Tento výrok byl ověřen jako

Analýzy, které provedli jak Spolkový statistický úřad, tak Národní banka Slovenska, prokázali, že nárůst cen spojený s přijetím eura se v daných zemích neprojevil. Německá strana nárůst cen spojený s přijetím eura vysloveně neguje. Národní banka Slovenska označuje nárůst cen spojený s přijetím eura za zanedbatelný. Vratislav Kulhánek tedy prezentuje nesprávné fakta.

Problematika zavedení eura sebou přirozeně nese obavy ze zvyšování spotřebitelských cen. Zavedení nové měny vyžaduje dodatečné náklady, které se mohou přímo nebo nepřímo promítnout do výše spotřebitelských cen. Nejzákladnějším ukazovatelem, který danou skutečnost odráží je index spotřebitelských cen, označovaný zkratkou CPI.

Německý statistický úřad ve svých analýzách tvrdí, že v souvislosti se zavedením eura „o nárůstu cen skutečně nelze uvažovat“ (.pdf, str. 1). Od roku 2002, kdy bylo v Německu zavedeno euro v hotovostní podobě, do zkoumaného období listopadu roku 2011 roční nárůst cen dosahoval v průměru 1,6% oproti předešlými roku. 10 let před příchodem eura se roční nárůst cen pohyboval v průměru na úrovni 2,2% oproti předešlému roku. Index spotřebitelských cen tak potvrzuje pozitivní vliv eura na zvyšování spotřebitelských cen v Německu.

Analýza Národní banky Slovenska (NBS) pracuje s harmonizovaným indexem spotřebitelských cen (HICP) a prokázala, že zavedení eura v Slovenské republice přispělo k zvýšení cen o 0,15% (HICP) při celkové inflaci 2,7%. Pokud tedy 10 eurový tovar v důsledku inflace zdražil o 27 centů, 1,5% z tohoto nárůstu mělo na svědomí přijetí eura. To znamená, že jednu dvacetinu zvýšení ceny je možné připočítat na úkor přijetí eura. NBS proto dospěla k závěru, že „obavy a očekávaní obyvatelstva v souvislosti s cenovým vývojem se nepotvrdili a zavedení eura mělo na cenovou hladinu z krátkodobého hlediska zanedbatelný vliv“ (.pdf, str. 4).