaměstnanosti, .xls). Nižší je přitom nezaměstnanost u mladších vysokoškoláků (Nezaměstnanost podle úrovně vzdělání a věku, .xls). Pokud chceme srovnání, pak v roce 2010 (ze kterého pochází Evropa 2010) byla nezaměstnanost mezi vysokoškoláky 3,1 %, v celé populaci pak 8 %; jde však o léta finanční krize.

Analýza Českého rozhlasu z roku 2015 ukazuje zaměstnanost vysokoškoláků v jednotlivých oborech v čase. Tato analýza ukazuje, že ačkoliv se zvyšuje počet absolventů humanitních oborů (u kterých se o obtížné uplatnitelnosti mluví především), jejich nezaměstnanost klesá. „Počet absolventů vysokých škol se v závislosti na zaměření studia zvedl dvoj až trojnásobně. Podíl čerstvě vysokoškolsky vzdělaných lidí na pracovním úřadě se přitom ve stejné době nezvětšil, u většiny směrů se dokonce výrazně snížil.“ Nezvýšila se tedy ani nezaměstnanost absolventů sociálních a ekonomických oborů, které Mach zmiňuje.