Dřív tíhu těch bojů nesly koaliční jednotky a teď postupně jsou, jsou do té první linie řekněme nasazovány afghánské ozbrojené síly, jakkoliv mají spoustu problémů, dezerce, pořád nedostatečná výbava a tak dále.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože původní mise ISAF, kterou NATO v Afganistánu vedlo od roku 2003 až po její ukončení v roku 2014, byla bojová mise. Vojáci NATO se tedy přímo účastnili bojů. Od roku 2015 v Afganistánu probíhá nebojová mise NATO, jejímž účelem je výcvik, poradenství a podpora Afgánským národním bezpečnostním silám.
Válku v Afganistánů zahájili Spojené státy a Velká Británie 7. října 2001 v reakci na teroristické útoky z 11. září 2001. Protiteroristická vojenská operace nesla název Trvalá svoboda. V prosinci 2001 OSN pověřil Mezinárodní bezpečnostní podpůrné síly (ISAF), aby pomáhaly v Afganistánu zabezpečit bezpečnost. Velká Británie souhlasila s jejich dočasným vedením.
V srpnu 2003 NATO převzalo odpovědnost za Mezinárodní bezpečnostní síly (ISAF). V rámci, níž měli vojáci NATO mandát k boji. Mise byla ukončena v roce 2014, kdy byla odpovědnost za bezpečnost v Afganistánu převedena na Afgánské národní bezpěčnostní sily. ISAF byla zatím nejdelší a největší misí NATO. Na jejím vrcholu se do ní zapojilo více než 130000 vojáků z 50 států NATO a partnerských zemí.
Od začátku roku 2015 vede NATO v Afganistánu nebojovou misi pod názvem Operace rozhodná podpora (RSM), která je zaměřena na výcvik, poradenství a pomoc Afgánským národním bezpečnostním silám.
.png)
