Demagog.cz

Petr Fiala
Petr Fiala
Tady jsme se domluvili tehdy, nevím, jestli je to 3 nebo 4 roky, na nějakém řešení, které spočívalo ve vytvoření automatu, dorovnání nějakých problémů, které vznikly v minulosti. A smyslem toho řešení bylo, že už nikdy se k tomu nebudeme muset vracet. Že prostě podle růstu ekonomiky ty platy půjdou buďto nahoru nebo dolů.
Týden v politice, 12. listopadu 2018

Tento výrok byl ověřen jako zavádějící

Odůvodnění

Smyslem novely mohl být požadavek více se k jednání o platu nevracet. ODS Petra Fialy pro ni tehdy nehlasovala a nyní naopak svými hlasy jednání o nové vládní novele podpořila. Fialova strana má tak svůj podíl na vrácení tématu k projednávání.

Na úvod je třeba upřiesnit, že předseda Fiala hovoří o zákonu č. 236/1995 Sb. (zkráceně o platu ústavních činitelů). Takřečený automat čili navázání platu ústavních činitelů na stav ekonomiky se projevuje ve stanovení určitého koeficientu, kterým se násobí tzv. platová základna. Ta činí 2,75 násobek „průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. Jinými slovy, pro rok 2019 je platová základna vypočítána 2,75 krát průměrná měsíční mzda za rok 2017 a určena sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí.

Samotný výše popsaný automat byl již součástí zákona č. 309/2002 Sb., o změnách zákonů souvisejících s přijetím zákona o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech. Tehdy měla pro představitele určené zákonem činit platová základna trojnásobek průměrné měsíční mzdy za předminulý rok. Smyslem tohoto navázání bylo skutečně stanovenístabilní vazby mezi platy ústavních činitelů a vývojem mezd v nepodnikatelské sféře“ (.doc, str. 36). Procesní historie tohoto ustanovení pak spočívala především v několikrát odložené účinnosti tohoto zákona či rušení jednotlivých ustanovení zákona o platu ústavních činitelů Ústavním soudem. Konečná novela zákona č. 359/2014 Sb. z roku 2014 pochází (.pdf) z pera Jana Hamáčka, tehdejšího předsedy Poslanecké sněmovny. Původní vládní návrh (vláda Bohuslava Sobotky) počítal (.pdf) s fixním stanovením platu 52 248 Kč na další čtyři roky a ve finále byl namísto něj byl přijat Hamáčkův pozměňovací návrh.

Nová platová sféra tak byla stanovena určením nového násobku pro poslance (2,75) a zvláštního násobku pro soudce (3,00). Vzhledem k rozdílu mezi fixní částkou za rok 2014 a částkou danou násobkem v roce 2015 stanovil Hamáčkův návrh postupné roční zvyšování násobku po čtyři léta. Platová základna by tak v roce 2018 měla dosáhnout na 2,5 násobek průměrné mzdy za předminulý rok.

Ani pro Hamáčkův pozměňovací návrh, ani pro konečné znění zákona Petr Fiala a celá ODS nehlasovala. Většina se zdržela, ve druhém hlasování byli dva poslanci proti. Proto je poněkud sporné vyjádření „domluvili jsme se“ použité předsedou Fialou ve výroku.

Co se týká smyslu prohlášení o „vytvoření řešení, ke kterému se nebudeme muset vracet“, může přímo z novely vyplývat snaha po roce 2018 (kdy se plat počítal násobkem 2,5) naskočit ihned na počítání s násobkem 2,75 v roce následujícím. Dle dat České televize (pozn. infobox) by však takovýto postup způsobil, že plat poslance a senátora skokově vzroste o 14 700 Kč. To si pravděpodobně uvědomuje i vláda, která navrhla novelu zákona o platech ústavních činitelů. Ta by měla (.pdf, str. 3) trvale snížit násobek pro výpočet opět na 2,5 a také pozměnit průměr, který bude násoben.

Byly to i hlasy ODS, které posunuly návrh z prvního čtení výborům, z čehož plyne, že se Sněmovna včetně ODS tímto návrhem bude zabývat a k řešení platů poslanců se i díky ODS vrátí.

Shrneme-li hodnocení, pak čas přijetí novely odpovídá, ale úmysl nevracet se k projednávání platů z dosavadního hlasování ODS, které se týká nového vládního návrhu novely (projednání proběhlo 15. listopadu 2018), nevyplývá.