Demagog.cz

Duel Seznamu IV

Seznam Zprávy před volbami uspořádal několik duelů mezi jednotlivými prezidentskými kandidáty. Ti si kladli otázky mezi sebou, tudíž témata rozhovoru nastavovali oba pánové. 

Ověřili jsme
Výzva: Prezidentský souboj ze dne 13. prosince 2017 (moderátor Renata Kalenská, záznam)

12 ověřených výroků

Petr Hannig

Petr Hannig

Vratislav Kulhánek: Říkáte, že způsob výkonu funkce prezidenta Zemana Vám vyhovuje...

Petr Hannig: Vy jste to slyšel trochu zkresleně, já jsem neřekl vyhovuje, ale že mám stejné [...] mnohdy stejné názory na mezinárodní politiku, na to, na koho se má Česká republika orientovat...

Petr Hannig opravdu přesně neřekl, že způsob výkonu funkce prezidenta Miloše Zemana mu přímo vyhovuje, jelikož se vymezuje proti stylu politiky současného prezidenta, jak je již ověřeno v dřívějším výroku, který na adresu Hanniga vznesl další z kandidátů na prezidenta, Jiří Drahoš.

Způsobu výkonu funkce prezidenta Zemana se Hannig vymezuje např. takto v rozhovoru pro Aktuálně.cz, kde zmínil, že:

Já bych řekl, podívejte se, spousta lidí chce volit Miloše Zemana, další spousta říká, já bych ho volil/volila, ale nelíbí se mi jeho projev, no tak pro ty lidi jsem tu já.“

Dále ve středeční Výzvě avizoval:

Zeman není moc empatický, někdy řekne věci, které by zrovna říkat nemusel, na fórech, kde by to nemělo zaznívat. Čili já budu v tomto daleko diplomatičtější, ale možná ostřejší.

Petr Hannig

Petr Hannig

Já jsem velmi bedlivě sledoval předvolební billboardy... Vy tedy jste nominant na prezidenta strany ODA a ODA měla na svých billboardech ‚přijmeme euro co nejdříve.‘

ODA na svých billboardech neměla ohledně přijetí eura přesně tu formulaci, kterou Hannig zmiňuje, ovšem jejich závazek reálně směřoval ke stejnému cíli, o němž prezidentský kandidát mluví.

Zdroj: Facebook ODA.

ODA se tedy přiklání k zavedení společné měny, nespecifikuje ale časový horizont, na který Petr Hannig upozorňoval.

Ovšem vyjdeme-li z toho, že strana hlásala zahájení procesu přijetí evropské měny, je nepochybné, že toto by směřovalo k brzkému přijetí eura. Proto výrok hodnotíme jako pravdivý.

Petr Hannig

Petr Hannig

... ty státy bývalého východního bloku, které platějí eurem, spadly v tom žebříčku konkurenceschopnosti o hodně příček dozadu, kdežto Česká republika, která platí svojí korunou, vystoupala výš o dvě příčky.

Petr Hannig zmiňoval žebříček konkurenceschopnosti již na začátku prosince v tomto článku. Tam uvádí konkrétní žebříček, když říká:

„Například poslední výzkum Světového ekonomického fóra v Davosu zjistil, že nové státy Evropské unie platící eurem mají nižší konkurenceschopnost než ty, které platí svou národní měnou. V žebříčku konkurenceschopnosti zemí postoupilo Česko ze 33. místa na místo 31., zatímco Slovinsko ze stejného 33. místa, které sdílelo s Českem, kleslo na 48., a Slovensko dokonce ze 46. na místo 59.“

Podle letošního žebříčku konkurenceschopnosti od WEF (Světové ekonomické fórum) je ČR na 31., Slovensko na 59. a Slovinsko na 48. místě. Avšak podle žebříčku konkurenceschopnosti ze zprávy z roku 2015–2016 (.pdf. str. 15) si Slovensko spíše polepšilo, z tehdejšího 67. místa na dnešní 59. místo.

Estonsko, které platí eurem, je vůbec nejvýš ze zemí bývalého východního bloku, a to na 29. místě – o 2 příčky výše než ČR. U Litvy a Lotyšska došlo oproti žebříčku ze zprávy 2015-2016 k poklesu o několik příček, avšak u Slovinska došlo ve srovnání s lety 2015–2016 ke zlepšení – z 59. pozice stouplo na letošní 48. pozici.

