Typickou ukázkou jsou piráti, kteří den před volbami říkali, že se vládní účasti nebrání, a den po volbách řekli, že chtějí být v opozici.
Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože Piráti se po volbách sice rozhodli, že budou v opozici, nicméně se v tomto řídí svou strategií, kterou se veřejně zavázali voličům k tomu, jak budou při skládání vlády postupovat. Této strategie se drží a nejde tedy o změnu postoje, jak Okamura naznačuje.
Piráti již před volbami zveřejnili svou povolební strategii, tj postup, který by chtěli ve vyjednáváních aplikovat. V něm vymezili několik překážek, které jsou pro ně a jejich případné vládní angažmá nepřekročitelné.
„Naše podpora libovolné vlády je podmíněna tím, že do vlády nebudou nominováni lidé nekompetentní nebo s korupční historií. V žádném případě nepodpoříme vládu s účastí subjektů ohrožujících základy liberální demokracie nebo s historickým dědictvím likvidace demokracie v této zemi, tj. zejména s účastí KSČM, SPD nebo s převahou ANO.“
Tento závazek budoucího postupu voličům fakticky vyloučil z úvah o vládní spolupráci KSČM i SPD a také ANO, vzhledem k tomu, jak formuje svou vládu. Hnutí ANO totiž trvá na postu předsedy vlády pro Andreje Babiše, který je pro Piráty problematickou osobou (stejně jako např. sociální demokraté, o kterých se mluví v různých kauzách); ANO navíc ve vládě (na základě volebních výsledků) pracuje s tím, že by mělo mít většinu členů kabinetu.
Předseda hnutí SPD v rozhovoru pro deník Právo popsal, jak se z jeho pohledu vyvíjejí jednání o vládě, jaká je situace v poslanecké sněmovně a na politické scéně vůbec. Během interview se dostal i k podrobnějším otázkám jako js...