Budeme řešit platy politiků, které se týkají několika stovek lidí, a nezabýváme se třeba otázkou, jak zajistit, aby lidé měli něco víc z ekonomického růstu, jak snížit ekonomickou zátěž. Jak snížit byrokratickou zátěž, která na ně přichází, a jak třeba snížit daně. Takové debatě se vláda vyhýbá.
Platy politiků se budou ve Sněmovně řešit v listopadu 2018. ODS se snaží svými návrhy zákonů snižovat daně a administrativní zátěž. Vláda se k těmto návrhům staví soustavně nesouhlasně, ale debatuje o nich a sama se jimi zabývá.
Sněmovna bude v listopadu 2018 projednávat vládní návrh novely zákona o platech ústavních činitelů, který má podle svého zdůvodnění (.pdf, str. 2) zbrzdit zvyšující se rozdíl mezi platy představitelů státní moci a ostatních lidí placených z veřejných rozpočtů.
Zákon o platu politiků upravuje plat poslanců, senátorů, členů vlády, prezidenta republiky, soudců, ústavních soudců, poslanců Evropského parlamentu a dalších státních institucí. Dle tohoto zákona se řídí nejen samotná výplata, ale i náhrady výdajů, naturální plnění a odchodné. Vláda navrhuje (.pdf, str. 1) změnit nárůst platové základny z 2,75 násobku na 2,5 násobek. Plánovaná změna by tak mohla ovlivnit plat několika stovek lidí, změna se však „týká výhradně představitelů státní moci a nikoliv představitelů moci soudní, kteří i v oblasti odměňování požívají zvýšené ochrany své nezávislosti“ (.pdf, str. 3).
Konkrétně se úprava platů podle navrhované novely a § 1 zákona o platech ústavních činitelů bude týkat poslanců (200), senátorů (81), ale i členů vlády (15), prezidenta republiky či představitelů Nejvyššího kontrolního úřadu (17), Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (12), Rady Ústavu pro studium totalitních režimů (6), Národní rozpočtové rady (3), Rady Českého telekomunikačního úřadu (5) i soudců Ústavního soudu (15). Celkem tedy změna může zasáhnout plat 355 představitelů státní moci.
Pokud se podíváme na návrhy ODS směrem ke snížení byrokratizace nebo daňové zátěže, je pravdou, že je v tomto směru aktivní. Z oblasti daní se jedná například o návrh zákona, který plánoval zrušit (.pdf, str. 4) současnou 4 % daň z nabytí nemovitostí. Setkal se však s nesouhlasným stanoviskem vlády (zde se jednalo o první vládu Andreje Babiše). Vláda Andreje Babiše (a to jak první, tak i druhá) se staví stejným způsobem i k jiným návrhům ODS, které chtějí snižovat byrokratizaci. Příkladem může být novela školského zákona, novela stavebního zákona nebo zákon, kterým se ruší obsolentní („vyhaslé“) zákony z roku 1919.
Část výroku o neochotě vlády „debatovat“ o tématech lze vykládat dvěma způsoby: doslovně a přeneseně. Vezměme nejprve doslovný výklad. Například při projednávání návrhu novely zákona rušící daň z nabytí nemovitostí v prvním čtení vystoupili na plénu předkládající poslanci jedenáctkrát a čtyřikrát na ně reagovali poslanci vládních stran. Při projednávání návrhu (.pdf) novely školského zákona vystoupili v prvním a druhém čtení na plénu pětadvacetkrát předkládající poslanci z ODS a STAN, přičemž na ně v rozpravě reagovalo 29 vládních poslanců.
„Debatovat“ lze chápat i ve smyslu zabývat se těmito tématy a předkládat návrhy s cílem snížit ekonomickou zátěž či odstranit byrokracii, jak o nich mluví Petr Fiala. Příkladem je návrh novely zákona o investičních pobídkách, který vláda předložila 8. října Poslanecké sněmovně. Tento vládní návrh by měl „zlepšit podnikatelské a investiční prostředí v České republice (...) a zlepšit dostupnost investičních pobídek pro malé a střední podniky“ (.pdf, str. 30, 31). Dodejme, že přísliby snížení byrokracie v nejrůznějším oblastech najdeme též v programovém prohlášení vlády.
Zůstává faktem, že poslanci ODS jsou nesrovnatelně aktivnější, co se týče předkládání návrhů zákonů zaměřených na snížení byrokratické či ekonomické zátěže nebo snížení daní.