Organizace WEF srovnává země dle několika faktorů – infrastruktura, vzdělání, zdravotnictví, efektivita pracovního trhu, technologická připravenost, inovace, velikost trhu, makroekonomické prostředí, transparentnost a výkonnost vlády.

Tedy tvrzení, že státy bývalého východního bloku, které platí eurem (Estonsko, Litva, Lotyšsko, Slovinsko, Slovensko), spadly v žebříčku konkurenceschopnosti o hodně příček dozadu, není dle výše zvýšených informací u všech zemí zcela pravdivé. V pozici země v žebříčku navíc hraje roli mnoho dalších (výše vyjmenovaných) faktorů – přirovnávat jejich umístění pouze k tomu, jestli platí eurem, není dostatečné k vysvětlení toho, proč jsou některé země případně o několik příček vzadu.

Vratislav Kulhánek

Vratislav Kulhánek

Zkušenost z Německa i ze Slovenska, že ten náběh eura řada obchodníků velmi mazaně využila k tomu, aby se k tomu postavila mírným zvýšením cen.

Analýzy, které provedli jak Spolkový statistický úřad, tak Národní banka Slovenska, prokázali, že nárůst cen spojený s přijetím eura se v daných zemích neprojevil. Německá strana nárůst cen spojený s přijetím eura vysloveně neguje. Národní banka Slovenska označuje nárůst cen spojený s přijetím eura za zanedbatelný. Vratislav Kulhánek tedy prezentuje nesprávné fakta.

Problematika zavedení eura sebou přirozeně nese obavy ze zvyšování spotřebitelských cen. Zavedení nové měny vyžaduje dodatečné náklady, které se mohou přímo nebo nepřímo promítnout do výše spotřebitelských cen. Nejzákladnějším ukazovatelem, který danou skutečnost odráží je index spotřebitelských cen, označovaný zkratkou CPI.

Německý statistický úřad ve svých analýzách tvrdí, že v souvislosti se zavedením eura „o nárůstu cen skutečně nelze uvažovat“ (.pdf, str. 1). Od roku 2002, kdy bylo v Německu zavedeno euro v hotovostní podobě, do zkoumaného období listopadu roku 2011 roční nárůst cen dosahoval v průměru 1,6% oproti předešlými roku. 10 let před příchodem eura se roční nárůst cen pohyboval v průměru na úrovni 2,2% oproti předešlému roku. Index spotřebitelských cen tak potvrzuje pozitivní vliv eura na zvyšování spotřebitelských cen v Německu.

Analýza Národní banky Slovenska (NBS) pracuje s harmonizovaným indexem spotřebitelských cen (HICP) a prokázala, že zavedení eura v Slovenské republice přispělo k zvýšení cen o 0,15% (HICP) při celkové inflaci 2,7%. Pokud tedy 10 eurový tovar v důsledku inflace zdražil o 27 centů, 1,5% z tohoto nárůstu mělo na svědomí přijetí eura. To znamená, že jednu dvacetinu zvýšení ceny je možné připočítat na úkor přijetí eura. NBS proto dospěla k závěru, že „obavy a očekávaní obyvatelstva v souvislosti s cenovým vývojem se nepotvrdili a zavedení eura mělo na cenovou hladinu z krátkodobého hlediska zanedbatelný vliv“ (.pdf, str. 4).

Vratislav Kulhánek

Vratislav Kulhánek

Zavedením eura by se prakticky téměř zneutralizovaly v Evropské unii transakční náklady.

Transakční náklady vznikají při převodu financí z jedné měny do druhé. Pokud mají jednotlivé země Evropské unie své vlastní měny, firmy tak při mezinárodním obchodování ztrácejí na nutnosti konverze měn. Pokud by ale země EU měly jednotnou měnu, tyto náklady by skutečně odpadly (str. 466).

Petr Hannig

Petr Hannig

Němečtí důchodci, …, ti byli bohatí, ale dneska už jsou na roveň jiných (důchodců, pozn. Demagog.cz).

V žebříčku Global retirement index 2017, který každoročně vydává francouzská investiční banka Natixis, se Německo umístilo na 7.příčce. Tato studie bere v potaz nejenom výši důchodů, ale i celkovou kvalitu života penzistů v daných zemích. Německo si oproti roku 2016 pohoršilo v indexu Material Wellbeing, což může být způsobeno v poklesu příjmové rovnosti německých penzistů. Celkově ale vychází jako jedna ze zemí s nejlepší kvalitou života důchodců (str.22). Česká republika se v tomto porovnání umístila na 16.místě a například v indexu Material Wellbeing si oproti roku 2016 polepšila o tři procentní body a je o pozici výše než Německo (str.31). V tomto porovnání tak Německo vychází velmi dobře.

Čisté důchodové bohatství ukazuje současnou hodnotu důchodu, bere v potaz příspěvky, které pracovník musí do důchodového systému zaplatit. V tomto hodnocení se Německo umisťuje pod průměrem zemí OECD (str.113). Tato hodnota se měří jako násobek ročních hrubých příjmů podle pohlaví. Německo má tento index 10,9, např. ČR má tento index vyšší (11,1 pro muže). Průměr OECD je 11,8. Čím vyšší index, tím vyšší čisté bohatství, které lze získat z povinných penzijních programů. Podle tohoto ukazatele se tak němečtí penzisté dají označit za méně bohaté, co se týče srovnání toho, kolik museli do systému přispět a kolik z něho získají.

Ukazatel míry nahrazení výdělků výší penze popisuje, jak efektivně jsou nahrazeny výdělky důchodem. Podle OECD v budoucnu zůstane Německo pod průměrem zemí OECD (v Německu je tato míra 51 %, průměr OECD je 63 %).

Veřejné výdaje na penze tvoří v Německu 10,1 % HDP. Průměrně v zemích OECD jsou veřejné výdaje rovny 8,2 % HDP.

Petr Hannig

Petr Hannig

My bychom při přistoupení do eurozóny ručili za řecké dluhy.

Země, ve kterých je zavedeno euro, patří do tzv. Eurozóny. Země Eurozóny se podíli téměř 3/4 na HDP Evropské unie. V případě, že se některý ze států Eurozóny dostane do finančních problémů a ohrozí tak stabilitu měny v celé Evropě, tak může zasáhnout nadnárodní finanční instituce Evropský stabilizační mechanismus (ESM).

V roce 2012 byl ESM zaveden aby nahradil starší instituce podobného druhu (Evropský nástroj finanční stability a Evropský mechanismus finanční stabilizace). ESM má k dispozici až 700 mld. eur, které lze využít na záchranu finanční stability různými způsoby jako například nakupováním státních dluhopisů nebo poskytováním půjček.

Do fondu ESM přispívají pouze členové Eurozóny, Česká republika by se k ním při přijetí eura automaticky přidala. Petr Hannig tak poněkud neobratně popisuje realitu, za řecké dluhy by Česká republika ručila nepřímo skrze ESM.

Vratislav Kulhánek

Vratislav Kulhánek

My jsme závislí na exportu, 70 nebo 80 procent GDP (HDP, pozn. Demagog.cz) dělá export.

Saldo zahraničního obchodu netvoří většinu HDP. V tomto tradičním pojetí výpočtu HDP se ale jedná o obchodní bilanci, tedy rozdíl mezi vývozem a dovozem. ČR má dlouhodobě kladnou obchodní bilanci, což znamená, že více exportujeme než importujeme.

V roce 2016 tvořilo saldo zahraničního obchodu cca 7,5 % HDP (saldo obchodu bylo 357 203 mil.Kč). V tomto roce bylo HDP rovno 4 773 240 mil.Kč v běžných cenách. Český export byl v roce 2016 ve výši 3 974 043 mil.Kč v běžných cenách (pdf.,str.35). Poměr mezi absolutní výší českého vývozu v roce 2016 a absolutní výší českého HDP téhož roku je roven 83,26 %. Tato interpretace je ale poněkud zavádějící, neboť HDP se tímto způsobem nepočítá.

Nicméně česká ekonomika je poměrně otevřená zahraničnímu obchodu a vzhledem k malé velikosti naší ekonomiky (ve srovnání s velkými státy např.Německa) je pro české hospodářství export klíčový.

Petr Hannig

Petr Hannig

My nemáme možnost vůbec něco k tomu říct, bude Dublin IV, se teďka schvaluje, nejenom ti, kteří jsou teď v Itálii, Španělsku, ale i ti, kteří jsou třeba ve Švédsku, Německu, bude moct EU bez našeho sebemenšího vstupování do té akce k nám nařídit přijetí.

Petr Hannig se vyjadřuje k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady EU známému Dublin IV.

Nařízení EU je přímo použitelné a závazné v členských státech, pokud prošlo řádným legislativní procesem Evropské unie.

Účelem tzv. Dublinského systému je sjednotit a zefektivnit mechanismus řízení o žádosti cizince o mezinárodní ochranu. Cílem je vypořádat se s následky migrační krize.

Návrh nařízení Dublin IV právě prochází řádným legislativním procesem. V tuto chvíli probíhá jednání na úrovni Rady a poslední jednání proběhlo 6. prosince 2017. Česká republika má své zástupce z řad ministrů v Radě Evropské unie a v Evropském parlamentu, kteří se mohou k návrhům nařízení vyjadřovat.

Senát ČR se k tomuto návrhu nařízení vyjádřil odůvodněným stanoviskem. Senát se domnívá, že toto nařízení by překračovalo působnost Evropské unie. Evropská komise Senátu odpověděla.

Podle návrhu nařízení by byli do členských států žadatelé přidělováni na základě tzv. referenčního klíče. Pokud by počet žadatelů v jednom ze států překročil limit určený na základě stanovených kritérií (např. velikosti státu, HDP, dosavadní počet žadatelů,...), pak by byli žadatelé přidělováni jiným členským státům.

Česká republika tedy má možnost se k návrhu nařízení Dublin IV vyjádřit.

Petr Hannig

Petr Hannig

Taky se většinou ocitám v tom žebříčku Prezident 21 na předposledním místě, na posledním místě se ocitá Miloš Zeman.

Prezident 21 je projekt miliardáře Karla Janečka, který dává uživatelům možnost nanečisto hlasovat o volbě prezidenta. Způsob hlasování je následující: každý uživatel disponuje 3 kladnými a 1 záporným hlasem, přičemž může využít od 1 do 4 hlasů.

Po spuštění druhé fáze hlasování se v současné době Petr Hannig nachází v tomto žebříčku na posledním místě. Stávající prezident Miloš Zeman se v současnosti v tomto hlasování umístil na pátém místě.

V první fázi hlasování se na prvním místě umístil Jiří Drahoš, na druhém místě Michal Horáček a na třetím místě Marek Hilšer. Následoval Pavel Fischer na 11. místě, Vratislav Kulhánek na 14. místě, Mirek Topolánek na 26. a JIří Hynek na 27. místě. Petr Hannig se umístil na 36. místě a Miloš Zeman na posledním 613. místě.

Petr Hannig

Petr Hannig

Advokát Kalvoda zastupoval i tehdy toho slavného poslance Melčáka.

Petr Hannig svým výrokem odkazuje na situaci z roku 2009, kdy byl Sněmovnou a Senátem schválen ústavní zákon o zkrácení volebního období v té době činné Poslanecké sněmovny. Poslanec Melčák proti tomu zákonu podal ústavní stížnost – Ústavní soud dal pak poslanci za pravdu a poprvé v historii České republiky zrušil ústavní zákon.

Jak vyplývá z článku věnujícího se nálezu Ústavního soudu, Melčákův právní zástupce v tomto řízení byl skutečně Jan Kalvoda. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Vratislav Kulhánek

Vratislav Kulhánek

Říkáte (směrem k Hannigovi, pozn. Demagog.cz), že způsob výkonu funkce prezidenta Zemana Vám vyhovuje...

V rozhovoru pro Aktuálně.cz z července tohoto roku Petr Hannig uvedl, že by „s jeho(Zemanovou, pozn. Demagog.cz)politikou pokračoval.

Naproti tomu se ale vymezuje vůči pokračování stylu:

Já bych řekl, podívejte se, spousta lidí chce volit Miloše Zemana, další spousta lidí říká, já bych ho volil/volila, ale nelíbí se mi jeho projev, no tak pro ty lidi jsem tu já.“

Pro Českou televizi v listopadu tohoto roku podobně uvedl: „Mnozí lidé souhlasí s politikou prezidenta Zemana, nechtějí ho však volit kvůli formě jeho chování, jak říkají. Mou formou bude pokora, naslouchání druhým, snaha pochopit jiná stanoviska.

Z výroků Petra Hanniga sice vyplývá, že s politikou prezidenta Zemana souhlasí a pokračoval by v ní, nicméně by se tak dělo jinou formou, tedy jiným stylem. Celkově proto výrok hodnotíme jako nepravdivý.